Prokletý - 19. díl

17. července 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Prokletý
Haha, děti, tak tohle... mě bavit psalo. É-... teda psát bavilo! Kruci.. *padla* Asi bych si měla jít vážně lehnout, jinak to nedopadne dobře, což? Uhn, tohle je takový ještě oddechový dílek, trošku parodický, spíš na pobavení, než začne skutečná akce. Hehe, no, jako, tyhle díly, co teď píšu a nejsou ze Siwnova pohledu, jsou - jak už jsem jednou psala- takové... více méně z minulosti, jako, co se stalo před dílem, kdy Siwon mluvil s Teukem a doběhnul tak Kyu se svým hlodem: "Démonů kopec!". Ale myslím, že jste chytří dost a chápete to :D Když ne... tak vám nezbývá, než to rychle pochopit. Haha, a to mě napadá pořád víc a víc... ém... položek do děje? *padla* No, myslím, že u Prokletého skejsnu ještě na dlouho a asi to dopadne stejně jako s NNM. He... hehe... he. No... jen tak mimochodem, všimli jste si, že jsem Dream a Napříč časem přidala do menu jako cykly? Jo? No to víte, jsem to vzdala, protože... no vždyť víte. Kekeke, ale nemyslím, že by to vadilo. Tak já padám, děti, máti jde spát, mějte se, miluju vás!!! Jo a ještě... udělala jsem k Prokletému nový cover... co na něj říkáte???



"Zhoumi, Hangengu, vstávat!" Kangin rozrazí dveře hotelového pokoje, aniž by věnoval pozornost osobám ležícím na posteli, hbitě přeběhne k oknu a roztáhne mohutné zlaté závěsy. Louče ranního slunce proniknou do pokoje, ostře se zaříznou do očí dvou mladíků, jež ukázkově ignorovali hulákaní svého "šéfa". Kangin se ušklíbne, a i když si sám musí oči zakrýt dlaní, potěšení z toho, že ty dva nasere hned po ránu, je k nezaplacení. Jeho úsměv se ještě víc rozšíří, když uslyší tiché nadávky zpod peřiny a nemusí ani jen hádat, aby věděl, že to malé zrzavé štěně se jej právě pokouší zabít pohledem.
"Kangine, sakra, doprdele, co blbneš, moje oči! Neser, vrať to, jak to bylo, bo tě sežeru! Uhééé! Nevidím! Zatraceně, já nevidím, oslepnul jsem! Mááámíííí!!!"
Kangin se otočí zády k oknu, podívá se na zběsile se kroutící hromádku peřin na posteli, jen hádá, že to Zhoumi se pod ni zavrtává jako krtek do své díry, přičemž se Kanginovi odhaluje pořád víc a víc nahé kůže Hangengova těla.
"Ježiši, tohle teda vidět nemusím. Hangengu, nespi, ty lemro líná a okamžitě vstávej, než ti do prdele něco narvu, když už mi ji takhle nabízíš!" zařve Kangin a odvrátí pohled stranou, vážně jej nezajímá nahatý Hangeng a už vůbec jej nezajímá PŘEDEK nahatého Hangenga, který se začíná pomalu s podivným mručením otáčet.
"Hé? Co je?!" Kanginovi přejde mráz po zádech, když se do něj zabodne Hangengův vražedný pohled, který by vyděsil i nasraného Yesunga… a že ten se jen tak něčeho neleknul. Kangin se otřese, potřepe hlavou, přiskočí k posteli, jednou rukou zvedne hromádku peřin, ve které se pořád kroutí Zhoumi, ten začne řvát, jakmile ucítí, že již se nenachází na posteli, ani nikde, kde by pod ním byla pevná země.
"Já lítám! Huééé?! Umřel jsem a je ze mě anděl?! He… hehehehehehe!" Kangin protočí očima, absolutně nechápe, jak se ten kluk dostal do povlečení, ale nehodlá se s tím zabývat, teď mají jinou práci.
"Hangengu, vím, že mě nenávidíš a vím, že mě chceš zabít a vím, že ke svým vybíjeným rukavicím nemáš daleko, ale jestli za patnáct minut nebudeme na letišti, které je odsud třicet minut autem… Leeteuk nás zabije." Promluví Kangin naprosto nevinně, přičemž totálně ignoruje balíček, který pořád drží v ruce a který sebou pořád víc a víc škube.
"Kdo mě tady zavřel?! Kde to jsem?! Pusťte mě vééén! Hannieeee!!!
Zhoumiho řev oba starší muži ignorují, Hangeng se kouká do Kanginových očí, ten mu pohled opětuje, takhle se na sebe dívají asi deset vteřin…
"Kangine, já tě zabiju." Zamručí Hangeng ledově klidně.
"He." Udělá Kangin a ve chvíli, kdy se chce Hangeng posadit, aby mohl chytnout toho skřeta pod krkem a udělat z něj deset malých do školky, po něm mrskne balíček instantního Zhoumiho a sám vezme nohy na ramena. Hangeng zavyje, jak mu do nosu udeří něco tvrdého a jen hádá, že to bude Zhoumiho koleno, do očí mu vyhrknou slzy, nahmatá peřinu a stáhne ji ze sebe i s tím malým drobkem, kterého po něm to hovado hodilo a přes slzy a bolest se pokusí vysvobodit svého malého miláčka ze spárů povlečení.
***
"Kanginnie?" zamumlá Henry z postele, když uslyší tiché otevření dveří.
"Henry, zlato, ty jsi ještě v posteli? No tak, musíš vstát, jinak to nestihneme." Kangin přejde k posteli, odhrne peřinu a rozněžněle se usměje na chlapce, jež právě vzpurně špulí rtíky.
"Mně se nechce."
"Henry, letí nám to za třináct minut. V Soulu mají problémy, musíme." In pohladí mladšího chlapce po tvářičce, usměje se při pohledu na spokojeně přivřená kukadla. Tak rád by ho nechal spát ještě chvilinku, ale opravdu pospíchají. Nemůžou si to dovolit a navíc… Polkne při představě vzteklého Leeteuka. Nechce vědět, co by mu udělal, kdyby nepřišli včas. Koukne se na hodinky. Mají deset minut. Tohle je v prdeli, to nestihnou, ani kdyby… No… vlastně stihnou, pokud pustí za volant Zhoumiho, ale… ten malý nemá řidičák a není plnoletý a jeho jízda je… Kangina omyje studený pot. Tohle nepřežijí. A když ano, tak stejně ne.
"Tak pojď, vstávej, jinak donesu kýbl ledové vody."
Henry vypískne jako malé dítě, kterým víceméně pořád je, vlastně je jen o rok starší od šestnáctiletého Zhoumiho. Kangin doteď nepochopil, jak je možné, že někdo může pustit takovéhle děti proti démonům. Ale, je pravda, že není na výběr. Málokdo je teď ochotný riskovat život pro záchranu světa a málokdo je schopný přijmout fakt, že něco kromě lidské rasy skutečně existuje. Něco silnějšího a nadřazenějšího, co by je mohlo vyhladit v průběhu několika týdnů a převzít vládu nad Zemí. Kangin si povzdechne, pořád si pamatuje na den, kdy Henryho našel. Byl to ještě chlapec, malinký, bylo mu dvanáct, byl vyděšený k smrti, zraněný a bezradný… a hlavě viděl. To, co by dítě v jeho věku nikdy vidět nemělo. Vlastně jej pořád udivuje, že Henry nezešílel. Vidět smrt svých rodičů a malé sestřičky, koukat se na to, jak je démoni trhají na malé kousíčky, jak požírají jejich maso, jak… Kangin se otřese. Sám nemá moc dobrou zkušenost, sám viděl věci, které by slabší člověk neunesl… ale Henry. Podívá se do jeho pořád dětské tváře. Je to silný chlapec, silnější, než kdokoli. Možná proto se do něj zamiloval. Anebo to byly ty jeho oči? Rozzářené, i přese všechno pořád tak dětské, krásné a podmanivé…
"Kanginnie?"
Hnědovlásek zamrká a potřepe hlavou, zase se ztratil ve svých myšlenkách.
"Tak šup z té postele!"
Zahuláká In a vytáhne Henryho za zápěstí do sedu. Mladší z nich se rozkošně usměje, místo, aby poslechnul Kangina a vstal, obejme jej ručkama kolem krku a přisaje se na jeho rty. Kanginovi se zatmí před očima, stejně, jako vždycky, když tohohle chlapce líbá, jeho paže se samy obtočí kolem jeho pasu a přitisknou jej k sobě o něco víc. Kangin ví, že by měli jít, že na tohle teď není vhodná chvíle… Ne, pořád mají trošku času, pomyslí si, když Henryho jazýček zatlačí na jeho rty…
***
"Kurva, Zhoumi, brzdi! BRZDI!" zařve nepříčetně Kangin, když se před nimi zjeví babička s holí a malou čivavou na vodítku. Zrzek za volantem pouze zahuláká, zapiští, trhne volant na stranu, ozve se rána, jak sejme popelnici, několik metrů jede po chodníku, přičemž zběsile troubí a všichni chodci jen zděšeně uhýbají. Kanginovi před očima běží celý jeho život, v duchu se modlí ke všem svatým, ať tohle přežijí ve zdraví. Henry sedící za ním pouze nadšeně huláká, pobízí Zhoumiho k ještě rychlejší jízdě a i když má smrt v očích a srdce v kalhotách - zvláště, když se před nimi znenadání objeví betonová zeď, která tam přísahámbohu ještě před dvěmi vteřinami nebyla - ale jako každé dítě, i jeho tahle rychlá jízda fascinuje. Hangeng, jež sedí za Zhoumim a nezúčastněně se kouká z okna, přičemž jeho tělo klimbá v bezpečnostním pase, nevypadá, že by ho Miho jízda jakkoli děsila. Kangin se zhrozí, když si představí, že je ASI zvyklej a ještě víc se zhrozí, když Zhoumi opět trhne volantem a vyhne se zdi takřka driftem, pištění pneumatik způsobí, že mu po zádech přejde mráz, žaludek se mu zhoupne a na chvíli si vymění místo s mozkem, který má teď někdy u prdele a tak chvilinku není schopen myslet.
"UMŘEME! MY UMŘEME! ZAVOLEJTE MI KNĚZE! KNĚZE! A DOKTORA!" Ječí Kangin, přičemž proklíná okamžik, kdy svěřil Zhoumimu klíče od jeho půjčeného auta. V půjčovně asi nebudou mít radost… Pak jim Teuk pošle odškodné. He. Snad. Nebo mu vyrve srdce a prodá ho a z toho zaplatí škody. Jo, to je pravděpodobnější.
"Vzdávám to." Řekne In plačlivě. Buď to jej zabije Zhoumi nebo Leeteuk, tak jako tak nepřežije. Skvělé. A to si myslel, že bude s Henrym šťastný. Tak se asi splet, no.
"Otčenáš, který jsi na nebesích…" In spráskne ruce v motlitbě, když vidí, že se Zhoumi řítí plnou rychlostí přímo ke křižovatce a to červené světlo, které jasně říká, aby stáli, očividně zrzek nevidí, zavře oči už dobrých deset metrů před křižovatkou, opravdu netouží vidět vlastní smrt. Henryho ječení se mu zařízne do uší ještě víc než Zhoumiho šílený řehot a Hangengovo tiché: "Asi bys mohl zpomalit…" téměř neslyší.
Hlasité troubení, zděšený křik, pískaní pneumatik, skřípaní brzd, ostré i tupé rány, třeštění skla, padání dopravních značek, převrácený kamion, bolest, která mu vystřelí do hlavy, když čelem narazí do skla na dveřích, pískaní v uších, chvilková dezorientace… ticho přehlušované jen tichým vrčením motoru. Slyší své zběsile bijící srdce i rychlený dech, který se mu bouří v žílách, žaludek tančí čardáš…
"Wááááu! Dáme si to ještě jednou, což?" zaječí za Kanginem Henry více než nadšeně a Zhoumi se jen hlasitě rozesměje. Hangeng si odepne pas, otevře dveře a vystoupí, počká, dokud to samé udělá Zhoumi a pak si jej přitáhne do náruče. Aniž by cokoli řekl, pohladí chlapce hřbetem ruky po tváři a přitiskne své rty k těm jeho. Zhoumi spokojeně zavrní, pověsí se na Hannieho tělo a nechá se líbat. V dálce se ozve hučení motorů letadla, které se pořád přibližuje, až nakonec zmizí za vysokou budovou kdesi na přistávací ploše.
Kangin ucítí na svém rameni dotek, pomalu a bojácně otevře oči. Děsí se toho, co uvidí, avšak jediné, čeho se dočká, je Henryho usměvavá tvář, která se k němu naklání před sedadla.
"Jsme tady, Innie."
 


Komentáře

1 Nagasaki Nicolca Nagasaki Nicolca | Web | 17. července 2012 v 11:13 | Reagovat

*skončila pod stolem* Tak to je konec. *řehtá se ještě šíleněji než Zhoumi* Vražedný díl. Naprosto.xD
PS: Nový cover je mooooc pěkný.:)

2 Shio Elisha Siwonnie-chan Shio Elisha Siwonnie-chan | Web | 17. července 2012 v 11:25 | Reagovat

Otčenáš, jenž jsi na nebesích...
*mrtvá*
Twe Lulino! Tohle to teda totálně zabilo, fakt! Chudák Kangin... Taková muka :D Twe a ten Zhoumi! prej: Já lítám,jsem anděěl.. Twe, to je na mě moc.. fakt :D :D Těším se na další díl... no, snad nebude takhle šílený :D

3 Anete Anete | 17. července 2012 v 11:46 | Reagovat

*padla* Tohle byl konec:DDD Chudák Innie:DD Moc se těším na další díl:DD

4 Saia Saia | 17. července 2012 v 16:13 | Reagovat

Toto ma raz zabije...aúúúú bolí ma sánka.!! A cover,že sa aj pýtaš-mocinky hezký.

5 Hatachi Hatachi | 17. července 2012 v 17:40 | Reagovat

Tywe...tywe tohle byl dokonale oddychový díl... Sem vytlemená jako debil...
Innie to zabil...takhle surově vzbudit moje miláčky. Se nedivim že ho chtěl Hannie zbít. A Mimi se mu pomstil zběsilou jízdou... No alespoň stihli letadlo...
Moc se těšim na další díl...

6 Syrinox Syrinox | Web | 18. července 2012 v 15:06 | Reagovat

*pod stolem*
.
.
.
.
.
.
.
.
*mlátí hlavou o podlahu*
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
*nadává na všechny svatý*
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
*dělá něco jako WTF a WTH a stále si omlacuje hlavu*
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
*kouše si nohu stolu*
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
*řehtá se jako debil*
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
*válí se po podlaze v křečích*
.
.
.
.
.
.
.
.
*ječí*
.
.
.
.
.
.
.
.
.
*tupě hledí do stropu*
.
.
.
.
.
.
..
Hej... toto je konec. Prej parodie... Toto je parodie na parodii! *padla* Twe... konec... totální konec... jdu se zahrabat... Matka tu vletěla, či se mi něco nestalo, jsem se na ní z tý země koukla a jen... "Nepohoda, jen mi jeblo"
Matka: "Aha aha, tak já zas jdu."
Já: "Jo jasně, pozdrav ledničku."
Matka: "..."
No jako... prostě.. twe... proč mám pocit, že děláme ty parodie už úplně ZE VŠEHO?! Hele jako... myslím, že nám to vedro nesvědčí, a to je vlastně zima, ale nevadí... Jako...až mi jednoho dne jebne a napíšu parodijní díl na TMG, tak mě prosím jebni po hlavě banánem, protože to už bude totální konec. Ale tohle se mi líbilo. Mohlo by být víc takých dílů... ale stejně se nejvíc těším na konec tohoto toho...é...povídky..MUHAHAHHA...
Dokonalost... ňahahah. Miluju Miho a Hannieho a Henryho...(zdá se mi to, nebo jsou všichni tři z Číny? Joooo číňánci jsou nejlepší! *padla*) kekeke... a tu sou táák sladcí... ňahík XD

7 Jannie Jannie | 1. srpna 2012 v 14:48 | Reagovat

Asi jsem si zničila klávesnici, když jsem do ní napálila hlavou:´DDDDDDDDDD To je mrtvý:´DDDDDDDDDDDDD Innie:´DDDDDD *jááááj*Rychle pokráčko:DDDDDD

8 Tanna Tanna | 26. prosince 2012 v 2:25 | Reagovat

Jezisi me boli bricho..!! U cele povidky se rechtam jak idiot, ale weta: Waaaau! Dame si to jezde jednou, coz? *tyve, padla* to bylo dokonali...

9 dg-entertainment dg-entertainment | 24. července 2013 v 3:25 | Reagovat

Nooo jsem docela ráda že moji rodiče mají tvrdý spánek.  Chechtám se tak moc až je neuvěřitelný že mě nikdo neslyší.
Luli...ty mě jednou zabiješ.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz