Napříč časem - 3. díl

11. června 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Napříč časem

Hehe, no, tak je tady třetí díl povídky na přní :D Uhn, jako... mám pocit, že tohle bude pěkně dlouhá povídka na přání... tak... minimálně 6 dílů. Proč mám pocit, ře moje jednorázovky jsou pořád delší? Nakonec... u mě snad nebude slovo "jednorázovka" existovat. No, ale tak co, stává se :D Jen doufám, že se mi to podaří rychle dopsat, protože... tam mám ještě 4 další objednávky a myslím, že mě už chce pár lidí zabít za to, že mi to tak trvá... hehehehe. No nic, tak si to užijte, dět, miluju vás. Hodně moc! Mc a moc a moc!!!


Slyší, jak Minhyuk zakřičí, ať ho najdou, pak otevíraní dveří, jedněch, druhých… Je až na konci chodby, tedy pokud si dobře pamatuje. Kluci se k němu přesto za chvíli dostanou. Je zamčeno, je zamčeno, nedostanou se k němu. V duchu se snaží uklidnit, ale nepomáhá to, všechno jej bolí, tělo se otřásá děsem. Bylo toho dost. Už toho víc nesnese. Nechce. Ta naděje, že by mohl od všeho uniknout, že by měl klid… žádný strach, kdy zase přijdou, žádná bolest, když pěsti a kopance dopadají na jeho tělo… jen ta představa v něm vzbudila takovou naději, že teď… nedokáže přijmout skutečnou, že se mu to nepovede. Že kroky jsou pořád blíž a že brzo budou tady. Zamčené dveře… je nezastaví. Zná je moc dobře. Až moc dobře.

Rukama zahrábne do svých vlasů, křečovitě semkne oční víčka, zoufale se snaží potlačit vzlyk, který se dere z jeho hrdla. Nesmí plakat, teď ne… musí být silný… Musí se odsud dostat! Prudce otevře oči, odhodlání vpraví do jeho těla adrenalin. Rychle vstane, rozhlídne se po místnosti. Okno… Přiběhne k němu… vzápětí zakleje, když uvidí mříž. Ne, venku se nedostane. Kroky jsou pořád blíž… do srdce se mu vkrade panika. Takhle to přece nemůže skončit! Teď, když má naději, nenechá si ji jen tak proklouznout skrze prsty! Nemůže! Prostě ne!

Roztěkaně se rozhlídne po celé místnosti, kromě starého nábytku, postele s nebesy a piána v rohu místnosti tady nic moc není. Pochybuje, že by se v posteli nějak skryl, pod ní taky ne, Minhyuk ani ostatní tak hloupí nejsou. Do očí se mu tlačí slzy, když uslyší, jak se otevírají dveře až moc blízko u něj, typuje… že ty, co jsou vedle. Slyší Minhyuka tlumeně nadávat, slyší i Dongha a Minhyuna a taky ještě jeden hlas, neznámý, starý… Přejde si rukou přes obličej. Ne… nechce… už nechce. Kolena se mu podlomí, padne na dřevěnou podlahu. Nechce to, už nikdy víc. Pramínek slz vyteče z jeho očí, zoufalství se zmocňuje celého jeho těla. Vzlykne a pěstí praští do podlahy. Proč je tak bezmocný? Proč musí tolik trpět? Proč, tak sakra proč?! Ne… už ne!

Zvedne se, musí… musí něco vymyslet. Cokoli, jen ať nemusí… ať už nikdy… Zvedne svůj pohled k rudému závěsu, který visí ze zdi kousek před ním. Pomalu se zvedne… co je za tím závěsem? Předpokládá, že nic, takovéhle závěsy jsou všude v tohle zámku, na chodbách v místnostech, kam se mohli podívat. Natáhne k němu ruku, pomalu jej odtáhne, po zádech mu přejíždí mráz, nechápe ten pocit… jakoby. Kouká se na chodbu, působí temně a chladně, jakoby z ní vyzařovalo samotné zlo… kouká na tlustý rám obrazu, přijde mu, jakoby to byly futra dveří… ale pozná malbu od skutečnosti…

Ani si neuvědomí, jak… jeho prsty kloužou po chladném plátnu, má pocit, jakoby se zima linula kolem jeho prstů jako pavučina, jakoby led objímal všechny cévy v jeho dlani, postupoval až po jeho zápěstí až k loktu a pořád dál a dál… Jonghyun poplašeně ruku stáhne, vyděšeně kouká na obraz, který jako by žil… Najednou má pocit, že se na něj dívá, že mu něco šeptá, celé jeho tělo se roztřese, suše polkne, vytřeštěnýma očima sleduje obraz před sebou… zdá se mu to, nebo oheň ze svícnu, který je namalovaný na šedé zdi… opravdu hoří?! Lomcování klikou jej přinutí vrátit se do reality. Málem vykřikne hrůzou, když uslyší Minhyukův rozzuřený hlas.

"Tady je! Určitě je tady, parchant jeden! Jonghyune, vylez! Otevři ty dveře!" tupá rána otřese dveřmi, Jonghyun jen hádá, že do nich Minhyuk právě kopnul.

Trhne sebou, když se rána ozve opět. Zády se přimáčkne k obrazu, zatáhne za sebou závěs, málem nedýchá, slyší lomcování klikou, přimáčkne se víc k chladnému plátnu, cítí, jak po jeho těle běhá mráz, připisuje jej strachu, ani ho jen nenapadne, že…

Chlad je pořád silnější, Jonghyun má pocit, že se už neopírá o obraz, lekne se, posune se zády víc ke zdi… pořád se jí nedotýká, suše polkne, když lomcování klikou utichne, srdce se mu na chvíli zastaví, vyděšeně vykřikne, když se závěs před ním zhoupne. Pevně semkne oční víčka, čeká, že se závěs odtáhne, že jej Minhyuk chytne, že jej… Nic se neděje. Jen podivné ticho a neskutečná zima… jakoby stál venku v chladném větru a dešti… otevře oči… závěs před ním se mírně pohupuje v chladném vánku, který… Vánku?

Jonghyun překvapeně zamrká… co? Udělá krok dozadu… ale jediné, co se pod jeho nohou objeví, je vzduch. Vykřikne a zamává rukama, jak se snaží udržet rovnováhu, ale marně. Jeho tělo padne dozadu, s výkřikem dopadne na chladnou tvrdou podlahu. Zůstane ztuhle sedět na zemi, poslouchá jakýkoli zvuk, který se ozve, vytřeštěně hledí na závěs před sebou, vůbec mu nedochází, že zeď, která za ním měla být… tam prostě není. Jediné, co jej zajímá, je, ať se ten závěs sakra neodhrne… ať ho nenajdou… Jenže nic se neděje. Sedí tam celé minuty, promrzlý na kost, roztřesený a napjatý. Co se to děje? Odešli? Jsou… tam?

Sebere veškerou odvahu, aby se zvedl. Srdce cítí až v krku, když se natahuje k rudému závěsu, sevře v pěsti jeho lem, zavře oči a zatáhne. Šustivý zvuk se rozezní tichem a zařízne se do jeho těla jako čepel nože. Strach… nepředstavitelný strach lomcuje jeho tělem, bojí se otevřít oči… nechce je otevřít. Děsí jej představa, že uvidí rozzuřený Minhyukův obličej, jeho pěst mířící do jeho obličeje, další bolest, další ponížení.

Ticho.

Vteřiny ubíhají, žádný křik, žádné kroky, žádné… Nic. Vůbec nic… jen chladný vítr a děsivé ticho.

Pomalu otevírá oči, čelist pevně semknutá, obě ruce zatnuté v pěst. V tom tichu se jediné Jonghyunovo zalapání po dechu jeví jako výkřik. S očima dokořán nevěřícně kouká před sebe. Pohled na místnost, ve které se před několika minutami zamkl… namalovaná na plátně. Stejně jako obraz chodby, kterou viděl před tím. Hrůzou se mu zastaví srdce.

Tohle přece není možné! Prudce se otočí… šedivé kameny, vydávající chlad a pocit strachu, svícen s planoucím ohněm, který ale vůbec nepřináší teplo, či dost světla, aby kolem sebe viděl víc, než na několik málo metrů… Zavře oči, pár krát se nadechne, tohle nemůže být skutečné. Tohle se mu musí zdát… jak by tohle mohla být pravda? Vždyť to nejde… nemůže.

Ale chladná chodba, která nemizí, jej utvrdí o opaku. Otočí se zpět k obrazu, pořád na něj zírá, nechápavě, zmateně… vyděšeně. Co se stalo? Jak…? Udělá krok vpřed. Polkne. Když… když se dostal tady… jde se dostat zpátky? Zaváhá. Má to zkusit? Co když… tam jsou oni? Jenže - rozhlédne se kolem sebe - ta tma a ten chlad tady, ho děsí snad ještě víc. Ne. stáhne ruku zpátky. Nic ho neděsí víc, než ti tři.

Jonghyun stojí před obrazem, hledí na něj, neví, co dělat. Měl by… Co? Neví. Netuší. Možná… měl by se vrátit? Musí se vrátit. Tady… nemá co dělat. Jenže… Sakra! Tady přece nemůže zůstat… měl by…?

Udělá krok k obrazu.

A kolem jeho krku se ovine ledové sevření, neskutečná síla jej odmrští k protější zdi, narazí do ní zády takovou sílou, že jeho tělem projede šíleně ostrá bolest. Cítí, jako by se mu rozlámaly všechny kosti v těle. Stisk kolem krku je tak silný, že nemůže dýchat, z jeho hrdla se dere zděšený výkřik plný bolesti, ale zní jen jako tiché chraptění. Zoufale lapá po dechu, dlaněmi se snaží nahmatat to, co jej tak pevně drží… Nic nevidí, jen tmu… a pak se mu před očima blýskne krvavě rudá záře, dech najednou není zapotřebí, protože vůbec nedýchá. Jeho tělo strne hrůzou. Dvě oči, rudé jako krev, září v té tmě, jsou tak děsivé… Co tohle… co je to za zrůdu?!

"Kolikrát vám mám opakovat, že mě zabít nemůžete?" slyší temný hlas, po zádech mu přejde mráz. Nechápavě a hlavě vyděšeně kouká do očí tomuhle přízraku, který si jej prohlíží s opovržením a nenávistí.

Muž sleduje chlapcovu vyděšenou tvář, vidí slzy, které se mu derou do očí. Jeho tělo zaplaví vlna vzteku. Jak mladý je tenhle chlapec. Nerad zabíjí děti… tak moc nerad. Jenže… oni si o to sami říkají. Proč ho kruci nenechají být?! Proč si nehledí svého?! Jeho pohled mimoděčně padne na chlapcovo ucho, tiše zavrčí, stříbrný křížek je i v té tmě nepřehlédnutelný. V očích se mu zaleskne, jeho rty se zkroutí v opovržlivém úšklebku.

"To si myslíš, že tě ochrání?!" natáhne dlaň k jeho uchu, uchopí stříbrnou náušnici a škubne.

Jonghyun bezhlasně otevře ústa, když ucítí palčivou bolest. Z očí mu ztékají slzy bolesti a strachu, nechápe, co se to právě děje, Je tohle nějaká zvrácená noční můra, která má za úkol zničit i jeho podvědomí? To nestačí, že trpí, když bdí?!

Muž sleduje, jak rudá krev stéká po chlapcově oušku, její kapky dopadají na jeho prsty… v očích mu vzplane touha. Fascinovaně hledí na krev, jenž mu ztéká po prstech, zvedne ruku ke svým rtům, olízne… S požitkem přivře oči, tohle mu chybělo. Jak dlouho… jak dlouho už neměl lidskou krev? Týden? Dva?

Jonghyun zaryje nehty do chladného zápěstí onoho démona, který jej drží pořád pevněji, před očima už se mu dělají mžitky, tělo jej bolí neskutečným způsobem, všechna zranění, která mu způsobili ti tři, teď bolí ještě víc. Nepochybuje o tom, že jeho žebra jsou v tuhle chvíli zlomená, ucho jej pálí, plíce bolí, dožadují se kyslíku, který jim není dopřán.

Nerozumí slovům, kterými na něj ten netvor mluví, jeho mysl je jako v mlze, bolí to, všechno jej tak moc bolí. Přeje si umřít. Teď hned. V tuhle chvíli. Umřít a již nikdy nemuset takhle trpět.

"Prosím…" neuvědomuje si, že ten chraplavý zvuk se line právě z jeho úst.

Neví ani, oč prosí. Snad, aby jej zabil? Nebo aby jej pustil? Neví. Dusí se… potřebuje vzduch… umírá... bolí to. Tak moc to bolí. Chce pryč… od všeho. Temnota se vkrade do jeho mysli, bolest ustoupí, necítí nic… absolutně nic.

"Prosím…"

 


Komentáře

1 Girl with devil's smile | Web | 11. června 2012 v 11:33 | Reagovat

*neschopná akéhokoľvek slova čumí na monitor a až teraz si uvedomuje, že po celý ten čas ani nedýchala ^ ^'*
....

....

....

Ech, a ja som si vždy myslela, že to len mamča Keigh dokáže človeka svojimi poviedkami totálne zmiasť :D. Ale ono to tak nejako prešlo aj na teba xD
Tento diel bol brutálny ;) Poviem ti, že som tu takmer umrela od napätia..čo sa tam stane :D Nedýchala som, to ti môžem zaručiť xD.. Vlastne som sa ani nepohla, ani som nežmurkla! Túto časť si vymyslela dokonalo. Vážne veľmi dobrý nápad. Chvíľu som nechápala, čo sa to tam deje s tým obrazom.. asi som ešte rozospatá..alebo čo... no potom mi to došlo :D Twl, chudák Jonghyun. Ten si toho vytrpí. Najprv tamtí a teraz nejaký démon. Myslím, že by som si v tej chvíli nepriala nič iné, ako zomrieť.
Som zvedavá na pokračovanie..a nie že nám ho tam utrápiš k smrti. I keď no, mám taký pocit.. že o tom tam ide :D

2 Luli(na) | Web | 11. června 2012 v 11:36 | Reagovat

[1]: É-...hehe *padla*

3 Girl with devil's smile | Web | 11. června 2012 v 11:53 | Reagovat

[2]: Prečo mi toto znie ako "nemám s ním práve najlepšie úmysly, ale snažím sa to zatajiť"? :D :D

4 Tvoje malá šeštliška Éééééliška *padla* | Web | 11. června 2012 v 12:01 | Reagovat

Uhuhuhu!!! Jako, jak jsem slíbila, tak i plním... Jako, jako!! Ten díl byl naprosto dokonalý! Vždyť víš, jakou jsem měla reakci!!! To prostě! Huííík! *uklidni se Elino! Jsi ve školní knihovně* Ale jakö! Mááááááááááááááámííííííííí!!! To bylo perfektní! Totálně. Jojojo, zhltla jsem to na jeden nádech! Muhuééé.. On je taká chudnka!!! Siwone! nebuď na něj zlej.. hele, jako.. to on ochutí jeho krev a uvidí vzpomínky, či? Tím jako zjistí, že není z oné doby? Huéé? Nebo jak to bude? Kruci.. Kruci... Máámííínkooo.. to zas potrvá tak dlouho, než napíšeš další díl.... Nevadí.. počkám si! Miluju tě! Hooodně moc! *už zdrhá na hodinu - kruci, nestíhá!*

5 Luli(na) | Web | 11. června 2012 v 12:17 | Reagovat

[3]: Ne, to mělo být jako -Vím, že moje hehe vás vždycky vyděsí, tak vás ním hooodně ráda postraším- *pod stolem*

6 Girl with devil's smile | Web | 11. června 2012 v 12:47 | Reagovat

[5]: A to sa ti aj dobre darí :D. Len Lucifer vie, čo ti beží hlavou :D

7 Luli(na) | Web | 11. června 2012 v 12:51 | Reagovat

[6]: A taky Heechul, ten to vymýšlí se mnou :D Jenže Wookie a Reník se do toho už taky vložili a snaží se mě přemluvit, ať už nejsem zlá... Tak... koho poslechnout? Chula nebo  mé malé rozkošňoučké děti, které na mě vrhají ty zatraceně šťeněcí pohledy???

8 Nataly ^ ^ | Web | 11. června 2012 v 13:03 | Reagovat

[7]: Heechul sa pridal na stranu zla? Do horúcich pekiel s ním. Zvrhlík jeden xD
Hm..Wookie a Ren vrhajúci nevinné pohľady.. A ty tomu odolávaš? Odolávaš IM DVOM? :D Ja by som to už dávno vzdala. Veď Ren! Preboha, Ren, doteraz ho mám pred očami len v mini kraťasoch, bez trička a s rozpustenými mokrými vlasmi. Awr! Za to môže Syrinox :D ^ ^ *aj tak ju miluje*
Radím ti dobre, podľahni tým dvom zlatým stvoreniam xD

9 Nataly ^ ^ | Web | 11. června 2012 v 13:05 | Reagovat

Etto, budem už u teba používať meno Nataly.. lebo sa mi pletú všetky tie tri, čo používam..hehe ^ ^" Ja načase si jedno vybrať xDD

10 Luli(na) | Web | 11. června 2012 v 13:10 | Reagovat

[9]: Jasně, používej, které ti vyhovuje, já se dle toho zařídím :D No jo, těm dvoum se odolat nedá, zvláště, když s ke mě lísají a vrhají takové ty pohledy zpod řas a mrkají jako panenky a chudák Heechul skončil na zemi - stáhli mi ho z klína a sápou se po mě oni dva *umírá*

11 Nataly ^ ^ | Web | 11. června 2012 v 13:16 | Reagovat

[10]: Nejako sa ti to tam zvrháva :D Máte podozrivo rušnú domácnosť :D
Prosím ťa, odtiahni tie dve mrkajúce stvorenia od Heechula skôr... ako im niečo spraví xD Alebo skôr ako oni niečo spravia jemu (?) :D

12 Luli(na) | Web | 11. června 2012 v 13:25 | Reagovat

[11]: Hehe, no, vzhledem k tomu, že UKE jsou všichni tři... no nevím. Většinou na Chula posílám Felixe nebo lucifera a ty dvě nevinné koťátka se mazlí na posteli tady za mnou, abych je mohla hlídat...

To se nám tady rozjela konverzace, za chvíli si zaspamuju vlastní článek *padla* Jen tak NÁHODOU asi nemáš skype???

13 Nataly ^ ^ | Web | 11. června 2012 v 13:38 | Reagovat

[12]: Nemôžem k tebe poslať svojho Taemina? Ten, keď tu spolu so mnou číta tvoj komentár a hlavne tú časť, ako sa tam u teba hrajú Wookie a Ren, tak mi tu skučí za ušami :D Sľúbila som mu, že mu zaobstarám Keya, ale to ešte potrvá xD.

Náhodou mám skype. Syri-chan ma donútila, aby som si spomenula na heslo spred štyroch rokov :D
Mám tam nick natuska0011, tak si ma môžeš pridať ^ ^
Ja ale teraz padám, obed a účtovníctvo čakajú -.- Keď tam budem najbližšie, teda keď nás prestanú terorizovať učitelia, zastavím sa tam ^ ^

14 Luli(na) | Web | 11. června 2012 v 13:41 | Reagovat

[13]: Díky ti, jdu si tě přidat, až zapneš skype a přepadne tě tam pomerančový dzžu, neboj se, nikomu nehrabe, to jsem já :D A Taemina klidně pošli, už jsem ho dlouho neviděla :D Naposled, když... no to je jedno :D He...hehehe

15 Park Haney Mi ♥ | Web | 11. června 2012 v 14:16 | Reagovat

No páni! Tohle je opravdu dost zajímavé,  takové nadpřirozené! Opravdu jsi mě tímto překvapilo.. ten obraz... dostal se do minulosti? a pak ten démon, zabije ho? fuuu chci odpovědi!!! takže piš ano? opravdu úžasné... a doufám že už konečně Jonghyun najde klid a nebude ho nikdo otravovat.... NEZABÍJEJ HO ANO? :D

16 Anete | 11. června 2012 v 14:35 | Reagovat

Bomba! Naprostá bomba! Moc se těším na pokračování:)) Akorát by mě zajímala jedna věc:D Ti kluci sou naklonovaní nebo co:DD Každej je má doma(včetně mě teda:D)

17 Luczaida | Web | 11. června 2012 v 16:43 | Reagovat

Jako fakt jsi mi nahnala strach, když jsem si četla ten tvůj úryvek, ale nakonec si myslím, že to není zas tak hrozný :P Dala bych ruku za to, že mu neublíží :)

18 Saia | 11. června 2012 v 17:10 | Reagovat

Týýý jo!!! Civí,civí...no do prk....Siwon ako Drákula!! Wow,mno kusnuť,oliznúť,pomilovať môže....ale vraždu má zakázanú.A žiadne e eheé...potom mám divný pocit.

19 žencká | Web | 11. června 2012 v 19:42 | Reagovat

boha jeho!! tak TOHLE jsem fkt nečekala!! omGackt!! jenom doufam, že jsi celou tu dobu nevyprávěl JRho příběh abys ho za 3 kapitoly zabila :DDD

20 Hatachi | 11. června 2012 v 20:52 | Reagovat

Tywe...jako...jako ...já myslela že už bude mít Jonghyun klid,když se jim schová. A teď ho napadne někdo jiný,někdo ještě děsivější než byli ti tří. Chudáček si toho vytrpěl už dost. Lulinko...prosím tě...už mu neubližuj. Ať je na něj Siwon hodný...

21 Syrinox | 12. června 2012 v 16:40 | Reagovat

Uhahahaha!!! To bylo Sakra dokonalý!!! Muhahaha! Miluju tuhle povídkůůůůůůů Ushishishishi :D (měla bych se přestat takhle debilně křenit... některé lidi to děsí) :D Hehe... Jako... doufám, že další díl bude brzy... hehe... Páč tohle je dokonalé... kekeke... :D
btw: Nataly, moje povídky na tebe očividně mají špatný vliv *padla* a to sem ještě nezačala psát na SHINee... asi začnu *pod stolem* A já taky doufám, že na skype přijdeš co nejdřív! Jako! Já mám pro tebe další alba Big Bang! A ten další díl yaoi a a a... A je mi smutno!! *padla* :D

22 Majo | Web | Pátek v 20:48 | Reagovat

Whaaaaa upír :3 ano, uricte je to upír... A doufám že ho nevysaje...teda ne tim ošklivým způsobem, ale tím hezkým ano :D muahahaaa :D aspoň je na chvíli v bezpečí před těma parchantama :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by: purple-line.blog.cz

Výsledek obrázku pro lr whisper gifVýsledek obrázku pro lr whisper gifVýsledek obrázku pro lr whisper gifVýsledek obrázku pro lr whisper gif

~icons by iconarchive.com~