Vůně kopretin - 17. díl

30. dubna 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Vůně kopretin
Jak se na to tak koukám, ten konec se opravdu blíží závratní rychlostí. Chmm, přemýšlím, jak dlouho bude trvat, než vám dojde svatá trpělivost, vykašlete se na moje povídky a přeci jen mě zabijete? Myslím, že by jste neměli spoléhat na to, že mě zabijete, až dokončím všechny cykly... protože už mám nápady na dalších 5 cyklů... Ale jinak jsem normální. A miluju cvás! A jako vážně hodně. A tohle tvrzení nemá nic společného s tímhle dílem povídky! Přísahám! *proč má pocit, že ji to stejně nikdo nevěří?* Tak já raději padám, jdu si poklidit pod postelí, abych tam měla víc místa potřebného pro život v utajení. Tak se pusťte do čtení, dět, já padám. Vážně vás miluju!


Pláče. Neví, jak dlouho, čas pro něj jakoby neexistoval. Cítí vůni kopretin, jemnou a příjemnou, cítí teplé dlaně, jak jej hladí po tváři a stírají slzy, které nahrazují pořád další. Na skáni cítí horké rty, líbají jej, něžně, měkce. Na tvář, na ouško, šeptají tichá konejšivá slůvka. Dvě silné paže jej stisknou ve svém náručí, začnou jej hladit po zádech v jemných krouživých pohybech. A Siwon pořád pláče, oči jej pálí a stejně tak i hrdlo, karé má vzlyky stažené. V srdci cítí drásající bolest, postupující celým jeho tělem. Dvě usměvavé tváře, které přes oči zalité slzami vidí jen stěží, se svým úsměvem zabodávají do jeho hrudi jako šíp napuštěný jedem. Způsobují mu bolest, tak neskutečnou… Opět vzlykne, tichounce na vyčerpaně, ramena má svěšená a tvář opřenou o Hannieho hruď. Hangeng jej k sobě pevně tiskne, snaží se uklidnit jeho chvějící se tělo, přičemž ignoruje bolest, která se vkrádá do jeho nitra, když jeho srdce pohlcuje Siwonovu bolest. Nedbá na to, je mu ukradená, klidně bude trpět sebevíc, pokud to znamená, že se Siwonovi uleví. Zaboří tvář do jeho černých vlasů, Siwon pořád tiše vzlyká, ale pomalu se uklidňuje. Hannie jej k sobě pořád tiskne, houpá se s ním ze strany na stranu a Siwon cítí, jak bolest pomalu ustupuje. Cítí, jak ji z něj Hannie vysává, pomalu opouští jeho tělo.
"Bolí to i tebe." Vzlykne tiše, nechce, aby kvůli němu Hannie trpěl, ale nedokáže se od něj odtáhnout, nedokáže se mu vzdálit. Potřebuje ho.
"Nebolí." Zašeptá Hannie do jeho vlasů a jemně jej políbí. Siwon se opře rukama o jeho hruď a přinutí se zvednout k němu tvář.
"Nelži." Podívá se na něj zarudlýma očima. Hannie se jen usměje a hřbetem ruky jej pohladí po tváři.
"Nic mě nebolí, když to nebolí tebe." Šeptne, jeho rty vyhledají ty Siwonovy, uvězní je v měkkém polibku. Siwon se zachvěje, dech se mu zadře, okamžitě obtočí své ruce kolem Hannieho krku a přitiskne se k němu.
"Už neplakej, Wonnie." Zašeptá prosebně, ví, že žádat něco takového v téhle situaci by neměl, jenže Siwonovy slzy mu ubližují víc, než ta bolest. Nechce jej takhle vidět. Když brečí. Palcem přejde po jeho líci, setře pramínky slz, které pomalu zasychají na jeho tváři. Siwon zavře oči a Hannie prsty přejde po jeho řasách, na kůži cítí další slzy, okamžitě je setře. Skloní se k Siwonově čelu a vtiskne mu na něj polibek.
"Neplač."
***
"Miloval jsem je." Zašeptá Siwon tiše, přičemž kouká na fotku své matky. Slzy už dávno vyschly, teď jen sedí na Hannieho klíně s hlavou opřenou o jeho rameno. Bolest již ustoupila tak, že může normálně dýchat. Neví, jak dlouho tady přesně jsou. Možná i několik hodin, obloha už se zbarvuje do oranžovo-růžových odstínů, vrhá na černý náhrobek barevné louče.
"Vím." To je jediné, co mu na to Hangeng může říct. Je mu jasné, jak moc je musel Siwon milovat, když to s ním dělá tohle. Proč musel mít takovou smůlu? Ztratit oba rodiče najednou. Jak se to mohlo stát? Proč? Zadívá se na oblohu, snad jakoby tam mohl vyčíst odpověď. Ale nedozví se nic.
"Vždy jsem věřil v Boha, věřil jsem, že je spravedlivý. Cožpak je tohle spravedlnost?" podívá se na Hannieho, avšak ten mlčí, pouze k sobě Siwona víc přitiskne. Siwon opět opře hlavu o jeho rameno a zavře oči.
"Kéž by to byl jen zlý sen. Kéž bych se vzbudil a zjistil bych, že jsem pořád ve škole, že jsem jen usnul u nudného výkladu učitele. Žádný policista nepřišel a neoznámil mi, že jim pod kola vlítl motorkář…"
V Hannieho hlavě probleskne oranžový louč světla, uslyší ránu a pak křik… Potřepe hlavou. Co to bylo? Jeho tělo zaplaví horko, šílené horko, jakoby se v jeho těle rozžhnul plamen. Slyší další výkřik, nechápe, co se to s ním děje.
"Vždy jezdil opatrně, vždy. A přeci je teď mrtvý. Proč? Proč?"
Siwonův hlas jej vrátí do přítomnosti. Stiskne jeho tělíčko víc, cítí, že se opět začíná chvět. Semkne oční víčka, nechce brečet, nemůže, kvůli Siwonovi. Musí být silný, pomoct mu to překonat. Ne se rozbrečet zoufalstvím, které pohlcuje nitro při pohledu na nešťastného Siwona.
"Měly bychom už jít. Tím, že tady sedíš, se jen trápíš, Wonnie." Zašeptá mu do ouška, chce odsud pryč. Pocity, které mu tohle místo způsobuje, se mu nelíbí. Tlak v jeho hlavě mu začíná způsobovat mžitky před očima. A to, co se stalo před chvilkou, ty obrazy v jeho hlavě… nemá z toho dobrý pocit. Siwon mlčí, hodně dlouho. Jsou to minuty a on pořád nic neříká. Hangeng si začíná myslet, že snad usnul.
"Dobře." Zašeptá nakonec slabým hlasem Siwon, pláč jej vyčerpal, cítí se unaveně, nejraději by zavřel oči a propadl se do říše zapomnění. Hannie se zvedne a sebou vytáhne do stoje i Siwona. Obejme jej paží kolem pasu a přitiskne si ho k sobě. Siwon se o něj vděčně opře, není si jistý, zda by zvládnul chodit sám. Hannie se pohrává s myšlenkou, že by jej vzal do náruče a odnesl. Nemůže si to ale dovolit. On je pro lidi neviditelný. Nebyl by to nejlepší nápad.
"Můžeme?" zeptá se tiše Siwona a ten jen přikývne. Hannie se ještě jednou ohlédne za hrobem Siwonových rodičů a krve by se v něm v tu chvíli nedořezal. Stříbrné vlasy se pohnou ve večerním větříku a nebesky bílá křídla se zatřepou. Hangeng překvapeně zamrká, ale to již už u hrobu nic nevidí. Potřepe hlavou. Má snad halucinace? Otočí se zpět a vykročí se Siwonem k bráně hřbitova.
Čas se krátí.
Hannie ztuhne na místě, když v jeho hlavě zazní ta slova. Tohle se mu už určitě nezdálo. Opět se prudce otočí směrem k hrobu, ale tam nikdo není. Rozhlédne se kolem, dokonce se koukne na oblohu. Nic. Asi začíná šílet, nebo co. To bude asi tím hřbitovem, celý na něj působí nějak divně. Raději pevněji sevře Siwonův pas a co nejrychleji odejde z tohohle pro něj děsivého místa.
***
Řev motoru, louč světla osvětlující temnou silnici, studený vítr vsakující do kůže, dvě koule světla, hlasité troubení, děs postupující celým tělem, prudké brzdění, skřípot, rána, tma, křik, horko, pach krve, pláč ozývající se v nastalém tichu. Pomalu otevře oči, vše jej bolí, nechápe, co se stalo, proč se to stalo… oheň, auto otočené vzhůru nohama… Před očima se mu dělají mžitky, nedokáže hnout jediným prstem. Co se stalo? Jak se tady dostal? Proč…? Zděšený uši drásající výkřik se rozlehne tmou, jde z onoho auta, pozná to i přes to, že jsou jeho smysly otupělé. Kdo to křičí? Chce se pohnout, chce nedostat k autu, zjistit, co se děje… Nemůže. Nic nemůže. Bolí to. Neskutečná bolest. Krev se objeví na předním skle auta, v kapkách na něj dopadá a on neví, co dělat. Pak… tělo. S ránou dopadne na přední sklo, to je vzápětí potřísněno krví. Tvář, nedokáže ji zařadit, je mu tak povědomá… její oči se na malou chvilku otevřou, je to jen vteřina, než se opět zavřou, ale i to zcela stačí. Hrůza projede jeho tělem. Tak známe oči. Oči, které tolik miluje. Do očí se mu nahrnou slzy.
"Siwonnie." Zformuluje svými rty, ale z jeho hrdla se nedostane ani hlásku. V dálce slyší zvuk sirén, zařezává se mu do uší, tepavá bolest vystřelí do jeho hlavy, přesto se snaží, chce se pohnout, chce mu pomoct.
"Siwonnie." Jediný pohyb způsobí, že bezhlasně vykřikne bolestí. Před očima se mu zatmí, slzy začnou ztékat po jeho tváři, cítí palčivou bolest, jak ty slané kapky dopadnou na rány na jeho obličeji. Snaží se opět zaostřit na auto, potřebuje se ujistit, že je v pořádku, musí být v pořádku. Zažene mžitky, jen na chvíli. Ztuhne hrůzou, místo, kde byla před chvíli tvář, je zalité krví.
SIWONE!
Prudce se posadí, srdce mu splašeně bije, pot zalévá jeho tělo, nedokáže popadnout dech. Co… Co? Co to bylo za sen? Co to mělo znamenat? Siwone! Otočí tvář k spícímu mladíkovi a oddechne si, když zjistí, že je v naprostém pořádku. Tvář mírně zamračená, na lících stopy po slzách… ale je v pořádku. Vzpomene si na krev, kterou viděl. I na ty oči plné bolesti. Siwonnieho oči. Co to ksakru bylo?! Jeho tělem lomcuje hrůza, za tu dobu, co je se Siwonem… se mu ještě nic nezdálo. Ještě nikdy neusnul. Pořád jen ležel a pozoroval Siwonnieho tvář. Ale… teď. Co to bylo?
"Tvé tělo se začíná probouzet." Uslyší hlas a polekaně sebou trhne. Otočí se za ním, bíle světlo jej přinutí přivřít oči.
"Anděli…" zašeptá nechápavě. Co ten tady dělá? Proč je tady? Pak si vzpomene.
"Byls na hřbitově. Proč? Co tady děláš? Nechceš mě snad…" zděsí se. Ještě nemůže odejít! Siwon… Siwon jej potřebuje. Pořád není šťastný. Pořád ho potřebuje!
"Jak jsem řekl. Tvé tělo se probouzí. Tahá svou duši zpět k sobě. Tahá tebe. Proto sníš. Část tebe se vrací do tvého těla. Pokud odmítneš… zabiješ se."
Hangengovi se málem zastaví srdce. To ne. Je brzo, Nechce jít. Slíbil přeci… Svěsí ramena. Slíbil. A lhal. Nemůže zůstat. Musí odejít. Pokud jej chce ještě někdy vidět. Ale… bojí se. Neví, kdo je. Neví, kde se nachází. Jak daleko je vlastně Siwonovi ve skutečnosti? Jak daleko je jeho tělo?
"Ty to víš! Že jeto ta-…" zvedne pohled, avšak jediné, co vidí, je temná zeď Siwonova pokoje.
 


Komentáře

1 ..::Girl with devil smile ^ ^::.. ..::Girl with devil smile ^ ^::.. | Web | 30. dubna 2012 v 11:54 | Reagovat

Sakra, sakra..sakra.. ja ti tie tvoje reči vždy naivne uverím :D O tom ako nás miluješ xD A potom si prečítam nový diel.. a prežijem náhle klinickú smrť :DD Prečo nám toto robíš? Nútiš nás nenávidieť ťa a milovať zároveň xD Si krutá :D :D

Jedna časť mojej schizofrenickej osobnosti chce ľutovať Wonnieho a tá druhá zase Hangenga.. Kam som sa to dostala? :D A ten koniec sa mi teda vôbec nepáči xD.. Zase ten anjel.. Vážne ho nemám rada :D Nech ťa Jashin ochraňuje, ak sa tí dvaja už nestretnú :D .. Uch, taký smutný diel tu už dávno nebol..*načahuje sa po vreckovku*.. Naprav to nejako.. Hocijako :D.. Kľudne ho aj odčaruj naspäť k Siwonovi, len ich od seba neoddeľuj..

2 Kami Kami | E-mail | Web | 30. dubna 2012 v 14:12 | Reagovat

Um...lezla jsem ti hodně na nervy, když jsem tohle odhadla už po přečtení prvního dílu? :D :D
No jinak byl to naprosto ÚŽASNÝ dílek, miluju tyhle dějem nabité části a už se nemůžu dočkat pokračování!! Nechtěla bys ho udělat nějak brzo? Třeba jako abys tu povídku měla dřív za sebou? *nevinný pohled*
PS: Vím, že už ti s tím svým opravováním lezu na nervy...ale oprav proboha prosím to tvoje Y ve oslovení Anděli...to bylo na infarkt :D

3 Saia Saia | 30. dubna 2012 v 17:12 | Reagovat

Ze nás miluješ Ti bude prd platné ked Ti budem uťahovať banánovú šupku okolo krku!!!!Co im to robíš Ty  ty planá,zlá zlá Lulí(nko). Ale aj tak by som Ta nedala za nič...Eto teda vlastne...radšej nič.

4 Hatachi Hatachi | 30. dubna 2012 v 17:26 | Reagovat

Já...já tě snad zastřelim do brňavky. Za prvý mi trápíš Hannieho a za druhý zase ten useknutý konec. Tak jako...fakt nevim co s tebou. Tak to zůstane při starým...budu tě milovat a nenávidět zároveň...  Jinak moc krásný a moc smutný díl. Wonnieho je mi moc líto. Přišel o rodiče a teď má ještě přijít o Hannieho. Hannie se pomalu probírá k životu...tak sem měla pravdu. A já nechci aby se od sebe odloučili...teda chci aby se Hannie probral,aby nezemřel...aby pak stále mohli být spolu... Zajímalo by mě jestli si Hannie bude pamatovat vše co prožil s Wonniem až se probere... Moc se těšim na další díl,tak mi nenech dlouho čekat...prosim prosim...

5 Anete Anete | 30. dubna 2012 v 20:46 | Reagovat

Tak tohle budu rozdejchávat hóóódně dlouho!!! Co ty dokážeš vymyslet, jak to suprově napsat... Ani sem nemrkla a celý to četla jedním dechem! Ale ten konec mě sere!! Koukej sem rychle hodit pokráčko tohle je fakt na sekeru do hlavy!!!

6 Lee Hyumi Lee Hyumi | E-mail | Web | 1. května 2012 v 0:08 | Reagovat

hannie je ten motorkar kvuli kteremu mu zemreli rodice....on se pak probudi ve svym tele ale nebude si siwona pamatovat ze jo? aigooo to jeste jen bude dramaticky! chci dalsi dil ) :)

7 Elisha Siwonnie-chan Elisha Siwonnie-chan | Web | 1. května 2012 v 9:18 | Reagovat

Kruci! Kruci! Kruci!!! To si nemohla upozornit?!!! Že u toho nemám poslouchat smutné melodie a číst to, když mám depression?!!!! Lulííííííííííííííííííííííííííííííííí!! Proč mu to děěělááááááááááááš? Já si u tebe vážně nebudu objednávat také povídky fakt!!! *s nafouknutými tvářemi odchází*
Miluju tě!

8 syrinox syrinox | 1. května 2012 v 17:06 | Reagovat

Buuueeeewwww..... Neeeee, toto neee... Si zlaaaa, moooc zlaaa.. Bueeeww... Nedělej nim tooo... Beeeee.. "žužlá kapesník" Já tě fakt uškrtím, Buuuuuu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz