Nezapomeň na mě - 38. díl

15. června 2012 v 6:00 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Děti! OMLOUVÁM SE! VÁŽNĚ! Včera... jsem nemohla nic zveřejnit! Víte, seknul se mi net a o hodinu později spadnul i celý windows! No já myslela, že mě trefí šlak! Normálně... jsem si myslela, že přijdu o veškeré rozepsané povídky a o téměř celý díl NNM, který měl přes 1600 slov. Naštěstí... se vzpamatoval jak windows tak i internet. Jako omluvu... vám tady házím dlooooouhý díl NNM, který má přesně 2100 slov :). Ne, že by se tady něco dělo, už mi nezbyl čas, původně to mělo být delší... no nic. Setkání s učitelkou bude příště. Jinak... jsem si dovolila udělat nový cover k povídce. Doufám, že se vám líbí. A taky doufám, že budete spokojeni i s tímhle dílem. Miluju vás!




Protivné paprsky slunce jej zašimrají na nosu, zákeřně jej vytrhnou ze sladičkého snu a přinutí jej nespokojeně zamručet. Nakrčí tvářičku a skryje ji v měkkém polštáři. Ručkama pevněji obejme vyhřátou přikrývku a přitiskne si ji k tělíčku, aby mu neunikl ani kousíček tepla. Podvědomě se posune kousek dál od kraje, chce se natisknout na Sungieho horké tělo, nechat se sevřít v náručí a ještě chvilku spát v jeho objetí, než pak Sungie opět na celý den odejde. Posune se o pár centimetrů, pak ještě kousek, a pak ještě… Prudce otevře oči a zmateně zvedne hlavu.
"Eh?"
Vytřeštěně hledí na prázdné místo vedle sebe, místo, kde by měl teď ležet Yesungie a usmívat se na něj… On tady není? Ryeowookovi se zadře dech, srdíčko mu vynechá úder a vlna strachu postoupí celým jeho tělem doprovázená nepříjemným horkem, které projde po jeho páteři a usídlí se v žaludku, který rázem udělá pár salt. Ryeowook zamrká, jako by doufal, že když to udělá, rozplyne se tahle noční můra a Yesungie bude ležet vedle něj. Avšak bílý měkký polštář je pořád prázdný. Ryeowook k němu nevěřícně natáhne svou ručku, přičemž pohledem zavadí o budík na nočním stolku. Digitální čísla ukazují něco po desáté. Ryeowook mírně zbledne, v krku jej začne nepříjemně pálit, do očí se mu tisknou slzy. Takže Yesung už je v práci… Tiše vzlykne. Jak to, že se nevzbudil? Vždycky se vzbudí… Tak proč? To… teď Yesunga celý den neuvidí? Pomalu se posadí, přikrývku si přitiskne k obličeji a tichounce do ní vzlykne. Pocit samoty jej přepadne až moc rychle, než aby mu stihl zabránit. Jeho tělíčko se roztřese, slzy vsáknou do bílého povlečení, které Wookie křečovitě svírá v pěstičkách.
"Sungie…" Knikne tichounce, načež opět vzlykne. Jak moc nenávidí chvíle, kdy s ním Yesung není. Cítí se vždy tak podivně prázdně, opuštěně, bezradně… Sevře se mu žaludek, v krku jej nepříjemně pálí, prsty jej začínají bolet, jak křečovitě svírá prostěradlo v pěstech. Nechce tu být sám. Ten stísněný pocit samoty jej ovládá pořád víc. Sám… jako opuštěné štěně. Proč musí být Yesung celý den pryč? Proč nemůže být tady? S ním? Další tichý vzlyk si najde cestu z jeho hrdla a zanikne v měkké látce, ve které Wookie skrývá svou tvářičku.
Tiché zavrzaní dveří způsobí, že Wookiemu po zádech přeběhne mráz a jeho tělo ztuhne hrůzou. K-kdo…?
"Wookie?"
Ryeowook prudce zvedne hlavu, nevěřícně zírá na Yesungieho zmatený výraz, který se rázem změní v mírně zděšený.
"Wookie, co se stalo? Proč pláčeš?" Yesung nestihne udělat pořádně ani jeden krok, když Ryeowook prudce vystřelí v před, neohrabaně se snaží dostat z postele, avšak jeho tělíčko se zamotá do přikrývky. Ryeowookovi je to jedno, dostane se až na kraj a málem sebou sekne o zem, kdyby jej Yesungovy paže nesevřeli v náručí a nepřitiskly si jeho tělo k sobě.
"Ryeowookie…" vydechne, vpluje dlaní do Wookieho vlásků, pevněji si k sobě přitiskne jeho chvějící se tělo, krouživými pohyby jej hladí po zádech. Neví, co se stalo, předpokládá, že měl špatný sen, pak se vzbudil a nenašel ho tady a lekl se…
"Už jsem tady, Wookie." Šeptne tichounce do jeho ouška a jemně jej políbí na jemnou kůži pod ním. Ryeowook se zachvěje, tichounce vzdechne, skryje tvářičku do Sungovy košile a nasaje tu příjemnou vůni. Yesung jej opatrně položí zpět do postele, aniž by jej k sobě přestal tisknout, pomalu jej vymotá z peřin, sám si sedne na postel a vytáhne si chlapce do klína. Ryeowook ovine ruce kolem Sungova krku, zvedne k němu svou tvář, na které jsou ještě stopy slz. Yesung se uměje, něžně a laskavě, palcem setře mokré cestičky z jeho obličeje, pak jej pohladí a na pár vteřin nechá dlaň na místě. Ryeowook se přitiskne k té hřejivé kůži, slastně přivře oči, jeho tělíčko se pořád chvěje, ještě zcela nepobral, co tady Yesungie dělá. Měl být přece v práci…?
"Jsi tady…?" Wookie si není jistý, zda to byla otázka, na kterou by mu měl Yesung odpovědět, nebo jen tiché konstatování… možná jen neslyšné zaskučení, ne hlasitější, než jeho zrychlený dech.
Yesung si všimne Wookieho tázavého, mírně vyděšeného, ale hlavně zmateného pohledu. Přivine jej k sobě víc, rty se otře o ty Wookieho, poté je uvězní v něžném polibku, chvíli si pohrává s těmi měkkými polštářky, hryže je zoubky, slabě za ně tahá, poté je olízne jazýčkem. Ryeowook zaskučí, prstíky vpluje do Sungieho vlasů, natiskne se na jeho tělo a pootevře rtíky, jasně tak dává najevo, po čem jeho srdíčko touží. A Yesunga ani nenapadne nevyhovět jeho tiché prosbě. Jazýčkem vpluje do jeho úst, okamžitě vyhledá Wookieho jazýček, který se proti němu nedočkavě pohne. Yesung polaská jeho měkoučký povrch, poté jej na chvilku opustí, aby se mohl věnovat patru Ryeowookieho pusinky, jeho zoubkům, sladkým rtíkům. Ryeowookie následuje jeho jazyk tím svým, nesměle, bojácně. Sungie jej pomalu navádí do svých úst, čeká, zda se Wookie osmělí, i když tomu moc nevěří. Proto jej překvapí, když ucítí, jak Wookieho jazýček opatrně vklouzne mezi jeho rty, jen na chvilku, než se opět stáhne, avšak poté jej ucítí opět. Stáhne svůj jazyk, čeká, co Wookie udělá.
Ryeowook se chvěje, jeho srdíčko tluče o něco rychleji, nikdy nezkoušel líbat Yesunga takhle… Vlastně jej ani nikdy pořádně nelíbal. Vždy to byl Yesung, kdo jej vedl. Tohle… je pro něj nové, nepoznané… neznámé. Váhá, hodně dlouho k Yesungovi jenom tiskne své rty a jazýčkem nesměle zkoumá ty Sungovy. Jako by se bál, že jej Yesung kousne, kdyby si dovolil zajít dál. Cítí Sungieho ruce, jak přejíždějí po jeho zádech pořád níž, až k jeho bokům, ucítí bříšky jeho prstů, jak vklouznou pod vyhrnutou látku jeho trička…
Srdce mu vynechá úder, jeho tělo se rozechvěje, dlaní mimoděčně o něco pevněji sevře Sungieho vlasy, trochu jej zatahá a poté se přimáčkne k jeho tělu ještě o něco víc. Yesungovi po zádech přejde mráz, fakt, že se Wookie neodtáhl, že se jej ani jen nelekl… má pocit, že se mu to snad jen zdá. Představa… že se jej může dotýkat víc… že může hladit tu heboučkou kůži, cítit její horkost intenzivněji, než jen přes látku trička… před očima se mu udělají mžitky. Jen ta představa jej přivádí k šílenství… co teprv… když…
"Yesungie…" vzdechne tichounce Wookie do jeho rtů, Yesung cítí, jak se chlapec na jeho klíně pohne, aby se mu sedělo pohodlněji, avšak ani jen netuší, co takový pohyb udělá s Yesungovým tělem. Táhlý povzdech se vydere z hrdla staršího muže, jeho dlaně sami vklouznou víc pod Wookieho tričko, prsty jemně přejíždí po jeho páteři. Ryeowook se trhavě nadechne, mírně se prohne v zádech, pocit, který mu tenhle Yesungův dotek způsobuje… se nedá popsat slovy. Povzdech, který se prodere skrze jeho mírně pootevřené rtíky, připomíná kočičí zapředení a Yesung má pocit, že zešílí, když si představí…. Bože, na tohle nemůže ani jen pomyslet… šílí už jen, když se ta myšlenka záludně vetře do jeho mysli, vysmívá se jeho pokusům marně ji zahnat do povzdálí…
Jaké by to bylo… milovat se s ním…?
Yesungovým tělem postoupí záchvěv, tak silný, že je pro něj nadlidsky těžké uklidnit zrychlený dech, bijící srdce, třes…
"Yesungie…" knikne Wookie opět a Yesung si uvědomí, že jeho myšlenky jej zahnali o hodně dál, než by bylo správné. Překvapeně pohlédne do Ryeowookových očí, které se na něj upírají, cítí tíhu jeho tělíčka, které se na něj tiskne víc, než předtím… a uvědomí si, že Ryeowook na něm leží, dlaně položené na jeho ramenou. On sám jej táhle hladí po nahých zádech, cítí pokrčenou látku Wookieho trička, které se mu povedlo, neví jak, vyhrnout téměř k lopatkám.
"Wookie…" šeptne, v jeho pohledu se odráží něco, co Ryeowook doteď v jeho očích neviděl. Zvláštní lesk, o kterém netuší, co si má myslet, mírně nepřítomný, sklený pohled, ze kterého je ještě víc zmatený… a navíc… To zběsile rychle bušící srdce, které cítí, když se takhle na Yesunga tiskne. Buší snad ještě rychleji, než jeho vlastní… a Yesungieho dlaně hladící jeho tělo… Přivře oči, cítí, jak se jeho tělíčko mírně chvěje pod těmi lehkými doteky. Má pocit, jako by jej Yesung hladil chmýřím, jemným peřím, stéblem trávy…
Skryje tvář do Yesungova ramene, dlaněmi vklouzne pod jeho krk, pevně jej obejme a nosem nasaje opět tu lahodnou vůni Sungieho těla.
"Neodcházej, Sungie… dnes ne. Prosím…" zašeptá, jeho dech zalechtá Yesunga na krku, způsobí tak, že se rozechvěje ještě o něco víc. Před očima má temné skvrny, už déle nedokáže udržet svůj dech v klidu. Ryeowookovo tělo tisknoucí se k němu, na něj působí až moc…
Dřív, než si stihne uvědomit, co dělá, se Ryeowookovo drobné tělíčko ocitne pod jeho, vzrušením se chvějícím tělem. Ryeowook upřeně hledí do jeho očí, jeho ruce jsou volně položené podél jeho hlavy, tričko má marně vyhrnuté, Yesung může vidět jeho ploché bříško, na pohled hladkou kůži… zatouží po něm. Tak moc, že nestíhá krotit své tělo a to si se vší radostí dělá, co chce.
"Su-…"
Horký polibek na ústa zabrání Ryeowookovi v mluvení, jeho jazyk proklouzne mezi Wookieho rty rychleji a naléhavěji, než jak je Ryeowook zvyklý. Zalapá po dechu, takového Yesunga nezná… je to… jiné, než když jej líbá běžně. Tohle je… neví, ale…
Jeho drobné pěstičky se zapřou o Sungieho hrudník a mírně na něj zatlačí. Teď, v tuhle chvíli jej Yesung… trochu děsí. Líbá jej až příliš rychle, příliš naléhavě a stejně tak se jej i dotýká.
"Ye-yesungie…" Knikne s náznakem paniky v hlase. To Yesunga okamžitě probere. Prudce se odtáhne os Ryeowookových rtů. Pohled do jeho mírně vyděšených očí jej okamžitě zchladí. Proboha, o co se to tady snažil?! Tohle nemůže…! Narovná se, až moc rychle sleze ze zmateného Ryeowooka a posadí se na kraj postele. Rukou si prohrábne vlasy, přejde si po obličeji, má tendenci dát si facku, aby se vzpamatoval. Mělce dýchá, snaží se uklidnit tlukot srdce i chvění, které postupuje jeho tělem. Potřebuje sprchu. Ledovou. Hned. Jinak… se zblázní.
Polekaně sebou cukne, když ucítí drobnou ručku na svém rameni. Pak si uvědomí, že jeho chování může Wookieho děsit a okamžitě se zklidní. Natočí tvář na stranu, všimne si Wookieho bojácného a mírně… provinilého pohledu. Vypadá jako koťátko, které něco provedlo a teď se přišlo lísat ke svému pánovi. Usměje se na něj, tak něžně, jak jen dokáže, Ryeowook se zdá být spokojen, když v Sungieho očích opět vidí to, co se v nich odráží vždycky. Něha a láska. Cítí Sungieho dlaň na své tváři, měkký polibek na čelo, víčka, obě tváře, nos, rtíky… Tiše vzdechne, zavře oči, dlaněmi obejme Sungieho kolem krku, po kolenou se k němu přesune o něco blíž, přitiskne se k jeho boku. Sungie jej dlaní obejme kolem pasu a přitiskne si ho k sobě blíž, neodvažuje se však k němu otočit celým tělem, bojí se, že by se neovládl. Líbá jej, dlaní se posouvá po jeho zádech - opět jenom přes látku trička. Nechce riskovat, Wookieho tělo jej přivádí k šílenství, čím víc se jej dotýká, tím víc po něm touží. Musí se ovládat, jinak… by mohl Wookiemu ublížit. A to by si neodpustil. Nikdy.
"Nechoď pryč. Prosím…" zašeptá Wookie, když se od něj Sungie odtáhne. Ví, že Yesung musí, jenže… už nechce zůstávat sám. Křečovitě zatne prstíky do Yesungových ramen, nechce je pustit. Nepustí jej. Yesung chytne jeho zápěstí, mírným tlakem jej donutí pustit se ho. Ryeowookie zkřiví obličej a sklopí pohled. Sung se usměje, když si všimne Wookieho nešťastného výrazu. U srdce jej zahřeje, když ví, že dnes se s ním loučit nemusí. Políbí jeho drobnou ručku, každý prstík zvlášť, vtiskne mu polibek do dlaně, pak na hřbet ruky, pak si jej k sobě přitáhne, prohrábne dlaní jeho vlásky, políbí jej na čelo…
"Zůstanu tu s tebou… celý den."
Ryeowookie se na něj překvapeně podívá, v očích mu zazáří jiskřičky radosti, přímo nadšení… Vážně? Jako… skutečně vážně? Yesung se musí usmívat, tolik nadšení v těch dětských očích…
"Ííííík!" Ryeowookie vypískne jako dítě, které dostane novou hračku, vrhne se Yesungovi kolem krku, sám od sebe jej políbí, mírně neohrabaně, spěšně a dětsky. Avšak Yesung nic nenamítá, usměje se do polibku, dlaní jej hladí ve vláscích, užívá si jeho blízkosti, jeho vůně, jeho měkkých rtíků… Tiše se zasměje, pevně chytne Wookieho za boky a hodí jej do měkké postele. Sám jej zalehne vlastním tělem, avšak tentokrát na jeho mysl neútočí nepatřičné myšlenky. V jeho očích zajiskří šibalství, na chvíli se cítí jako bláznivě zamilovaný puberťák. Obkročmo si na Wookieho sedne, vezme jeho dlaně do svých, proplete s ním prsty a přirazí mu ruce k posteli. Rty se mu zkroutí v strašidelném úšklebku.
"Sungie…" pípne Wookie, když sleduje ten Yesungův výraz. Zase ten pohled, kdy si připadá, jako miska čokoládového pudinku. Sungie se tiše zasměje, pak vycení zuby přesně jako hladová šelma a skloní se těsně nad Wookieho zrůžovělou tvář.
"Vrrrr…"
 


Komentáře

1 Majka :3 Majka :3 | Web | 15. června 2012 v 7:01 | Reagovat

muhahahahaaaa *-* Lulinko moja zlatá, to bolo jednoducho dokonalé :3 *-* muéééééé už zase mi začína ten cukor liezť na mozog :3 to bolo totálne sladiškéééé a tááááák ňuuuu a ííííííík a muhuéé, že sa to fakt ani slovami nedá vyjadriť :D teda pokial berieš to uhíkanie za slová, tak sa to dá *padla* ňahahaaaa kjuuuuuuuuuut *-* teším sa na pokračovanieeee :3 ňuňuňuuuu :3

2 °WiWi° °WiWi° | 15. června 2012 v 12:29 | Reagovat

To bylo tak... Ňunííííííí! :D Kyaaah! Další díl a hned teď! :D A nemusíš se omlovuat, protože tenhle dílek směřuje k něčemu, co se mi líbí... Muhehehe :D

3 Kami Kami | E-mail | Web | 15. června 2012 v 14:18 | Reagovat

sakra! mi vystydnul oběd,jsem si to chtěla sníst u toho, ale už po pár odstavcích jsem zapomněla, jak se používá lžíce...to bylo tak DOKONALÝ! Prostě muhííííík jako íík, já to nemůžu nijak popsat, ty mi vždycky svými povídkami úplně vymažeš slovní zásobu!
A přesně tohle jsem po tom absťáku potřebovala, doslova jsem se u toho rozpouštěla.
Ňahííí už se nemůžu dočkat pokračování!!
A vůbec nevadí, že se neposouváš v ději, tohle je jediná povídka, u které o to upřímně nestojím, protože nechci aby..nechci..kruci, už zase mám depku! :D
PS: MUÍÍÍÍK!

4 Jenny Jenny | Web | 15. června 2012 v 14:27 | Reagovat

*,* jako vždy dokonalost *,*

5 Hatachi Hatachi | 15. června 2012 v 17:52 | Reagovat

To byl zase tak rozkošně sladký díl. Že mi zase leze lupení z uší... Ale vůbec mi to nevadí,páč to bylo naprosto dokonalé. Wookie je tak ůžasný cukroušek a Yesungie je k němu tak neuvěřitelně něžný. Oni jsou tak ňunííí a ťutíí pár... Těšim se moc na další ůžasně sladký dílek...

6 Saia Saia | 15. června 2012 v 20:07 | Reagovat

Lulííííííííííííííííííí já chcu len takéto kapitoleškýýý,ňuní a cmuký auááááááááá.Ja sa snád aj modliť začnem,aby si ten máš ma na svedomí posledný,alebo predposledný diel odsúvala dalej a dalej.

7 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 15. června 2012 v 22:31 | Reagovat

Ani nevieš..ako si ma vydesila, keď som tu včera o 11:00 nenašla žiadny diel poviedky :D Tie moje predstavy ako "Lulina obhádzaná tehlami na polceste zo školy smerom domov" xD
Muhuhúú.. toto bol taký dokonalý diel, že som sa len rozpúšťala..a rozpúšťala..a rozpúšťaa, až nakoniec zo mňa vznikla len nejaké neforemná hmota čohosi neidentifikovateľného xD A následne som umrela.. Ale som späť.. čerstvo po reinkarnácii :D
ňaháá.. ono to už zašlo ďalej! Teda síce len trochu..ale aj to je úspech :D *chce viac! chce viac!* ^ ^

8 Kaoru Kaoru | 16. června 2012 v 16:34 | Reagovat

Lulí to bylo táák Hezoučké!!:) Juuj!!:) Prej "Vrrr" bože! Sungie!:) Jak já tuhle povídku žeru!:) Omo!:) Celý den doam s Wookiem ,jen když jsem si předtavila jak je Wookie nadšený tak jsem se uplně rozplývala!. Tohle je vážně skvělá povídka!:) prosíím další dílek!!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz