Prosím, neodcházej

14. května 2012 v 11:00 | Syrinox |  Povídky od Syrinox
HA! Děti! Je tady další povídka od Syrinox! No, pokud jsou moje jednodílne povídky dlouhé, tak nevím, jak nazvat tohle. Syrinox říká, že ji ta délka zabila. Já říkám, že ta délka zabila i Heechula. Teď už jen, kdo JAK tu délku myslel. *padla* No, povídka má 10 A4 a přesně 6000 slov. Hej, všimli jste si, že nám ty povídky většinou skončí tak krásným číslem? Někdy mám pocit, že to děláme schválně :D No to je jedno, užijte si povídku, děti, já si ji užila rozhodně! Miluju vás!

Název: Prosím, neodcházej
Fandom: Super Junior
Pár: Yesung/Heechul
Autor: Syrinox
Beta: Luli(na)
Věnování: Všem, co si povídku přečtou :D (A prý taky mě, to bude asi tím, že jsem si ji taky přečetla? *pod stolem*)
Varování: 18+



Katalogy, magazíny, časopisy, fotky, plakáty… Jsou všude. Nestranný pozorovatel by nejspíše řekl, že se jedná o pokoj zamilované patnáctileté holky, která se zoufale snaží přiblížit jejímu idolu, princi na bílém koni. Nebyl by až tak daleko od pravdy, až na dva důležité body:
Jedná se o pokoj zamilovaného muže, kterému bylo patnáct před více než jedenácti lety…

Černovlasý muž se naposled zahledí na obrovský plakát štíhlého překrásného muže, který se na něm nakrucuje… no jako modelka. Pousměje se a téměř zbožně pohladí hladký povrch papíru. Nenávidí ty brzké odchody do práce, jak rád by tady seděl celý den a hleděl na tu krásu. Bohužel nemůže. Z něčeho žít musí, a kdyby neměl peníze, nemohl by si kupovat nové magazíny s ním. Otřese se už jenom při té představě. To by bylo strašné! Prsty klapne po vypínači a místnost se ponoří do šera. Smutně zavře dveře, obuje si boty a pomalým, šouravým krokem se vypraví do té mučírny, kterému normální lidi přezdívají kancelář.
Klade nohu před nohu, nevšímaje si ničeho kolem sebe, je plně ponořen do svých šílených myšlenek. Ví, že to s tou posedlostí přehání. Měl by se vzpamatovat, najít si holku, oženit se, mít rodinu. Žít jako normální pracující člověk jeho věku. Jenže tu byl malý háček… Nikdy neměl slabost pro něžné pohlaví. Spíše než to… hnusil se mu pohled na oblé křivky ženského těla. Na vnady, boky, natřásající se zadek. Nepřitahovalo ho to. Už na základce byl jiný a ostatní si toho všimli velmi brzy. Nechodil s nimi šmírovat holky, byl spokojený, když se mohl dívat, jak se ostatní převlíkají. Pokaždé doslova vřel nedočkavostí, když se mělo jít po tělocviku do sprch. Jeho vlastní tělo jej zrazovalo a jeho mysl začala mít zvrácené myšlenky. O to horší pak bylo, když si toho všimli ostatní. Vytlačili jej z kolektivu a on zůstal sám. Pokaždé, když si na to vzpomene, bolestí se mu sevře srdce a do očí se mu natisknou slzy. I přes nenávist a hněv, který na něj dopadal jak ze strany spolužáků, tak rodičů, se nezměnil. Odmítal to. A to je ten jednoduchý důvod, proč nemůže žít normální život. Protože je jiný… Zakopne o nerovnost chodníku, zavrávorá a s výkřikem políbí tvrdý chodník.
"Sakra." Zakleje a sesbírá se na nohy. Nevšímá si nechápavých pohledů kolemjdoucích, protože jeho vlastní zraky padly na obrovský plakát tkvící se ve výloze obchodu s drahým oblečením. Vytřeští oči a pusa mu spadne až na chodník. Z plakátu na něj shlíží jeho usměvavá tvář, tak dokonalá, překrásná. Polkne a začne zpracovávat věty, které jsou napsány drobným písmem v rohu. Příští týden, v osm hodin večer se uskuteční módní přehlídka, jaká zde již dlouhá léta nebyla. Můžete se těšit na žhavé modely mladých designérů, které nám nebudou předvádět nikdo jiný, než slavní Lee Donghae, Choi Siwon a v neposlední řadě i Kim Heechul! Hledí na to, stále dokola čte to jedno jediné jméno a v hlavě mu velkými červenými písmeny bliká varování. Šance, šance, šance! Dočte i posledních pár řádků, které informují o zakoupení vstupenek a o místu, kde se celá akce bude konat. Roztřeseně se zvedne na nohy, a několikrát zamrká, aby se zbavil toho otravného nápisu, co mu stále tancuje před očima. Ví, že to je jeho šance. Možná jediná v životě a on rozhodně nemá v plánu promeškat ji. Koukne na hodiny v protější výloze. Vykulí oči. Ale ze všeho nejdřív musí zajistit, aby ho nevyhodili z práce dřív, než dostane vůbec šanci zajít si ten kouzelný lístek koupit.
Zadýchaně usedne na židli a praští hlavou do stolu. Má pocit, že každou chvíli vypustí duši a umře tady. Celou cestu běžel, aby to stihl na čas. Plíce ho pálí a v boku cítí bodavou bolest. Tiše zaskučí a ještě jednou udeří do desky stolu. Týden! Jak má přežít týden? Už teď to vypadá jako nepředstavitelně dlouhá doba. Navíc… Co když mu ten lístek někdo vyfoukne? To nemůže za žádnou cenu připustit. I kdyby toho člověka musel zabít, on tu vstupenku dostane!
"Sungu?" trhne sebou. Vůbec nezaregistroval, že za ním někdo stojí.
"É, zdar, Hyuku. Máš se?" pitomě se usměje a promne si čelo.
"Jo, já ano, ale co ty? Vypadáš příšerně. Spíš vůbec?" starost v Hyukově hlase jej nepřekvapuje. Už si stačil zvyknout na to, jak všímavý tenhle muž dokáže být. Obzvláště u něj. Jednou mu řekl, že jeho tvář je jako otevřená kniha. Jediné, co mu právě teď nejde do hlavy, je to, jak sakra pozná, že vypadá příšerně a že nespí, když má hlavu skloněnou. No vlastně… to že člověk jen tak mlátí hlavou do desky stolu je asi dostatečně pádný důvod k tomu, aby nebyl v pohodě. Zamrká a zavrtí hlavou.
"Jsem v pohodě." Odpoví ledabyle. To že nemůže spát, už dávno přestal řešit.
"Nepřijde mi." Stojí si na svém a propaluje ho vševidoucím pohledem.
"Vážně…" zkusí ho přesvědčit, marně. Eunhyuk na něm prostě všechno pozná. "Fajn, vyhrál si." Zavrčí a rezignovaně opět praští hlavou do stolu. "Přijede sem." Zašeptá pak tak tiše, že jej blonďák málem neuslyší.
"Ten tvůj princ?" zeptá se.
"Spíš princezna, pokud ti jde o to." Odvětí a ušklíbne se při představě Heechula v šatech s vlečkou.
"No… to je dobře ne? Že tady bude, je to tvoje šance." Hyuk jej poplácá po rameni a povzbudivě se na něj usměje. Sung mu úsměv oplatí. Je vážně rád, že si i přes všechny své předsudky a zásady našel přítele, kterému nevadí jeho orientace a baví se s ním stejně normálně, jako kdyby byl na holky.
"Jo to je, praštilo to se mnou, když jsem to viděl." Přizná se po chvíli ticha.
"Proč mě to nepřekvapuje?" povzdychne si Hyuk a zavrtí hlavou. "Jak zamilovaná puberťačka."
"A jsem aspoň pěkná?" Yesung zamrká řasami a svůdně se usměje.
"K sežrání." Odvětí blonďák ironicky. Sung se zašklebí a koukne na horu papíru, které musí dneska zpracovat.
"Chjo, tohle je týrání!" zaskuhrá a znovu vystolí desku stolu.
"Tomu se říká práce Sungie a pokud pracovat nebudeš, nebudeš si moct koupit ten lístek, což bude zna-"
"Dobře dobře! Já to chápu Hyuku! Neděs mě tu těma tvýma hororovýma povídačkama." Yesung si přitáhne štos papírů k sobě a povzdechne si.
"To jsou fakta! Žádné povídačky!" zamručí Eunhyuk uraženě.
"No jo, dyť já vím." Pronese znechuceně Sung a hodí po papírech ošklivý pohled, který by je jistojistě zapálil, kdyby to šlo. Hyuk jen zavrtí hlavou, poplácá svého kamaráda po rameni a odebere se do své vlastní kanceláře, kde ho čeká podobný, ne li větší štos dokumentů.
Celý den se vleče neskutečně dlouho, práce mu ubývá pomalu a jemu samotnému připadá, že mu z toho brzy dozajista hrábne. Jak on tohle papírování nenávidí! Nikdy nechtěl být obyčejným řadovým úředníčkem, co má pořád nos zastrčený v papírech. Jeho sen byl úplně jiný, ale potopil se stejně rychle jako Titanic. Povzdechne si, opře se a se zakřupáním kostí se protáhne. Zavře oči a promne si spánky. Teprve teď si uvědomí, jak moc mu třeští hlava a jak příšerně je unavený. Nejraději by si někam zalezl a tam v klidu umřel. Zamručí, hmátne po vypínači a vypne stolní lampu, pro dnešek končí. Zvedne se, popadne bundu a vyjde ze své malé kanceláře na chodbu. Všimne si, že u Hyuka se ještě svítí a tak na něj ještě zahučí, že už jde a ať se nepřepíná. Hyuk mu s unaveným úsměvem odpoví, že už také bude končit a popřeje mu dobrou noc. Se zvláštními pocity opustí kancelářskou budovu a vypraví se na cestu domů.
Nemůže spát. Znova. Tak jako každý den poslední tři roky. Od té doby, co se - opravdu má říkat zamiloval? - do slavného modela Kima Heechula, nemůže pořádně spát. Jeho myšlenky mu to nedovolí. Víří mu v hlavě, nutí ho držet oči otevřené a v poslední době ho i dost často dohání k tomu, že se musí zvednout a bez meškání odebrat do koupelny. Dnes tomu není jinak. Převaluje se tam a zpět, snaží se usnout. Tak zoufale po tom touží… ale ještě více touží po něm. Přidušeně zavrčí, vyhrabe se z měkkých peřin a toporným krokem přejde do koupelny. Rozsvítí světlo u zrcadla a zahledí se do zrcadla. Hledí na něj mírně zarudlá tvář obklopená hřívou černých vlasů, které jí spadají do matných očí, zastřených touhou. Hnusí se sám sobě. Zatřepe hlavou a pevně sevře oči. Cítí se zvláštně, tak jako pokaždé, když tohle dělá. Ten muž o něm neví, neví, že existuje… Má plno jiných zájmů… Pravděpodobně ho niky nepozná a on i přes to…
"Jak hluboko jsem klesl…" zamumlá zmučeně a sesune se na podlahu. Zády se opře o chladivé kachličky kolem vany a zakloní hlavu. Ví, že se neovládne. Na to ho ty proklaté myšlenky až příliš vzrušily. A on je teď až moc tvrdý aby to mohl jen tak přejít.
"Moc hluboko…" zašeptá tiše a sjede si rukou k rozkroku. Pevně sevře víčka a jeho představy se rozeběhnout znovu a naplno. Vidí ho, jeho dokonalé tělo a tvář s tím namyšleným úšklebkem. Jeho ladná chůze po mole jej přivádí k šílenství, všechna ta videa, která shlédl, na něj teď doráží se zdrcující silou.
"Heechule!" drmolí jeho jméno pořád dokola, přičemž jeho vzdechy jsou čím dál hlasitější, jak se přivádí k vrcholu. Naposled několikrát zapumpuje a s výkřikem vyvrcholí. Jeho hrudník se divoce zvedá, zarudlá tvář je uvolněná a v jeho pohledu se zračí doznívající orgasmus.
"Teď už rozhodně neusnu…" zamručí lehce naštvaně a ztěžka se zvedne na vratké nohy. Vzhledem k tomu, že jsou tři hodiny ráno a on nemá co dělat, rozhodne se, že si dá sprchu, aspoň ze sebe smyje… všechno.
Horké kapky bubnují na jeho záda a uvolňují ztuhlé svaly. Cítí tu horkost. Uklidňuje ho. Stále dokola si v duchu opakuje, že je to normální. Tedy až na ten fakt, že on je kluk a je mu dvacet šest… Udeří pěstí do kachliček. Proč je svět tak strašně nefér?! Proč nemůže být třeba jeho manažer nebo tak něco? Ne! Proč nemůže být normální? Nebo… proč se aspoň nemůže zamilovat do někoho, kdo je pro smrtelníka dosažitelný? Třeba Eunhyuk… Je pěkný, milý, rozumí si s ním… Počkat! Je to jeho kamarád! K-A-M-A-R-Á-D!! Praští hlavou do zdi a tiše zaskučí. Takhle to dál nejde. Musí se s ním setkat, musí mu říct, co cítí, i kdyby ho měl odmítnout… Prostě musí, jinak se už nejspíš do smrti nevyspí…
Týden uběhne rychle, Yesung splašil lístky hned druhý den potom, co se o přehlídce dozvěděl a uchovával je u sebe doma, schované pod velkým plyšovým medvědem jako největší poklad. No, on to vlastně byl jeho největší poklad. Proto ho taky schoval pod toho medvěda. Právě stojí před zrcadlem a nakrucuje se před ním, aby se viděl ze všech možných a nemožných stran. Po takto strávené hodině konečně uzná, že vypadá dobře, ne hodně dobře. Navlhčenou rukou si ještě projede ofinu a usměje se na odraz v zrcadle. Temné kruhy se mu sice tak úplně schovat nepovedlo, ale i přesto mu to slušelo, to muselo uznat i zrcadlo. Smete si z rukávu bílé košile neviditelné smítko a rozhodně pokývá hlavou. Dnes mu to řekne, i kdyby to mělo být to poslední, co udělá, což nejspíš bude, protože ho ochranka roznese na kopytech. Zkontroluje ještě, jestli vypnul světla, popadne černé sako a spěšně vyběhne z bytu. Jako již mnohokrát v duchu kleje, proč si ještě nepořídil auto, když spěchá ulicemi, aby stihl slavnostní zahájení, kde Heechul půjde jako hvězda filmu po červeném koberci. Srdce mu při té představě zběsile tluče. Doběhne na roh ulice, zatočí do přiléhající a vlítne do davu lidí. Překvapeně zamrká. Ulice je úplně plná a to je tu o hodinu dřív!
"Tolik…" zamumlá zmučeně a jeho tělo přepadne náhlý pocit beznaděje. V takovém počtu lidí je jen malá pravděpodobnost, že se s ním setká. A přeci jen… to malé světýlko naděje tam stále někdo v koutku jeho mysli blikalo jako záchranný maják. Hlavou mu bleskne myšlenka. On si s ním prostě promluví!! Zhluboka se nadechne a pak se ponoří do davu lidí. Klestí si cestu, odstrkuje lidi rukama a pomalu se prodírá dopředu. Ignoruje nadávky a výhružky. On se prostě dopředu dostane! Po půl hodině se mu opravdu zadaří dostat se do předních řad a místy, které se občas udělají v mase lidí, vidí části červeného chlupatého koberce. Prodírá se davem dál, až se nakonec, s vítězným úsměvem dostane až úplně dopředu k pásce. Pocítí náhlý pocit štěstí. On to vážně dokázal! Do jeho zorného pole padnou záblesky světel z blesků fotoaparátů a on vykulí oči, když zahlédne dlouhou lesklou černou limuzínu, která zastaví před kobercem. Řidič pohotově vystoupí a otevře zadní dveře. Z tmavého prostoru auta se ladně vyloupne štíhlá postava oděná v zebrovaných úplých kalhotech a volnou černou košilí s bílým zdobením na rukávech, které zdánlivě připomínají cákance barvy. Muž pohodí hřívou kaštanových vlasů a Yesungovo srdce vynechá několik úderů. Davem se ozve uši trhající ženský jekot a Sung má co dělat, aby se k nim nepřidal. Jeho tělo se chvěje radostí, že ho konečně vidí naživo. Je ještě krásnější, než si kdy představoval. Heechul se na všechny ty masy lidí kouká povýšeneckým pohledem skrz černé zrcadlové brýle. Nemá je rád… fanoušky. Milují ho jenom kvůli kráse. Tvrdí, že je dokonalý, protože jej neznají. Nenávidí to slovo… Dokonalý. Zhnuseně si odfrkne, pak nasadí svůj okouzlující falešný úsměv a vypraví se rovným, přirozeně ladným a plavým krokem po rudém koberci ke dveřím vedoucím dál do budovy, ve které dnes bude spolu s Haem a Siwonem předvádět nové kolekce. Pohledem skenuje fanoušky v předních řadách. Nepřekvapuje jej, že to všechno jsou malé holky. Otravné upištěné slípky, které mu nestojí ani za kradmý pohled nebo úsměv. Zraky mu padnou na mladíka v bílé košili, který jej doslova hltá pohledem. Výraz v jeho očích Heechula překvapí. Proč se mu zdá, že v něm nevidí jen úžas a lačnost po jeho kráse? Proč v nich vidí… Ne! Zavrtí hlavou, až se mu vlasy rozletí do všech stran a vyslouží si tím ten šílený jekot, který mu tak příšerně leze na nervy. Přidá do kroku a zmizí uvnitř budovy dřív, než by člověk řekl Mistr Simple.
Yesung je nadšený jako malé dítě. On se na něj kouknul! Je sice fakt, že pak prudce trhl hlavou, jako by se spálil, ale kouknul se na něj! Jeho tělem prostupuje neuvěřitelný pocit štěstí. Spokojeně si pro sebe zamručí a náhle s leknutím pocítí, že se dav začal hýbat. A v zápětí zjistí proč. Dveře už se konečně, po tak dlouhé době otevřely a lidé, co se přišli podívat na přehlídku, konečně mohou dovnitř. Yesung se nechá unášet davem, u velkých prosklených dveří pak ukáže muži v černé uniformě vstupenku a po spěšné prohlídce je vpuštěn dovnitř.
Překvapí jej, jak je sál velký a prostorný. Uprostřed něj se stkví veliké molo se spoustou světel a další aparaturou. Okolo mola, v předních řadách jsou židle pro zámožné pracháče, co si s největší pravděpodobností nakoupí co nejvíce nových modelů. Od druhé řady už židle nejsou, prostí lidé, jako je on, budou muset po celou dobu přehlídky stát. Ne že by mu to nějak zvlášť vadilo. Vždyť on by pro Heechula umřel! Protáhne se okolo dvou holek, které vypadají, že každou chvíli roztají štěstím a dostane se tak až k pásce, která dělí židle od další části sálu. Tady na něj skvěle uvidí. Spokojeně se usměje a zahledí se na veliké molo. Jeho představy se opět rozeběhnou na plno a on si až do začátku představení bude bloumat ve svém vlastním světě.
Heechul znuděně hledí do zdi a čeká, až bude vyzván k první procházce, jak tomu říká jeho manažer… Teda, jak tomu říkal. Dneska ho vyhodil. A dostal pořádného zdupa od nadřízených. No a co, že je to tento měsíc už druhý? Nesnáší ty jejich pitomé kecy o tom, jak se má smát, jak sedět, jíst, pít, dýchat… Vždycky byl tvrdohlavý a nenechá si kecat do života od nějakých pitomců ve smokingu. V pozadí zaslechne své jméno, které hlásí pořadatel. Znechuceně se zvedne a s užaslými pohledy maskérek v zádech se vydá na podium, aby se předvedl tak, jak to umí jen on. Vyjde do záře milionu světel, která jej na chvíli oslepí, je však na to za ta léta zvyklý a nenechá se vyvést z míry. Jedinečným ladným krokem vyjde vstříct tisícovkám páru očí, které jej bedlivě sledují. Na konci mola se na okamžik zastaví, udělá pózu, při které se na něj ze všech stran sesypou světla foťáků, a celým sálem se rozlehne hlasitý jekot, poté se ladně otočí a s nakrucujícími se boky zmizí z podia, v zákulisí se ještě arogantně ušklíbne na Donghaeho, který mu úšklebek vrátí a rovněž se vydá vstříct oslnivým světlům a mase lidí.
Stále tomu nemůže uvěřit! Viděl ho! V plné kráse, ve světle lamp, jak ladně kráčí po molu, směje se, pohupuje boky… Jaká pastva pro oči. Celé jeho tělo se chvěje. Cítí, jak se mu do očí tlačí slzy štěstí. Ale i přes to jeho srdcem prostupuje jakási podivná úzkost. Po tomhle představení Heechul odjede a on ho u pak nejspíš nikdy neuvidí. Ne! Uvidí! Po představení! Musí! Zamrká slzy a zahledí se na dalšího ze slavných modelů, Lee Donghaeho, jak předvádí šílený, extravagantní model který je sestaven z malých lesklých třepotajících se papírků. Valí na to oči a nemůže uvěřit, že si to ten kluk na sebe doopravdy dobrovolně vzal. Pak se však jeho pozornost stočí k dalšímu ze slavné trojice, Siwona, který má na sobě něco mezi společenským smokingem a normálním domácím oblečením. Není to tak šílené, jako Haeho oděv a Sung musí uznat, že vypadá opravdu pěkně a celé to působí zajímavým dojmem. Po Siwonovi přijde část, kde se po molu promenádují méně známí modelové, ve kterých Sung pozná pouze Ryeowooka, který předvádí model, který se spíše než mužskému oděvu podobá podivným šatům. Znechuceně odvrátí hlavu, když přijdou na scénu modelky a začne počítat světla na stropě sálu. Svůj zrak k molu stoí zpět až ve chvíli, kdy pořadatel oznámí opětovný příchod Heechula…
Show trvala dlouhé tři hodiny, které samotnému Sungovy připadaly jako pouhé tři minuty. Pořadatelé před několika vteřinami ohlásili konec a sál se začal pomalu vyprazdňovat. Sung však nemá v plánu odejít. Ne, teprve teď začne ta největší sranda. Nenápadně poklouzne kolem ostražitých zraků ochranky a plíživ se ve stínech zamíří k šatnám. Srdce mu bije tak zběsile, div mu nevyskočí z hrudi. Pokud ho teď chytí, bude po všem. Polkne a zahne za roh. Šatny jsou schovány hlouběji v budově, právě kvůli lidem, jako je on. Měkce našlapuje na podlahu pokrytou šedým kobercem a neustále těká očima ze strany na stranu. Před očima mu opět bliká onen výstražný nápis. Nesmí ho chytit, nesmí ho chytit, nesmí ho chytit!
Heechul praští do zdi a sesune se na podlahu. Do očí se mu tisknou slzy a on neví proč. Neví, co se s ním děje. Všechno dává za vinu stresu a pracovnímu vysílení, jeho srdce však samo dobře ví, čím to je. Byl tam, koukal na něj jako na boha, ten černovlasý muž v první řadě pro ty chudé. Cítil jeho pohled pokaždé, když byl na podiu. Byl jiný, než ty ostatní, byl…
"Ne… Jen si něco nalhávám…" zamumlá Chul zdrceně, opře se hlavou o tvrdou, šedě natřenou zeď a zavře oči. Připadá si tak strašně sám. Je mu dvacet osm a ještě si ani nenašel holku. Nemá žádné přátele, všichni ho opustili, kvůli jeho úspěchu. I když na tom měla nejspíš podíl i jeho arogance a namyšlenost. Oči ho pálí, jak už několik hodin zadržuje slzy, které se mu ustavičně derou do očí. Na molu se málem zhroutil. Nebýt maskérky, která mu podstrčila nějaké prášky na uklidnění, nebylo by to málem. A pak, když viděl Donghaeho, jak se objímá s nějakým klukem, líbá ho na rty a při tom se na něj šklebí jako samotný pán pekel… Nevydržel to a utekl k sobě. Věděl, že za ním nikdo nepřijde, manažera vyhodil, nového nemá a společnost se po něm začne shánět až před další show, která je až za dva dny.
"Být sám… proč to tak strašně bolí?" zaskuhrá a z jeho očí se konečně spustí potůček slaných slz a on se z plna hrdla rozvzlyká. Jak dlouho nebrečel? Dva roky? Ne, tři… Naposledy brečel štěstím, že se dostal do modelingové agentury. A teď? Brečí nad tím, že je sám…
"Jsem k smíchu…" pro sebe se uchechtne a nechá vytéct další slzy. Chce nechat všechnu tu bolest odplavit, aby si zase mohl nasadit tu masku s úsměvem a šťastným výrazem. Z hrdla se mu vydere přidušený vzlyk, jak se zoufale snaží, aby to nikdo náhodou nezaslechl. Jeho tělo se roztřese a on v zoufalství složí hlavu do dlaní. Jeho tělo obejmou silné paže a přivinou si ho k teplému tělu.
"Nejsi k smíchu…" ozve se mu těsně u ucha. Poděšeně sebou trhne, prudce otevře oči, přes slzy však stejně nic nevidí. Pokusí se odtáhnout, neznámý ho však svírá pevně.
"P-Pusť mě sakra!" vykoktá ze sebe přiškrceně. Dotyčný mu setře slzy z očí a on zjistí, že hledí do tváře tomu mladíkovi, nad kterým ještě před několika minutama zoufale přemýšlel. "Co tady děláš?" vyrazí ze sebe překvapeně a konečně se vymaní z jeho sevření. Odtáhne se od něj co nejdál a propálí jej pohledem.
"Přišel jsem… za tebou." Zašeptá mladík a sklopí oči k zemi. "Promiň, jestli jsem tě vyděsil… Ale, já nemohl jinak! Vypadal jsi… tak strašně… křehce a zranitelně… Promiň." Mele Yesung páté přes deváté, a zní při tom, jako by mu umřela želvička. Heechul to nechápe. Zavrtí hlavou a upře na něj své čokoládově hnědé oči, orámované hustou clonou černých řas.
"Ale… proč jsi přišel…?" zeptá se tiše, zlomeně. Pak se v něm náhle zvedne vlna zlosti a zoufalství. "Jsi jen další pitomý fanoušek, co chce podpis, že? Nebo se mě chceš snad dotknout?! Zjistit, jestli nejsem holka?! Abys pak mohl říkat ´Šáhl jsem si na Kima Heechula!´ nebo ´Opravdu je to kluk! Má koule, sám jsem je viděl!´ To chceš že? Fajn! Pokud mě potom necháš být." Yesung sleduje rozzuřeného hnědovláska, jak ze sebe začíná strhávat šaty a házet je někam do pryč za sebe. Bleskově se vymrští, chytne ho za ruce a sevře je v ocelovém sevření.
"C-co to děláš?" Chul trhne rukama a poděšeně se zahledí do tmavých, skoro černých očí toho zvláštního kluka, nebo snad muže?
"Přišel jsem… abych ti řekl… že tě miluju…" řekne tiše Sung a políbí ho na plné, měkoučké rty. Chul zalapá po dechu, neuhne však. Jemnost, se kterou s ním nakládá, jej překvapuje. Jeho rty se jemně otírají o ty jeho, je to, jako by se ho dotýkaly špičky motýlích křídel. Ten pocit je zvláštní, příjemný. Nevadí mu, i když by nejspíš měl. Yesung se odtáhne a s rudou tváří se na něj zahanbeně zahledí. "Promiň… musel jsem ti to říct… jinak bych si to do smrti neodpustil… a teď… půjdu… nejspíš chceš být sám…" mumlá sklíčeně černovlásek, když pouští jeho v pěsti sevřené ruce a otáčí se k odchodu. Heechul za ním zkoprněle hledí, neschopný pohybu. Vzpamatuje se, až když černovlasý veme za kliku a naposledy se po něm ohlédne. Výraz v jeho očích jej dokonale odrovná. Tolik bolesti… v žádných jiných ještě neviděl. Bylo to… jako by se loučil s něčím milovaným, se svou životní láskou, kterou už nikdy v životě neuvidí… A pak mu to došlo. On to myslí vážně! Blesklo mu hlavou. V tu chvíli vlastně ani neví, co dělá. Prostě se rozeběhne a chytí Sunga za rukáv košile.
"Neodcházej!" zašeptá bezradně a v očích se mu opět objeví slzy. Sung překvapeně zamrká a pohlédne na něj. Bolestný výraz nahradí něžný se zvláštním leskem. Yesung se otočí čelem k zmateně vypadajícímu Heechulovi, jemně jej vezme za ruce a odtáhne je od sebe, stále se mu při tom dívá do očí, které se postupně opět zalévají slzami. Chul tiše vzlykne a padne do Sungovy náruče. Neví proč, nezná toho muže, ale… tak strašně moc… chce cítit teplo něčího těla… slyšet ta slova… Yesung jej pevně stiskne v náručí a začne ho hladit po zádech. Heechulovo tělo se chvěje, jak se jeho čím dál hlasitější vzlyky derou napovrch.
"Řekni to znovu… prosím…" mumlá skrz vzlyky a upře na černovláska uplakaný pohled plný bolesti a osamění.
"Miluju tě… Od první chvíle, co jsem tě uviděl na titulní stránce toho magazínu… Miluju tě celým svým tělem i srdcem…" šeptá Yesung do Chulových vlásků.
"Já… ani nevím, jak se jmenuješ… Nemůžu říct, že tvé city… opětuju… neznám tě…" drmolí smutně a z očí se mu spustí nový proud slz.
"Můžeme začít u toho jména." Hnědovlásek zvedne pohled a Yesung se něžně usměje. "Yesung." Zašeptá a spojí své rty s Chulovými. Líbá jej měkce, vlhce, něžně. Užívá si sladičkou chuť těch měkoučkých sladičkých polštářků. Chul tiše vzdechne do polibku a ještě více se natiskne na Yesungovo horké tělo. Jeho vlastní se třese, jak zimou, která v pokoji panuje, tak zvláštním, novým citem. Obejme Sunga rukama okolo krku a více se rty přitiskne k těm jeho. Snaží se prohloubit polibek a Yesung mu v tom ochotně vyhoví.
"Miluju tě Heechule, ani nevíš, jak moc tě miluju…" šeptá do dlouhého polibku a Heechul se zachvěje, když zaslechne své jméno. Jak krásně z jeho úst zní. Černovlásek je nakonec nucen se odtáhnout, díky nedostatku vzduchu. Rozechvěle se nadechne a zahledí se na polonahého modela, který se třese zimou a v jeho očích je patrný poblouzněný výraz. Sung se usměje, otočí klíčem v zámku a přistoupí k Chulovi, který se omámeně nechá dotlačit až k pohovce, která se v šedě vymalovaném pokoji nachází a spolu s Yesungem se na ní svalí. Teprve až tlak cizího těla na jeho hrudi jej probere z omámení a on poděšeně zatěká očima.
"Co chceš dělat?" vyrazí ze sebe.
"Dokázat ti, jak moc tě miluju…" zašeptá Sung těsně u jeho ouška a lehce do něj foukne. Chul se zachvěje a přivře oči, když ho kousne do lalůčku. Jazykem přejede po jemné kůži na krku, čímž si vyslouží zachvění z Chulovy strany. Prsty se rozeběhne po hladké jemné kůži. Mapuje jeho tělo. Přejíždí po plochém bříšku, vnímá každičký napnutý sval. Překvapuje ho horkost, která se začíná rozlévat mužovým tělem. Usměje se a vyhledá jeho pootevřené rty. Přisaje se k nim, špičkou jazyka obkrouží jejich konturu, vsaje spodní ret a začne ho cumlat, sát. Prsty se přesune výš a zastaví se až u bradavek, lehce se o ně otře, čímž si vyslouží tichý vzdech a pak je obě najednou stiskne mezi prsty. Chul vyjekne a trhne sebou, jak je mu to příjemné. Nevadí mu, že ten, kdo ho přivádí k šílenství je muž, stejnak to na sobě poznal už před lety, že ho více přitahují muži, než ženy. Yesung vpluje jazykem do jeho pootevřené pusinky, přejede po jeho hladkých rovných zoubcích, prozkoumá každý kousíček jeho pusinky, dotkne se jazýčku a před jeho očima vyskáče tisíce světel. On opravdu líbá Kima Heechula! Chul při doteku Sungova jazyka tiše zavzdychá a vpluje rukama do Yesungových vlasů. Přitiskne si ho ještě víc k sobě a zakloní hlavu, aby polibek prohloubil. Jazýčkem se pohne proti Sungovu a přivře oči slastí, když se černovláskovy prsty opět začnou věnovat jeho bradavkám.
"S-Sungu!" vykřikne vzrušeně a prohne se v zádech, když vsaje jednu z bradavek mezi rty a zatlačí na ni jazykem. Chytne ji mezi zoubky a lehce za ni zatahá. Heechulovi se před očima dělají mžitky. Nechápe, proč je tak příšerně vzrušený… No, on už nechápe vůbec nic. Takže mu to může být vlastně jedno. Nerozumí tomu muži, jak může milovat někoho, koho poznal prakticky až teď, na druhou stranu, nerozumí ani tomu, proč je tak strašně šťastný, že sem přišel. Že ho nenechal plakat… samotného… Yesung se vmísí kolenem mezi Chulovy nohy a zatlačí na hnědovláskou erekci. Chul hlasitě vyjekne a pevně sevře oči. Jeho hruď se zvedá čím dál rychleji, a Yesung by přísahal, že slyší jeho zběsile tlukoucí srdce. Jazýčkem se opět začne věnovat jeho bradavce. Tahá za ní zoubky, saje ji a cumlá. Rukama hladí jeho boky a vnímá to napětí, které prostupuje Chulovým tělem. Heechul rychle oddechuje, skučí a víjí se. Koleno, které se neustále jemně otírá o jeho erekci, jej přivádí k šílenství. Chce víc! Tak strašně moc. Hlasitě vzdechne a zaryje nehty do černovláskových ramen.
"S-Sungie…" zašeptá.
"Ano?" zeptá se něžně a koukne na něj zpod clony hustých řas.
"Chci tě…" Heechul si není jistý, jestli to doopravdy řekl, soudě podle Yesungova překvapeného výrazu nejspíše ano. Jeho tváře naberou rudý odstín, se kterým by klidně mohl konkurovat rajčeti, trhne hlavou na bok, až mu podlouhlé prameny hnědých vlasů spadnou do očí a skryjí tak jeho výraz před zraky Sunga. Ten se jen něžně pousměje a shrne mu vlásky očí.
"Neschovávej se…" zašeptá a znovu spojí jejich rty. Polibek je tentokrát dravější, jazykem plení jeho ústa, kouše spodní ret a kolenem stále doslova drtí jeho vzrušení. Chul se zmáhá jen na hlasité vzdechy a občasné nechtěné záškuby, které jeho tělo dělá prakticky samo. Yesung se odtrhne od jeho sladičkých, rudých a krásně napuchlých rtů a přesune se k jeho krčku, do kterého se lehce zakousne. On sám také začíná pociťovat těsný prostor jeho kalhot a jeho dech se oproti normálu o něco zrychlí. Jak moc po něm touží! To snad ani není možné… Jak příšerně ho vzrušuje jen pohled na jeho divoce se zdvíhající hrudník, zastřený výraz, ztvrdlé bradavky… fleky na krku. Zatřepe hlavou a nasucho polkne. Musí ho mít! Ale všechno popořadě. Přisaje se k bradavce a prsty zabloudí ke knoflíku kalhot. Bez problému jej rozepne a za ochotné pomoci Chula je stáhne z jeho těla i s trenkami, které jsou v této chvíli zcela zbytečným kusem oblečení. S láskou a dravým chtíčem (což spolu aktuálně moc nejde dohromady, ale co už) se zahledí na to překrásné tělo pod sebou. Kdyby to šlo, určitě by jej už dávno zhltl očima. Už jen pohled na něj je tak… vzrušující, dokonalý. Mohl by na něj koukat celý den. Heechul nevrle zamručí, nelíbí se mu, že se mu Sung přestal věnovat. Sungie se ušklíbne a prsty se rozeběhne po nově odhalené kůži. Přejíždí po jeho stehnech, z vnější i vnitřní strany, hladí podbřišek, za což si u Chula vysluhuje tiché vzdechy. Rty se lehce otře o ty jeho, políbí jej na čelo, nos, přejede jazýčkem po oušku, lícní kosti, lehce se zakousne do zrudlého krku, pokračuje dál, přes klíční kost a jamku k hrudníku, kde se opět pověnuje oběma bradavkám, jazýčkem pokračuje dál, tvoří po sobě vlhkou cestičku. Heechulův dech se ještě zrychlí, kdy se Yesung začne blížit k jeho rozkroku. Sung vklouzne jazykem do pupíku a zaryje nehty do Chulových boků. Sjede ještě níž a konečně se dostane tam, kam celou dobu směřoval. Ušklíbne se a lehce foukne na špičku vzrušeného penisu. Chul vyjekne a pevně sevře oči. Sung skloní hlavu a konečně ho pohltí do úst. Heechulovi se před očima roztančí roj zářivých mžitek. Vlhko a teplo Sungových úst jej přivádí k šílenství. Jazyk, který začne hbitě kmitat po jeho žaludu, ho nutí hlasitě vzdychat, jak nějakou prodejnou děvku.
"Sungie!" zavzdychá vzrušeně a vpluje do jeho vlasů, už-už si chce začít udávat tempo, Sung mu v tom však zabrání a přirazí mu ruce k bokům. Sám se pak začne pohybovat v mučivě pomalém tempu. Jednou rukou začne mnout jeho varlata, zatímco jazykem a zoubky stáhne předkožku a slízne několik kapiček touhy, které stihly vytéct. Chulovy vzdechy jsou čím dál hlasitější, ačkoli se je hnědovlásek snaží dusit v sobě. Kouše si spodní ret, zaklání hlavou a trhavě pohybuje boky proti Sungovi. Ten se musí v duchu usmát, jak nedočkavý je. Přestane se věnovat jeho varlatům a rukou zabloudí ještě o něco níž, prstem zatlačí na Chulův otvor a pronikne dovnitř rovnou celým prstem. Heechul ucítí tlak na svém konečníku a už jen z toho pocitu se mu tmí před očima. Jak dlouho tohle necítil. Ano, vyspal se už s několika muži a s nechutí musí přiznat, že mezi nimi byl i ten zmetek Donghae, který se mu pak se smíchem vysmál, že jako děvka stojí za nic. Jak toho zmetka nesnáší.
"Haaah! Sungie!!" vykřikne, když ho Yesung lehce kousne do žaludu a přidá druhý prst. Kroutí se v něm, pohybuje se do různých stran, hledá ten bod, tu uzlinku, díky které udělá Chulovi ještě víc dobře, než vůbec může. Chul se prohne v zádech a bezhlasně vykřikne, když na ni konečně narazí. Yesung se pousměje a zrychlí pohyby hlavy, pak mu však hlavou náhle bleskne myšlenka, že by to stvoření mohl trochu potrápit. No, nejspíš mu tu myšlenku tak nějak vnukl jeho bolestí tepající kamarád, který už taky přímo řve po uvolnění. Vypustí vzrušený penis z úst a vytáhne z Chula prsty. Hnědovlásek nechápavě zatěká očima a zahledí se do Yesungových temných uhrančivých očí. Co to dělá? Přeci ho tu teď jen tak nenechá! Začne panikařit. Ne, znovu už ne… Sung se na něj však něžně usměje, pohladí jej po tváři a střelí pohledem po toaletním stolku. Pokrčí rameny, přistoupí k němu a popadne první věc, co mu přijde vhodné pro použití namísto lubrikantu. Vrátí se k až po kořínky vlasů rudému hnědovláskovi a ušklíbne se. Několika pohyby ze sebe shodí všechno oblečení a Heechul je nucen otevřít ústa v nevěřícím pohledu. Tak nádherné, vypracované tělo dlouho neviděl. Sung na něj mrkne a vymáčkne si trochu gelu na vlasy na prsty a potře s ním Chulův otvor, stejně tak učiní i se svým vlastním vzrušením. Roztáhne Chulovy nohy a vmísí se mezi ně, trochu si hnědovláska nadzvedne a skloní se k jeho oušku.
"Uvolni se." Zašeptá mu do něj a Chul se zachvěje. Jeho horký dech je tak příjemný. Pokusí se co nejvíc uvolnit a kývne na Sunga a on do něj pronikne. Na jeden příraz, až po kořen. Heechul vykřikne bolesti a z očí mu začnou téct slzy. Yesung vyhledá jeho rty a dravě, vášnivě ho políbí. Rukou se vetře mezi jejich těla a pevně obejme Chulovu chloubu. Hnědovlásek vykřikne podruhé, tentokrát ne bolestí, nýbrž slastí a pevně sevře víčka.
"Dívej se na mě Chullie…" zašeptá Sung smyslně a Hee poslušně otevře oči. Sung skloní hlavu, políbí jej na ouško a pohne se. Před očima se mu zatmí. Tak úzký prostor! Snaží se pohybovat pomalu, ale jeho vlastní vzrušení a touhou poháněné tělo mu to moc nedovoluje. A Heechulovi očividně nevadí zrychlující se tempo, sám se proti němu pohybuje boky a odpovídá na jeho dravé polibky. Rukama bloudí po jeho kůži, jeho motýlí doteky ho dovádí k šílenství. Srovná tempo přírazů spolu s rychlostí, s jakou honí Chulův penis a po chvíli se dočká nádherného a dokonalého výkřiku plného vášně a vzrušení, když Chul vyvrcholí na jejich bříška. Prostor kolem jeho chlouby se ještě víc stáhne a on má co dělat, aby nevykřikl taky. Ještě několikrát přirazí a pak s tichým výkřikem, tlumeným Chulovými rty vyvrcholí hluboko do jeho těla. Vyčerpaně se svalí vedle Chula a shrne mu zpocené vlasy z očí. Hnědovlásek jej propaluje zvláštním pohledem.
"Copak?" zeptá se tiše.
"Nic, jen čekám, kdy se zvedneš a odejdeš…" zamumlá hnědovlásek bolestně a tesklivě. Sung vytřeští oči a zavrtí hlavou.
"Proč bych to dělal?" zeptá se nechápavě.
"Protože to tak udělali všichni…" zamumlá a v jeho očích se objeví zvláštní lesk. Yesung jej pohladí po tváři a lípne mu pusu na nos.
"Já nejsem jako ostatní, pokud sis toho nestačil všimnout." Praví Sung a přitáhne si ho do náruče. Heechul si opře hlavu o jeho rameno a vdechne jeho vůni.
"Hnnn." Zamručí jen, neví proč, ale nechce tomu věřit. Jeho tělo jímá strach… Strach z toho, že pokud Sung odejde, nepřežije to. Bolelo by to až moc.
"Opravdu Chullie, nikam nepůjdu. Na tohle jsem čekal tři roky… Miluji tě… A tak to i zůstane… Chci, abys byl šťastný." Konejší ho Sungie a víská ho v hnědých vláscích. Nějakou chvíli je v místnosti nepříjemné ticho. Pak se Chul náhle rozesměje a upře na Sunga pobavený pohled. Pozvedne jedno obočí a tázavě se na něj zahledí.
"A čemu se směješ prosím tě? Já mluvil vážně." Řekne ublíženě a propálí ho pohledem.
"Já vím, jen… Sungie… Co bys řekl na to…" na okamžik se odmlčí, jak se snaží popadnout dech.
"Ano?" jímá ho netrpělivost, chce se taky smát.
"Potřebuju manažera."
 


Komentáře

1 Jolly the Sad Jolly the Sad | Web | 14. května 2012 v 11:35 | Reagovat

DOKONALOST! sungie a chuj.. ááá! xD bože xD číst to ve škole není moc dobrej nápad.. éé.. xD

2 keishatko keishatko | Web | 14. května 2012 v 11:53 | Reagovat

ten koniec bol asi najlepší :D nádhera :D

3 Katy-chan Katy-chan | Web | 14. května 2012 v 14:56 | Reagovat

Prostě dokonalé!!! Tohle prostě byla lahůdka! Něžné, slaďoučké a přitom sexy a vášnivé...
Fakt nádhera!

4 Park Haney Mi ♥ Park Haney Mi ♥ | 14. května 2012 v 15:28 | Reagovat

johoho!!! to bylo úžasné ♥♥♥ Takové dvě ňuní chudinky spolu.. hehe ♥

5 Luczaida Luczaida | Web | 14. května 2012 v 17:02 | Reagovat

proč jsem věděla, že ho bude chtít za manažera už od té doby, co vyhodil toho před tím? :-D

Bylo to moc pěkný :-) Teď už ani jeden nebude sám.

6 natuska0011 natuska0011 | Web | 14. května 2012 v 17:33 | Reagovat

Och, moja spása! ^ ^ Konečne si môžem po 6-tich hodinách čítania faktúr a pokladničných dokladov prečítať aj niečo.. čo ma bude baviť :D .. A úplne súcitím s Yesungom.. Nenávidím papierovačky >.< A to som dneska na praxi v účtovníckej firme iba začala.. Agrr :D

Ale toto je ako mimoriadne dlhé xD Fú, 6000 slov.. Čudujem sa, že sa nepresiahol povolený počet znakov na blogu :D I keď netuším, kam siaha limit, lebo sama som nič také dlhé ešte nepísala :D

Muhaháá.. nádherná poviedka ♥ Musím sa priznať, že nikdy v živote som nečítala nič na pár Yesung & Heechul.. Zvláštne :D Ale kto by im dvom odolal? Krása ♥ ^ ^..

7 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 14. května 2012 v 17:35 | Reagovat

[6]: twl..zase sa mi prehodila prezývka ^ ^"

8 Anete Anete | 14. května 2012 v 19:59 | Reagovat

Dokonalost sama:)) Prostě bomba!!! A ten konec:DDD Proč sem si to myslela:D

9 Hatachi Hatachi | 14. května 2012 v 20:35 | Reagovat

To bylo tak...tak...tak...dokonalé. Ye a Hee...zajímavý pár,moc zajímavý. A to jejich seznámení bylo teda romanticky rajcovní. Ještěže Chulí Yesunga nenechal odejít...Konečně životem zklamaní Yesung a Heechul našli jeden u druhého pravou lásku...

10 Widlicka Widlicka | 15. května 2012 v 2:26 | Reagovat

Nádhera, tomu se říká splněný sen ^^

11 Polli Polli | 15. května 2012 v 14:10 | Reagovat

Božéééé, nemůžu se dočkat až přijdu domů a přečtu si to!!! (sedí ve škole)

12 Saia Saia | 19. května 2012 v 13:36 | Reagovat

Kvása,kvása ...kyvká hlavinkou ako ten panáčik na prístrojovke....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz