Nezapomeň na mě - 36. díl

19. května 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Dočkali jste se, dětičky moje. Je tady konečně nějaký cyklus :D A zrovne ten, kde se nic neděje... Řekněte, nechcete mě ještě zabít? Já už bych mě na vašem místě zabila milionkrát, fakt :D Haha, no, říkala jsem, že se chci vrátit do děje, ale... no, tak to zase nevyšlo :D Když ti dva jsou spolu tak ňunííí! Já si nemůžu pomoct. Prostě... to nejde jinak, než něžně :D Tak si užijte další cukrovkový díl, děti moje. Miiiluju vás!



Ryeowookie se schoulí v Sungieho náručí, zaboří tvářičku do jeho ramene, nechá se vískat ve vláscích, hladit po zádech, cítí, jak přes ně Sungie přehazuje peřinu, pak jej jemně políbí do vlasů, na čelo, uchopí jej za bradu a mírně nadzvedne jeho tvář. Wookie opře své dlaně o jeho hruď, cítí jeho horkou kůži, je tak příjemná na dotek… Přivře oči a pootevře rtíky, přes které přerývaně vydechne. Yesung se zachvěje, dech se mu mírně zrychlí. Tak kouzelně teď ten chlapec vypadá. Pořád vlhké vlásky mu spadají do obličeje, tvářičky má mírně zarudlé a ty rtíky… tak smyslně pootevřené. Jen se k nim přisát…
Jemně z nich uždibuje, laská je jazýčkem, jemně je okusuje zoubky. Palcem hladí jeho tvář, jho jemnou kůži, vklouzne prsty opět do jeho vlásků, přitáhne si jeho tvář ještě blíž a prohloubí tak polibek. Ryeowook tichounce zaskučí do polibku, natiskne se na Sungieho, co nejvíc to jen jde, Yesung sklouzne rukou na jeho pas, přitáhne si ho k sobě, cítí jeho rozechvělé tělíčko na tom svém, cítí tlukot jeho srdíčka… Wookieho ruce sklouznou níž po Sungieho těle, přes jeho boky až na záda, kde se zastaví. Yesung dlaní jemně přejíždí po jeho zádech a stejně jemně přejíždí i svými rty po těch jeho. Ryeowook jeho polibky oplácí, sem tam vzdychne nebo zaskučí, jak je mu Sungieho péče příjemná. I přes látku trička cítí horkost Sungova těla, pod bříšky prstů jej pálí Sungieho kůže, rtíky jej mírně brní z neustávajícího líbání…celé tělo jej brní, jakoby po něm lezly milióny mravenců. Není to nepříjemné… líbí se mu ten pocit. Tak moc se mu líbí…
"Sungie…" vzdychne tichounce do polibku, Yesung se naposled přisaje k jeho rtíkům, pak se od něj odtáhne a opře své čelo o to Wookieho. Chlapec pootevře svá očka, vyhledá Sungieho pohled, touží vidět ten záblesk něhy a lásky, který se v těch krásných očích odráží, potřebuje cítit, že je milován, že Sungiemu na něm záleží, že s ním je v bezpečí… že jej nikdy neopustí…
"Miluju tě, Ryeowookie. Tak moc tě miluju…" jakoby snad Sungie četl jeho myšlenky, něžně se na něj usměje, hřbetem ruky pohladí jeho dětsky jemnou tvářičku, přejde palcem po mírně zarudlých rtech. Wookie opět tichounce vydechne a zavře oči.
"Jsi unavený?" zeptá se Sung zcela nesmyslně. Je jasné, že bude unavený, je téměř půlnoc. Sungie si povzdechne, vrací se domů až moc pozdě a Wookie je tady sám… Musí to pro něj být těžké.
"Hnn…" udělá jen Ryeowook a jako na povel si hlasitě zívne, až mu z oček vytečou drobné slzičky. Yesung se usměje, skloní se k Wookieho tváři, políbí jej na obě oční víčka, pak na čelo, na nos a nakonec skončí opět u jeho sladičkých rtíků. Avšak již polibek neprodlužuje, jen měkce se otře o jeho rtíky, pak se natáhne k noční lampičce na nočním stolku a zhasne ji. Pokoj se ponoří do tmy a jakoby se světlem odešly i veškeré zvuky, slyší jenom jejich tichý dech, jemné šustěni peřiny, která je zakrývá, Wookieho spokojené vydechnutí, když jej opět vezme do své náruče.
"Miluju tě, Sungie…" knikne Ryeowook a zavrtá se do peřiny. Yesungovy paže jej obejmou pevněji, zavře oči, skryje tvář do Wookieho vlásků, nasaje jejich vůni…
"Spinkej." Jemný polibek, spokojené zapředení a pak už jen tichý pravidelný dech obou kluků…
***
Drží jej pevně v náručí, sleduje, jak si jemné paprsky slunce pohrávají se stíny Wookieho tváře. Chlapec se krčí v jeho náručí, drobnýma ručkama jej objímá kolem pasu a spokojeně oddechuje. Yesung se přistihne při tom, jak se usmívá, avšak nedokáže se ovládnout. Pohled na to drobné tělíčko v jeho náručí, tak něžné, tak nevinné, tak zranitelné a tak moc krásné, jej nutí k tomu, aby se usmíval. Opatrně vztáhne ruku k jeho obličeji, jemňounce jej pohladí, téměř se jej nedotýká, nechce jej vzbudit, ale touží po tom, dotýkat se jej… Palcem přejíždí po kontuře jeho tváře, Wookieho obličej se mírně nakrčí, musí ho to lechtat. Yesung se tiše zasměje, je tak rozkošný. Sklouzne palcem k jeho čelisti, přejde po jeho rtech, jsou mírně pootevřené, tak krásně růžovoučké… Pokračuje dál, přejíždí prstem po jeho kůži až ke krku, cítí, jak se Ryeowook podvědomě zachvěje, ale neprobudí se. Pokračuje tedy dál, pohladí jemně jeho odhalené rameno, ze kterého sklouzla látka nadměrně velkého trička, vnímá její hebkost, jemnost, horkost…
Nedokáže si již představit, že by se ráno vzbudil a Wookie by se netulil v jeho objetí. Tolik si zvykl na to, že spí u něj v ložnici… Vlastně už vedlejší pokoj ani nepoužívá. Usměje se. Nevadí mu to, jistě že ne. Je rád. Že ho může mít u sebe, že ho může objímat, cítit jeho přítomnost, jeho vůni, tlukot jeho srdíčka, jeho horký dech na svém krku, když se k němu v noci přitiskne…
Chlapec nakrčí tvář, paprsky slunce jej nepříjemně šimrají, táhnou jej pryč z krásného snu, který zapomíná ve chvíli, kdy otevře svá očka a střetne se se Sungieho něžným pohledem. Yesung, hned jak si všimne, že je Wookie vzhůru, věnuje mu úsměv a jemné pohlazení.
"Dobré ráno, Ryeowookie." Jeho jméno vysloví se vší něhou, které je schopen, jemné šeptání se v příjemném ranním tichu pokoje ozývá až moc hlasitě. Avšak, ani jednomu z nich to nevadí. Ryeowook se chvilku kouká do Sungieho očí, jeho vlastní očka jsou ještě zamlžené spánkem, mírně se od Yesunga odtáhne, posadí se a protáhne se jako koťátko. Z jeho hrdla se ozve tichounký zvuk připomínající mňouknutí a Yesung má pocit, že se mu hladina cukru zvedne na kritický bod.
"Sungie…?" knikne tichounce Ryeowook, když opět otevře svá očka a všimne si Yesungova pohledu, kterým si jej starší muž prohlíží. Opět ten samý jako večer. Jako by byl Wookie svačinka, kterou se Sung chystá s potěšením sníst.
"Hnn?" udělá jen, aniž by se přestal připitoměle usmívat.
"Už zase si hraješ na vlka…"
Yesung zamrká, chvíli nechápe, pak si však vzpomene… a tiše se rozesměje. Natáhne se k Ryeowookovi, otočí se na záda a prudce na sebe chlapce stáhne. Ryeowook vyjekne, když dopadne na pevné Sungovo tělo. Zapře se ručkama o jeho hruď a mírně se nadzvedne, aby mu viděl do tváře. Yesung vezme do dlaní jeho obličej, shrne vlásky z jeho čela, zálibně si prohlíží jeho tvář, krásnou, andělskou… Pomyšlení na to, že právě on má tu možnost milovat jej, že mu to Wookie dovolí…
"Jsi jen můj, Wookie. Jenom můj. Nikdy tě nikomu nedám." Zašeptá, přitáhne si Wookieho tvářičku k sobě, políbí jej na ústa, měkce, vlhce a něžňounce. Wookie se o nejvíc opře a Yesung jej majetnicky obejme kolem pasu, Wookie na něm leží celou svou vahou a Sung má pocit, že snad nic neváží, jak je drobný a hubený… Tak křehký. Táhle jej pohladí po boku a Wookieho tělíčko se opět začne chvět.
Sungie jej nechce pustit ze své náruče, nechce od něj opět odejít. Jenže do práce musí. Tak rád by ho vzal sebou, ale nemůže. Nejde to. Jednak by na něj neměl čas a jednak… kdyby s ním Wookie byl, nedokázal by se na práci soustředit. A to on si nesmí dovolit. Chtě nechtě se musí od Wookieho odtáhnout, hřbetem ruky přejde po jeho tvářičce a věnuje mu jeden smutný pohled.
"Musím do práce." Promluví tiše a Wookie na něj podívá stylem "Už zase mě tady necháš?"
Yesungie nic neřekne, pouze k sobě chlapce opět přitáhne, Wookie se mlčky přitiskne na jeho těla, zaboří tvář do jeho krku a vdechne jeho vůni. Nechce, aby Yesung odešel. Zase tady bude celý den sám, bez jeho něžných doteků, bez jeho objetí. Tak moc jej potřebuje…
"Omlouvám se, Wookie." Špitne Yesung, hladí chlapce po zádech, líbá jej do vlásků, snaží se protáhnout tenhle okamžik, jak nejdéle to jen jde. Nakonec jej však bude muset pustit a nechat ho tady, ví to. Ale nechce se mu. Vydržel by takhle ležet věčnost. S Ryeowookiem v náručí…
Wookie nesouhlasně zaskučí, když jej Sungie jemně překulí vedle sebe a sám se začne zvedat. Wookiemu se z postele nechce, je vyhřátá a on je pořád ospalý. Jenže… už se mu spát nechce, když tady nemá jeho. Zavře oči a smutně si povzdechne. Zase celý den sám…
Na čele ucítí polibek, poté další, avšak tentokrát na rty. Jeho ruky vystřelí do vzduchu, obejme Sunga kolem krku a pevně jej sevře.
"Nechoď." Zaskučí prosebně. Yesunga bodne u srdce, tak rád by mu vyhověl. Nemůže však.
"Rád bych zůstal…ale nemůžu, Wookie."
"Nechci tu být sám…" knikne plačlivě.
"Přijdu co nejdřív, slibuju ti to, ano?" pohledí jej po tváři a Wookie nakonec - i když nerad - pustí Sunga ze svého sevření. Hnědovlásek se usměje, lípne mu ještě jednu pusu a poté se otočí ke dveřím.
"Klidně ještě spi. Je brzo." Řekne tiše a zamíří ke dveřím.
"Sungie!" vykřikne Ryeowook s pohledem upřeným na jeho záda. Yesung se zastaví s rukou na klice. Otočí se na Ryeowookieho a tázavě nakloní hlavu stranou.
"Miluju tě." Sklopí pohled, jeho tvářičky zrudnou, skousne si spodní ret a začne si pohrávat s krajem peřiny. Yesunga zaplaví hřejivý pocit, rty mu ozdobí jemný úsměv.
"Vždyť já tebe taky…"
 


Komentáře

1 Kami Kami | E-mail | Web | 19. května 2012 v 11:18 | Reagovat

Muhíííí to bylo tak slaďoučké!!! *snaží se odmontovat debilní úsměv, bez úspěchu* Já tuhle povídku prostě miluju..kolikrát jsem to už řekla? A asi ji vážně začnu číst ZASE od začátku :D Moc děkuju za tenhle díl, zařídil mi skvělou náladu na celý den ♥

2 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 19. května 2012 v 13:27 | Reagovat

Alelúúja!..*bude bozkávať zem..po ktorej chodíš xD*.. Nový diel tejto úžasnej poviedky ma odrovnal len svojou prítomnosťou tu..:D Konečne niečo, čo ma vytrhlo z letargie..Ak by tento môj depresívny stav pokračoval ďalej.. malo by to zlý dopad na moju psychiku xD *ako keby to mohlo byť horšie*

I keď ťa mám chuť niekedy zabiť.. aj tak ťa milujem :D *ou, znie to tak dramaticky =D* Ale to predsa vieš xD.. Nádherný diel ♥.. Tí dvaja sú spolu takí neskutočne rozkošní, že vidieť ich naživo.. doslova a dopísmena sa rozpustím :D Dopekla, ja začínam nejako mäknúť xD Odvtedy, čo Super Juniori "vstúpili" do môjho života..tak je to len samé ňuňíí sem a ňuňí tam...Hrabe mi z toho.. Ale tak príjemne :D Ou a dúfam, že pokračovanie bude rovnako krásne ^ ^

3 Saia Saia | 19. května 2012 v 14:11 | Reagovat

Lulinečko.Lulinečkooooooo Ta milujeeem.Pokračuj len takto sladišeško ja žiadny konešek príbehu neckem. Neckem bo budeš na nich zlá a ja Ta potom uškrtím na vešiaku a potom sa zavesím vedľa.

4 Hatachi Hatachi | 19. května 2012 v 15:46 | Reagovat

To bylo tak moc krásné. Tak moc slaďoučké. Zase mi leze lupení z uší. Wookie je tak slaďoučký cukroušek. Vůbec se Sungiemu nedivím žeho tak moc miluje. Moc se těšim na další slaďoučký dílek...

5 Anete Anete | 19. května 2012 v 20:55 | Reagovat

Nádherný:)) YeWook jsou tak sladký:) Už aby byl další díl:))

6 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 19. května 2012 v 21:52 | Reagovat

Panebože panebože! *roztéká se* Tak roztomilé a sladké!! Jáá se zblázním!!:) Já se tak těším na další dílek!;) Chudáček Wookie co dělá doma celej den?.Miminko!:) *ROZTEKLA SE*

7 Katy-chan Katy-chan | Web | 20. května 2012 v 12:54 | Reagovat

Nyuuu!!!
Tohle je tak klásně roztomiloučké!!!
Oni jsou takový ňunínci!!!
Knyaaa

8 Kayumi Kayumi | E-mail | 20. května 2012 v 16:47 | Reagovat

Awwwww~ ti dva jsou tak nyu nyu sladcí! *~* jsi si opravdu jistá, že chceš pokračovat v příběhu a přestat psát tyhle přeslazené díly? ^^" ...btw to takhle nový cover?

9 Syrinox Syrinox | 22. května 2012 v 15:37 | Reagovat

*blbě se culí, jako měsíček na hnoji* Asi sem dostala cukrovku... (ne asi, ale uršitě) Wookie je tááááááááááák sladký. Tak ybych chtěla takové koťátko domů (a štěňátko jako Yesunga :D ) Vážně úžasný... hehe... ale stejně... ty to zase všechno zesereš, že Luli? Chjo... tebe je tak strašně těžký milovat :D *padla*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz