rewind || devatenáctá kapitola

10. září 2017 v 0:39 | Kim Lula |  rewind

Po opravdu nekonečně dlouhé době se mi konečně povedlo sepsat pokračování rewind. Omlouvám se všem čtenářům této povídky, že jsem vás nechala tak dlouho čekat. Jednak nebyl čas, jednak jsem se v psaní maličko sekla, přestože vlastně mám vymyšlené, co dál až do konce cyklu. No, dost keců, hurá do čtení. Užijte si to.




"…mnohem větší, než jsem si myslel, a Kayee mi ukázal, kam chodil do školy - je to tady o tolik jiné než v Seongnamu…"

Zhoumi se usmíval, když mlčky poslouchal své dítě. Ganku snad nikdy nezněl nadšeněji. Ani jako malé dítě, když ho Zhoumi vzal do zábavného parku. Vhodil do mísy nakrájené kousky zeleniny a kuřete, vylil do směsi majonézu a pečlivě vše promíchal.

Celozrnné pečivo bylo ve městě vzácností, ale Zhoumi ho miloval, takže byl ochoten pro něj jezdit až do Jeongja-dong, přestože cesta tam a zpátky trvala něco přes hodinu. Ke kuřecímu salátu mu však pasovalo nejvíc, a dnes na něj dostal obzvláště chuť. Ganku navíc nebyl doma - některé chuťové buňky holt s otcem nesdílel - takže proč se nějak omezovat, že ano.

"Ale dost blbě tu vaří, no," postěžoval si Ganku.

Zhoumi se ušklíbl, když se jejich myšlenky ubraly podobným směrem. Telefonát s Gankuem trval už dobrou půlhodinu a Zhoumi měl pocit, že spolu snad nikdy nemluvili déle. Obzvláště ne po telefonu. Úsměv na jeho rtech se ještě o něco rozšířil a nitro zalilo příjemné teplo. Zdálo se mu to, nebo Gankuovi vážně chyběl?

Byli pryč teprve pár dnů a Zhoumi své dítě postrádal opravdu hodně (přestože spolu během posledních pár let příliš času netrávili), ale ani ho nenapadlo, že by to mohlo být i naopak. Nejspíš proto ho ta představa tolik zasáhla.

"Pošli mi aspoň pohled, když už zníš, jako by ses neplánoval vrátit," zasmál se Zhoumi po dalších patnácti minutách hovoru.

"Zbláznil ses?!" vykřikl Ganku zděšeně. "Vždyť tady umřu!"

"Nepřeháněj, anglicky umíš," Zhoumi seděl v tureckém sedu na gauči, televize hrála do pozadí jen velmi tiše, aby nerušila jejich konverzaci, na klíně hověla celá mísa salátu, v dlani nakousnutá houska.

"Angličtinu kašlu, ale co moje stravovací návyky?!" Ganku zněl zděšeně.

"Pizza a McDonald's? To mají přeci všude," zašklebil se Zhoumi.

"Nedělej si srandu!" okřiklo ho pohoršeně vlastní dítě.

"Tak se vrať domů, máme kuřecí salát," vyzval ho otec.

"Kuře?!"

Kayee? Zhoumi na okamžik odtáhl mobil od ucha a zmateně se podíval na displej, jako by snad čekal, že z něj onen přespříliš družný chlapec vyskočí a pověsí se mu okolo krku s jeho pověstným "oh, jste sexy".

"On mě slyšel?" podivil se.

"Slyšel tě celou dobu," odpověděl Ganku. "Mám to na hlasitý odposlech, nechce se mi držet mobil…"

Zhoumi zvedl obočí. Dnešní děti jsou čím dál línější. "A během oběda máš po ruce osobního krmiče?"

"Jistě," odpověděl Ganku. "Kayee je velmi ochotný, když pěkně poprosím, tak mi to i předžvýká."

"Ale fuj!" nechal se slyšet Kayee.

"Vskutku ochotný kamarád," pronesl ironicky Zhoumi.

"Že?" utrousil Ganku suše. "No nic, my půjdeme, za deset minut máme sraz před hotelem. Další exkurze."

Zhoumi se s oběma rozloučil, poté ukončil hovor a položil telefon vedle sebe. S povzdechem se o pár vteřin později pustil do jídla, zatímco zesílil zvuk televize. Dávali právě Immortal songs. Zhoumi měl ten pořad docela rád - když byl ještě dítě, toužil stát se idolem, ten sen ho však velmi brzy přešel. Vůbec neměl pocit, že by tím o něco přišel. Svou práci miloval (byl tak trochu sadista, ano) a rozhodně by neměnil. Stejně nebyl ve zpěvu přeborník, ačkoli si byl jistý, že jeho dlouhé nohy by jistě poutaly pozornost.

Salát z mísy mizel jako by se propadal do země a Zhoumiho napadlo, že by ho neměl tak hltat, jinak se do postele buď odkutálí, nebo tam vůbec nedojde a zůstane nocovat na záchodě. Přinutil se shodit nohy z gauče a chystal se vstát, když jeho pozornost upoutala obrazovka televize.

"Oh," vypadlo z něj zaskočeně.

Z televize se na něj usmíval Sungmin. Nemělo by ho to překvapovat, přesto zůstal na dávného přítele zaraženě koukat. Neviděl ho už tak dlouho, že jej v prvním okamžiku málem nepoznal. Měl blond vlasy, spadaly mu do očí a podtrhovaly jeho jemný vzhled. Zhoumi naklonil hlavu na stranu - ale rozhodně byl kdysi hubenější. Tedy - slušelo mu to, opravdu moc mu to slušelo, a Zhoumi se přistihl při myšlence, že je to opravdu kus k pohledání. Vzápětí sám sebe okřikl za hříšné myšlenky. Co mu bylo známo ze Sungminova posledního emailu, byl zasnoubený.

A taky ho zval na svatbu. Zhoumimu to úplně vypadlo. Ale to nevadí, na to byl ještě čas, Sungmin psal, že přesný termín ještě nestanovili, a že mu dá včas vědět. Vzhledem k jeho aktivitám to však vypadalo, že svatba bude nejdříve tak za čtvrt roku. No jo, nabitý rozvrh celebrity, napadlo Zhoumiho. Věděl, proč si vybrat raději kariéru zubaře. V podstatě se to od kariéry idola moc nelišilo - lidé ho buď nenáviděli, nebo milovali. Nic mezi tím.

Pohodlně se usadil zpátky na gauč, ale mísu se salátem již nechal položenou na konferenčním stolku. Nechal si jen kousek housky, ze kterého pomalu ukusoval. Chtěl si Sungmina poslechnout. Taky by mu mohl na ten jeho poslední email odepsat. Doteď na to nenašel čas. Nebo přesněji - úplně na to zapomněl.

Musel uznat, že Sungmin byl jedním z nejtalentovanějších zpěváků, které znal - a netrval na tom jen z toho důvodu, že byl Sungmin jeho dlouholetý přítel. Jednoduše byl skvělý v tom, co dělal.

Zhoumi nakonec zůstal sledovat celou epizodu, přestože už bylo pozdě a měl by se na následující den vyspat. Nejen že musel do práce, ale také slíbil Jungsuovi, že ho odpoledne odveze do Gwangju k Hyukjaeho hrobu.

Pořád si nebyl úplně jistý, zda to byl nejlepší nápad, ale vzhledem k tomu, že už to bylo domluveno, nebylo by od něj vhodné to jen tak zrušit. A také to viděl na noční návštěvu jednoho z barů, které nabízeli to, co hledal. Když už Ganku nebyl doma, opravdu by nebylo na škodu se trochu odreagovat. Potřeboval to jako sůl. Heechul měl pravdu, potřeboval si najít chlapa. Ačkoli zatím rozhodně neplánoval vztah, nějaká ta společnost na jednu noc by ho mohla trošku uvolnit.

Zhoumi se zachvěl jen onou představou sexu, a musel se zhluboka nadechnout, aby uklidnil vzbouřené hormony. Notak, Zhoumi, nejsi přece puberťák. Zavrtěl nad sebou hlavou a natáhl se pro ovladač, aby mohl vypnout televizi. Mísu se zbytkem salátu odnesl do lednice a namířil si to přímo do koupelny.


Tu noc se mu usínalo poněkud špatně.

osmnáctá kapitola | dvacátá kapitola
 


Komentáře

1 K. | 10. září 2017 v 1:26 | Reagovat

Upřímně řeknu, že i kdybys nové kapitoly Rewind přidávala každých deset minut, hltala bych je jak šílená, ale chápu, že nejsi stroj a takhle mám aspoň z každé kapitoly velikou radost. Děkuju. <3 a asi ani nemusím dodávat, že už se na Zhoumiho "uvolnění" těším ať už dopadne jakkoliv. Jo a taky si raději skočím koupit před další kapitolou tři balení kapesníků, protože pokaždé, když se mluví o Hyukjaem, brečím jak želva, tak dej vědět předem, ať stihnu ty kapesníky.. :D

2 Nissa | 10. září 2017 v 5:34 | Reagovat

Téda... Tuhle povídku fakt miluju (i když jsem si podle názvu nemohla za boha vzpomenout, co že to čtu). Úplně vždycky se pak culím jak kretén. Fakt se těším na to Miho odreagování, celkem by mě zajímalo, na koho to padne. :)

3 Hatachi | Web | 10. září 2017 v 12:57 | Reagovat

Ani nevíš, jakou jsi mi udělala radost novým dílem téhle dokonalé povídky. Opravdu strašně dlouho tady nebyla. A jsem ti neskonale vděčná, že na ní pracuješ dále. Děkuju...
Je fakt, že by si Mimi měl najít protějšek, protože už je opravdu dlouho sám. A byla bych ráda, kdyby v tom baru, kam se chystá, náhodou potkal Teuka. On je lepší volba než někdo jen na jednu noc.
Tak jsem zvědavá, jak to bude dál. Moc se těšim, na další díl. Děkuju...

4 Smajli | Web | 11. září 2017 v 10:30 | Reagovat

Ahoj, promiň, že to píšu zrovna sem, ale nechtěla jsem dávat odezvu na tvoje komentáře pod ně, protože mám zkušenost, že málo čtenářů se k nim potom vrací… no a chtěla jsem, aby sis to přečetla :D
Předně opravdu moc děkuju za odezvu, málokdo si dává práci s takovým důkladným zhodnocením, a přitom je pro autora tak důležité. Jsem ráda, že se ti ta první část cyklu líbila, ačkoliv popravdě, ten konec jsi čekala jiný nejspíš proto, že tenhle byl umělý :D Původně všechny tři knihy byly jeden jediný celek, ale pak jsme si řekly, že by bylo lepší to rozdělit, jenže to už tam žádné „přirozené“ konce nebyly.
Shisui má opravdu rozporuplnou povahu, podle mě až ve třetí knize se člověk skutečně rozhodne, jestli mu fandit nebo ho proklínat. Ačkoliv, pokud by ses do toho někdy v budoucnu pustila, měla bych tě předem varovat, že další dvě knihy už obsahují víc explicitních sexuálních scén.
A jinak souhlasím i s tou kritikou, téměř všechny naše povídky jsou psané v duchu evropské kultury a vlastně jedinou cizorodostí jsou ta jména, jenže to už by to pak nebyla fanfikce, kdybychom je počeštily :D Působí to určitě kapku podivně, já se osobně přiznám, že bych si na typické japonské prostředí asi netroufla, o názvy ulic a podobně by mi ani tak nešlo, to bysme vymyslely, spíš asi o tu kuchyni a hlavně o myšlení. Je to úplně jiná kultura s úplně jinými společenskými pravidly, hierarchií a vůbec, takže bych se toho asi bála. Navíc já i spoluautorka milujeme historii a historické romány a povídky, často směřujeme tvorbu do historických etap a tam se samozřejmě taky snažíme, aby prostředí bylo historicky autentické. Ne vždy se nám to možná povede, ale snaha je. Každopádně u těchhle povídek by bylo prakticky nemožné dodržet japonské kulisy, protože japonská historie je dost zamotaná a ani bysme nemohly uchopit témata, která se nám líbí – francouzská revoluce apod.
Jsem každopádně ráda, že to, co sis zatím přečetla, považuješ za kvalitní tvorbu, protože jako autorka si asi dokážeš představit, kolik je za tím času a práce. S četbou je to v poslední době vážně trochu na draka, i když u mě je to asi způsobeno faktem, že čtu beztak jenom narutovské fanfikce s majetnickou zuřivostí vůči Uchihům :D Jak je to u k/j-popu, to nevím, ale snad máš co číst i tak :)
No nic, chtěla jsem ti jenom poděkovat za odezvu, opravdu si jí já i spoluautorka vážíme.
P.S.: A kdyby ses někdy vrátila k Narutovi i v psaní (a ne zrovna s párem ItaNaru T_T :D), tak dej určitě vědět ;) Hodně inspirace do další tvorby!

5 Kim Lula | Web | 11. září 2017 v 12:10 | Reagovat

[1]: [2]: [3]: Ach bože vy úchylové, všichni čekáte jen na to jedno! Abych nebyla škodolibá a nakonec to tam vůbec nezmínila, hahaha! Nicméně jsem ráda za věrné čtenáře, kteří na tuto povídku nezapomněli. Děkuju vám moc, děti (a maminko). Jste miláčci.

6 Michiko | 11. září 2017 v 18:15 | Reagovat

Jej, krásné. Chudák Zhoumi, ten musí být strašně nadr... Ehm osamělý. Tak ať se druží hihi. Těším se co dál ale bojim se Gankuovi reakce jestli to s Hyukem praskne.

7 Hatachi | Web | 12. září 2017 v 19:57 | Reagovat

[5]: Ne že bych na to nečekala, ale když to tam nebude, tak se kvůli tomu zabíjet nebudu. Ale já to myslela tak, že radši uvidim Mimiho s Teukem, než s někým cízím, kterýho neznam ani já a ani Mimi. Chápeš, ne...

8 Kim Lula | Web | 13. září 2017 v 12:00 | Reagovat

[6]: Haha, s jistotou ti mohu říct, že ano, že to praskne. A reakce. Můžeš zkusit hádat...

[7]: No to je pravda, lepší s někým takovým (už sem měla i tendence se všemi vyjebat a spárovat ho s asistentkou Minhem...), než s někým náhodně kolemsedícím v baru.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by: purple-line.blog.cz

Výsledek obrázku pro lr whisper gifVýsledek obrázku pro lr whisper gifVýsledek obrázku pro lr whisper gifVýsledek obrázku pro lr whisper gif

~icons by iconarchive.com~