Dream - 2. díl

17. května 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Dream

Hehe, no, původně to mělo mít jeden díl, pak to mělo mít dva díly... chápeme se, že? No, prostě a jednoduše. Nedokážu psát krátké povídky. Haha, jsem strašná, co? Uhn, já vím, že chcete pokračování cyklů, už na tom pracuju, děti, dostanete cykly. Teď jsem měla jen takové období, kdy jsem potřebovala napsat něco jen tak. Jako, na oddech, chápete? Prostě... nis složitého, žádná pořádná zápletka... prostě jen takové to počteníčko místo večerníčku :D No, tak si užijte druhý díl téhle jednorázovky. Snad se mi to podaří tím třetím ukončit, uvidíme :D Co dodat? Jo, miluju vás! Ale to vy víte, že?


Vytáhne z menší sportovní tašky ručník, je to již poslední věc, která v ní zůstala, a uloží ho do úzké skříně, která se v jeho kajutě nachází. Přes pootevřené okénko dovnitř proudí mořský vánek a Ryeowook se s úsměvem svalí na postel. Opravdu je tady. Zvedne ruku nad hlavu a různě kroutí zápěstím. Modrý náramek na jeho ruce vrhá různé odlesky modré barvy, tři stříbrná čísla se třpytí ještě o něco víc. Zauvažuje, že si ten náramek nechá, je pěkný a mohl by ho nosit jako suvenýr. Vlastně ani neví, zda ho bude muset vrátit.

Možná. Jen pokrčí rameny a složí si ruce za hlavou. Spokojeně se zadívá do stropu a nemůže se přestat usmívat. Pět dní na jedné lodi spolu s ním! Pět dní! To je TOLIK příležitostí se s ním setkat! Se zavřenýma očima si představuje, jaké by to bylo. Moct s ním mluvit, dotknout se ho nebo… Při představě, jak líbá ty dokonalé rty, se do jeho tváře nahrne červeň. Vzápětí se zamračí a jeho tvář posmutní. O něčem takovém si může vážně nechat jenom zdát. Vždyť kdyby na něj promluvil, tak asi zešílí. A pochybuje, že by byl schopen mu odpovědět, vždyť… jen se na něj usmál a Wook měl pocit, že snad omdlí. Mluvit s ním? To rozhodně nezvládne. Ale může… může se na něj dívat. Z povzdálí. Tak, aby si jej Zhoumi nevšiml. Jo, to by mohl. Pokojem se rozezní Zhoumiho jemný hlas a Ryeowook sebou polekaně trhne. Spěšně vytáhne mobil z kapsy a přiloží si jej k uchu, aniž by se koukal, kdo volá.

"Ano?" zeptá se.

"Wookie, zlato! Proč se mi ani neozveš? Víš, jaký mám o tebe strach?" vyjede po něm jeho matka okamžitě. Wook zkřiví tvář v bolestivé grimase a mírně odtáhne mobil od ucha.

"Mami, viděli jste se ani ne před dvaceti minutami! Jsem v pořádku, jsem ve své kajutě a je mi dobře. Žádní žraloci, žádné ledovce, pořád stojíme v přístavu," uslyší tichý povzdech a musí se usmát, ví, že to jeho máma nemyslí špatně, miluje ho nadevše. Nikoho jiného nemá. Co umřel táta, je pořád sama a on a jejich kočka jsou jediná společnost, kterou má.

"Já vím, já vím, jen. Bojím se o tebe, co když se něco stane? Jsi tam sám, bez nikoho. PĚT dní, Wookie! Co když si zapomeneš vzít prášky? Co když přepadneš přes zábradlí? Co když-…"

"Mami! Uklidni se, budu v pořádku, NIC se mi nestane. Prášky mám na nočním stolku, k zábradlí se nepřiblížím a rozhodně se nenechám unést mimozemšťany. Slibuju!" posadí se a zády se opře o zeď.

Prohrábne se tmavé vlasy a zakloní hlavu. Pohledem zavadí o zrcadlo, která zdobí protější zeď a zadívá se na svůj odraz. Nakloní hlavu a usměje se. Někdy si připadá jako malý chlapec, než jako patnáctiletý puberťák. Zvláště, když s ním tak jeho matka zachází. Překvapuje ho, že mu vůbec dovolila na ten koncert…

"No… dobře. Ale budeš mi volat! Každé dvě hodiny," Ryeowook zděšeně vytřeští oči.

"Cože?!" hlas mu přeskočí, musí znít opravdu zděšeně, jelikož se jeho máma hlasitě rozesměje.

"Až tak posedlá tebou nejsem, broučku, hlavně mi zavolej večer, že je vše v pořádku, jo? Jinak si pro tebe klidně přijdu, i kdybych si měla stopnout delfína!" pohrozí a teď je to Ryeowook, kdo se musí zasmát.

"Jistě, večer ti určitě zavolám, toho se neboj," ujistí ji naposled, pak se z paluby ozve šílený jekot a jásot.

"Už se potápíme, musím běžet, ať na mě zbude záchranná vesta!"

Ryeowookova matka se zasměje, popřeje mu hodně štěstí a rozloučí se. Wook hodí mobil na postel, vezme ze stolku klíček a vyběhne z kajuty. Výtahem se nezdržuje, zběhne to jedno patro po svých, vyběhne ven a rozhlédne se. Několik metrů od něj stojí hlouček lidí, převážně holek, které ječí a vřeští, jakoby je na nože braly. V jejich pištění jen stěží rozezná skandování Zhoumiho jména. Ryeowook přiběhne blíž, nechápe, co se děje? Že by Zhoumi skočil přes palubu? No to asi těžko, pomyslí si vzápětí. Zoufale se podívá na dav, který před ním pořád houstne. Nemá nejmenší chuť tlačit se tam. Ty holky by jej ušlapaly. S jeho hubeňoučkou postavou by jej zlomily vejpůl.

Povzdechne si, takhle Zhoumiho ani jen neuvidí. Jeho sny se rázem rozsypou. Při takovém počtu fanoušků je i na téhle lodi nemožné se k němu dostat blíž. Buď kolem něj bude houf fanynek, nebo houf ochranky… Otočí se a chce se vrátit do své kajuty, ale pak si všimne schůdků, které vedou někam nahoru. Sleduje, kde končí a uvidí balkon, nebo možná terasu, zezdola to posoudit nedokáže. Avšak kdyby se tam dostal - otočí se zpět k ječícímu davu - určitě by měl dokonalý výhled. Neváhá, vyběhne schůdky až nahoru a… zklamaně si povzdechne. Na konci schodiště jasně svítí červená páska, která značí, že vstup je zakázán. Kousne se do rtu, pohrává si s myšlenkou, že by ten zákaz porušil. Vždyť by si to nikdo nevšimnul…

"Otevíráme až po vyplutí," polekaně sebou trhne a o krok couvne.

Vykřikne a začne máchat rukama kolem sebe ve snaze udržet rovnováhu, jak špatně našlápnul na schod a podjela mu noha. Ucítí, jak jej kolem zápěstí chytne něčí ruka a stáhne ho k sobě.

"Co vyvádíš, chceš se zabít?" křečovitě se chytne látky košile a vzhlédne k jejímu majiteli. Střetne se s jiskřivým pohledem a pobaveným úsměvem černovlasého chlapce.

"Ehm, já-já… ne, já jen. Zhoumi a já- no, chtěl jsem… uhn… o-omlouvám se!"

Chlapec se jeho koktání zasměje, povolí sevření, ve kterém ho drží a odepne pásku, která mu zavazí.

"Jsi roztomilý," rukou mu vjede do vlasů a pocuchá je. Ryeowook mírně zrudne, ten kluk se na něj pořád usmívá jako sluníčko a Wook má pocit, že jej každou chvíli chytne za tváře a začne nad ním ňuníkovat.

"Eh- děkuju?" vážně neví, jak na tohle odpovědět a fráze jako "ty taky" mu nepřijde moc přijatelná. I když… přejde pohledem po jeho obličeji. Je pěkný, to musí uznat okamžitě. Pěkně vykrojené rty, jemný obličej, téměř dětský, zářivé oči a černé dokonale upravené vlasy. Sklouzne pohledem níž, jemně růžová košile je napůl skrytá za černou zástěrou, pod ní černé kalhoty a na nohou černé žabky. Nad tím se mírně pozastaví, vypadá to celkem… vtipně. Ale ani jej nenapadne se ptát. Raději. Už tak si připadá dosti trapně.

"Prošel jsem?" zeptá se se smíchem chlapec, Ryeowook se vrátí k jeho tváři a zadívá se do jeho usměvavých očí. Nervózně se zasměje a uhne pohledem stranou. Cítí, že se mu do tváře hrne krev, a když uslyší, jak se chlapec opět rozesměje, je mu jasné, že to jde i vidět.

"Předpokládám, že si tady nepřišel na kafe, co? Víš, neměl bych tě tady pouštět, ještě máme zavřeno a to tady nikdo kromě personálu nesmí, ale… Ty jsi vážně roztomilý," černovlásek uhne stranou a přátelsky se usměje na vyjukaného Ryeowooka.

"No tak pojď, nebo ho snad nechceš vidět? Proto jsi tady, ne snad?" pobídne ho a Ryeowook okamžitě skočí za pásku, jako by se bál, že si to chlapec rozmyslí. Další smích dolehne do jeho uší a ucítí dlaň ve svých vlasech. Ukloní se a tiše poděkuje, pak se rozběhne k zábradlí, opře se a nakloní se přes něj. Pod sebou vidí dav holek, ale i nějakých kluků, všichni koukají před sebe a ječí. Ryeowook se koukne stejným směrem, vidí muže s mikrofonem v ruce, vedle něj je ještě někdo, světlovlásek s milým obličejem, mluví o něčem mimo mikrofon, takže nic neslyší. Podívá se kousek stranou, po obou stranách podia, na kterém se muži nacházejí, jsou umístěny plakáty se Zhoumiho usměvavou tváři.

"Hlavně nespadni, jo? To bych pak vysvětloval těžko."

Ryeowook se lekne tak, že mu lokty sklouznou přes zábradlí a on už se vidí, jak padá těch několik metrů dolů, avšak pevné paže jej vezmou kolem pasu a vytáhnou jej zpět.

"Hej, ty mě snad neposloucháš, nebo co," zasměje se onen chlapec, Ryeowook se po něm vyděšeně koukne. Málem právě umřel!

"Když už tě tady mám, řekni, dal by sis něco? Džus, kolu, cokoli? Jako můj první zákazník to máš dnes zdarma, hm?" zeptá se a přitom na něj laškovně mrkne. Wook na něj chvíli jen tak hledí, zdá se mu to, nebo ho ten kluk nabaluje? No, ať je to jak chce, ten džus by si dal. Usměje se a přikývne.

"Asi ten džus," řekne.

"Malina, jahoda, citron, pomeranč, jablko?"

"Pomeranč," vybere si Wook.

"Fajn, hned to bude. Užij si představení," opět na něj mrkne a pak odběhne pomezi stoly až k pultu. Ryeowook se otočí zpět k podiu, právě v tu chvíli začne muž mluvit. Ryeowook jej moc neposlouchá, žvásty o tom, že je tady všechny vítá, že doufá, že si plavbu užijí a tak dále, jej nezajímají.

"Tady," před nosem mu přistane sklenka oranžové tekutiny. Ryeowook s úsměvem poděkuje, vezme si sklenku a okamžitě z ní upije. Chladná tekutina mu steče krkem a Wook slastně přivře oči. Perfektní.

"A jak se vlastně jmenuješ, hnn?" zeptá se zvědavě chlapec a Ryeowook k němu stočí svůj pohled.

"Ryeowook."

"Pěkné jméno. Já jsem Sungmin," černovlásek se usměje, šáhne do kapsy košile a vytáhne krabičku cigaret. Jednu přiloží ke rtům, pak se koukne na Ryeowooka.

"Kouříš?"

"Ne, děkuju," omítne Ryeowook.

Sungmin jen pokrčí rameny a odloží krabičku zpět. Zapálí si a s požitkem potáhne. Ryeowook sleduje, jak obláček kouře stoupá k obloze, nikdy nepochopil, jak někdo může vzít do pusy ten hnus. Ale nekomentuje to. Raději opět přesune svou pozornost dolů. Právě včas. Davem se ozve ohlušující křik a na podium vyběhne vysoký mladík. Ryeowook zatají dech, pevněji sevře skleničku, co drží v rukou, ze strachu, aby mu nevypadla a s úžasem hledí na zrzavého mladíka. Dnes již podruhé. Cítí, jak se jeho tělo chvěje. Už jen pohled na jeho plakáty s ním dělá divy, ale vidět ho naživo, dokonce dvakrát za tak krátkou dobu. Bože!


Zhoumi pobaveně sleduje Yeongwoonovu zamračenou tvář. Co Jungsu odešel, aby naposled zkontroloval, či jde všechno jako po másle, hnědovlásek nervózně běhá po pokoji a pořád něco mumlá.

"To se nemůžete zamknout, když se tady chcete muchlovat?!" Zhoumi se podiví, že sebou Yeongwoon nešvihne o zem, jak se k němu prudce otočí na patě. Obočí mu vyletí až někam do vlasů a rty se mu zkroutí v úšklebku. Taková žárlivá scénka, Yeongwoone, ty jsi vážně chuj, pomyslí si.

"Co tě žere, Yeongwooni?" zeptá se pobaveně. Yeongwoon se zamračí ještě víc, opět začne běhat kolem jako tygr zavřený v kleci, který nemůže chvíli posedět.

"Vůbec nic mě nežere. Já málem umřu hrůzou, co ti je, že tady tak ječíte, zatím co ty tady s Jungsuem… spolu… no… Bože, co jste tady vůbec chtěli dělat?!" koukne se na něj mírně zděšeně, Zhoumi se musí začít smát.

"Buď v klidu, Woone. Že jsme spolu NĚCO chtěli dělat, to vážně jen tak vypadalo. Jungsu je sice sexy, ale není to můj typ. Nemusíš žárlit."

Yeongwoon prudce zastaví a hodí po Zhoumim nevěřícný pohled.

"Kdo žárlí?!" vyjekne. Zhoumi jen pokrčí rameny a vstane z postele. Je čas jít, fanoušci čekají.

"Taky se mu líbíš," mrkne na Yeongwoona, načež si nasadí brýle na nos a opustí svou kajutu. Yeongwoon zůstane stát na místě a hledět na dveře, kterými Zhoumi odešel.

"Já se mu líbím?" připitoměle se usměje, vzápětí však pokroutí hlavou a vytřeští oči.

"Hej! A kdo řekl, že se on líbí mně?! Zhoumi! Sakra!" vyběhne ze dveří a rozběhne se za Zhoumim, který se smíchem mizí za rohem.

"Kde jsi, Zhoumi?! Už máš být na podiu. Padej!" čapne jej Jungsu za paži hned, jak ho uvidí a vystrká jej ze dveří. Zhoumi se jen zašklebí, stihne ještě popadnout mikrofon a pak vyběhne před dav uječených fanynek. Zářivě se usměje a zamává jím. Okamžitě pohledem prolítne po všech přítomných, snaží se najít jednoho. Toho chlapce, kterého viděl před chvíli, když nastupoval na loď. Pořád na něj nemůže přestat myslet. Byl tak rozkošný, jak na něj hleděl. Jako dítě na vysněnou hračku. Málem nezabrání zklamanému výrazu, když ho nikde neuvidí. No, ale možné je, že to nakonec nebyl jeho fanoušek. Anebo se jen ztratil v tom davu, co tady je.

Snaží se rozpomenout si, jak byl asi vysoký… hmmm, ne moc. Spíš byl drobný. Snad ho ty holky neušlapaly do podlahy?! Potřepe hlavou, proč myslí na takové morbidnosti? Nahodí zářivý úsměv, vykřikne něco jako pozdrav. Odezva je okamžitá, holky ječí jako šílené, zahlédne v davu i pár kluků, ti povětšinou pískají a tleskají nebo se jen koukají… Ani neví proč, jeho pohled upoutá balkon, který se nachází rovnou před ním, všimne si dvou postav, které stojí u zábradlí a v jedné z nich okamžitě pozná toho chlapce z rána. Všimne si, že se na něj opět kouká stejně zbožně, jako předtím. Takže, nakonec to přeci jen bude fanoušek. Chce se na něj usmát a zamávat mu, pak si ale uvědomí, že to dělá už teď, že by stejně nepochopil, že ten úsměv nepatří všem, ale jen jemu. Raději od něj odvrátí svůj pohled a s mnohem lepší náladou se koukne do davu fanoušků.

Mluví na ně, děkuje jim za to, že jsou tady a že jej podporují. Pořád se usmívá jako pitomec, až se sám diví, že mu neupadne čelist. Ale nemůže si pomoct, miluje to. To, jak jsou z něj všichni nadšení, jak jej všichni zbožňují, jak všichni křičí jeho jméno, jak z něj šílí…

Yeongwoon se postaví ke dveřím tak, aby měl na Zhoumiho dobrý výhled. Musí se ušklíbnout nad jeho pošetilostí a ztřeštěností. Ten kluk je snad každým dnem větší blázen. Když Jungsu zařadí po jeho boku, už není tak jednoduché soustředit se na zpěváka pobíhajícího po podiu. Z jeho přítomnosti je mírně nervózní. Kruci, to musel Zhoumi říkat takové pitomosti? Prý že se mu líbí…?! Nelíbí se mu! A už vůbec nežárlí, proboha! Proč by měl? Vždyť…

Trhne sebou, když se na něj upře pár uhrančivých očí.

"Já nežárlím!" vyjekne Woon rychle, vzápětí vykulí oči, otevře ústa na prázdno jako kapr, zrudne až po kořínky vlasů a pak rychle odvrátí pohled stranou. Bože, co jsem to plácl za pitomost? Co si o mně musí teď myslet? Má chuť praštit hlavou do zdi, ale už tak si před ním připadá jako naprostý idiot. Jak by se on mohl Jungsuovi líbit? Ten má na víc a ne na nějakého bodyguarda. Snaží zaměřit svou pozornost zpět na Zhoumiho, myšlenkami mimo. Jsem takovej debil. Pohledem těká všude možně, ale na Jungsua se podívat odmítá. Nevidí Jungsuův překvapený výraz, ani na nádech rudé barvy v jeho obličeji, když mu pravděpodobně dojde, co tím Yeongwoon mohl myslet.

Zhoumi je nakonec nucen zazpívat refrén jedné z jeho písniček, jinak by ho fanoušci nenechali odejít, ale nestěžuje si, Zpívá rád a ještě raději je, když ho někdo poslouchá. Nakonec se však rozloučí, musí se připravit na svůj večerní program. Ještě jednou se podívá na balkon, chlapec tam pořád stojí a mírně se usmívá, Zhoumi i z dálky vidí ten jeho zasněný výraz a jiskřičky v očích. Je tak roztomilý! A kouzelný. A sladký. S ním se rozhodně musí setkat. Ostatně, má na to pět dní, že?

 


Komentáře

1 Kami Kami | E-mail | Web | 17. května 2012 v 16:20 | Reagovat

he.... *drží se židle, aby nespadla a zároveň se snaží odmontovat ten debilní úsměv, který způsobil ten konec* tak to bylo naprosto boží!!! jako já se tlemila už od rozhovoru s mámou, to bylo naprosto dokonalý, až pod "já nežárlím!" ...tahle povídka mi dokonale zvedla náladu!!
Ale jako Lulo..už jen jeden díl? Jeden díl? To myslíš vážně? Vždyť už jen to, co se má stát *zasvěcený úsměv* by se ti do jednoho dílu nevešlo a ještě tam musíš někam nacpat něco o Kanginovi a Teukovi *nevěřícně kroutí hlavou* jeden díl...snad si to rozmyslíš!!
A já poletím, dneska mám dost fofr, ale jsem hrozně ráda, že jsem si našla chvíli na přečtení tohohle, protože to bylo fakt ňahááááááá

2 Jiki G Jiki G | 17. května 2012 v 16:31 | Reagovat

Dokonalý xDD u rozhovoru Wooka s jeho mamčou jsem ce vážně zasmála xD jsem tedy zvedavá jak to bude pokračovat ...a je tam SungMinnie...ja si myslela že to bude on xDD haah mam radost že se tam tak objevil i když asi jenom na chvilku xD a KangTeuk? Bude? muuhuhuu xDD supeer už aby byl další díl x))

3 Girl with devil's smile Girl with devil's smile | Web | 17. května 2012 v 17:19 | Reagovat

Keď som si prečítala názov "Dream - 2. díl", tak mi to len v hlave šrotovalo, že o čom bol prvý :D Starnem.. a s pribúdajúcim vekom prichádza aj skleróza ..
Ukončiť toto 3. dielom? Neverím :D To by bolo na teba príliš krátke xD.. A vieš, že my ťa budeme otravovať...aby si sa nad nami zmilovala a napísala aj štvrtý..že áno? :D

Úžasný diel toto :) A mne by moja mama volala, len by som sotva nastúpila na loď.. Ani do kajuty by som neprišla a už by som mala telefonát, či som v poriadku, či žijem, či som nevypadla cez palubu :D A samozrejme by mi pripomenula, aby som veľa jedla a pila *vodu, nie alkohol xD*.. Veď čo ak by som umrela na dehydratáciu? Ach, tie naše maminky :D ^ ^
Stopnúť delfína xDD *tá predstava ju totálne odrovnala*
Teším sa na pokračovanie :) Ja len dúfam, že nám tam spáruješ aj Teukieho a  Kangina.. No a Zhoumi a Wookie..to je jasná vec :D

4 Luczaida Luczaida | Web | 17. května 2012 v 18:34 | Reagovat

No to teda netuším, jak dalších pět dní nasoukáš do posledního dílu, ale každopádně pokusit se o to můžeš :-D A ten Sungmin se mi tam vůbec nelíbí :-D Kamrádi jo, ale jinak ruce pryč, jasný? :-D

5 Hatachi Hatachi | 17. května 2012 v 19:52 | Reagovat

No ty jo...to bylo tak sladký. Wookie je tak slaďoučký ňuníček. Proto se vůbec jeho mamince nedivím že má o něj takový strach. Ale ten jejich rozhovor byl ůžasný... Jestli se má Wookie dát dohromady se Zhoumim,tak jim na to určitě jeden díl stačit nebude... Jako...pak že Innie nežárlí... A co ten srdceryvný výlev Zhoumímu. Doufam že jim dáš prostor k tomu,aby si to mezi sebou vyjasnili...a nakonec zůstali spolu. Hmmm...Minnie...rozkošný cukroušek... Moc se těšim na další díl,tak snad to neukončíš třetím dílem...

6 Saia Saia | 19. května 2012 v 14:03 | Reagovat

Lulinko...ja Tvoje..****JEDNORAZOVKY****..milujem.

7 Syrinox Syrinox | 20. května 2012 v 2:48 | Reagovat

Muheheh... jako.. Lulí... *tlemí se jako blbeček* Dokonalost. Ale abys věděla, nevěřím ti (!), že to dáš do jednoho dílu! To budou ještě minimálně dva :D A pokud to vecpeš do jednoho, tak ti fakt vyrobím banánovou palačinku :D Přísahám :D *zajímalo by jí, jestli vůbec existují palačinky s příchutí* Muhahah, dokonalost :D

8 Haney Mi Haney Mi | 21. května 2012 v 6:45 | Reagovat

No tedy xD.... Ty rozhovory a Kanginovy prudke reakce.. ty mě fakt zabily xDDD '' - a začne se semnou nunikovat'' co to jeee?? To je super mecha roztomilé :** no jsem zvědavá jak to dopadne.. muhehehe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama