Křik do ticha || 8. díl

16. května 2012 v 11:00 | Kami |  Křik do ticha



"Jsi naprosto v pořádku." řekl asi po hodinovém rozhovoru Leeteuk. "Co se stalo Hae, žes tak narychlo volal?" zeptal se se starostmi v očích.

"Já..." Donghae moc nevěděl co říct. "Promiň, že jsem otravoval, strejdo, jen...jsem se cítil trochu v šoku po té nehodě..." zamumlal neurčitě.

Leeteuk se usmál. "Už je to dobrý. Hlavně, že se nikomu nic nestalo."

"Jo, jasně..."

Donghae upřel pohled na bílý strop. Kdyby byl blázen, tak to Teuk pozná, ne? Tak jak je možné, že už několikrát mluvil s Heechulem?! A kde je sakra Ryeowook?! Jestli on byl normální, tak se tu dělo něco, co tedy rozhodně normální nebylo.

"Můžu pro tebe ještě něco udělat?" zeptal se mile Leeteuk.

Hae chvíli mlčel. "Vlastně jo. Docela se tu nudím, nemám co číst...mám v pokoji v černém bloku Ryeowookovu povídku...a v deskách u toho jsou k tomu poznámky...půjčil jsem si to od něj." dodal po odmlce. "Neřekl bys prosím mámě, aby mi to přinesla, až ke mně odpoledne půjde?"

"No jasně, že jo." usmál se Leeteuk. "Tak já poletím, mám ještě dnes pacienty."

"Samozřejmě, promiň, že jsem otravoval." řekl omluvně Donghae.

"Ale prosimtě, pro tebe cokoliv. A rychle se uzdrav." mrknul na něj Leeteuk, než zmizel ve dveřích.

"Ahoj..." zašeptal Hae a znovu upřel pohled na strop.

Co bylo tedy reálné? Rozhodl se. Heechul neexistuje a všechno okolo říše nemrtvých je prostě nesmysl. Ale vzhledem k tomu, že za ním odpoledne Heechul přijde, měl by prostudovat Wookův příběh a pokusit se najít novou spojnici mezi světy.


Uběhlo několik hodin, Hae ten příběh stihl přečíst několikrát, když se najednou otevřely dveře a dovnitř tiše vplula osoba v černé mikině.

"Ahoj." pozdravil bez zájmu Donghae a dál listoval Ryeowookovými poznámkami.

Heechul se posadil na okraj postele a nahlédl do papírů rozložených po celé peřině i nočním stolku. "Koukám, že ses dal do práce." ušklíbl se. "Našels něco?"

Donghae, začtený zrovna do pasáže o Sungminovi, nebezpečném Stínu, s posláním zničit říši nemrtvých, neodpovídal. Heechul pozvedl obočí, zapřel se rukama o matraci a naklonil se tak, že strčil hlavu mezi Haeho a papír a zespoda na něj koukl, až sebou Donghae leknutím trhnul.

"Hej, mluvím s tebou." dodal, když Hae strnule zíral do jeho očí.

Jak může mít někdo tak uhrančivé oči? Donghae polkl. Pohledem sklouzl na konturu rtů...v tu chvíli prudce oklepal hlavou a odtáhl se od toho zjevení co nejdál to šlo. O čem to sakra přemýšlí?! Vždyť on není na kluky...i když musel uznat, že Heechul byl hezčí, než kdejaká holka...

"Co je?" nechápal Heechul jeho reakci.

"Nic." zamumlal Hae. "Na co ses ptal?"

"Jestli si něco našel." zopakoval otráveně Chul.

"Jo, myslím že jo." ušklíbl se Donghae a nadšeně začal přehrabovat papíry, jak hledal ten jeden určitý...

Heechul ho pobaveně pozoroval. Tohle bude ještě sranda...


"Prosím." hlesl slabě Ryeowook...slíbil, že se nebude bránit, ne, že nebude protestovat, takže toho náležitě využíval...
Žádná odpověď ale nepřicházela.

Bezmoc je trýzeň, ale nevědomost peklo. Zoufale se vzepjal v poutech, nebyla žádná šance, jak se pásky, co měl přes oči, zbavit. Hrudník se mu zdvihal v nezvučném staccatu. Měl neuvěřitelný strach. A pak zkameněl, i dýchat na pár okamžiků přestal, když opět ucítil chladnou dlaň, jak ho lehce pohladila po odhalené hrudi. Nadechl se k dalším protestům, prosbám, ale dřív než stihl něco říct, umlčely ho horké rty, naprosto kontrastující s chladnou dlaní. Nejdřív vyděšeně stiskl čelist, když mu po rtech přejel jazyk druhého muže, pak ale poslušně ústa otevřel a nechal ho dělat si, co chce...tak, jak slíbil.

Yesung si nebyl jistý, co to vlastně dělá. Vždyť se zařekl, že mu už neublíží! To co udělal včera...jen prostě vypil moc vína. Chlapcův slib ohledně zítřku nebral moc vážně. Ale když si pak chlapec bez nějakého pobídnutí, s pohledem upřeným k zemi, sám začal svlékat košili, asi ze strachu, co by Yesung udělal, kdyby slibu nedostál, neovládl se. Toužil ho vlastnit. Nikomu ho nedat. Protože byl jen jeho...svázal mu ruce. Zavázal oči. A hladil ho po jeho dokonalém těle, užíval si každé vteřiny, byl jako závislák, který netouží po ničem jiném než po další dávce své drogy...

Ryeowook se chvěl po celém těle. Teď, když neviděl, měl snad ještě větší strach. Dlaně, hladící jeho tělo, byly snad ještě děsivější, každý dotek ho spaloval, zabíjel. Netoužil po ničem jiném, než aby to skončilo.

"Uvolni se, bude se ti to líbit..." zašeptal mu muž dravě do ucha, než ho vlhce políbil na krk.

Ryeowook se ale rozhodně uvolňovat nehodlal. Cítil, jak mu z nohou sklouzávají kalhoty. Pevně stiskl oční víčka a čekal na bolest.

Yesung z něj pomalu stahoval poslední části oblečení. Byl tak blízko...tak blízko! Jak dlouho po tomhle toužil...přejel dlaní po chlapcově stehně, na které se následně přisál rty. Jazykem sklouzl přes stehno, minul klín, na břicho, zajel jazykem do pupíku, posouval se ještě výš, dokud se nevrátil k jeho rtům. Měkce se jich dotkl, otřel se o ně, než jazykem vklouzl mezi ně, zatímco dlaněmi putoval po tom horkém těle. Jeho vzrušení se s každým dotekem stupňovalo, ale i tak tu bylo něco, co...


V tu chvíli v sobě pocítil záchvěv. A hned na to další. To se ozývalo to monstrum, uvnitř něj. Proč tam jenom tak apaticky leží?! Chtěl, aby něco dělal...takhle si připadal jak nekrofil. Ať spolupracuje! Nebo ať se aspoň brání! Kousl ho do rtu, chlapec ale akorát zasténal bolestí, ale neudělal nic, tak jak slíbil.

Donuť ho... ozval se hlas monstra uvnitř něj. Ať brečí, prosí, brání se...

Yesung ho tvrdě chytil za boky a otočil ho na břicho. Hned na to ho vytáhl a kolena, ale kvůli svázaným rukám se Ryeowook mohl opírat jen o lokty, díky čemuž se vyskytl v poměrně vzrušující pozici. Yesung si vzrušeně olízl rty a sám se zbavil posledních kusů oblečení. Sklouzl mu dlaní po zádech, než ho pevně chytil za boky a na jeden příraz do něj vnikl. Jeho tělem projela tak neuvěřitelná vlna slasti, že pomalu ani nevnímal bolestný křik, který se vydral z chlapcova hrdla. Brát si ho v chladném špinavém vězení, je jedna věc, ale tohle...nechal vzrušení, aby prostoupilo každou buňku v jeho těle, než do jeho stažených svalů prudce přirazil.

Ryeowook křičel. Slzy, které už nedokázal zadržet, se vpíjely do pásky, co měl přes oči, bolest, která vystřelovala do jeho těla, byla snad ještě horší než dřív, protože teď díky temnu v očích prožíval vše mnohem intenzivněji a strachem stažené svaly mu to taky zrovna neulehčovaly.

"Pros-sím! Dost!" křičel, ale nikdo ho neposlouchal.

Yesung přirážel do těla pod ním, bral si ho tvrdě, nechal svou temnou stránku, aby ho plně ovládla, minuty se táhly, chlapec už ani nekřičel, jen tiše vzlykal a plakal. Konečně se Yesung prohnul ve slastné křeči, ještě několikrát přirazil a nechal se zaplavit tou vlnou rozkoše, co se z jeho slabin rozlévala po celém těle. Vyklouzl z něj, chlapcova kolena selhala a on dopadl na postel.

Když Yesung konečně otevřel oči, ustrnul v šoku. Chlapec pod ním nehybně ležel, po stehnech mu stékalo sperma a krev. Yesung nasucho polkl. Pocit, co se mu rozléval teď hrudí, dokonce přebil odcházející orgasmus. Začínalo se ho zmocňovat zoufalství. Bylo to stejné jako vždycky. Proč si sakra myslel, že se něco změní? V hlavě mu začínalo tepat. Musel pryč. Musel od něj. Nebo se zblázní. Zešílí. Sklouzl z postele. Pryč. Pryč od něj. Těžko bych vám teď řekla, kdo v tu chvíli trpěl víc.

Yesung na sebe navlékal kalhoty a rychle si zapínal košili, když se chlapec na posteli pohnul. Yesung zkameněl a obrátil pohled k chlapci, který se k němu zády pomalu choulil do klubíčka. Nahý, spoutaný, bezmocný.

"Nenávidím tě..." zaslechl bolestně vyklouznout z chlapcových rtů.

Yesung měl pocit, že na něj spadla skála, přitiskla ho k zemi a drtila ho tunami své váhy. Ta bolest byla nesnesitelná. Nebyla stejná, jako teď cítil Ryeowook, nebyla fyzická...o to byla horší, protože neodeznívala.

Poprvé za tolik let se Yesungovi zalily oči slzami. Nenávidím tě...ta slova jím projížděla jako nůž. Chlapec to ale neviděl. Přes pásku nemohl, a i kdyby ji neměl, nepodíval by se na něj. Yesung zatnul čelist. Naklonil se k němu, rozvázal ho, usoudil, že pásku z očí si sundá sám. A pak několika rychlými kroky opustil místnost. Tiše zaklapl dveře a sesunul se po nich k zemi. Zhluboka se nadechl a potopil se do černých temnot bolesti. Ano, byla správná. Zasloužíš si to, šeptal ten temný hlas uvnitř něj pobaveně.


Zpátky do pokoje se vrátil až po dlouhé době. Chlapec ležel schoulený pod peřinou a bolestný pohled upíral někam ven z okna. Yesung se zhluboka nadechl.

"Jak se vlastně jmenuješ?" zeptal se po chvíli ticha.

Chlapec mlčel. Jen se díval z okna a mířil vůči Yesungovi ten jediný typ vzdoru, který si mohl dovolit - ticho.

Ryeowook pozoroval ten kus nebe, co byl z okna vidět. Rozhodně s ním nehodlal mluvit. Fyzická bolest už pomalu odeznívala, když se nehýbal. Ta psychická...tu byla furt. Ale nebyla tak hrozná, jako předtím - přeci jen si za to tentokrát mohl sám, vždyť to byl on, kdo navrhnul tuhle dohodu...tak moc mu bylo špatně ze sebe samého, že mu to ani nedovolilo upadnout do apatie. Čehož silně litoval.

Cítil, jak se matrace prohnula, jak se muž posadil na postel. Nepodívá se na něj. Už ho nechce vidět. Nikdy.

"Já jsem Yesung." zkusí to vzít Sung za druhý konec a představit se sám.

V tu chvíli se do něj zabodne pár nevěřícných hnědých očí. A chlapec se bez náznaku radosti v hlase nahlas rozesměje. Směje se tak, že si Yesung už fakt myslí, že se pomátl.

Ryeowook se směje. Yesung? Doopravdy se směje. Snad zoufalstvím, že jeho nejoblíbenější hrdina z vlastního příběhu je takovej neuvěřitelnej hajzl? Nebo nad tím neuvěřitelným paradoxem, že na konci minulé kapitoly poslal Stín Sungmina na Yesunga, který bránil své město a u toho zemřel, z čehož byl Ryeowook v takové depce, že to chtěl přepsat, ale nestihl to...? Ano...on se smál nad tím, že už to brzy skončí. Protože jestli je tohle vážně podle jeho příběhu, Stín dříve nebo později dorazí...a Ryeowook bude doufat, že si Sungmin, ve vší krutosti, se kterou ho Ryeowook stvořil, Yesunga hezky pomalu a bolestivě podá...a on pak bude volný.

 


Komentáře

1 Kris Kris | Web | 16. května 2012 v 11:30 | Reagovat

Nevím proč, ale nemám slov. Chápu Wooka, ale když se tam objevil tak asi nebude všechno tak jak to napsal, nebo ne.
A Yesungie, proboha se vzpamatuj!
Jinak super dílek jako vždy.
Díky.

2 Kami Kami | E-mail | Web | 16. května 2012 v 12:42 | Reagovat

Lulino, tos mě nemohla varovat, že dáváš další díl, abych stihla zapnout bezpečnostní systém? Takhle jsem hodinu a čtyřicet dva minut byla v ohrožení života! :D
PS: Lidi nezabíjejte mě...tohle už bylo naposledy, slibuju! *nenápadně si hvízdá*

3 Jiki G Jiki G | 16. května 2012 v 14:43 | Reagovat

aaaa...chudáček Wookie x(( a chudáček Singie x(( vždyt on si nemuže pomoc....kdo by mohl kdyby se mu tam Wookie svlíkal? určite ho nakonec zachrání Obluda (jmenuje se tak ne? xD )No dobře ja vim že asi ne xDD ale jako užasnej dílek...myslela jsem si že to Sungie neudela ale udelal to takže nečekané události xD to se mi líbí xDD opravdu super ...aaah a Chullie...hezčí než kdejaká holka xDD hezčí i než kdejakej kluk!! xDD doufám že se tam s nim taky bude jeste neco dít...ale myslím jako dobreho xD už se nemužu dočkat dalšího dílu :-))

4 Nik Nik | 16. května 2012 v 15:45 | Reagovat

To je dokonaleeeeeeeeee

5 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 16. května 2012 v 17:31 | Reagovat

[2]: A to si tú hodinu a 42 minút prežila? :D Čudné.. Ľudia sa nám tu akosi skrotili xD Škoda, že už máš ten bezpečnostný systém zapnutý :D Ale ty raz vyjdeš von! :DD

A Luli to platí aj pre teba.. Ty dobrovoľný samovrah *bohové slovné spojenie xD*.. a hrdina v jednom, keď sa chceš obetovať za Kami :DD

To je..tak..tak.. kruté! Panebože, z tých nervov som si zožrala polku čokolády Milky a ani neviem ako.. Ani som si ju nevychutnala!.. To je spoločenská vražda xD Ja neviem čo mám robiť.. Jedno moje JA sa klania za dokonalosť toho, akým spôsobom to je všetko napísané...a druhé JA má chuť vraždiť za to Wookieho utrpenie :D
No to nič nemení na skutočnosti, že chcem.. že potrebujem vedieť..čo bude ďalej! :D Vy viete človeka poriadne zmiasť xD Hádam sa tu sama so sebou :D

6 Hatachi Hatachi | 16. května 2012 v 17:32 | Reagovat

To bylo tak...tak...ani nevím jak to popsat. Prostě to bylo smutné. Chudáček Wookie,vůbec se nedivím že Yesunga nenávidí. Co na tom že slibuje že už Wookiemu neublíží...stejně jde a udělá to znovu. Není o nic lepší než Wookieho otec... Jen doufam že se Wookie od Yesunga dostane co nejřív...aby už víckrát nezažíval tu bolest kterou mu přináší Yesungova blízkost. Hae by si měl pohnout a dostat Wookieho do bezpečí. Nebo to udělá Stín Sungmin tak, jak to Wookie napsal do povídky. Ale Yesunga by zabíjet nemusel,protože by trpěl tím že se do Wookieho zamiloval a on ho bude nenávidět za to co mu udělal... Heechul je opravdu moc krásný. Co takhle seznámit Chulího s Leeteukem...jsou moc krásný pár... No...těšim se na další díl.

7 Naru nee-chan Naru nee-chan | Web | 16. května 2012 v 19:57 | Reagovat

Ahoj, nechtěla bys mi u Aisu hlásnout v SONO please? Odkaz tady: http://kumiko-senpai.blog.cz/1205/2-kolo-sono#komentare

8 Syrinox Syrinox | 17. května 2012 v 8:19 | Reagovat

AAAAAAAAAAA!! NO jako... AAAAAAAAA? Jako jako jakko!!! Kami!!! Však počkej, ubiju tě plastovou lžičkou! Ano! Plastovou! A ano lžičkou! Si teda piš holka! Jako... aaa jak může být Sung takové hovado? To nejde! Sungie má být milý a něžný! Neee! Jsi zlá zlá zlá zlá! Buuuu, ale díl byl dokonalý ale buuu! :D

9 Saia Saia | 19. května 2012 v 13:56 | Reagovat

Tak a dosť!! Sungu zbaľ si veci a vypadni!! Já takovéto hovado v dome nechcem. Som Ti povedala,že Ta vydedím ak mu ešte ublížiš...Kamiii!!!!! Ja si Ta nájdem a Lulínko....zoberiem Ti pastelky..a a piť budeš len vodu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz