Křik do ticha || 7. díl

8. května 2012 v 11:00 | Kami |  Křik do ticha



Cítil doteky. Ty, kterých se tak děsil. Trvalo dlouho, než mu došlo, že mu nechtějí ublížit. Ale co na tom bylo? Stejně mu to bylo jedno...cítil jak ho někdo zvedl z chladné země a i přes ty nechtěné doteky a nepřítomnost Obludy mu v očích trochu zajiskřilo, když zmizela ta zima, co ho poslední dny mučila a úspěšně si prodírala cestu i přes jeho zdi z apatie.

Postel. Měkká postel. Ryeowook si nepamatoval, kdy v ní naposledy ležel. Snad ještě před tím, než utekl z domova. A teplo, které polilo jeho promrzlé tělo. I přes duševní otupělost se neubránil návratu citu do jeho fyzické schránky a také neuvěřitelné bolesti, která ji provázela.

Slyšel jeho hlas. Jeho osobní noční můry...dotýkal se ho, mluvil na něj...Ryeowook se bránil, i když si sám nebyl jistý, jestli je to skutečnost nebo jen sen. Vše se to odehrávalo pod rozmazaným pláštěm horečky. Někdo mu dával pít. Ten už nemluvil, nevěděl, kdo to je. Pak už naprosto vyčerpán usnul.

Ráno ho probudila bolest hlavy a žaludeční křeče. Obojí bylo nejspíš od žízně a hladu, zauvažoval, když otevíral oči. Ne, že by s tím hodlal něco dělat. Když ho ovšem do očí uhodila vlna nezvyklého světla, vytrhlo ho to z jeho nepřítomného světa - takže to byla skutečnost?! Má tu spojence? Třeba si pro něj přišel Kibum! V tu chvíli jeho hrudí projel silný a naprosto nevítaný pocit - naděje. Ta děvka...

Naděje, jeden z nejsilnějších pocitů...a s ní šel ruku v ruce další z nejsilnějších pocitů - zklamání. Líbila se mu apatie...když nic neočekával, nic ho nebolelo. Ale teď už mu ta jiskra, jen malinká, ale přeci, dopadla někam do suchých travin beznaděje v blízkosti Wookieho srdce a zažehla tam požár. Ať dělal, co dělal, nemohl se jí zbavit...ani té náhlé chuti zůstat naživu.

Konečně se rozhlédl po pokoji. Byl obrovský, celé místnosti dominovala velká postel, na kterou by se vešli alespoň tři lidé, s tmavě rudým povlečením. Čtyři obloukovitá okna, kterými do pokoje vnikalo ranní světlo. Skříň z lesklého černého dřeva. Koberec tak huňatý, že by se na něm dalo klidně spát. Nízký stolek ve stejné barvě jako skříň. Měkká pohovka s potahem ze stejného materiálu, jako bylo povlečení. Ještě nikdy nebyl v tak nádherném pokoji. Ale jak se tam sakra dostal?! Pohled mu padl na stříbrný tác, co ležel na kraji postele a odrážel sluneční světlo. Byla na něm prázdná sklenice se džbánkem s vodou a vedle porcelánová mísa s pečivem. Znovu se rozhlédl. Je to pro něj? Bojácně se natáhl pro vodu, fyzické potřeby teď byly silnější než strach. Měl co dělat, aby nezačal hltat rovnou ze džbánku. Ne. Nesmí...už jednou - když byl Hae i s rodinnou na dovolené a otec měl velice špatné období - se dostal do situace, kdy byl hladový a dehydrovaný...měl zkušenosti, musí pomalu. Jinak se sesype jako tenkrát, když do sebe po několika dnech hladu nacpal mísu mastných hranolek z fastfoodu.

Pomalu usrkával vodu a snažil se vzpomenout, co se to vlastně stalo. Stejně pomalu poté i jedl. Když byl tác prázdný, opět ho polila neuvěřitelná únava, že se stihl ještě odplazit zpět pod peřinu, než znovu upadnul do hlubokého bezesného spánku.


Donghae seděl na nemocničním lůžku a mlčky zíral někam do prázdna.

"Abychom si to ujasnili." promluvil dutě k osobě, co seděla rozvalená na křesle vedle. "Ryeowook je teď v říši nemrtvých a nemá se jak dostat zpátky, protože jsem srazil strom?" zopakoval už poněkolikáté.

Zrzek v křesle netrpělivě podupával nohou. "Mám ti to snad nakreslit?"

"Ale vždyť-" nadechl se Hae k dalším protestům založených na zdravém rozumu.

"Copak jsi svého kamaráda snad poslední dobou někde viděl?" zeptal se zrzek otráveně, aniž by nechal Haeho domluvit.
Donghae se zarazil. To je pravda...proč za ním Wook nepřišel do nemocnice?

"Ale-"

"Přestaň." přerušil ho opět Heechul. "Nech si svoje protesty pro sebe a raději zkus vymyslet, jak to napravit." řekl nebezpečně.

"Já?" vytřeštil Donghae oči. "Ale vždyť já nevím jak!"

V tu chvíli hleděl ze vzdálenosti několika centimetrů do rozzuřených očí druhého chlapce, jak ho Heechul chytnul za pyžamo a přitáhl si ho k sobě.

Haemu přeběhl mráz po zádech, když zasyčel "Tak něco hodně rychle vymysli, chlapečku, protože já taky nehodlám zůstat."


Ryeowook se probudil někdy k večeru. Tentokrát mu pohled na stříbrný tác padl rovnou. Džbánek byl zase plný, na porcelánové míse byl kromě pečiva i poměrně velký kus sýru...ať už tu byl kdokoli, je si plně vědom, že nemůže Ryeowooka rovnou nacpat hlavním chodem. Wookie se opět rozhlédl po místnosti. Ale ani tentokrát tu nikdo nebyl. Co se tady sakra dělo? Právě tato otázka se Wookovi opakovala v hlavě pořád dokola, zatímco se nenápadně přesouval k tácu.

Yesung seděl v potemnělé jídelně. Všechna místa podél dlouhého stolu byla prázdná, stejně jako stůl samotný. Jediné, co rušilo tuto dokonalou prázdnotu, byla lahev vína, která stála kousek před Yesungem. Yesung si lehce rozklepanými prsty dolil sklenku, přeci jen...nebyla to za tenhle večer první lahev.

Cítil se opilý a přesto to nebylo dost. Chtěl víc, ale něco mu říkalo, že i kdyby tu propil noc, nepomohlo by to. Teď si byl jistý...zbláznil se doopravdy. Byl schopen připustit to, že ho okouzlil prostý vězeň, přeci jen měl v sobě jisté kouzlo...to ještě bylo v pořádku. Bylo to normální. V jistých mezích. Ale rozhodně nebylo normální, že nebyl schopen vydržet pět minut v jeho přítomnosti, aniž by ho nezačala ovládat chuť dotknout se ho, pohladit ho, políbit ho, vlastnit ho! Zhluboka se napil. Proč tu sakra nemá nic silnějšího?! Jasně, protože to byl on, kdo alkohol zakázal...bude si muset poslat někoho do slepé zóny pro něco tvrdšího.

Vstal od stolu. Venku už se setmělo. Sice měl sto chutí třísknout s ní o jeden ze vzácných obrazů, co visely po stěnách, ale na to nebyl dost opilý. Ale byl dost opilý na to, aby mu při odchodu z jídelny skočila skříň do cesty.

"Sakra..." zaklel Yesung, zatímco se zvedal ze země.

Jeho frustrovanost a nepotlačitelný chtíč se začaly v ten okamžik měnit na vztek. Možná to odstartovala ta rána, kdo ví. Nebo prostě jen pohár trpělivosti přetekl. Je to přece jen vězeň. Proč by ho nemohl mít?! On mohl mít všechno! Tak rychlým krokem, jak jen byl schopný, vyrazil ke svým komnatám.


Ryeowook seděl na posteli a díval se do jednoho z oken na potemňující se město. Místnost osvěcovala jen jedna louč, zavěšená na stěně. Byl čím dál nervóznější. Kde je? Kdo je jeho spojenec? Proč tu není? Co bude dál?

V tu chvíli ho ze zamyšlení vytrhlo bouchnutí dveří. Prudce se otočil a strnul, oči děsem vytřeštěné, ústa pootevřená v němém výkřiku. Ve dveřích stála jeho noční můra a nehezky se na něj usmívala.

"Tak jsi vzhůru..." pronesl muž, hlas podivně zkreslený.

Pomalým krokem začal postupovat směrem k Ryeowookovi, ten se s očima plnými hrůzy odsouval po posteli dál a dál. Věděl, že nohy ho ještě pořádně neudrží, už to zkoušel, celé jeho tělo je zesláblé. Nemůže se bránit.

"Přece by ses nebál." ušklíbl se zle muž.

Yesung nechápal, kde se to v něm vzalo. Možná neměl tolik pít. Ale nemohl to v sobě držet. Chtíč byl vždy skoro stejně silný jako sebeovládání...a teď, když je ten andílek na jeho levém rameni zlitej do bezvědomí, nezbývalo než poslechnout ďáblíka na tom pravém.

Wookie chtěl couvnout ještě o kousek, jen udržovat tu vzdálenost mezi nimi, když ho najednou za ramena uchopily dvě silné paže a přišpendlily ho k posteli. Dřív než vůbec stihl začít křičet, se muž hladově přisál k jeho rtům. Ryeowookova hlava i žaludek udělaly otočku o tři sta šedesát stupňů, když pocítil pachuť alkoholu. Aniž by si uvědomoval, co dělá, silně kousl muže do jazyku, který mu rval do pusy, až muž vyjekl a prudce se odtáhl. Ryeowook roztřeseně oddechoval. Tohle bolelo ještě víc než to, co mu provedl tam dole ve vězení...protože s tímhle se vracely i všechny vzpomínky na domov, na ta muka, co prožíval, na všechnu bolest, co kdy zažil. Na otce. V tu chvíli mu přilétla taková facka, že se druhou tváří zabořil hluboko do matrace.

"Co si myslíš, že děláš?!" zavrčel nebezpečně muž.

"Prosím...ne..." zašeptal Ryeowook a po jeho tváří stékaly slzy ve slaných pramíncích, slzy, které nemohl zadržet vůlí, slzy vší té bolesti...

"Neřvi, stejně ti to nepomůže..." zamumlal Yesung, zatímco se vlhkými rty vrhnul na Wookieho krk.

"Prosím..." zaúpěl Wookie znovu a z pachu alkoholu mu bylo téměř na omdlení. Bylo mu jasné, že je muž namol, byl hrubý, nemotorný...z hrdla se mu začínal drát zoufalý křik. Bylo to stejné...jako tenkrát...nikdy to nikomu neřekl, ani Donghaemu...to, jak se jednou, jen jednou otec vrátil domů opilejší a rozzuřenější než obvykle...pach alkoholu, hrubé nechtěné doteky, bolest...

"Dost!" vydral ze sebe hystericky Ryeowook pod návalem vzpomínek a podařilo se mu od sebe muže odtáhnout alespoň natolik, že se ze vzdálenosti několika centimetrů díval do jeho tváře.

Yesung cítil, jak mu těžkne žaludek...začíná střízlivět? A kdo by nezačal při pohledu na výraz mladšího chlapce, plný němé hrůzy, oči zalité slzami...co to proboha dělá?! Musí přestat! Ihned!

"Prosím..." šeptal Ryeowook, který netušil nic o vnitřním monologu, co probíhal kousek od něj. "Ne takhle...ne dnes...ne v tomhle stavu..." dostával ze sebe ztěžka mezi vzlyky. "Zítra...udělám co budete chtít...nebudu se bránit...jen ne takhle..!"

Yesung mu ohromeně ještě pár chvil zíral do zděšených očích, než se zhroutil vedle něj na postel, odkulil se na druhou stranu, co nejdál od chlapce, aby ho to náhodou znovu nechytlo, a pod vlivem alkoholu během chvíle padl do spánku, ve kterém se mu pořád vracela tvář vyděšeného chlapce. A Yesung křičel.

Wookie ještě chvíli sledoval záda druhého muže, dokud si nebyl jistý, že doopravdy usnul. Pak se sesunul na měkký koberec, rozhodně s ním nehodlal spát v jedné posteli, a tam se konečně zoufale rozvzlykal.

 


Komentáře

1 Elisha Siwonnie-chan Elisha Siwonnie-chan | Web | 8. května 2012 v 11:50 | Reagovat

Muáíááááá!!Ježíši!! Chňáááááááááá! Doprdele!! To byl,... jxhbgfuvzeragf,vdhuigvfvhfduihvbudfhi :D:D Moc moc moc moc!!! Dokonalé! Perfektní!!! Joho!!! Dokonalé! Prostě.. Dobře, že se Yesung vzpamatoval! I když mohl dřív jako!!! Chudinka Woookie!!!! Kami.. Já tě míilujůůůůůůůůůůůůůůůůůůů!
!!!!! A Lulino, tebe  takýýýýýýýýý!!!

2 Jiki G Jiki G | 8. května 2012 v 12:15 | Reagovat

Páni ..dokonalé.ale chudáček Wookie.To s tim otcem jsem opravdu necekala. Jsem tedy vážne zvedavá jak to bude pokračovat. Už ted se nemužu dočkat dalšího

3 Hatachi Hatachi | 8. května 2012 v 12:51 | Reagovat

Chudáček Wookie... Toho jeho otce zabít,jakoby nestačilo že chlastá. Ještě mu musel ublížit i takhle... No ale Yesung není o moc lepší. Wookieho si bere kdy se mu zlíbí... Ještě že se Yesungie vzpamatoval včas,jen jestli mu Wookie to vše odpustí. Taky by mě zajímalo jak si Hae poradí s tím aby vše dal do pořádku a Wookie se mohl v klidu vrátit... Moc se těšim na další díl...

4 Katy-chan Katy-chan | Web | 8. května 2012 v 13:29 | Reagovat

Už jsem se těšila na další díl!
Myslela jsem si, že Sungie konečně přišel k rozumu, ale očividně i tady je alkohol metlou lidstva. Chudák Wookie si musí vším projít znovu, ale snad se už Sungie vzpamatuje a už mu nebude ubližovat...

5 syrinox syrinox | 8. května 2012 v 14:33 | Reagovat

Putututuut, wáááá kyaaaaa muiiiiiii iiiiikkk bueeeeeee!!!! *opět ji vypl mozek, chvilku ztrpení*
Awwwwww, to bylo tak střašne dokonalý a všechno! Buuuu, chudinka Wookie, takhle mu ubližovat... že se Sung nestydí! No, asi stydí, ale to je jedno... Těším se na další díl, jsi úžasná Kami :D

6 takehochan takehochan | Web | 8. května 2012 v 16:36 | Reagovat

myslím že není co dodat... tady je vše jasné, jako vždy skvělá povídka... Já jen-vím že tady pláču na špatném hrobě- ale Luino už by si mohla napsat další díl povídky Napříč časem ^.^

7 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 8. května 2012 v 20:32 | Reagovat

Nie, tentokrát nie..:D Tentokrát sa z toho Kami nevyvlečie xD Je spolupáchateľka, pretože to napísala..:D Kamene pôjdu na vás obe! xDD
Ale inak som rada, že ho Yesung nechal potom tak, pretože by som sa neovládla :D
Chudák Wookie.. Ten si už toho vytrpel.. Vy tyranky! :D Ale aj tak vás milujem za vaše spisovateľské nadanie :D Len nech si Sungie láskavo nechá zájsť chuť, lebo ho pošlem na kastráciu :DD

8 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 8. května 2012 v 21:11 | Reagovat

Awww!!:) Jakooo!!:) To je taak úžasné!:) Jako Wookie byl znásilněn otcem! NO TEDA! Rozbít mu hubu!!:)Jako já se těším na další dílek!:) tak rychle prosím!:)A jo jsem ráda ,že Yesung se vzpamatoval:)) Další dílek!!:)

9 Saia Saia | 10. května 2012 v 18:06 | Reagovat

Sungu Ty hovado!! Nechaj ho na pokoji,nechľastaj,priznaj si,že Wookieho miluješ(aj tak nikoho neoklameš a seba najmenej).!!Co tak poslať Sunga ta toho prasáka jeho otca...tomu môže vykrútiť krk--a niečo iné mu ušmyknúť.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz