Prokletý - 17. díl

29. června 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Prokletý
Tohle tady už zatraceně dlouho nebylo, že? Téměř měsíc, pokud si dobře pamatuju. Jak jsem to tak psala... napadlo mě hodně dalších věcí do děje, který mi byl víceméně neznámý. Teď už je to myslím v pohodě. Přesně vím, co bude v dalším dílu, takže snad bude brzo :) Jo, za některé... ehm... věci mě prosím nezabíjejte. Jak říkám, já za nic nemůžu. To samo! To vždycky ten zatracený Samo!!! Asi ho budu muset zavřít na balkon. Nebo do sklepa. Nabo na něj pošlu Felixe. A Lulálií. A Heechula. Jo, to by šlo. Tenhle díl mi vyšel celkem pěkně a taky je dlouhý. Hodně dlouhý. Má 2030 slov. Což je u mě výkon. A to číslo je zaky pěkné, což? No nic, já bych mohla vypadnout a nekecat. Tak si užijte tenhle díl, děti. Miluju vás!


Vztekle kopne do kamene, který mu leží v cestě na zaprášeném chodníku, svým tichým vrčením děsí lidi, kteří kolem něj procházejí a ti se mu pak vyhýbají obloukem. Nevšímá si jich, před očima má rudo, jeho tělo se pořád chvěje vzteky, odporem a snad i… zklamáním. Potřepe hlavou. Ne, není zklamaný. Vůbec není zklamaný Mickyho chováním! Vždyť to věděl. Že nemůže být jiný. Že je stejný, jako všichni ostatní démoni, že má stejnou povahu. Násilnou, krutou, nenasytnou, majetnickou. Kurva! Tak proč mu tak podivně svírá žaludek a proč zatraceně cítí ten hnusný stísněný pocit kolem srdce?! Nakopne další šutr, který mu padne do oka, ten odletí někam stranou a s dutou ránou se zastaví o nejbližší popelnici. Ignoruje polekané vykřiknutí dvou děcek v ošoupaném oblečení, které se hrají jen kousek od kontejneru, vůbec jej nezajímá, že je mohl trefit a ublížit jim. Vzteky nevnímá cestu před sebou, jen jeho podvědomí určuje trasu, kterou má jít, aby se dostal co nejdříve na určené místo. I když opravdu netouží zrovna teď přetahovat se s nějakými zasranými démony, musí přiznat, že když mu Leeteuk zavolal, pravděpodobně mu zachránil život. Opět se mu před očima zjeví ten Mickyho pohled plný zloby, kterým se na něj koukal, když jeho oči potemněly a změnily se z měděné na krvavě červenou. V tu chvíli by si jej snadno spletl s krvelačným upírem prahnoucím po jeho krvi, připravený se bez sebemenšího zaváhání zakousnout do jeho krku, protnout ostrými tesáky tepnu… suše polkne. Musí se zastavit a na chvíli zavřít oči. Nosem nasaje chladný podzimní vzduch nasáklý kyselou vůní deště, který se pomalu blíží spolu s šedivými mraky hustnoucími na obloze. Pár vteřin podrží vzduch v plících a poté jej vydechne. Pomalu otevře oči, hlava se mu mírně zmotá a musí zamrkat mžitky, které se mu zjeví před očima. Pohledy, které se na něj dívají jako na blázna, jej vůbec nezajímají. Opět se pohne, rychlými kroky zamíří ke staré továrně, téměř běží, Leeteuk zněl opravdu naléhavě. Siwon zakleje, když na jeho tvář dopadnou první kapky deště. Vyběhl ven narychlo, ani se nepodíval, jak to tady vypadá. Ale v tu chvíli mu to bylo jedno. V tu chvíli se chtěl co nejrychleji dostat z dosahu toho bastarda, který jej jen několik vteřin před tím málem zabil. Ne, tohle rozhodně doma mít nechce. Doufá, že až se vrátí, tak tam ta odporná zmije nebude. Další nepříjemné sevření žaludku se dostaví hned, jak jej tahle myšlenka napadne. Má chuť někoho zmlátit. Co zmlátit! Přímo zabít! Šílený lesk se objeví v jeho očích, jeho krok se ještě o něco zrychlí, adrenalin v krvi mu stoupne. Najednou jej popadne touha být na místě co nejdřív, vymlátit z těch démonů duši, vybít si ten vztek, co se v něm hromadí každou vteřinou víc. Cítí, jak se jeho tělo začíná mírně chvět, ví, že to není dobré znamení, že by se měl co nejdříve uklidnit, jinak… Ale pomyšlení na Mickyho, na to, jak se k němu choval, na to… jak tomu zatracenému démonovi podlehl, uvěřil těm jeho očím, které jej denně ujišťovaly o tom, že je jiný, než ostatní, že… že je stejný jako Siwon. Nelidské zavytí z jeho hrdla vyděsí hlouček studentů vracejících se ze školy, zděšeně vyjeknou, když se rozběhne jejich směrem a okamžitě se mu klidí z cesty. Siwon nevypadá, že by je vůbec registroval, běží dál, ledové kapky deště bubnují do jeho obličeje a nutí ho rychle mrkat, aby řasy zachytily co nejvíc vody, která by se mu mohla dostat do očí. Srdce se mu roztluče o něco rychleji, jeho svaly se napínají, hnědé očí ztmavnou, temná rudá barva se začne vkrádat do jeho duhovek a v ústech jej začínají tlačit prodlužující se špičáky. Prudce zastaví na křižovatce, mělce dýchá, očima těká po stranách, tiché vrčení odhání vše živé, co se kolem něj pohne. V tuhle chvíli… není tak celkem při smyslech. Pořád ví, kdo je, ví, co je a ví, kam má jít, ale… krev se mu bouří v žílách, ostré drápy se mu zarývají do jemné kůže na rukou, jak silně tiskne ruce v pěst. Hlásek uvnitř něj mu našeptává, ať se uklidní, že tohle nemůže, že tohle není dobré, že by mohl nechtěně ublížit a pak litovat. Snaží se potlačit vztek hluboko do sebe, ale jde to těžko. Už moc dlouho v sobě potlačuje to, čím nechce být. Už dlouho potlačuje tu stránku svého bytí, kterou nenávidí ze všeho nejvíc a ta se teď pokouší prodrat na povrch. Jeho myšlenky se pořád vracejí k Yoochunovi a čím víc na něj Siwon myslí, tím větší vztek lomcuje jeho tělem. Byl tak zatraceně hloupý, že ho u sebe nechával, byl tak pošetilý, že uvěřil… Ne, nevěřil. Jak by mohl věřit, že démon může být jiný. Jak mohl věřit, že by se mohl objevit někdo, jako je on sám? Ne! Micky není jako on. Micky je démon! Jen zatracený démon! Siwon není… on je… on je… Co vlastně je?! Trhne sebou, když se mobil v jeho kapse s hlasitým zvukem rozvibruje. Chvilinku jen ztuhle stojí na místě, než pochopí. Vytáhne mobil z kapsy, několik vteřin kouká na blikající displej a snaží se vzpomenout si, k čemu tahle věc slouží. Potlačí nutkání hodit tu odporně pištící věc o zeď, třes jeho těla se pomalu uklidní, když je konečně schopný přečíst jméno na displeji. Leeteuk. Okamžitě přijme hovor. Jeho hlas je podivně hrubý, roztřesený a zastřený.
"Siwone, kde vězíš?! Musíš okamžitě přijít, je jich tady víc, než jsme čekali. Mýlil jsem se, oni nechtěli vyvolat rozruch, byla to léčka na nás! Chtěli nás mít pohromadě a-…" Siwon slyší dunivou ránu a pak Leeteukův výkřik Kyuhyunova jména, poté opět zchraptění, šílený smích a Leeteukovo zaklení. A pak ticho následované pravidelným pípáním symbolizujícím ukončení hovoru.
"Leeteuku!" zařve Siwon do mobilu, i když je mu jasné, že se mu nikdo neozve. Hlasitě zakleje, teď už vzteky nevidí, hodí mobil o zem, jeho střepy se rozlítnou po místě, kde ještě před chvíli stál jejich majitel. Siwonův pohled je protkán rudou mlhou, která zbarvuje všechno kolem něj do červena, v hlavě mu tepou žíly, vzteklé vrčení sílí každou vteřinou, zní jako vztekle vrčení vlků, kteří jsou připraveni zabít. A on JE připraven zabít. Čím víc se blíží k továrně, tím je vzduch víc nasáklý démoním zápachem a taky kovovou vůni krve, která ostře udeří do jeho nosu a podtrhne už tak dost zatemněnou mysl. Siwonovy oči zažhnou rudým plamenem, přítomnost cizích démonů na něj v tuhle chvíli působí mnohem víc a jeho tělo na ně reaguje takřka okamžitě. Svaly zmohutní, kůže ztmavne, špičáky se prodlužují tak, že se prodírají skrze jeho rty. V dálce už vidí továrnu a jeho citlivý sluch zachytí řev démonů i pár lidských výkřiků, rány z pistolí a řinčivé zvuky padajících těžkých kovových předmětů. Zavyje jako raněné zvíře, kdokoli by si ten zvuk mohl splést s vlkodlakem, ale tahle běsnící stvůra, která ovládá Siwonovo tělo, je mnohem nebezpečnější a hrozivější. Se vší parádou se odrazí od země a jeho tělo přeletí vzduchem, narazí na tlusté mléčné sklo okna továrny, ostrý zvuk třeštícího se skla pronikne do jeho uší a Siwon ucítí ostrou bolest na levé tváři, jak se několik střepů zařízne do jeho tváře. Dopadne na zaprášenou zem, obrovská hala ještě několik vteřin odráží od zdí ozvěnu padajícího skla, poté nastane hrobové ticho. Všechny pohledy se otočí na něj, některé jej sledují vyděšeně, některé nechápavě. Siwon ztěžka dýchá, jeho tělo se otřásá touhou zabít. Pomalu vstane, ostřížím pohledem přejde po místnosti, vidí několik postav, všechny bez pohybu stojí a koukají na něj jako na zjevení.
"S-Siwone?" uslyší tichý zmatený a moc povědomý hlas. Trhne sebou, otočí se za zvukem a střetne se s mírně vyděšeným čokoládovým pohledem svého šéfa. Jeho rty se pohnou, chce jej oslovit, avšak z jeho rtů unikne jen tiché zachraptění, které ani zdaleka nepřipomíná lidský hlas. Překvapeně zamrká, škubne hlavou na stranu, v úlomcích skla jakéhosi okna ležícího na zemi v černém rámu uvidí svůj odraz. Vytřeští oči, když se na něj z jeho odrazu zadívají rudě žhnoucí oči. Co to- … Kdy-...?! Podívá se na Leeteuka, který jej pořád pozoruje zděšeným pohledem. Ten výraz v Teukově tváři jej bolí. Dívá se na něj jako na zrůdu, jako na obyčejného démona a… a pomalu od něj couvá, paže mírně od těla, jakoby zakrýval něco, co se nachází za ním. Siwon se trhavě nadechne, všimne si těla ležícího za světlovláskem i krev, která vsakuje do prachu na staré zemi. Zalapá po dechu, žaludek mu sevře, když v nehybně ležícím těle pozná… Kyuhyuna. Ne… to nemůže… Tohle přeci… Kyu nemůže být mrtvý! Vždyť… je to ještě dítě, sakra! Proč jej sem Leeteuk bral?! Proč ho nenechal… Proč…?! Třes jeho těla se stane téměř neovladatelným, má pocit, že každou vteřinou vylítne z kůže. Potřebuje… potřebuje ten vztek dostat ven, jinak… se zblázní. Zešílí…! Potemnělou prachem nasáklou továrnou se ozve srdcervoucí a uši drásající výkřik zarývající se až do morku kostí, který nevěští nic, než smrt a zkázu.
***
Micky praští pěstí do zdi takovou sílou, že omítka kolem jeho kloubů popraská a sesype se na zem. Ucítí bolest, jež se mu zařízne do prstů, a když odtáhne ruku od bíle zdi, všimne si krvavých fleků.
"Sakra." Zakleje tiše. Za tohle jej Siwon zabije. Ne… on jej zabije tak jako tak. Pokud nevypadne. A on nevypadne. Ne, dokud si se Siwonem nepromluví. To, co se stalo, bylo… co vlastně? Nějaký zkrat, nebo co? Vždyť ho málem zabil! Co se to s ním stalo, že se takhle přestal ovládat? To jej vážně tak moc vzalo, že jej Siwon odmítnul? Ano, vskutku. Nedokázal se ovládnout, když jej Siwon odmítl. Na to po něm až moc touží. Až moc potřebuje jeho tělo, jeho horkou kůži, měkkost jeho rtů, jeho sténání, jeho zastřený pohled, zrůžovělé tváře… Bože, jak moc on je závislí na tom dokonalém stvoření? Stal se pro něj drogou. Ne, ještě něčím víc. Ani po droze by neprahnul tak, jako po něm. Potřebuje cítit jeho přítomnost celým svým tělem i duší… když jej u sebe nemá, šílí z toho. A odmítnutí… nesnese. Nesnese pocit, že by se jej už nikdy nemohl dotknout, pohladit jej, proplout prsty těmi hebkými vlásky, políbit jej na ty dokonalé rty, laskat jeho horkou kůži…
Ucítí, jak se o jeho kotník otírá něco chlupatého. Sklopí pohled k zemi, všimne si drobného klubíčka zrzavých chlupů a sytě zelených očí, jež se na něj zvědavě upírají.
"Nyu." Zašeptá tiše a sehne se ke koťátku. Natáhne k němu dlaň a chce jej pohladit, ale zarazí se, když si všimne krve, která vytéká z kloubů na jeho prstech. Až teď si uvědomí palčivou bolest, která mu v pravidelných intervalech tepe v ruce. Narovná se a pár kroky přejde ke dveřím koupelny. Za tu dobu, co se tady Siwonovi "nastěhoval" už ví přesně, co kde má a tak mu nedělá problém najít lékárničku. Ještě před tím si opláchne krev proudem ledové vody, přičemž sleduje, jak rudá krev vtéká do okapu. Vzpomene si na ten Siwonův vyděšený pohled, když jej přirazil ke zdi, ještě teď cítí, jak se jeho tělo chvělo strachy. Vpluje si dlaní do vlasů a zmučeně zaskučí. Tohle nechtěl. Nikdy by Siwonovi neublížil. Ne vědomě. Kruci, co se to s ním děje?! To jej má to štěně vážně v takové moci? Vždyť je jím úplně posedlý. Kruci! Tohle se nemělo stát. Neměl si začínat s člověkem. Zarazí se. Ale vždyť… Siwon není člověk. To ví jistě. A pořád nezjistil, co je zač. Ušklíbne se. Ne, ještě odejít nemůže. Sedne si na okraj vany, lékárničku si položí do klína a vytáhne desinfekci s obvazem. Sykne bolesti, když se tekutina dotkne jeho poraněné kůže. Jindy by se něco takového zahojilo okamžitě, jenže teď… byl až moc dlouho v lidském světě a jeho schopnost regenerace je v tuhle chvíli téměř nulová. Kdyby jej teď napadl… kdokoli, nemuselo by to dopadnout dobře. Bude se muset vrátit do podsvětí. Alespoň na týden. Nebo na dva. Ne… dva jsou moc. To nevydrží. Už těch sedm dní bude nesnesitelných. Již předtím nenáviděl svůj svět, ale teď, když zná Siwona… je pobyt tam ještě nesnesitelnější, než předtím.
"Siwonnie…" vybaví si v hlavě obraz jeho dokonalé tváře, temně hnědých očí a ten dokonalý úsměv, který mu věnuje tak zatraceně zřídka…
"Cos to se mnou provedl…?"
 


Komentáře

1 Anete Anete | 29. června 2012 v 11:16 | Reagovat

Kyu?! Kyua že si nechapa umřít? Jak si to mohla udělat:'( Doufám, že stím něco uděláš, ale to je spíš jen moje fantasmagorie:D Moc se těším, jak tohle bude pokračovat:))

2 Kami Kami | E-mail | Web | 29. června 2012 v 11:18 | Reagovat

MUHAHAHAHA, to je tak dokonalá povídka! Jako...jako...doufám, že se Siwon brzy vzpamatuje, nelíbí se mi jako vraždící monstrum :D He..co je vlastně zač? O.o
A koukám, že Micky je taky celkem v prdeli... :D
No prostě božíí díl a nemůžu se dočkat pokračování!

3 Shio Elisha Siwonnie-chan Shio Elisha Siwonnie-chan | Web | 29. června 2012 v 11:48 | Reagovat

BUéééééééééééééééééééééé.. Co mi to děláááš? Chudinka Siwonnie i Yochunnie! Tohle je buééééééééééééééééééé... a to ještě... když vím, že Siwon.. že.. že.. *bulí jak želva* Muíííííííééé! To bylo dokonaléééé... Totáálně... Úžasné! Těším se na další díl... i když se ho celkem děsím.... co se bude dít dál.. muéééé T_T

4 Jannie Jannie | 29. června 2012 v 15:46 | Reagovat

Chudáček Kyuhyunnie:´´((( Chudáčci všichni:(((:D Ale jinak skvělí díl, teším se na další:)

5 Nataly ^ ^ Nataly ^ ^ | Web | 29. června 2012 v 16:20 | Reagovat

Ééé.. môj ty bože... milostivý Jashin a všetci svätí.. Čo je zač ten náš Siwon? :D  Muhehéé...Ako..názov tejto poviedky je Prokletý a už  pár nocí mi nedá spávať.. že s čím to má súvislosť.. Ale teraz som to pochopila :D A vôbec..ale vôbec sa mi to nepáči xD Z neho je nejaké monštrum.. Whuáá.. Pekne si mu skomplikovala život :D Je to upír? Vlkolak? Tieto dve možnosti mi prišli na um ako prvé..pretože na upírov a vlkolakov som totálny..ale totálny maniak :D Žiadna kniha na túto tematiku mi nemôže ujsť.. Muhuhúú xD
Etto..ja len dúfam, že Siwon neprizabije Mickyho. To by bolo amen s akýmkoľvek ďalším yaoi xD Iba že by sa z Woonieho stal nekrofil.. :DD Takže v záujme vyššieho dobra nepusti Siwona k Mickymu. Tam nech pobije..a pohryzie..tých démonov, ktorí zabili Kyuhyuna. Špiny! Pustite ma na nich!  

Dúfam, že pokračovanie bude rýchlo.. lebo umriem ..ak nebudem vedieť..čo sa tam stane! :DD

6 Luczaida Luczaida | Web | 29. června 2012 v 17:09 | Reagovat

hrůzostrašné :-D Fakt by mě zajímalo, cos to udělala ze Siwona za obludu :-D

7 Hatachi Hatachi | 29. června 2012 v 18:11 | Reagovat

Vážně ůžasný díl...
Chudák Siwon...co se to z něj stalo. No aspoň že neublíží Teukovi a Kyuovi. A aby ze sebe dostal tu zlost,tak klidně může pozabíjet ty démonický hajzli.
A jak může být Leeteuk tak nezodpovědný,že na tak nebezpečnou misi bral sebou Kyuhyuna. Jak to mohl dopustit,vždyť ho nadevše miluje.
A jako doufam že dodržíš slovo a nenecháš Kyua zemřít !!!!!!!
Řekla bych,že Chunnie má docela velký problem. Zamiloval se do Siwona a zatím jim to jen komplikuje životy...
No...jsem moc zvědavá jak se to bude vše vyvíjet dál...
Moc se těšim na další díl...

8 Saia Saia | 29. června 2012 v 21:28 | Reagovat

ňňňňňňňňňňňňňňňňiáááááááá,že to nemyslíš vážne,že necháš to štena Kyua zomrieť?....Siwoonie je zlatý ked ho chytí amok...tedkom by mu mal Micky na oči vybehnúť...aj by sa mu zo dve ušli,

9 Widlicka Widlicka | 1. července 2012 v 13:33 | Reagovat

Waaaauuuu koukám, že si pěkně nakročili oba. Jak Siwon tak Micky. Myslím, že ta Mickyho démoní síla v Siwonovi dokázala něco probudit a ono to asi rezonuje s Mickym... Předtím se neměnil, takže u Siwona to tak bude, i jeho šéfa to vyvedlo z míry. Ale proč se tak choval Micky je stále otázkou
Moc se těším na pokračování ^^

10 Syrinox Syrinox | 2. července 2012 v 19:43 | Reagovat

Eheheheheh.... No tohle jako bylo dokonalé! MUHAHAHHAHAH!!! To je prostě... Íkkkkkkkk! Muheeeee a Siwonnie! Hííík! Tohle byl vážně skvělý díl, takový... tajemný a zároveň plný adrenalinu! Muhahahahahha! Já se tááááák těším na další. Jen mám trochu strach, co Siwon bude dělat, až se zbovu setká s Mickym... eheheh... snad se moc nerozzuří... nebo aby se znovu nerozzuřil Micky... Hueeeee! Ty jsi fakt  hrozná! Já chci další díl!

11 Elizabeth Elizabeth | Web | 9. listopadu 2012 v 18:25 | Reagovat

Jak si mohla,chudáček Kyu,nejdřív Heechul a Changmin,prosíííííííííííím už nikoho nezabíjej.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz