Skleněný motýlek || 3. díl

20. května 2012 v 1:11 | Kami |  Spektrum



Zhoumi zvednul pohled ke zpětnému zrcátku. Hyemi seděla pořád stejně na zadním sedadle a dívala se smutně z okna. Povzdychl si. Sám moc nevěděl co čekal...ale z tohohle měl hrozně špatný pocit. Když vešel do místnosti, kde seděla, jediné co z něj vypadlo, bylo "Ahoj...já jsem tvůj táta." Hyemi k němu jen zvedla pohled a bez nějaké změny ve výrazu odpověděla "Já vím...maminka měla tvoji fotku." Pak vstala a šla s ním. Od té doby nepromluvila. Další povzdychnutí...musí to pro ní být hrozně těžké.

"Máš ráda psy?" zeptal se s lehkým úsměvem.

"Jo..." řekla tiše, aniž by odtrhla pohled od okna.

"Tak to se ti bude doma líbit." chytil se hned Zhoumi nitky. "Mám bernardýna Myšku...sice trochu slintá, ale jinak je zlatíčko. A..." Zhoumi se zarazil. Jak to říct? "...bydlí s námi ještě jeden můj...kamarád, Kyuhyun. Sice je teď trochu...smutný, má nějaké problémy...v práci...ale bude se ti taky líbit, uvidíš." řekl a sám doufal, že to tak bude.

Hyemi mlčela. Tak to Zhoumi už vzdal a prostě pokračoval v cestě domů. Bude to chtít čas...hodně času.


"Tohle je tvůj pokoj..." řekl nejistě Zhoumi...zařizoval to narychlo z pokoje pro hosty, časem bude ještě muset vymalovat a vyměnit koberec, netušil, jaké má Hyemi ráda barvy. "Co kdybych šel udělat večeři?" pousmál se.

"Nemám hlad." hlesla Hyemi a posadila se na postel, pohled upřený k oknu.

Zhoumi nervózně přešlápl. "Tak...já půjdu...mám ještě nějakou práci...kdybys něco potřebovala, bude v garáži, ano?"

Hyemi jen přikývla. Zhoumi se otočil a rychlým krokem zmizel z pokoje. U garáže už téměř běžel. Opřel se o kapotu auta a zrychleně oddechoval. Tohle nezvládne. To prostě nepůjde. Celý její život na ni kašlal...a teď má být starostlivý taťka? Bylo mu špatně. Z toho, co se stalo. Z něho samotného.

"Soro..." zašeptal. "Do čeho jsi mě to dostala..."


Kyuhyun tiše otevíral dveře. Byl něco málo minut před půlnocí...s povzdychnutí za sebou tiše dveře zaklapl...chodí z práce pořád později. Ale...on ho prostě nechce potkat. Bodne ho u srdce, když si na Zhoumiho vzpomene. Ne, nechce ho potkat. Protože když by ho uviděl, skočil by mu kolem krku a vrhnul se na jeho rty, na ničem, co se stalo by nezáleželo...jenže Kyuhyun měl svou hrdost. A chtěl omluvu...ne skončit takhle.

Rozsvítil v kuchyni...Zhoumi nevařil? Pak prudce zavrtěl hlavou...taky proč by měl pro něj vařit, že? Sáhl do lednice pro mléko a z poličky vzal Zhoumiho čokoládové lupínky...a vůbec ne proto, aby Zhoumiho naštval...

V tu chvíli zaslechl lehké kroky a pevněji stiskl krabici v dlani. Takže ten spratek tady vážně je? Zavalila ho taková vlna zlosti, že málem rozsypal lupínky po lince...vždyť právě ona mohla za to, že teď neleží ve Zhoumiho náruči, nehladí ho po vlasech, neposlouchá pravidelný tlukot srdce...

Zvědavost mu ale stejně nakonec nedala. Lehce pootočil hlavu a...a v tu chvíli se jeho zlost sesypala jako domeček z karet. Ve dveřích stála bojácně dívka, dlouhé rozcuchané vlasy jí splývaly po zádech, na sobě měla noční košili s motýlkem a velká čokoládová (Zhoumiho!!) kukadla se na něj zvědavě upírala.

"Nemáš spát?" přerušil ticho mnohem jemnějším hlasem, než měl původně v plánu...vždyť vypadala jako ztracený andílek...a...proboha! Vždyť za nic nemohla...

"Bojím se tam..." hlesla tiše dívka.

Kyuhyun ji pozoroval...vypadala tak ztrápeně...tak křehce. "Dáš si taky?" pousmál se na ni a zamával krabicí.

Chvíli ho jen pozorovala, než přikývla. Kyuhyun se usmál, naplnil dvě misky a postavil je na stůl.

"Děkuju..." zašeptala Hyemi.

"Snad ti to bude chutnat...tvůj...táta..." dostal ze sebe to slovo trochu vynuceně. "...mi vždycky říká, že ať už dělám v kuchyni cokoliv, je z toho zbraň hromadného ničení...na tomhle se ale snad nic zkazit nedá." pousmál se Kyuhyun.

Hyemi stiskla pevně v ručičce lžičku a uhnula pohledem.

"Copak se děje?" pozvedl Kyuhyun nechápavě obočí.

"Táta mě nemá rád..." řekla plačtivě, s pohledem upřeným někam na stůl. "Nechce, abych tady byla."

"Jak jsi na to přišla?" nechápal Kyuhyun.

Hyemi mlčela a dál sledovala vzorek na ubrusu. Kyuhyuna bodla u srdce lítost...proč děti takhle trpí? To by neměli...

"Poslouchej, táta tě má rád, jen to pro něj asi teď není lehké...ale brzy se to srovná, uvidíš." pousmál se.

"Ty jsi s ním o mě mluvil?" zeptala se Hyemi a upřela na Kyuhyuna své velké oči.

"Ne..." hlesl Kyuhyun. "Moc jsme spolu poslední dny nemluvili...pohádali jsme se."

"Proč?" ozvala se se zájmem Hyemi...poprvé se necítila tak ztraceně, protože ten výraz, který se rozlil po tváři mladého muže, koho si spojila se jménem Kyuhyun, jak říkal táta, až moc dobře znala...zoufalství.

"To je...složité." vykroutil se z toho Kyuhyun...rozhodně jí nehodlal říct, že kvůli ní.

Nějakou chvíli mlčky jedli. Kyuhyun si připadal trochu nejistě...když však ale vzhlédl, nejistotu vystřídal šok. Její oči byly zalité slzami, které stékaly po tvářích a do téměř prázdné misky.

"Copak?" zeptal se starostlivě.

"Já...chci za maminkou." hlesla Hyemi.

Kyuhyun polkl...co jí na tohle říct.

"Ona je teď andělem...v nebi, víš?" řekla dívka roztřeseným hlasem. "Dávám odtamtud na mě pozor..."

Kyuhyun měl co dělat, aby potlačil slzy, co se jemu samotnému draly do očí. Nuceně se usmál. "A proto bys neměla plakat, musí jí bolet, když vidí, jak jsi smutná."

Hyemi popotáhla. "Stýská se mi."

Kyuhyun přivřel oči. "Já vím..." Pak koukl po hodinách, bylo po půl jedné. "Měli bychom jít spát, nemyslíš?" pousmál se smutně.

Hyemi přikývla. "Ty jsi Kyuhyun, že?"

"A ty Hyemi." zazubil se Kyu. Vzal od ní prázdnou misku. "Ještě to umyju, tvůj táta nemusí vědět, že mu chodíme na lupínky."

Hyemi si otírala poslední slzičky z tváří a nejistě stála uprostřed kuchyně.

"Můžeš si jít lehnout." usmál se na ni Kyuhyun. "Zvládnu to tady sám."

Opět se nehnula. Kyuhyun umyl a otřel misky a vrátil je zpět na místo. Nikdo se nic nedoví. Dokonalý zločin.

"Co tu ještě stojíš?" otočil se s laskavým pohledem na děvčátko a už úplně zapomněl, že ji chtěl vlastně nenávidět.

Uhnula pohledem. "Já...nechci tam být sama...bojím se tam..."

"Chceš tu zůstat se mnou?" kývl Kyuhyun s úsměvem k pohovce.

Hyemi se rozzářily uplakané oči. "Ano!"

"Tak pojď, ty motýlku." zasmál se Kyuhyun.

Lehl si na gauč a hned na to cítil, jak se k němu přitisklo drobné tělíčko. Přehodil přes ně deku...na chvíli jím prostoupila představa, jestli by to takhle vypadalo, kdyby měl vlastní děti...

"Měla bys dát tátovi šanci..." zašeptal do ticha.

"Proč?" nechápala. "Ty mu ji taky nedáváš..."

Kyuhyun měl pocit, že mu někdo dal ránu do žaludku. Téhle holce je fakt teprve sedm?! Asi...smrt donutí člověka dospívat rychleji... Potlačuje stejnou bolest, co se mu při myšlence na Zhoumi vždy rozlije hrudí. Co má dělat? Vždyť...vztah je o důvěře...proč mu teda Zhoumi udělal něco takového. Přivřel oči. Ale vztah je také o odpouštění, ozval se slabý hlásek v jeho hlavě. A navíc...vždyť on dal Zhoumimu záminku pochybovat...řekl mu snad někdy, jak moc mu na něm záleží? Jak moc ho miluje? Ne...

"Tak víš co?" pousmál se Kyuhyun. "Aby to bylo fér...dáme mu šanci oba, co myslíš?"

"Dobře..." zašeptala Hyemi, ještě než se propadla do říše snů.


Zhoumiho probudil nepříliš příjemný zvuk budíku. Obvykle nevstával tak brzo...ale musel odvést Hyemi do školy, na radu sociálky ji nechal hned zapsat, aby byla neustále zaměstnaná a najela na starou rutinu.

Poslepu vstal, natáhl na sebe župan, protože netušil, kam včera hodil oblečení a zamířil rovnou do koupelny. Původně si chtěl jen opláchnout obličej, ale nakonec strčil hlavou do sprchového koutu a pustil ledovou vodu. To ho probralo. Projel si vlasy ručníkem a vydal se najít si něco na sebe.

Jen v tílku a volných maskáčích sbíhal schody, dnes mělo být horko, a zamířil rovnou k Hyemi do pokoje. Zastavil přede dveřmi, znejistěl. Nakonec zaklepal a pomalu otevřel dveře. Zkameněl. Měl pocit, že dostane infarkt! Pokoj byl prázdný! Zachytil se futra, jak se s ním zamotal svět. Kde je?! Rozeběhl se do obýváku, musel prohledat dům, ani nebyl nervózní z Kyuhyuna, teď měl horší problémy a stejně Kyuhyun už bude v práci.

Doběhl do obýváku a zkameněl znovu. Tentokrát mu ještě k tomu vypadla huba z pantů. Jen tam stál a zíral s otevřenou pusou na gauč, kde ležel Kyuhyun, z jedné strany se k němu tiskla Hyemi, z druhé Myška, mohutnou uslintanou hlavu na Hyunově hrudníku, a všichni tři klidně spali. Nevěděl jak dlouho tam stál a pozoroval ten svůj osobní zázrak, ale nakonec ho, i když vážně nerad, musel přerušit...Hyemi nemůže přijít pozdě už první den.

Naštěstí spala na kraji, takže nemusel budit všechny. Naklonil se nad ni a lítostivě ji pohladil po rameni.

"Hyemi?" zašeptal. "Musíš do školy...vstávej..."

Hyemi se zavrtěla a pootevřela ospalá očka. "Ještě ne...zamumlala..."

"Přijdeme pozdě...pojď, udělám snídani." usmál se nervózně Zhoumi.

Hyemi zvedla dětský pohled k jeho usměvavé tváři a vzpomněla si na Kyuhyunova včerejší slova...potlačila touhu schovat se pod peřinu před tímhle...cizím člověkem.

"Dobře." řekla jen a začala se soukat z pod deky.

Zhoumi překvapeně zamrkal. Slyšel dobře? Nic ale samozřejmě nenamítal.


Hyemi toho zase moc nenamluvila, ale bylo to lepší než včera, to určitě. Zhoumi se tomu nepřestával divit, ani když už opustil pozemek školy, kde se sympatická ředitelka Hyemi ujala, a vrátil se domů.

Že neměl bouchat dveřmi mu došlo, až když slyšel přidušené vyheknutí, jak se Myška probrala a přehnala se přes, pravděpodobně ještě spícího, Kyuhyuna. A hned už byla u něj a vesele ho vítala.

"Myško, co zas blázníš..." zamumlal a podrbal ji za uchem.

Podívala se na něj ve stylu "a co jsem zas provedla?" až se Zhoumi musel zasmát...on toho psa fakt miloval...když mu zrovna nedusila přítele.

Přešel do obýváku a zůstal nejistě stát ve dveřích. Rozcuchaný Kyuhyun seděl na pohovce a ospale se díval před sebe. Vlastně to bylo poprvé od té hádky, co jsou spolu sami...jinak se mu buď Kyuhyun vyhýbal, nebo to bylo pracovní. Nervózně přešlápl. Sám nevěděl, co dělat...věděl, že se pořád zlobí.

Kyuhyun si protřel oči a rozhlédl se, to, jak mu přeběhlo sto kilo živé váhy přes hrudník, ho trochu dezorientovalo. Ve dveřích stál Zhoumi...a Kyuhyunova chuť ho zase cítit u sebe byla ještě větší než včera. Hyemi měl pravdu. Um...Hyemi?

"Kde je Hyemi?" prolomil Kyuhyun ticho.

"Ve škole." řekl tiše Zhoumi. Odvážil se o krok blíž. "Co tady vlastně dělala?"

Kyuhyun se protáhl. "Asi se bojí tmy, objevila se, když jsi přišel z práce..."

"A?" pobídl ho nejistě Zhoumi.

Kyuhyun po něm poprvé hodil pohledem a ušklíbl se. "A sežrali jsme ti lupínky."

Zhoumi ho oněměle sledoval. Co se tady dneska dělo? Nejdřív Hyemi neprotestuje se vstáváním, snídaní a školou, dokonce se na něj pousmála, když odcházela do třídy, a teď na něj Kyuhyun normálně mluví?!

"Zhoumi..." ozvalo se kousek před ním.

Šokovaně couvl, kdy se k němu dostal Kyuhyun tak blízko?! V tu chvíli, než se stihl vůbec bránit, se Kyuhyun napřáhl a vší silou mu vrazil pěstí do čelisti, až se zapotácel a padl k zemi. V puse cítil krev, nevěděl, jestli mu ret praskl nebo si ho prokousl...nebylo to důležité. V tu chvíli se Kyuhyun sklonil, chytil ho za ramena a vytáhl ho do stoje, aby ho mohl hned následně přirazit ke zdi.

"Už nikdy žádná tajemství, jasný?" zasyčel mu těsně u ucha.

"Kyuhyune..." zašeptal s bolestnou lítostí Zhoumi, ale než stihl doříct co chtěl, umlčely ho dravé rty, které se přitiskly k těm jeho.

Sykl bolestí, ret ho pálil, ale to teď nebylo vůbec podstatné...protože Kyuhyun ho líbá, Kyuhyun se na něj tiskne, Kyuhyun...mu odpustil?

Kyuhyun olízl krev vytékající z poraněného místa. Asi to trochu přehnal...ale nějak to na něj dolehlo. Pohl rty a vybojoval vstup do Zhoumiho úst, kde jemně přejel po Zhoumiho jazyku, jako by mu chtěl něhou vynahradit tu ránu předtím.

Zhoumi tiše vzdechl a do polibku se také zapojil, ruce obmotal kolem Kyuhyunova pasu a postupně dlaně posouval výš, dokud neskončily v Kyuhyunových vlasech, aby si ho mohl přitáhnout blíž, kmital

jazykem proti tomu Hyunovu a postupně si probojovával cestu do jeho úst, aby jako téměř vždy získal nadvládu.

A Kyuhyun ho nechal. Dlaněmi přejížděl po jeho hrudi, ještě víc se k němu tiskl a cítil, jak v něm postupně narůstá chtíč. Proboha, jak dlouho už se ho nedotkl?! Pět dní? Týden? Věčnost? Sklouzl dlaněmi dolů k lemu tílka a nenápadně ho začal vyhrnovat výš...

"Hyunnie..." odtáhl se od něj Zhoumi, aby nabral dech.

"Hm?" zamumlal jen Kyuhyun, zatímco jazykem ošetřoval místo na čelisti, které před tak hrubě udeřil.

"Musíme do práce..." vydechl s přivřenýma očima.

Z Kyuhyunova hrdla se vydralo frustrované zavrčení, sáhl vedle své hlavy, chytil Zhoumiho za zápěstí a přirazil mu je vedle hlavy, aby z něj hned na to mohl stáhnout tílko.

"Siwon mi dluží dovolenou." zavrčel, když už se Zhoumi nadechoval k protestům. "A ty prostě otevřeš později."

"Ale-"

Kyuhyun se znovu vrhnul na jeho rty a dlaněmi ho hladil po hrudi, když už mu nepřekážel žádný otravný kus oblečení. Stiskl v prstech Zhoumiho bradavku a třel ji, dokud to v sobě Zhoumi nepřestal dusit a tiše mu nezasténal do úst. Kolenem se vmísil mezi jeho nohy a stehnem přitlačil na Zhoumiho částečně vzrušený rozkrok...neubránil se ušklíbnutí - zdá se, že se Zhoumi cítí naprosto přesně jako on. Zhoumi se odtáhl a se zakloněnou hlavou zasténal.

Kyuhyun trochu naklonil hlavu ke straně...to ho to odloučení až tak vydráždilo? Už to bude pořádná doba, co slyšel Zhoumiho takhle sténat, obvykle jen občas zasykl nebo se kousal do spodního rtu...

"Ale co když někdo do garáže přijde?" vydal ze sebe Zhoumi, když Kyuhyun opět opustil jeho rty.

Kyuhyun v duchu zaúpěl...fajn, tak vydrážděný asi nebude. Tu chybu bude muset napravit. Nohou se schválně otíral o Zhoumi rostoucí erekci, zatímco se na něj natiskl co nejvíc to šlo a rty sklouzl po jeho uchu.

"Ihned zapomeneš na práci..." řekl zastřeným hlasem. "Necháš se odtáhnout do ložnice, serveš ze mě pyžamo, povalíš mě na postel a vezmeš si mě tak tvrdě a rychle, víc než kdy jindy, donutíš mě křičet tvoje jméno, sám budeš hlasitě sténat, zatímco do mě budeš hluboko pronikat...jestli ne," dodal nebezpečně. "tak s tebou hodím o podlahu a teď a tady tě znásilním."

Zhoumi hlasitě polkl a téměř se mu vzrušením zatmívalo před očima. Měl sto chutí udělat přesně to, co mu Kyuhyun řekl...ale ta představa...znovu hlasitě polkl...s myšlenkou, že by se třeba někdy vyměnili, si zahrával už hodně dlouho...

"Tak dělej..." zasténal jen, když ho Kyuhyun kousl do krku.

Kyuhyun ztuhnul (všude). Řekl to jen jako výhružku ani ho nenapadlo, že by... Ale ta představa byla tak...vzrušující! Tápavě se zadíval do Zhoumiho zastřených očí...myslel to vážně, nebo to byla jen hra? Odhadoval, že spíš to druhý. Nedovolil by mu to. V každém případě hodlal hrát podle pravidel, co sám vymyslel.

Jedním kopnutím podrazil Zhoumimu nohy a šlehnul s ním o zem, až Zhoumi sykl. Rozepnul knoflík u maskáčů a společně se spodním prádlem mu je naráz stáhl. Okamžitě se vrhnul na jeho tělo, v zubech stiskl bradavku, zatímco dlaní přejížděl po jeho chloubě. Zhoumi hlasitě zasténal a trochu se prohnul v zádech. Kyuhyun se odtáhl a frustrovaně ze sebe stahoval pyžamo, tak nutně potřeboval cítit ten dotek horké kůže...

Hned co se nad něj zase sklonil, ho Zhoumi chytl za ramena a přitáhl si ho do vlhkého vzrušujícího polibku. Třel o sebe jejich chlouby a vzrušeně mu sténal do úst. Kyuhyun se odtáhl...tohle dlouho nevydrží. Neměl ho moc dlouho na to, aby se teď tady věnoval nějakým hrám. Sklouzl až k jeho erekci, kterou ihned celou pohltil do úst, až Zhoumi zalapal po dechu, chtěl vykřiknout, ale hlas ho zradil. Bože! Jak moc mu tohle chybělo...

Kyuhyun se od něj trochu díval a střelil po něm pobaveným pohledem.

"Co?" nechápal Zhoumi značně nespokojený s tím, že Kyuhyun nepokračuje.

"Jsem jediný, kdo teď není schopný dojít pro lubrikant?" zeptal se Kyuhyun s jasným pobavením nad Zhoumiho výrazem.
Zhoumi se frustrovaně prohnul v zádech, čímž praštil hlavou do koberce. "To si děláš prdel..."

Kyuhyun naklonil hlavu ke straně. "V tom případě budu muset zvolit alternativní metodu..."

Než se Zhoumi stihl zeptat, jak to myslí, pohltil ho Kyuhyun opět do úst a prudce proti němu začal přirážet hlavou, že byl Zhoumi jen schopný lapat po dechu, a když si navíc ještě začal pomáhat rukou, zatímco tou druhou mnul varlata, ze Zhoumiho hrdla se konečně vydralo jen něco jako přidušený výkřik a instinktivně přirazil Kyuhyunovi do úst. Ten se nebránil, naopak, ještě přidal na tempu a Zhoumi začínal cítit, jak se celé vzrušení koncentruje do jednoho místa, připadal si jako sopka před výbuchem, zatímco zbylé racionální myšlení poznamenalo, že takhle rychle se udělal naposledy v pubertě. Kyuhyun na poslední chvíli ucukl a třel Zhoumiho rukou, dokud se plně nevystříkal na své vlastní bříško. Ještě párkrát přejel prsty po jeho chloubě a pak zvedl pohled ke Zhoumiho tváři, měl zarudlé tváře, přivřené oči, ve tváři výraz naprostého uspokojení.

Zhoumi se snažil vydýchat tu explozi ve svém těle, když najednou pocítil zalechtání na břiše. Pootevřel oko a viděl, jak Kyuhyun krouží prsten v bílých kapkách na jeho břiše a znovu polkl, když mu došlo, že tohle není ještě konec.

Kyuhyun zatlačil na Zhoumiho stehna a ten je poslušně roztáhl od sebe. Prstem od Zhoumiho vlastního spermatu jemně přejel po jeho dírce, byl sice nervózní, ale vzrušení bylo v tu chvíli větší, než nervozita. Zatlačil a vnikl prstem dovnitř, hrdlo se mu stáhlo, byl tak zatraceně úzký! Zachytil, jak Zhoumi tiše vydechl. Šlo to poměrně snadno, Zhoumi byl po orgasmu ještě hodně uvolněný. Kyuhyun se zamyslel...že by..? Vytáhl ze Zhoumiho prst, zabloudil zpět na jeho bříško, kde nabral dalších pár kapek a vrátil se zpět k tomu lákavému místečku, do kterého bez varování teď pronikl rovnou dvěma prsty. Zhoumi vzdychl hlasitěji, pořád nejevil žádné známky bolesti a v tu chvíli Kyuhyuna bodl hodně silný osten žárlivosti, když mu došlo, že tohle rozhodně nedělá poprvé. Pohnul prsty v jeho těle, vnikal dovnitř, téměř ven, pak prudce přirazil zpět, roztahoval je od sebe...a Zhoumi sténal, až se najednou prohnul v zádech a téměř vykřikl. Kyuhyun se nejdřív lekl - neublížil mu? Když však ale vzhlédl a spatřil ten slastný výraz ve tváři a znovu rostoucí erekci...začal prsty jemně přejíždět po stejném místě jako před chvílí a Zhoumi se pod ním začal svíjet jako had.

Když prsty vytáhl, aby nabral dalších pár kapek a zkusil třetí prst (říkal si, že hlavně proto, aby mu neublížil, to, že byl nervózní jak panna, si odmítal připustit), najednou se Zhoumi prudce zvedl do sedu, chytil Kyuhyuna za paže a povalil ho pod sebe, kde na něj vrhnul hladový pohled.

Kyuhyun měl co dělat, aby zklamaně nezaúpěl - takže přeci to byla jen hra. I když to tušil...stejně ho to mrzelo. I tak si to ale užije, to si byl jistý. Vrhnul pohled po Zhoumim, který zrovna stíral ze svého břicha sperma, které mu při tom prudkém pohybu steklo až na bok, a kluzkou rukou pak několikrát přejel po Kyuhyunově chloubě. Ten zaklonil hlavu a zavřel oči...je mu jedno, co se bude dít, hlavně, že už se konečně udělá.

Se zavřenýma očima si užíval Zhoumiho doteky...a v tu chvíli hlasitě vykřikl, když jím projela neočekávaná a neznámá vlna slasti. Prudce otevřel oči, aby následně zjistil, že Zhoumi, který má teď ve tváři křečovitě slastný výraz, na něj prudce dosedl.

Zhoumi se zapřel o Kyuhyunův hrudník, zvedl se a znovu tvrdě přirazil, čímž vyloudil z Kyuhyunova hrdla hlasité zasténání. Ještě to trochu bolelo...ale když viděl bolestně vzrušeného Kyuhyuna pod sebou...jak mohl tomu dokonalému stvoření odepřít tu slast, kterou mu způsoboval každý Zhoumiho pohyb? Další příraz, další hlasitý sten. A stále dokola.

Kyuhyun měl pocit, že zešílí, že to prostě nemůže zvládnout. Ta slast, co projížděla jeho tělem...ale nebylo to dost. Zhoumiho pohyby byl příliš pomalé, málo důrazné, nestačily...! Zvedl se do sedu, chytil překvapeného Zhoumiho kolem pasu a povalil ho pod sebe. Neodolal a musel se aspoň na pár chvil přisát k těm nateklým pootevřeným rtům, které ještě pořád chutnaly po krvi, i když Zhoumi bolest už dávno necítil. Hned jak se od něj Kyuhyun odtáhl, začal tvrdě přirážet, prudkými a krátkými přírazy, v zoufalé touze se konečně udělat. Místností se rozléhaly dvojhlasé steny, Zhoumi vykřikl, když Kyuhyun ještě navíc stiskl jeho erekci a začal ji třít v rytmu rychlých přírazů. To stačilo.

"Kyuhyune..!" vykřikl Zhoumi hlasitě a nechal se zaplavit vlnou nekonečně slasti, zatímco vystříkl Kyuhyunovi do dlaně.

Kyuhyunovi se zatmělo před očima, když se prostor kolem jeho penisu ještě zúžil, pevně chytil Zhoumi ho za boky a ještě několikrát tvrdě přirazil, dokud jeho samotného nezalila vlna silného orgasmu, až se vyčerpaně zhroutil na Zhoumiho.

Nějakou chvíli jen mlčky leželi na sobě a zrychleně oddechovali.

"Zhoumi...?" prolomil Kyuhyun jemně ticho.

"Hmm?" zamumlal Zhoumi, stále ještě omámený odeznívajícím orgasmem.

"Řekl jsem ti někdy, jak šíleně a nepopsatelně moc tě miluju?" zašeptal Kyuhyun a upíral plachý pohled do Zhoumiho tváře.

To Zhoumiho probralo, vytřeštil oči. "Ne...neřekl..."

Kyuhyun se zazubil. "Tak třeba někdy řeknu."


"Pusť mě k tomu." šťouchl Zhoumi do Kyuhyuna. "Spálíš to."

"Nespálím." zašklebil se Kyuhyun.

"Spálíš, ty připálíš i vodu!" zavrčel Zhoumi a pokoušel se mu vzít grilovací kleště.

"Nespálím to."

"Spálíš!"

"Nespálím." uhýbal před ním Kyuhyun a marně se bránil smíchu nad Zhoumiho bezradným výrazem.

"Hyemi, on mi to nechce dát!" houkl zoufale Zhoumi.

"Hyune, dej tátovi ty kleště!" ozvalo se od prostřeného zahradního stolu káravě. "Spálíš to!"

Kyuhyun zaúpěl. "Nespálím!"

A právě v tu chvíli se ozvalo zvonění mobilu. Kyuhyun otráveně podal Zhoumimu kleště a natáhl se pro mobil. Na displeji bylo neznámé číslo.

"Kdo volá?" ptá se Zhoumi.

Kyuhyun pozvedl obočí, podíval se na mobil, na Zhoumiho, na gril, na Hyemi, na Zhoumiho, na gril, na mobil. Pak se mu po tváři rozlil rošťácký úsměv. Napřáhl se a hodil. Mobil letěl vzduchem, minul garáž a skončil někde za betonovou zdí Zhoumiho zahrady.

"Omyl." pokrčil Kyuhyun rameny.

Nehodlal riskovat, že i on má někde nějaké dítě...na to měli málo masa.

"Pozor!" vypískla Hyemi, když se z domu vyřítila Myška a zamířila rovnou ke grilu.

"ZHOUMI, TYS NEZAVŘEL DVEŘE?!" zařval Kyuhyun na celé město.

"Neřvi a braň večeři!"

Zahradou se ozýval křik, štěkot a dětský smích. Vše bylo zase v pořádku. A někde nad nimi zatřepetal motýlek svými skleněnými křídly.


 


Komentáře

1 Syrinox Syrinox | 20. května 2012 v 2:34 | Reagovat

Ahhhh!!! Božeee!!! Teda... Kamiiii!!! (poznámka: neznamená to náhodou to samý? :D ) Twe twe twe!! To bylo... já nemám slov! Dokonalý? Ne! Úžasný? Ne! To bylo prostě... nepopsatelně výjmečný... Prostě... Aaaaa, to vážně nejde popsat, jak dokonalé a sexy a šukézní a všechno to bylo... Já tady umřela... Zhoumi jako UKE... Kyaaaaa!!! Dokonalý!! Kamiii, miluju tě :* (Jdu si to přečíst znovu :D )

2 Yuko Yuko | 20. května 2012 v 10:27 | Reagovat

....(Komentuje jenom když je to akutní případ.) Kamí!! Bude pokračování?! Že joo...Muhaha...Plus mi někdo platí novou klávesnici. Ta stará mě nemá ráda... Kami... miluju těěě!!x3

3 Anete Anete | 20. května 2012 v 11:34 | Reagovat

Tak to bylo bombový! Kurva štěstí že jsem měla ten igelit jinak bych opravdu měla po klávesnici:D Dokonalý z tohohle se budu vzpamatovávat ještě zítra a pozítří...

4 Hatachi Hatachi | 20. května 2012 v 12:11 | Reagovat

Hurááá...konečně se mi splnil sen. Konečně nějaká dobrá duše napsala povídku kde je moje zlatíčko Zhoumí jako UKE. Kamííí...moc...moc ti za to děkuju. Jinak...tohle byl moc krásný dílek. Jsem moc ráda že se klucí usmířili a jak nádherné usmíření to bylo... Jsou dokonalá rodina... A kdo že to volal Kyuovi... Chtělo by to další díl co nejdřív... Moc se těšim...

5 Syrinox Syrinox | 20. května 2012 v 12:15 | Reagovat

Aaaaaa!!! Já vím já vím! Už jsem komentovala! Ale... twe, to je tak strašně dokonalý a úžasný! Celé spektrum jsem četla už 5x, yaoi scény nejméně 10x každou... a prostě... já nemám slov, ono je to tak strašně dokonalý *bodá ji osten žárlivosti* Buuuu, já chci taky umět takhle psát *buuuulí* Kamii!! To je tak strašně dokonalý až z toho umírám. Těším se n apokráčko... ani nevíš jak!! Aaaaa, čím víc yaoi tím líp! Muheheh... Kami! Teď to máš marný, až do smrti (a ty NEUMŘEŠ!!) se mě nezbavíš! Muhahahaha XD DOKONALOST!

6 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 20. května 2012 v 12:54 | Reagovat

A ja som si dneska v noci o pol 2 dopozerala anime Uta no Prince-sama *kopec zlatých chlapov tam xD*..a potom ma napadlo, že ešte skočím k Luline na blog, či náhodou nie je niečo nové..:D Ej, vďaka za upozornenie na úvod xD Po igelit sa mi ísť síce nechcelo.. veď trepať sa z dvojposchodovej postele až do ďalekej kuchyne na konci sveta...tak som si aspoň vystačila s balíkom vreckoviek :D I keď no..vystačila..ako vystačila xD Nabudúce nebudem taká lenivá, ak budem chcieť zachrániť svoj vankúš xD
Dokonalý diel :D Milujem takéto zmierovacie činnosti xD ♥ Potom som mala problém zaspať ..Ešte o pol 3 som pokukovala po hodinách a snažila sa vyhnať z hlavy obraz Zhoumiho a Kyuhyuna xD ..Neúspešne :D

7 Jolly (the Sad) Jolly (the Sad) | Web | 20. května 2012 v 14:41 | Reagovat

hááá.. já asi.. no.. umřela na nedostatek krve..?! xD a ten konec.. takový menší deža ví (nebo taky neví, žejo xD).. moc pěkné, fakt ^^

8 Saia Saia | 20. května 2012 v 15:21 | Reagovat

Nekrič a bráň večeru!!...zabitá pod posteľou......nádhera!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

9 Nik Nik | 20. května 2012 v 20:22 | Reagovat

Aaaaaaaaaaaaa! To bylo tak neuvěřitelně dokonalé! Z českých autorů jsi podle mého názoru nejlepší. Perfektní spisovatelka.

10 Mineko Mana Sabutori Mineko Mana Sabutori | Web | 22. května 2012 v 21:10 | Reagovat

WOW! To bolo...No neskutočné, luxusné, úžasné proste všetko skvelé dokopy! :D Nikdy som nečítala lepšiu yaoi scénu, chválim riadne :D A ten koniec bol riadne dobrý! xD Nemôžem sa smiať, brat spí ale v duchu som sa rehotala furt :DDD Tento pár sa mi začína páčiť xD

11 Jannie Jannie | 2. června 2012 v 18:01 | Reagovat

Kurde... to bylo... tak...tak...proto není slov:DDD Naproto úžasný!!!:DDD

12 kulisek kulisek | 17. srpna 2012 v 19:11 | Reagovat

tak tohle byla naprosta dokonalost <3 na vic slov nemam... :D:D:D ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz