Křik do ticha || 11. díl

20. června 2012 v 11:00 | Kami |  Křik do ticha



Ryeowook se chvěl, nevěděl, jestli nervozitou nebo strachem...jedna jeho část mu našeptávala, co všechno mu ten muž udělal...druhá část zase, že to není ten samý člověk, že je někým jiným, že tenhle Yesung by mu přece neublížil...

Ale...bylo těžké se bát, když každou buňkou těla cítil horkou vodu, mramorové okraje nestudily, naopak, pod podlahou muselo být vytápění, protože příjemně hřály, vzduch byl prosycený párou a mýdlovou vůní, jeho tělo se uvolňovalo, chvění zůstávalo spíš na duši. Jen matně si vzpomínal, kdy se naposledy koupal - ještě když bydleli s mámou v jejich domku...v bytě s otcem pak měli jen sprchu...nikdy ho nenapadlo, jak moc mu ten pocit chybí.

Proto bylo těžké děsit se ruky, co s mýdlem přejížděla po jeho nahém těle a zbavovala ho potu a špíny, už taky proto, že cítil především jen to mýdlo, Yesung dával velký pozor, aby se ho dotýkal co nejméně, aby ho nevyděsil...i když občas už neodolal a jen tak náhodou sklouzl prsty po té dokonalé kůži. Chlapec sedět na jednom z mramorových schodů, takže mu voda sahala k ramenům, oči měl spokojeně přivřené, kůži zrudlou horkem.

Ryeowook trochu pootevřel oči a vzhlédl k Yesungově tváři, snad jen, aby se ujistil, že je všechno v pořádku. Yesungovi hrál na tváři lehký úsměv a...a Wookie si i přes tu nenávist, co k němu cítil - alespoň se přesvědčoval, že ji stále cítí - musel připustit...že ta tvář je dokonalá. A věděl, že žádné nebezpečí nehrozí. To, že byl před ním nahý...už mu ani nevadilo, o stud přišel už dávno, a když Yesung zůstal oblečený (aby chlapce neděsil)...bylo to v pořádku. Divné, ale v pořádku.

Yesung nabral horkou vodu do perleťové misky, lehce zaklonil chlapci hlavu a vylil mu ji do vlasů, aby hned nato nabral do dlaně trochu světle modrého šamponu a vetřel mu ho do vlasů. Jemně přejížděl prsty v jeho vlasech...toužil mu snést všechnu něhu z nebe...pálily ho ty doteky, jak se mu pocit viny prokousával duší, pálily ho ještě víc touhou, vrátit zpět vše, co mu udělal, nebo mu to alespoň nějak vynahradit. On...Ryeowooka potřeboval. Cítil to v těch chvílích, kdy nebyl s ním, cítil ten ztracený pocit, když byl daleko, když ho nemohl pohladit po vlasech...a šílel z těch očí, ve kterých se odrážela nenávist a strach. I kdyby měl pohnout zemí...musí to z těch očí dostat. Jinak se už zblázní doopravdy, pokud to šlo ještě víc.


Heechul přejel dlaní po hladkém dřevě, zatímco Donghae jen znuděně seděl s nohama na školní lavici a pozoroval ho.

"Nic." zavrčel Heechul.

"Říkal jsem ti, že ve škole nic nebude." ušklíbl se Donghae. "Wook to tady nesnášel."

"Musíme projít všechna místa s ním spojená, bez ohledu na to, jaký k nim měl vztah." odsekl mu Heechul a přešel k oknu. "Takže kam teď?"

"Ke mně domů." řekl Hae po chvíli ticha. "Wook tam taky trávil hodně času...a navíc už mám hlad."

Heechul odvrátil pohled od okna a zabodl ho do Haeho. "Já tu hledám bránu mezi světy a ty myslíš na jídlo...?!"

Donghae se jen otráveně protáhl. "Jo...už jsem si totiž zvykl, že všechno, co se kolem mě děje, nedává smysl."


Ryeowookovi pomalu klesala oční víčka únavou. Ve vlasech se mu ještě ve světlech loučí třpytily kapky vody, na sobě měl čistou bílou košili a tmavé kalhoty, které mu dal Yesung. Opatrně se pootočil, aby nespadl z postele, spal až na úplném kraji, protože moc dobře věděl, že Yesung tam přijde spát taky...stejně jako každý den.

Yesung vstoupil do místnosti, také v suchém oblečení, lehce se usmál na Ryeowooka, který ho z pod přivřených víček pozoroval, obešel postel, při čemž postupně zhasl louče, a lehl si také.

Nějakou chvíli panovalo ticho. Yesung v tmavém šeru pozoroval chlapce, ležícího co nejdál od něj, křivky jeho těla pod slabou přikrývkou, mokré vlásky... Opět se začínal ozývat ten zpropadený temný hlas v jeho mysli. Yesung se zamračil a pohodil hlavou, aby ho umlčel. Ne, už ho nehodlá poslouchat. Ale jak měl vydržet, být s ním v jedné posteli a přitom takhle daleko?

Ryeowook nemohl i přes svou únavu usnout. Stejně jako každou noc, i dnes měl pocit, že pokud usne a uvolní napjaté svaly, sesune se přes okraj postele. A navíc...tělu rozehřátému z koupele byla příšerná zima.

V tu chvíli se matrace zhoupla, Ryeowookovo srdce se zrychlilo, když podle toho pohybu poznal, že se Yesung přiblížil směrem k němu...opět se ho začínal zmocňovat strach...pořád to je ten Yesung, co by mu neublížil? V tu chvíli vyjekl, když se kolem jeho pasu ovinuly dvě silné paže a nekompromisně si ho přitáhly do teplé náruče.

Yesung věděl, že by neměl, ale nemohl odolat. Svíral to křehké, dokonalé stvoření, tiskl si ho k sobě co nejblíže...cítil, jak se třese, bylo už předem jasné, že se bude bát. Yesung si povzdychl, už už ho chtěl pustit...když najednou třes začal ustávat.

Ryeowook nechápal, co se to s ním děje. Měl by sebrat veškerou svou sílu a odstrčit ho, utéct co nejdál...místo toho se ale začal pomalu uvolňovat, Yesung se o nic nepokoušel, jen ho k sobě tiskl...a to teplo, co mu tím dodával a zároveň pocit bezpečí...nekonečný pocit bezpečí, které by cítit rozhodně neměl...nedalo se tomu odolat.


Donghae zlostně nakopnul popelnici, až se zakymácela, chvilku balancovala na hraně a nakonec se svalila, přičemž se smutně vzdala veškerého svého obsahu.

"Sakra!" zaúpěl Hae a chytil se za pohmožděnou nohu.

"Nemáš do ničeho kopat." podotkl bez zájmu Heechul.

"Mám vztek!" zavrčel Hae. "Jsou to už týdny, co zmizel...co když se mu tam něco stalo?! Co když už ho nenajdeme?! Dneska je to přesně devět dní, co bránu hledáme...a pořád nic!"

"Ty si myslíš, že já jsem z toho o něco víc nadšený než ty?!" osočil se na něj Chul. "Chci domů! Trčím tady jenom kvůli tobě, protože to ty jsi zničil bránu, to ty jsi odsoudil tvého malého kamaráda k životu na druhé straně, tak tu přestaň kňučet a začni něco dělat!"

Donghae vypadal na to, že každou chvíli začne metat blesky. "Já dělám! Já sakra dělám! Ale k ničemu to nevede!"

"Jo, nevede." řekl opět klidně Heechul. "Protože tomu bráníš! Měli bychom se jít podívat TAM."

"Ne." zavrčel Hae, už nejméně po sté. "K tomu ožralovi se ani nepřiblížím. A už vůbec se nebudu vloupávat do jeho bytu!"

"A co když bude brána zrovna tam?" pozvedl Heechul obočí.

"Nebude." odsekl rázně Donghae. "Kdyby měl Ryeowook bránu doma, myslíš, že by si jí už nevšiml dřív?"

Na to neměl Heechul co říct. Povzdychl si. "Fajn. Koukneme se do jeho starého domu, kde byla původní brána. Třeba tam najdeme nějakou stopu."


Ryeowook se zájmem obrátil stránku knihy v kožené vazbě a zavrtěl se na měkkém koberci. Yesung měl naprosto úžasnou knihovnu. Byl naprosto soustředěný na ručně psaný text, takže sebou prudce cuknul, když mu cizí prsty prohrábly vlasy a pak strnul, v těle napnuté všechny svaly, když prvotní šok odezněl. Nějak si na ty letmé doteky stále ještě nezvykl. Dlaň ale nezmizela a setrvala v jeho vlasech, až mu nakonec nezbylo nic jiného, než se uvolnit a pokusit se číst dál.

Yesung, sedící v křesle s knihou v klíně, se jen lehce pousmál. Postřehl, že se Ryeowook schoulený vedle jeho křesla opět vrátil ke čtení, takže si mohl dál, lehce nepřítomně, pohrávat s jeho jemnými vlásky. Po pár minutách sklouzla jeho dlaň přes týl k zádům, už dávno nečetl, jen každou buňkou dlaně vnímal hebkost chlapcovy kůže a -

"Pane!" rozrazily se dveře knihovny a dovnitř vběhl jeden ze Zákonodárců.

Yesung už instinktivně při zvuku dveří ruku stáhl, ovšem i tak na ně zůstal Zákonodárce zaraženě zírat.

"Ano?" prolomil ticho Yesung, když se voják k ničemu neměl.

Muž zakroutil hlavou a jeho výraz se ze zamyšleného změnil zpět k zoufalému.

"Potřebují vás na velitelství! Ihned!"

Yesungův výraz ztvrdnul, ihned vstal. Muselo se něco stát. Něco vážného.

"Čti si jak dlouho chceš, pak se vrať do pokoje." řekl jen chladně směrem k Wookiemu, který dál bezradně seděl na koberci.

Yesung byl pryč. Ryeowook upíral zděšený pohled na zavřené dveře. Co se stalo? Polilo ho horko...že by...Stín? Že by už realita dohnala fikci? Pokud je to vážně Sungmin...tak Yesung už se nevrátí... Z jeho hrdla se vydral přidušený vzlyk. Ihned si dlaněmi zakryl pusu a kniha dopadla někam na zem. Vytřeštěným pohledem kmital po místnosti. Co to dělá? Měl by mít radost! To by měl, ale...

Další zoufalý pohled na dveře a němá prosba, aby se ještě někdy otevřely.

 


Komentáře

1 Nik Nik | 20. června 2012 v 14:23 | Reagovat

Aaaa! Miluju tuhle povídku naprosto nehorázně moc moc! *.* Dokonalý díl jako vždy a těším se na další

2 Jannie Jannie | 20. června 2012 v 14:51 | Reagovat

Moc pěkný díl :)

3 Majka :3 Majka :3 | Web | 20. června 2012 v 16:40 | Reagovat

kyaaa tak to bolo taaaak skvelé :3 jooooj.. žeby sa tam fakt objavil už Min? HE?! teraz?! nieeee notaaak :D ja chcem pokračovanieeeee :3

4 Saia Saia | 20. června 2012 v 19:23 | Reagovat

Bobíšek nám bud trpí štokholmským syndromom,alebo sa nám zamilováva???....Sungie to si sa nemohol takto správať od začiatku???....to si musel čakať kým sa do Teba Wookie buchne a Min ťa odpraví!!! Ach tá romantika.

5 Kaoru Kaoru | 21. června 2012 v 8:12 | Reagovat

Aww!..Wookie a Sungie jsou tak úžasný pár!..:)) Ne!..Ne! Minnie nesmí zabít Sunga!.:( Tak ať Minnie potká třeba nevím...Kyua?.:) Kami prosím...ať žije!.:) Jinak to s tím spaním!.:)HÍÍK!:) cute!!:3 Krásný dílek!:) Další další!:) *očka*  >.< :*

6 Hatachi Hatachi | 21. června 2012 v 15:47 | Reagovat

To byl ůžasný díl. Wookie se pomalu přestává bát Sungieho. To je dobře,moc dobře. Jen se modlim aby to nebyl Sungmin. Aby se mohl Sungie ještě vrátit k Wookiemu živý a zdravý... Moc by mě zajímalo kde Chulí a Hae nakonec najdou tu Wookieho bránu. Teda jestli se jim podaří jí vůbec najít... Už se těšim na další díl...

7 Nataly ^ ^ Nataly ^ ^ | Web | 21. června 2012 v 16:21 | Reagovat

Och, dočerta.. Tak nejako sa bojím toho, čo príde. Myslím, že mi nezostáva nič iné..len dúfať, že sa nestane Sungovi nič zlé. Preboha, jemu sa nemôže nič stať! :D Teda..môže.. ja o tom nerozhodujem...ale nesmie! :D Veď Wookie sa ho už prestáva báť a Yesung je k nemu taký dobrý ^ ^ Och, konečne je to všetko na relatívne dobrej ceste..tak prečo to kaziť? Muhííí.. Kami, nesmieš dopustiť..aby sa to tam pokašlalo :D
A hlavne.. Donghae nech si dá trochu načas s tým hľadaním brány xD Ryeowook ešte nikam nejde :D

8 Jolly (the Sad) Jolly (the Sad) | Web | 21. června 2012 v 18:21 | Reagovat

áááá! dokonalost! ..měl by se podle toho natočit film.. nebo seriál. a na konci by bylo vždycky takové to 'Pokračování příště' , které mě děsně irituje :D

9 Syrinox Syrinox | 23. června 2012 v 1:58 | Reagovat

Uhíííííííííííí!!! ňahahahhahaha! To bylo dokonalé! A ňamííííí a uhíííí... a za ten konec bych vraždila! Sung se vrátí! Musí! Jinak budu moc moc moc moc moc moc moc moc zlá! *padla* Kekekekek.... Vážně dokonalost, píšeš užasně Kami. muhahaha XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama