Kdo hledá, ten najde

18. května 2012 v 11:00 | Syrinox |  Povídky od Syrinox
Hej, děťátka moje zlaté, omlouvám se, ale ještě chvilku si budete muset na cykly počkat, totiž, já teď nemůžu psát, celý den přepisuju sešit do školy (Ano, Lulina si vážně přitáhla učení domů - poprvé za... é- no, hodně let.) a tak nemám vážně čas na psaní. Ale! Je tady další povídka od Syri-chwááán! Miluju tu holku, fakt. Vy taky, že?(!) No, nebudu tady kecat, musím jít makat na tom sešitu, co mě bude dnes strašit i ve snech...
Název: Kdo hledá, ten najde
Fandom: Super Junior
Pár: Eunhyuk/Ryeowook
Autor: Syrinox
Beta: Luli(na)
Věnování: Zase mě - tentokrát za vymyšlení páru. *slzička dojetí* Miluju tě, bejby!
Varování: Sladké!


I přes sluchátka, co má vražené v uších a hlasitou hudbu, kterou poslouchá, uslyší pištivý jekot a následné prásknutí dveří. Nechápavě zvedne jedno obočí a tázavě se zahledí na drobného hnědovláska, který se opírá o dveře a vypadá, že se každou chvíli zhroutí. Vyndá jedno sluchátko a odloží knihu, kterou před tím četl.
"Co se stalo Wookie?" zeptá se.
"N-nic!" vykoktá ze sebe plačtivě a odvrátí od něj pohled.
"Kdyby to bylo nic, vypadal by si jinak." Řekne Eunhyuk, zvedne se a několika kroky se ocitne před ním. "No tak, co se stalo?" zeptá se mile, vezme jej za bradu a donutí jej, aby se díval do jeho očí. Wookie jen tiše vzlykne a znenadání Hyuka obejme. Ten jej jen pevně sevře v náručí a opět zopakuje svou otázku. Ryeowook něco zahuhlá a dál se tiskne k jeho tělu. Po chvíli se však odtáhne a zahledí se do Hyukových čokoládových očí.
"Všichni mě odbyli…" vzlykne tiše. "Já nechci jít sám, Hyukkie." Zašeptá a zadívá se na špičky svých tenisek.
"Kam nechceš jít sám?" podiví se Eunhyuk.
"Přeci na pouť!" vyrazí ze sebe. "Ptal jsem se všech, ale nikdo nechce jít."
"Ani Heechul?" zeptá se překvapeně. Ten by si přece něco takového nenechal ujít.
"Ne… Šel někam s Kyuhyunniem a Haem." Mumlá Wookie a žmoulá lem svého trička v pěstičkách. "Ptal jsem se i ostatních, ale buď něco mají, nebo jsou moc líní a nechce se jim. A já nechci jít sám…" Wookiemu se zlomí hlas a z oček se mu opět zpustí proud slz. Hyuk se něžně usměje, palcem mu slzičky setře a pak jej rukou pohladí po zrudlé tvářičce.
"Jsi si jistý, že ses ptal všech?" zeptá se pak, stále s dlaní na jeho tváři. Wookie na něj překvapeně pohlédne a oči s emu náhle rozzáří.
"T-Ty se mnou půjdeš, Hyukkie?"
"Přece bych tě nemohl připravit o tu radost." Usměje se a pocuchá mu hnědé vlásky. Wookie vypískne a pevně Hyuka obejme.
"Děkuju! Děkuju, Hyukkie!" piští jak malé dítě, co pávě dostalo něco, co si moc přálo. Což je vlastně pravda. Pomyslí si Hyuk.
"Tak honem, utíkej se obléct, ať můžeme vyrazit." Pobídne jej. Ryeowook jen přikývne, otočí se a nadšeně vyběhne z pokoje. Eunhyuk po chvíli zaslechne hlasité prásknutí dveří. Pro sebe se usměje. Jak lehké udělat tomu malému stvořeníčku radost. Sám se taky odebere ke skříni a začne se v ní s nadávkami přehrabovat, jak nemůže najít nic, co by se mu dostatečně líbilo. Když se konečně spokojí s tím, co našel, obleče se a sejde dolů do haly, kde už stepuje nadšený Wookie a kouká na něj jako na jednoho ze svatých.
"Jdeme?" zeptá se Hyuk mile. Wookie jen přikývne a vystřelí ze dveří jako neřízená střela.

Před nimi se tyčí brána, která vítá všechny návštěvníky obrovským barevným transparentem, jež je zdobený různými krucánky a kudrlinkami. Projdou bránou a Hyuk zaplatí vstupné za ně oba, přičemž si všimne, že žena za přepážkou na ně překvapeně hledí a zřejmě nemůže uvěřit svým očím. Hyuk se kysele ušklíbne. Bůh ví, co se jí zrovna teď honí v hlavě. Wookie se rozhlíží na všechny strany a nadšeně vše skenuje pohledem. Jeho veliké hnědé oči jsou plné radosti a štěstí, což Hyuka neskutečně těší. Když je šťastný Wookie, jako by byl celý jeho svět barevnější.
"Tak kam chceš jít první?" zeptá se.
"J-já…" zatěká očima, jak zkoumá jednotlivé atrakce. "Horská dráha!" zapiští a už-už se chystá rozeběhnout ke kolosální atrakci. Hyuk jej však chytí za drobnou ručku a pevně ji sevře. Wookie na něj upře tázavý pohled.
"To aby ses mi neztratil." Odpoví a obdaří ho něžným úsměvem. Wookie mu úsměv s radostným leskem v očích vrátí a spolu se vydají vstříc horské dráze.
Podstoupí tu šílenou jízdu pětkrát, než se začne obávat o Wookieho hlasivky a navrhne mu, aby šli pro změnu zkusit něco klidnějšího. Wook jen něco zamručí, ale nechá se odtáhnout od atrakce pod zamínkou cukrové vaty, kterou mu opravdu dopřeje. Wookie spokojeně capká vedle něj, plně ponořen do zpracovávání obrovského chumáče vaty. Hyuk se nemůže nabažit pohledu na něj. Je tak roztomilý, když jí, když piští, každý jeho pohyb je tak strašně roztomilý, až se mu z toho točí hlava. Pozoruje, jak si Wookie utrhne velký kus růžové chomáčovité hmoty a s jiskřičkami v očích ji lehce vezme rtíky a začne ji cumlat, aby se smrskla a on ji mohl lépe sníst. Polije ho horko při pohledu na ty plné, krásné rty, které právě teď byly celé od sladičkého cukru, který se určitě nevyrovná skutečné sladké chuti těch dokonalých narůžovělých polštářků. Wookie se po něm koukne, usměje se a strčí mu vatu pod nos.
"Chceš taky?" zeptá se a tázavě nakloní hlavičku na stranu. Tak roztomilý! Hyuk ho pohladí po vláscích a zavrtí hlavou.
"Papej." Řekne pak jen a dál se kochá pohledem na něj. Jakmile Wookie vatu celou sní, což Hyuk upřímně nechápe, jak se tak obrovská koule něčeho mohla vlézt do tak malého tělíčka, vypraví se znovu na atrakce. Je jich tady tolik, že i Wookie má problém, rozhodnout se, kam vlastně chce jít. Nakonec si vybere další druh horské dráhy a Hyuk jen tiše zaúpí. Proč nemůže chtít něco více… klidnějšího? To by ale nebyl Wookie. Uvědomí si vzápětí a s trpkým úsměvem si sedne vedle Ryeowooka.
Nelituje, že sem šel, ale jeho žaludek očividně ano. Sedí na lavičce, zhluboka dýchá a sleduje Wookieho ostražitým pohledem. Co kdyby se ho někdo pokusil unést? Wookie se culí jako měsíček, když k němu spokojeně ťapká s obrovským kornoutem zmrzliny. Sedne si na lavičku k Hyukovi a zářivě se na něj usměje, pak se však zamračí a sklopí pohled k zemi.
"Promiň, že je ti kvůli mně špatně." Špitne smutně. Hyuk jen zavrtí hlavou a prohrábne se jeho jemnými vlásky.
"To je v pořádku. Mému žaludku se prostě jen moc nezamlouvají houpavé věci." Řekne a mdle se usměje. Věděl, že mu bude blbě, pokud půjde na tu obrovskou loď, jenže Wookie by tam sám nešel, to věděl jistě a on byl ochotný obětovat svůj žaludek pro úsměv, který se vždy usadí na Wookieho tvářičce.
"Hmm." Zamumlá zamyšleně Wook a lízne si zmrzliny. Hyuk opět zaujme pozici pozorovatele a zasněně se zahledí na to úžasné stvořeníčko. Vypadá jako koťátko, co líže mléko s mističky. Uvědomí si po chvíli pozorování. Wookieho jazýček se lehce dotýká zmrzliny a vždy si do pusinky trošku té chladivé slaďoučké pochoutky odnese. Trvá mu skoro patnáct minut, než do sebe tu obří porci dostane. Spokojeně zamručí a obdaří Hyuka dalším úsměvem. Eunhyuk na něj chvíli tiše kouká a pak vyprskne smíchy. Wookie zvedne jedno obočí, v očích nevyslovenou otázku.
"Máš na tváři zmrzlinu." Objasní mu původ svého smíchu Hyuk, skloní se k němu a slíbne tu trošku čokoládové zmrzliny svými rty. Wookie překvapeně zalapá po dechu a probodne Eunhyuka pohledem.
"C-Co to děláš, Hyukkie?" vykoktá ze sebe a přejede si po tváři v místech, kde jej Hyuk před chvíli… políbil?
"Chtěl jsem taky ochutnat." Hyuk se na něj zářivě usměje a pocuchá mu vlásky. "Tak, už je mi líp, kam bys chtěl jít teď?" Wook se na okamžik zamyslí, jak se snaží vzpomenout si, na čem ještě nebyli. Tvář mu opět ozdobí ten překrásný úsměv a on vítězně zapiští.
"Bludiště!" objasní pak Eunhyukovi a oba se pomalu vydají do nejzazší části poutě, kde se skrývá veliké bludiště z vysokých zastřižených tújí.
Hyuk zahne za roh a se zakletím se zase vrátí. Tohle už je čtvrtá slepá ulička a on stále nemůže najít Wookieho. Ztratil se mu někde na začátku a on se o něj pomalu začíná bát. Jestli se mu něco stane, bude si to vyčítat až do konce svého života. Přeci jen jsou slavní a lidé jsou zlí. A navíc, je to Wookie, ten blázínek uvěří snad každému, což Hyuka upřímně děsí. Prochází bludištěm dál a nadává na to, jak je zatraceně velké a nepraktické. Kdyby přes ty stromy aspoň viděl. Jo, jenže to by pak přece nebylo bludiště, že? Kysele se ušklíbne, zatočí doprava, pak doleva a znova doprava. Dostane se na rozcestí, nejspíše je někde uprostřed. Chvíli váha, nakonec s pokrčením ramen zvolí jednu z cest a pokračuje dál.
Wookie se koukne na nebe a jeho hrudníček sevře podivný pocit. Slunce se pomalu chýlí k obzoru a světla ubývá. A on stále nenašel cestu z bludiště. Děsí se představy, že by tu měl zůstat, když bude tma a všechno budou halit veliké rozeklané stíny tújí.
"Hyukkie." Zašeptá tiše a vydá se dál. Cesta v téhle části bludiště je užší a větve stromků se mu zachytávají o tričko a brzdí ho v postupu. Vůbec se mu to nelíbí. Vybaví si scény z knížky, kterou četl a zachvěje se při vzpomínce na bludiště, které žilo vlastním životem. Přidá do kroku a zběsile se rozhlíží na všechny strany. Srdíčko mu bije stále rychleji, jak se jeho tělíčka zmocňuje strach. Měl jít znovu na horskou dráhu a ne sem! Vyčítá si v duchu a do očí se mu tisknou slzy. Obejde další stěnu stromů a chystá se zahnout za roh, když do něčeho vrazí a s výkřikem spadne na zem. Několikrát zamrká a pohlédne na to, do čeho vrazil.
"Wookie! Díky bohu, jsi v pořádku…" Hyukkie, jak je rád, že ho vidí.
"Hyukkie!" vykřikne a vrhne se mu do náruče. Hyuk překvapeně zamrká a obtočí kolem jeho roztřeseného tělíčka své ruce. Hladí ho po zádech a snaží se ho uklidnit. Očividně se mu daří, poněvadž se po chvíli přestane klepat, jeho tričko však nepustí.
"Už je dobře Wookie." Šeptá mu do vlásků a stále jej krouživými pohyby hladí po zádech.
"Já se bál Hyukkie." Mumlá do jeho trička a ještě víc se k němu natiskne.
"Teď už nemáš čeho, jsem tu s tebou." Praví Hyuk a pohladí ho po tvářičce. Když se na něj teď tak kouká, náhle jej přepadne neuvěřitelná touha… políbit ho na ty dokonalé rtíky. Snaží se jí zahnat, ale je silnější než on. Omámeně se skloní k jeho tvářičce a lehce se svými rty otře o ty jeho a pak se na ně přisaje. Špičkou jazýčku přejede po jejich kontuře, vychutnávaje si při tom tu sladkou, přesladkou chuť. Wookie vytřeští očka a zatlačí na Hyukův hrudník ve snaze odtlačit ho. Je to však, jako by se pokusil pohnout horou.
"H-Hyukkie." Zamumlá do polibku.
"Hnn?" udělá jen Hyuk a dál přejíždí jazýčkem po těch měkkých polštářcích.
"Pře-Přestaň…" dostane ze sebe ztěžka. Eunhyuk se odtáhne a zahledí se do hnědovláskových oček, které jsou plné zděšení.
"To tak strašně líbám?" zeptá se Hyuk a podívá se na něj pohledem alá "zraněné štěně". Wookie se při tom pohledu neklidně ošije.
"N-Ne! Líbáš… Líbáš krásně… ale… tohle nemůžeme. Hyukkie, co-co by na to řekli ostatní?" Wookieho očka jsou plná strachu a lítosti. Hyuk se ušklíbne. Co by na to tak asi mohli říct? Heechul by jim pravděpodobně pogratuloval s tím, že se za nimi někdy v noci staví. Leeteuk by s tím problém neměl, stejně sám spí s Kyuhyunem a zbytek… o nich radši ani neuvažoval.
"Myslím, že by nám to přáli." Řekne Hyuk zamyšleně a zahledí se do těch čokoládových, hlubokých oček.
"Ale…"
"Ššššš" udělá Hyuk a opět se rty přitiskne na ty Wookieho. Líbá jej měkce, jemně. Hraje si s jeho rtíky. Cumlá je a lehce okusuje. Rukama jej pevně sevře a přitiskne si jeho křehké tělíčko k tomu svému. Wookie zavře oči a nechá se Hyukkiem opečovávat. Má ho rád, hodně rád. Proč by tedy nemohl být s ním? Jeho hlavička si láme hlavu s podobnými myšlenkami, když mu nit přetrhne jazýček, který se vkrade do jeho pootevřené pusinky a otře se o zoubky. Wookie tiše vzdychne a rtíky se poprvé pohne proti Hyukovým, jeho jazýček se nesměle dotkne Hyukova a samotný Hyuk se nezmůže samým štěstím ani na tak jednoduchou úlohu, jako je dýchání. Vlastním jazykem pobízí Wookieho ke spolupráci a užívá si všechny ty pocity. Po chvíli jsou donuceni se odtrhnout. Wookieho tvářičky jsou zarudlé a jeho dech se o něco zrychlil. Eunhyuk se usměje a palcem přejede po jeho zrudlých, krásně prokrvených rtech.
"Jsi nádherný." Zašeptá a Wook zčervená až po kořínky vlasů. Sklopí pohled k zemi a zašoupá nohama. Hyuk se podívá na ztemnělé nebe, něco si zamumlá a chytne Wookie za ruku. Ryeowook ji pevně stiskne a nejistě se na Hyuka usměje.
"Pojďme ven." Řekne pak jen Hyuk a rozejde se, následován Wookiem, který se ho drží jako klíště, aby se náhodou zase neztratil.

Wookie ještě nechce domů a tak to nakonec zaparkují na kole. Jízda má trvat půl hodiny a z vrcholku kola je prý nádherný výhled na celý Soul. Ryeowook sedí na sedátku v kapsli, kolena pod bradou a hledí na tisíce světel, které představují jejich město. V jeho velikých očích se odráží únava, ale i radost a štěstí. Jak moc je rád, že s ním dneska Hyukkie šel, jinak by se tohle všechno nejspíš… nestalo. Koukne na Hyuka, který je na tom podobně jako on, až na to, že on se zasněně dívá na něj a ne ven z okna.
"Pojď sem Wookie." Zašeptá náhle a nabídne mu svou náruč. Wookie neváhá, zvedne se, přejde ten malý prostor a stulí se Hyukkiemu v náručí. Ten mu věnuje krásný úsměv a začne se mu vískat ve vláscích. Wookie tiše vrní, jako koťátko a užívá si ten krásný opojný pocit. Je sám, s Hyukkiem. Teď už ví, co k němu cítí. Uvědomil si to, když se kolo rozjelo. Vždycky k němu něco takového cítil, jen se bál si to přiznat, protože nevěděl, co by na to řekl Eunhyuk.
"Miluji tě, Wookie." Ozve se náhle Hyuk a Wookie se na něj zahledí, ne překvapeně, spíše s pocitem, že mu blonďák snad čte myšlenky, protože… Tohle bys na to řekl, že Hyukkie? Wook se zvedne na loktech a nesměle se svými rtíky dotkne těch Hyukových. Hyuk nechá Wookieho, ať se snaží a zavře oči. Připadá si jako by byl v sedmém nebi. Ne, přímo v ráji!
"Wookie…" zašeptá, přitiskne si ho víc k sobě a jazýčkem zatlačí na jeho rtíky. Ty se ochotně pootevřou a on vklouzne dovnitř. Zkoumá každou skulinku, každý kousíček jeho dokonalé pusinky. Přejede po zoubcích, polechtá jeho patro a pak se dotkne jazýčku. Opět jej zaplaví ten krásný, příjemný pocit, který snad ani nedokáže popsat slovy. Wookie je na tom podobně. Jeho tělíčko se mírně třese a v bříšku jako by mu létalo celé hejno motýlů. Tiše vzdychne a vpluje Hyukkiemu do vlásků. Přitiskne se k němu ještě víc, až ucítí jeho tlukoucí srdce. Zavře očka a nechá se dál líbat. Užívá si Hyukovu přítomnost, i když ví, že teď už s ním bude moct být pořád. Navěky. Odtrhnou se od sebe, aby mohli popadnout ztracený dech. Wookie má v očích zvláštní, zastřený výraz. Jeho rtíky jsou krásně rudé, prokrvené a napuchlé. Hyuk se pousměje a pohladí ho po tvářičce. Přitiskne se k jeho dlani, tiše zavrní a pak se podívá Hyukovi do očí. Spatří v nich ten samý výraz, který má v očích nejspíš i on sám. Najde v nich však i něco dalšího. Lásku a něhu… která patří jenom jemu…
"Taky tě miluji, Hyukkie…"
 


Komentáře

1 Keigh Keigh | Web | 18. května 2012 v 12:54 | Reagovat

...A kdo nenajde, když hledá, najde za ledničkou, nebo bude znásilněn.

(Promiň, na ten nadpis nešlo reagovat jinak.)

2 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 18. května 2012 v 16:11 | Reagovat

Samozrejme, že poviedky od Syrinox milujem ^ ^♥ *má pocit, že keby to nenapísala, Luli by ju zavraždila pohľadom/ubila záchodovým prkénkem xDD* Aj tie od teba, od Kami a maminky Keigh :DD Tuším, že moja svätá trojica, ku ktorej sa modlievam..sa rozrástla o ďalšieho člena xD Baby, vy ste proste skvelé :DD

Veľmi pekne napísané =).. Musím sa priznať, že spárovať Wookieho a Hyuka ma nikdy..ale nikdy nenapadlo :D A pritom im to tak sekne.. keď si ich spolu predstavím xD ^ ^

3 ElenEstel ElenEstel | 18. května 2012 v 16:54 | Reagovat

prostě nádherný

4 Hatachi Hatachi | 18. května 2012 v 17:29 | Reagovat

To bylo tak nádherné. Tak ůžasně sladké, jako sám Wookie. Dokonalé...Hyukie a Wookie. A jak papkal cukrovou vatu...cukroušek. Vážně dokonalé...

5 Anete Anete | 19. května 2012 v 9:51 | Reagovat

Krása:)) Nevím, kterýho kluka miluju víc:)

6 Saia Saia | 19. května 2012 v 14:08 | Reagovat

Wookie a pouť???.....to sa k sebe dokonale hodí. A Hyuk bol taký zlatý,že ho tam vzal...vari sa mu dá odolať.Júúúúj až ma trasie ako to bolo §ahíí a ňuňňíííí.

7 keishatko keishatko | Web | 20. května 2012 v 18:23 | Reagovat

to bolo naozaj krásne...ach jo..nádhera ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz