V dobrém i ve zlém || Jak to bude dál?

27. listopadu 2013 v 14:31 | Kim Lula |  Ostatní
Ah, děti, řeknete mi, proč? Jako… proč?! Já vím, že blog má tendence dělat mi ze života peklo, a taky vím, že už bych měla být zvyklá, ale… doprdele, proč?! Tak ráda bych se dožila chvíle, kdy alespoň rok (nebo deset) nebudu muset jebat hlavou do zdi nad tím, co ten blog zase vyvádí. Tohle už je moc i na mě. Nezobrazovat články a komentáře, to je snad blbej vtip, tywe… Každopádně se jde k novým článkům dostat přes archiv, nebo když se hodí odkaz na FB nebo ještě lepší třeba do menu. Jak jsem si všimla, udělala to tak i Keigh. Ale dobře, nebudu se zbytečně rozčilovat, už tak jsem frustrovaná nejvíc, jak to jen jde.

(ale stačí minuta pohledu na tohle a hned je mi líp...)
(dva sexy Koreji v jedné posteli, co víc si přát...?)


A nesnáším školu. Jako, myslím konkrétně tu moji, obecně mi škola nevadí, haha. Někdy si říkám, proč tam vůbec chodím. Moje oblíbená čarodějnice, která jde sežrat každého, kdo se pro silný zápal plic nebo angínu nedostaví na její hodinu, si dělá ze školy větší holubník, než já na střední. A to už je co říct. Nejvíce mě fascinuje to její "když meškám, prostě čekejte, já přijdu". Tak tam stojíme jak debilové patnáct minut, půlhodinu…

Mohla bych si stěžovat do rána, ale proč vás zbytečně otravovat tunou negativních pocitů, že. Ke škole snad řeknu ještě to, že momentálně pracuju na seminárce, kterou pravděpodobně neodevzdám, protože jsem si při tom shonu pozdě uvědomila, že ji ještě musím poslat na test, který trvá pár dní. Haha, takže to nejspíš nestihnu. Ale nasrat, nebudu si zbytečně ničit nervy, že.

Nicméně na ni budu tejně makat celej zbytek dne a pravděpodobně i celý zítřek (což mi připomíná, že se ještě musím podívat na učivo z chemie, jelikož zítra píšeme zápočtový test. No proč ne… Chemii mám ráda - beze srandy, fakt ji mám ráda).

Což mě dostává k otázce ohledně povídek - ovšem pokud někomu chybí, haha. Nevím, jak budu stíhat a jakou budu mít náladu. Přestože mám v záloze povídky od Anete (promiň, kotě, že na to tak kašlu), nejsem schopna je přednastavit. Kromě toho jsem se nějak zažrala do psaní pár nových povídek, takže jsem nějak zanedbala rozepsané cykly. Ale i to bude.

Po dopsaní Chci ti patřit, bych se teď ráda věnovala Napříč časem nebo Prokletému. Ale Napříč časem vypadá slibněji - už jsem téměř u konce. Mimoto mám pro vás pár novinek do budoucna, haha.

V první řadě chci informovat o tom, že letos nechystám žádný cyklus na styl Vánočních polibků (ačkoli jsem to měla v plánu). Jednak bych to nestíhala a jednak mám pocit, že Vánočních polibků jste si už užili dost a ráda bych to nechala jako uzavřenou kapitolu.

Místo toho chystám tři Vánoční povídky, z čehož dvě už mám rozepsané. Pokud vše vyjde podle plánu, můžete se těšit na 2PM (Junsu/Junho), Shinhwa (Junjin/Minwoo) a Super Junior (Hangeng/Ryeowook) v hlavních rolích. Povídky na sebe nebudou navazovat, každý fandom si půjde svou cestou.

Taky se teď hodně věnuju mini-cyklu, o kterém už jsem se zmiňovala. Nese název Stín minulosti, je to FF na EXO - pár TaoRis. Povídka by měla mít pět kapitol - delších kapitol. První mám dopsanou (má něco přes 3000 slov) a právě pracuju na druhé. Doufám, že to vyjde tak, jak si představuju. A jelikož mi psaní zatraceně trvá, už delší dobu sem chci hodit alespoň maličkou ukázku povídky. Vím, že je to téměř zbytečné a nic moc vám to nepoví, ale čistě pro ten pocit, že víte, že fakt píšu a neflákám se (ne že bych měla čas se flákat…).

Ukázka - Stín minulosti || 1. Kapitola:

Je mi to líto, Luhane. "Nic mi není," odseknul takřka agresivně, jako by ta slova plival, prosmýknul se kolem něj ke dveřím a zbaběle utekl do svého pokoje doufaje, že Luhan pochopil jeho nevyřčenou prosbu, se kterou se na něj v posledním okamžiku podíval, a nebude se více snažit.
Zakrvácený kapesník letěl do koše u stolu a Tao zůstal na malý okamžik uvězněn ve svém nitru tupě zíraje před sebe, bezradný a zoufalý. Připadal si ztracený a v tu chvíli nevěděl, co dál. Touha křičet byla tak silná, až měl pocit, že jej rozerve zevnitř.
Klepání na dveře, jež se vzápětí otevřely - Kris nikdy nečekal na vyzvání. Tao se neodvážil podívat se mu do tváře, zarytě zkoumal strukturu zelené přikrývky, ledabyle pohozené na posteli, sklouzávající přes její okraj.
"Ah, ty už jsi vzhůru," Krisův hlas byl tichý a uklidňující a bylo v něm něco, co dokázalo vzbudit v lidech pocit bezpečí - možná proto byl Kris leaderem. "V půl musíme být nachystaní. Jdi se nasnídat."


Tak a to je vše, co pro vás mám, děti. Užijte si zbytek dne a držte mi palce u zápočtového testu - ten první jsem zvládla docela dobře. Tenhle bude nejspíš těžší, ale to nějak půjde. Miluju vás, sluníčka.

 


Komentáře

1 Suri-chan Suri-chan | 27. listopadu 2013 v 21:09 | Reagovat

Ne, ne a ne!!!! Blog je děvka! Děvka! Já chci starý dobrý blog! A taky Vánoční polibky! Ne...tyhle Vánoce nepřežiju... *brečí* Nevadí. Přečteme si staré Vánoční polibky! Fight, Luli, fight!

2 Hatachi Hatachi | 28. listopadu 2013 v 18:56 | Reagovat

Jo blog je děvka, ale v tomhle případě se hodí i horší pojmenování...
Tak je fakt, že Vánočních polibků jsem si užila dosytosti. Čtu si je pořád a pořád mam ráda pár MiTeuk. No ale to nemění nic na faktu, že bych jich pár ještě snesla.
Ale když nebudou, tak se hroutit nebudu. A to jen díky tomu, že máš připravené 3 Vánoční povídky.
Takže se moc těšim...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz