thank you || první kapitola

23. března 2016 v 0:06 | Kim Lula |  thank you

Přeji hezký večer, děti. Trošku... mi nedošlo, co je za den, víte... když chodím do práce, tak nějak... sleduju víc datum než den, a pak je to maličko... no nic. Vím, že jste čekali The fear. Omlouvám se. Místo toho tu mám pro vás nový cyklus (haha) na got7 (hahahaha?!). O tom, jak velmi jsem se o tyto kluky nechtěla zajímat, pomlčím. Všichni stejně víte, jak to se mnou vždycky dopadá. K tomuto cyklu řeknu jen: Kde jsou ty časy, kdy jsem nový fandom začínala pornem? Opět vás chci poprosit o odezvu, abych věděla, jetli máte o tento nový cyklus zájem.




fandom: got7 | couple: jackson/jinyeong? (yugyeom/mark???) | sci-fi?; fantasy?; horor?!; drama; depresivní?!; 18+?!?!
summary: když se legendy zakládají na pravdě...


"Kde je Jackson?" zeptal se Jaebeom, když se k němu Yugyeom naklonil.

Maknae se rozhlédl okolo, snažil se zahlédnout zelený kšilt v davu fanynek, ale chlapce nikde neviděl. Stáli u auta, šest kluků chráněných před rozvášněnými slečnami zástupem bodyguardů, neklidně očima bloudili na všechny strany. Ale ať se snažili sebevíc, Jacksona nikde nezahlédli.

"Co se děje?" manažer se u nich objevil o malou chvíli později, všechny je sjel pohledem. "Kde je Jackson?"

Šest bezradných párů očí a vyděšené mlčení. Manažer se zamračil a stejně jako chlapci zamířil pohledem do davu fanoušků, aby našel chybějícího člena. Jeho neúspěch zneklidnil kluky ještě více, dokonce i fanynky v prvních řadách si všimly, že se něco děje, a jejich křik se změnil v šum šeptajících hlasů.

"Jděte do auta," řekl manažer. "Rychle."

Popohnal kluky dovnitř a nechal zalarmovat všechny členy security. Dav fanynek se změnil v mraveniště, nejspíš některé z nich zachytily zmínku o Jacksonově zmizení a poslaly vzkaz jako tichou poštu dál. Šum hlasů se opět změnil v křik a nastal chaos.

Kluci zpoza skel auta vyděšeně sledovali, co se děje venku, a chtěli vystoupit a jít Jacksona najít, ale řidič nastartoval a vyjel z přeplněného parkoviště. Chtěli protestovat, nemohli odejít bez Jacksona, proboha, co když je někde tam?!

"Prohledejte všechna patra, možná zůstal uvnitř. A taky všechny prostory a auta na parkovišti a nikoho nenechte opustit areál."

Viseli na Noyeongovi pohledy, mladý manažer se snažil zachovat si chladnou hlavu, ale hlas se mu mírně třásl, nebyl si jistý, co dělá, a jak by se měl správně zachovat, nevěděl ani, jestli udělal dobře, když s ostatními kluky odjel, ale v ten okamžik shledával za správné rozhodnutí dostat je pryč z centra dění.

"Tady zastavte," pokynul řidiči k menšímu parkovišti u nějaké budovy, načež vystoupil. "Jeďte domů, já se tam musím vrátit. Až ho najdou, přivedu ho."

Nečekal na jejich protesty, zabouchl za nimi dveře a dal řidiči jasný pokyn dopravit je bezpečně do dormu. Sám pak pěšky zamířil zpět, byl to jen kousek, sotva pět minut chůze. Mobil u ucha, Jinyeong mu to zvedl o čtyři pípnutí později.

"Hned tam budu," promluvil J. Y. Park, jakmile mu Noyeong sdělil, co se stalo. "Zavolám Junhyungovi, o kluky se neboj."

Schoval telefon do kapsy kalhot. U vchodu do areálu byly postaveny zábrany, hlídali je dva securiťáci a policajt. Uvnitř panoval zmatek. Nikomu se nelíbilo, že je tady drželi, všichni chtěli pryč.

"Už se našel?" zeptal se jednoho z mužů.

Nenašel. Dovedli ho k veliteli ochranky, postarší muž do vysílačky vydával rozkazy, snažil se udělat pořádek v nastalém chaosu a aspoň trochu zorganizovat a uklidnit situaci.

"Budovu už skoro prohledali, jste si jistý, že neodešel?" zeptal se ho velitel.

Noyeong bezradně otevřel ústa, zatěkal pohledem po mužově tváři. Jackson by sám neodešel. Určitě ne. Ale co když přece? Nemohl mu ani zavolat, během akce u sebe kluci nemohli mít telefony, všechny měl pořád u sebe.

"Neodešel by, aniž by něco řekl," promluvil nakonec.

Velitel mu věnoval pohled a Noyeong tím svým uhnul. Tušil, co si o tom muž před ním myslí, a chápal, že považoval toto opatření za zbytečné. Očividně neměl nejmenší tušení, čeho všeho jsou schopni ti rádoby neškodní fanoušci, v nichž velitel viděl jen tlupu hloupoučkých dětí, které se přišly podívat na své idoly. Jeden z nich teď dost dobře nejspíš leží omráčený v kufru některého z aut, napadlo Noyeonga mimoděčně. Udělalo se mu z toho nevolno.

"Najděte ho," pevně se na něj podíval.

Opravdu se snažili, prohledali každý kout, ale Jacksona nenašli. Zoufalství v Noyeongovi jenom narůstalo, a když přišel ředitel, nedokázal se mu ani podívat do očí. Měl na starost sedm dětí, a on jedno z nich ztratil. Chtělo se mu z toho brečet.

"Je nám to líto, ale prohledali jsme už všechno, tady není. Myslím, že je zbytečné dál dělat rozruch, takže necháme lidi odejít."

Parkoviště se vyprázdnilo během pár minut. Noyeong následoval ředitele do jeho auta, ramena sklopená, na hrudi nepříjemný tlak. Byli jeho první svěřenou skupinou, a on selhal na plné čáře. Jestli se Jacksonovi něco stalo, tak…

"Určitě je v pořádku," ujišťoval ho Jinyeong a mladičký manažer mu byl za to vděčný, přestože pocit viny přetrvával i nadále.

Rozhlížel se kolem, když Jinyeong pomalu projížděl nejbližšími ulicemi v naději, že by Jacksona přeci jen někde zahlédli. Oba ale tušili, že tomu tak není. Jackson by tohle nikdy neudělal. Zbývala proto jen jediná možnost, a to, že Jackson neodešel dobrovolně.

"Našli jste ho?!"

Bylo pozdě večer, když přišli do dormu, ale ani jeden z kluků ještě nespal. Jak by taky mohli, že? Noyeong klopil hlavu k zemi, zatínal ruce v pěst. Byla to jeho vina. Nedával dostatečný pozor. Jak se na ně mohl podívat?

"Hyung?"

"Je mi to líto," řekl jen.

J. Y. Park stiskl v dlani jeho rameno, změřil si kluky pohledem. Vypadali stejně vyděšeně, jak on se cítil. Netušil, kam se mohl Jackson ztratit, a veškeré představy, které se od toho faktu odvíjely, ho k smrti děsily. Ale v tuto chvíli nebylo nic, co by mohl udělat, i kdyby sebevíc chtěl.

"Už jsem kontaktoval policii," oznámil jim. "Ale teď s tím odmítají něco dělat, prý je nezvěstný moc krátce na to, aby po něm vyhlásili pátrání."

"Ale - !"

"Já vím," přerušil chlapce ostře a povzdechl si. "Můžeme jen čekat."

Nechtěli čekat. Nemohli čekat. Ale nemohli ani - vlastně nemohli vůbec nic. Mark tiše vzlykl, měl strach, šílený strach. Nikdy se nestalo, aby Jackson - aby kdokoli z nich - beze slova zmizel. Vtiskl obličej do Yugyeomova ramene, nechal se objat okolo ramen.

"Teď… si běžte lehnout. Já ještě jednou projedu okolí, jestli náhodou…"

"Půjdu s tebou," Jaebeom udělal krok vpřed, ale Jinyeong ho zastavil.

"Vy zůstanete tady. Junhyung už tu byl?"

"Odešel před chvilkou," hlesl se svěšenými rameny Jaebeom. "Řekl, že ho jde taky hledat."

"Chápu," promluvil J. Y. Park. "Odpočiňte si. Hned ráno přijedu."

Noyeong odešel s ním, nechali kluky samotné.

"Půjdeme ho taky hledat," Kunpimuk vykročil ke dveřím, odhodlaný z nich také vyjít, ale byl zastaven stiskem na rameni.

"Zůstaneme tady," řekl Jaebeom, i když nerad. Ale byl leader a měl zodpovědnost. Nechat kluky běhat v noci venku zodpovědné nebylo. "Nechci, aby se ztratil ještě někdo."

"To tu máme jen tak sedět?!"

"Spát," opravil ho.

Nikdo z nich spát nebude, to věděli všichni s jistotou. Dokud se Jackson nenajde, nezamhouří oka. Jaebeom odvedl Kunpimuka do pokoje a zůstal u něj. Yugyeom zůstal s Markem, chlapec nakonec přeci jen usnul s obličejem skrytým v jeho krku. Plakal.

"Půjdu se vysprchovat," promluvil Yeongjae k Jinyeongovi.

Junior k němu vzhlédl, mlčky přikývl a opět stočil pohled k oknu. Slyšel, jak za sebou druhý chlapec zavřel dveře pokoje a nechal ho samotného. Do okna narážely první kapky deště, oblohu proťal blesk. Jinyeong si povzdechl, přehodil přes sebe peřinu a zůstal sedět objímaje si pažemi hruď. Padl na bok, zavrtal obličej do polštáře. Slyšel šum sprchy. Zavřel oči, cítil, jak ho v nich pálí slzy. Měl strach. Všichni měli. Kam Jackson zmizel? Je v pořádku?

Nejspíš na okamžik usnul. Tichý hlas se mu vkradl do mysli, vytáhl ho z bezesného spánku.

"Jinyeong-ah."

Nejdřív si myslel, že na něj mluví Yeongjae, ležel totiž v jeho posteli, ale pak poznal, že hlas rozhodně Yeongjaemu nepatří. Vytřeštil oči, prudce se posadil. Stál asi metr od postele, upřeně se na něj díval. Jackson. Jinyeonga první emoce radosti skoro rozervala zevnitř, protkaná strachem a zlostí. Vyskočil na nohy.

"Hyung, kde si byl?! Víš, jak jsme - "

Zarazil se uprostřed věty. Zůstal na Jacksona zírat, pusa pootevřená. Trvalo to jen několik vteřin. Pak se mu do očí nahrnuly slzy.

"Ne," hlesl tiše.

"Jinyeong-ah - "

"Ne!" Jinyeong couvl, prudce zavrtěl hlavou. "Ne."

Jackson se na něj koukal, v očích bolest a lítost. Jinyeong od něj ucouvl o další krok, narazil do nočního stolku, shodil hrnek nedopitého čaje. Tříštění skla, až příliš ostrá rána v nočním tichu. Jinyeong vzlykl, víčka pevně semknutá k sobě, slzy mu stékaly po tvářích.

Žádný Jackson tu nebyl.

Nebyl tady.

Nesměl tady být.

Ne.

 


Komentáře

1 Michiko Michiko | 23. března 2016 v 7:03 | Reagovat

Wow, tak jsem zvědavá jako :O

2 awiter awiter | 23. března 2016 v 7:13 | Reagovat

Počkat c-co?! Co? Jak, kdy... Co?
Waah, je to super, těším se.

3 Jaera Jaera | Web | 23. března 2016 v 9:40 | Reagovat

Proč mám pocit, že jsi z něj udělala upíra nebo nějakou podobnou potvoru? Ti teď tak nějak nevím, či se těšit na další díl nebo ne :O
Moje malé Jacksoňátko!! TT_TT

4 Jannie Jannie | 23. března 2016 v 12:33 | Reagovat

Tak už první díl jsem obrečela, nechci se vidět u dalších. Ale jsem nadšená, je to úžasné.

5 Ami Ami | 23. března 2016 v 14:28 | Reagovat

Bojím sa,čo si mu urobila? Moje zlatko😣
Určite sa teším na pokračovanie.

6 Hatachi Hatachi | Web | 23. března 2016 v 17:57 | Reagovat

Proč mam takový blbý pocit, že Jackson je nebo bude duch?
Ale jsem moc zvědavá, co bude dál. Moc se těšim na pokračování...

7 Karin Karin | 23. března 2016 v 20:31 | Reagovat

Vypadá to dobře ale z té poslední věty mi běhá mráz po zádech.

8 바루나 바루나 | 24. března 2016 v 1:03 | Reagovat

No... vypadá to zajímavě... a jop... depresivně... :D T^T wae

9 XXMikki XXMikki | 24. března 2016 v 14:26 | Reagovat

Boží! Určitě mám zájem o pokračování :)

10 Liu Liu | 24. března 2016 v 18:56 | Reagovat

Další, dálší, dalšííí!! O.....o <3

11 Deny Deny | 24. března 2016 v 20:23 | Reagovat

To vypada dost zajimavě.. xD Honem dalsi dil xD

12 Leichi Leichi | 26. března 2016 v 12:38 | Reagovat

T-to jsi z něho udělala ducha nebo něco takového? T-T T-T
Nějak se začínám bát, co bude dál, ale sakra... Proč to je tak kraťoučký?

13 Lee Hyumi Lee Hyumi | E-mail | Web | 27. března 2016 v 15:07 | Reagovat

cozeee pockej!! jackson je jakoze mrtvej a zjevil se jeho duch?? coooo to je ty voleeeeee uplne jak z horroru uz se nemuzu dockat pokracovani!!! ty vole! :O

14 Saia Saia | 28. března 2016 v 17:36 | Reagovat

To malé prilnavé mne ničí život.

15 Tina Tina | Web | 28. března 2016 v 20:55 | Reagovat

Jsem moc ráda, že ses pustila do něčeho s Got7. Už se moc těším na pokračování. :-)

16 Majo Majo | Web | 11. června 2018 v 20:57 | Reagovat

Ou, shit. Tak si celou tu dobu říkám, kam jsi ho asi strčila. Koukám se do skříně - nic. Koukám se pod stůl - nic. Koukám se dokonce i pod postel - Jackson nikde. A pak si říkám? kam ho asi mohla ta Lula schovat? *zapisuje si do deníčku: nehrát si s ní na schovku*
Bylo mi jich děsně líto, jak se všichni bojí, což je naprosto jasné, vzhledem k tomu, jaké vztahy mezi sebou mají (i když tohle je zrovna období, když se Jaebeom ještě pořád choval jako piča... nevadí)
A TY TAM PAK NAJEBEŠ TAKOVÝ STRAŠIDELNÝ KONEC!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Dovolená v Jižní Koreji
Psal se rok 2018, sedmého ledna, neděle. Bylo chladno a deštivo a většina obyvatelstva... číst dál
Pravidla kpopu
1. Miluj svého oppa, dokud si nenajde slečnu. V takovém případě ho můžeš zabít... číst dál
O autorech a povídkách
Všechno, co zde zmíním, lze jednoduše dohledat v učebnicích i na internetu... číst dál
Život pokladní
Rozhodla jsem se sepsat v bodech, co mě na vás jako na zákaznících rozčiluje nejvíc... číst dál


Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Every life is a pile of good things and bad things. The good things don't always soften the bad things, but vice versa, the bad things don't necessarily spoil the good things or make them unimportant.
- Doctor Who
Výsledek obrázku pro jonghyun gif
Výsledek obrázku pro jonghyun gif
zdroje: youtube | google | tumblr: 1; 2; 3;... | instagram | facebook | iconarchive | deviantart | etc

~biases of admins/authors~
Výsledek obrázku pro heechul gifVýsledek obrázku pro taemin gifVýsledek obrázku pro daehyun gifVýsledek obrázku pro hongki gifSouvisející obrázek