Vůně kopretin - 16. díl

22. dubna 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Vůně kopretin
Fajn, děti. Hezkých dílů bylo dost. Zpět k dramatu. Muhehehe, konečně jsem přišla na to, jak navázat děj na konec povídky. Takže... Muhahaha, pomalu se začněte loučit, myslím, že už to dlouho nepotrvá a povídce bude konec. A taky, já vím, děti, nenávidíte mě a chcete mě zabít. Nemusíte mi to říkat :D Tak si užijte dílek a popřípadě mě za konec nezabijte, jo? Miluju vás!




"Wonnie, vstávej." Tiché šeptání se vkrade do jeho snu a donutí jej vzbudit se. Nesouhlasně zamručí a pokusí se opět přinutit svou mysl dostat se do stavu snění. Chce se vrátit do toho krásného snu, chce opět cítit ty dokonalé rty, jak jej vášnivě líbají, chce cítit ty ruce, které jej hladí po celém těle…
"No tak, Wonnie, musíš do školy. Probuď se, lásko." Vlhký polibek zmaří veškeré jeho pokusy o usnutí, Hangeng prostě ví, jak na něj.
"Zase jsi mi vypnul budík…" zamumlá do polibku rozzlobeně, ale jeho ruce již objímají Hannieho kolem krku a tisknou jeho tvář blíž k sobě. Hannie nijak nenamítá, sám se položí na Siwonovo tělo, jazykem vklouzne do pootevřených úst, pohladí jej dlaní po tvářičce a pak jí sklouzne níž, k jeho krku, sune se po látce jeho trička, dokud nenarazí na okraj, neváhá a prsty vklouzne pod něj. Pohladí horkou kůži a Siwon táhle zasténá, jak mu je ten dotek příjemný, pohne se tělem proti Hannieho ruce, chce jej cítit víc. Avšak v tu chvíli ruka zmizí a Hannieho rty se odpoutají od těch jeho. Siwon skuhrá v nesouhlasu a otevře své čokoládové oči. Vyhledá Hannieho pobavený pohled a ublíženě se na něj zašklebí.
"Jsi tyran, víš to?" nahmatá polštářek, který leží kousek od něj a majzne jím Hangenga po hlavě. Hnědovlásek se pouze ušklíbne, vytrhne Siwonovi polštářek z rukou a poté mu je přirazí podél hlavy.
"Já myslel, že jsem tvůj anděl." Usměje se na něj Hannie tím nejkrásnějším úsměvem, jaký umí. Siwonovi se zadře dech, jednak z toho, jak krásný Hannie je a jednak překvapením. Jak může vědět, že je pro něj andělem? A Hannie, jakoby vycítil jeho zmatení, skloní se k jeho oušku, jemně jej olízne a pak něžně políbí.
"Víš, že v noci skutečně rozkošně mluvíš ze spaní?"
Siwon zavře oči a přerývaně se nadechne, nemá sílu Hangengovi odpovědět, plně si užívá ty dokonalé rty, které se přisají k jeho krčku a vsají jemnou kůži. Automaticky zakloní hlavu stranou, aby měl starší kluk přístup k jeho krku o něco snadnější, zatne ruce v pěst, když ucítí Hannieho zoubky, jak jej kousnou do klíční kosti a ze rtů mu unikne tiché zasténání. Jeho tělo se rozechvěje touhou, touží Hangenga obejmout kolem krku a natisknout jej k sobě, avšak jeho ruce jsou uvězněny v Hangengovy sevření. Může tak jen ležet a slastně si kousat spodní ret. Hannie se vlhkým jazýčkem posouvá po jeho kůži zanechávajíc za sebou mokrou cestičku, třpytící se v ranních paprscích slunce.
"Hnnn, Hannie…" Siwon táhle zasténá, když se Hannieho rty začnou věnovat jeho bradavce. Lehce jí skousne, obkrouží jazýčkem a poté vsaje do úst. Siwon zakloní hlavu o něco víc, škubne rukama ve snaze povolit Hannieho sevření, ale ten jej drží pevně.
"Vážně musíš do školy."
Siwon zaúpí jako raněné štěně, když jej Hannie najednou pustí a sleze z něj. Když se na něj podívá, střetne se s pobaveným úšklebkem. A poprvé má chuť mu něco opravdu nepěkného provést.
"Nenávidím tě." Zavrčí si pod imaginární vousy a začne se hrabat z postele. Aniž by věnoval Hangengovi jediný pohled, zamíří ke dveřím. Neudělá ani dva kroky, když se kolem jeho pasu obtočí Hangengovy paže. Srdce se mu roztluče o něco rychleji a podlomí se mu kolena, když se Hannieho rty přisají na citlivé místečko za jeho ouškem, které si Hangeng tak pečlivě našel.
"Taky tě miluju, Siwonnie."
***
"Jsi si jistý, Siwonnie?" zeptá se Hannie a pevněji sevře Wonnieho pas. Chlapec k němu vzhlédne zpod černých řas a jen němě přikývne. Bojí se, že by jej zradil hlas, těžce se mu dýchá a žaludek má jako na vodě. Jeho tělo se mírně chvěje a má pocit, že mu nohy vypoví službu. Dřív, než by si to stihl rozmyslet, udělá první krok. Váhal by ještě vteřinu, určitě by zbaběle utekl. Necítí se připraven, jenže…. To asi nebude nikdy. Musí tam, jednou. Nejlíp hned, pak by už nemusel nabrat odvahu. Pomalu vykračuje chodníkem a Hannie jde po jeho boku, tiskne jej k sobě a dodává mu odvahu, jeho ruka, která jej pevně svírá kolem boků, mu dává pocit, že není sám, že je tady s ním. Sám cítí prazvláštní tísniví pocit uvnitř sebe. Rozhlédne se kolem sebe, to ticho tady mu nedělá dobře. Je takové zvláštní, až moc zvláštní. Nepříjemné. Má pocit, jako by byl uvězněný v skleněné nádobě, přes kterou se nedostane žádný zvuk. A ten na ni tlačí, způsobuje nepříjemný tlak v jeho hlavě. Jakoby se na něj snažilo mluvit tisíce lidí, avšak přes skleněnou zeď se nedokáže dostat nic.
"Hannie…" Siwonnieho zašeptání mu v tuhle chvíli zní jako hlasitý výkřik, polekaně sebou trhne a otočí se k mladšímu chlapci. I přes nepříjemný pocit, který z tohohle místa má, se přinutí k úsměvu. Obejme Siwona i druhou paží a přitáhne si jej do pevného objetí. Siwon skryje tvář do jeho ramene a zavře oči. Už jen pár kroků a budou na místě. Bojí se. Má strach, že to nezvládne.
"Nemusíš tam jít." Políbí jej Hangeng do vlasů, sevře jej ještě o něco pevněji a Siwon se k němu sám ještě víc přitiskne.
"Musím." Zašeptá roztřeseným hlasem. Ví, že pokud nepůjde… už nenabere odvahu. Zhluboka se nadechne a pomalu se od Hannieho odtáhne. Pořád však neopouští bezpečí jeho objetí.
"Jen buď se mnou." Koukne se na něj prosebně, Hangeng se k němu skloní a něžně jej políbí na ústa. Siwon se k němu opět přitiskne, Hannieho polibek mu dodá odvahy.
"Budu." Zašeptá a hřbetem ruky jej pohladí po tváři. Siwon zavře oči, vychutnává si jeho dotek, tak něžný a jemný, jako pohlazení motýlích křídel. Poté se konečně odhodlá. Ještě jednou se nadechne a pak se spolu s Hangengem konečně pohne vpřed. Jen několik kroků a budou na místě, Siwon cítí, jak se mu klepou kolena, vyhledá Hannieho dlaň a pevně ji sevře. Hannie nic neříká, pouze sám stiskne jeho dlaň víc, aby jej uklidnil, i když ví, že to není možné. Cítí, jak jeho srdce tluče, jakoby to byl on sám, kdo prožívá tu hrůzu a strach, který teď ovládá Siwona. Navíc tohle prostředí. Působí na něj znepokojivě, tajemně, zvláštně. Má pocit, že pokud tady bude moc dlouho, zešílí. Tlak, který mu narůstá v hlavě, se mu vůbec nelíbí, jenže… Nedokázal by jej tady nechat samotného. V takovémhle stavu.
Siwon pevně semkne oční víčka a zastaví se. Jsou na místě. Nechce to vidět. Skousne si ret a sklopí hlavu k zemi. Kdyby jej Hangeng pevně nedržel za ruku, zhroutil by se. Cítí, jak se mu do očí tisknou slzy. Nechce je otevřít, bojí se toho, co uvidí. Jen mu to připomene, že je to vše pravda. Připomene mu všechnu tu bolest… Nezvládne to. Ne… Chce pryč! Nemůže je vidět! Ještě ne! Proč tady chodil? Proč sakra! Pryč! To jediné se mu promítá hlavou.
"Siwone! Siwonnie! Pššš, no tak, no tak Wonnie, uklidni se. Bude to v pořádku. Jsem tu s tebou. Jsem pořád u tebe, slyšíš. Neplakej, neplač, Wonnie, no tak. Podívej se na mě."
Siwon slyší, jak na něj Hannie mluví, cítí jeho ruce na své tváři, jak jen nutí zvednout hlavu. Oční víčka má pořád pevně semknuté k sobě, nechce otevřít oči. Nechce vidět, nechce to vidět…!
"Woonie, koukni se na mě, no tak. Prosím." Naléhá dál Hangeng, srdce mu puká bolestí, když vidí, jak Siwon vypadá. Tvář zkřivená v bolestné grimase, zalitá slzami, jeho rty se chvějí pláčem. Vypadal v pořádku a najednou se takhle zhroutil. V duchu si nadává do pitomců. Měl mu to rozmluvit, neměl mu dovolit sem jít. Jenže teď už s tím nic dělat nemůže.
"Otevři oči, Wonnie." Zašeptá naléhavě, Siwon jen zběsile pokroutí hlavou v záporném gestu. Ale Hannie se nenechá odradit, naléhá do té doby, než se Siwonovy víčka nakonec zachvějí a pomalu se rozevřou. Siwon vidí jenom rozmazanou šmouhu, obrys Hannieho tváře. Musí pár krát zamrkat, aby zaostřil. Hangeng se na něj něžně usměje, setře slzy z jeho tváře a přitáhne si ji k sobě.
"Neplakej, prosím." Šeptne ještě, načež přitiskne své rty k těm jeho. Siwon vzlykne, zoufale pohne rty proti těm Hannieho, ruce obtočí kolem jeho pasu a natiskne se na něj. Cítí teplo jeho těla, tak příjemné a uklidňující…
"Půjdeme pryč, ano? Ještě je čas. Můžeš se vrátit jindy. Můžeme se sem vrátit spolu. Později…" šeptá mu do rtů, přičemž jej k sobě pevně tiskne. Siwon vzlykne o něco hlasitěji, v nitru duše vede svou osobní válku. Když teď odejde, nevrátí se. Ví to. Cítí to.
"Ne…" zašeptá zlomeně. Nemůže odejít. Musí… Musí zůstat.
"Wonnie…" další měkký polibek na ústa a další jemné pohlazení. Siwon se od Hannieho odtáhne, jen stěží se přinutí otočit se. Tak pomalu, jak jen to jde, stočí svůj pohled k černému kameni. Ve chvíli, kdy očima spočine na dvou černobílých fotkách, jeho oči se zalijí novými slzami a z jeho úst se vydere bolestný a zoufalý vzlyk. Hannie není dost rychlý, aby zachytil jeho tělo, které se zhroutí na kolena. Rychle si však přiklekne k chvějícímu se tělíčku a pevně jej k sobě přitiskne. Siwon skryje tvář do jeho hrudi, přes vzlyky nemůže pořádně dýchat, bolest, která poltí jeho srdce, je nesnesitelná. Proč se to muselo stát? Proč?!
 


Komentáře

1 Kami Kami | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 11:17 | Reagovat

MUHAHA...tak to bylo dokonalý, sice pravda, chudák Siwonnie, ale nemůže být celá povídka jen sladká :D Už se nemůžu dočkat pokračování!! Fakt skvělá práce ^^

2 Hatachi Hatachi | 22. dubna 2012 v 11:43 | Reagovat

Ne ne ne...já nechci aby to skončilo. Miluju tuhle povídku,miluju HanWon. Tenhle díl byl nádherný a smutný zárovenˇ. Moc se mi líbí jak Hannie škádlí Wonnieho a zase na druhou stranu mi láme srdce jak je Wonnie neštastný ze ztráty rodičů... Už ted´ netrpělivě čekám na další díl. Moc se těšim i když bude smutný...

3 Cho Kimmy (조키미) Cho Kimmy (조키미) | Web | 22. dubna 2012 v 11:49 | Reagovat

Me gusta! Úplne som sa..vžil do tej situácie...úplne do detailu! Ja len rozmýšľam, čo bude s Hanniem keď splní svoju úlohu...olala je mi do plaču T_T
Vieš ty čo? Normálne sa neteším na pokračovanie..lenže som tak zvedavý, že sa jednoducho teším!
Milujem tvoje poviedky, vždy ma vedia inšpirovať a nakopnúť k písaniu tých mojich!

4 Anete Anete | 22. dubna 2012 v 11:50 | Reagovat

Chudák Wonnie:( Ale i tak to byl nádherný díl:) Miluju tuhle povídku a moc se těším na další díl:)

5 Shio Elisha Siwonnie-chan Shio Elisha Siwonnie-chan | Web | 22. dubna 2012 v 13:47 | Reagovat

Hááááááááááááááá!! Já věděla že pujdou za rodiči! Muzhahahaha.. jsem to ale vědma! Muhuhuéé.. to bylo táákk ňuníííííííííí... ^_^ jsme zvědavá, jak to bude dál.. :)

6 Luczaida Luczaida | Web | 22. dubna 2012 v 14:32 | Reagovat

Jsem ráda, že jsi konečně přišla na to, jak to napsat dál :-) Ale bojím se, co s nima provedeš :-D

7 Terry Terry | Web | 22. dubna 2012 v 14:36 | Reagovat

Chudáček Wonnie :( Tohle pro něj musí být opravdu těžké... Jsem napřed přemýšlela, kam půjdou - jedna možnost byli právě jeho rodiče a ta druhá byl Hannie v nemocnici :D I když to by byl nervózní spíš on než Siwon, což? X) A povídka bude končit? Chjo, to je škoda... Ale už, všechno jednou skončí a jsem si jistá, že potom vytasíš s nějakou novou úžasnou povídkou :D Překrásný díl :) Moc se těším na další ;)

8 ..::Girl with devil smile ^ ^::.. ..::Girl with devil smile ^ ^::.. | Web | 22. dubna 2012 v 21:43 | Reagovat

Povedzme si úprimne...Teba je zabiť málo :D Už na teba neplatí žiadne vyhrážanie, žiadne prosenie.. už to len skončiť a pôjdeš za svojimi do pekla :D Potom sa tam stretneme..muhehé :D
Ale za toto ťa nejdem buzerovať, pretože tento diel sa mi veľmi páčil ^ ^ A to aj napriek tomu, že sa to zvrháva na nedobrú stranu :D Nie že by som bola zlá.. To ja nikdy.. Ale páčilo sa mi to po tej stránke..ako si úžasne vyjadrila Wonnieho pocity.. Klobúk dole ^ ^ Ale počkať, počkať..nechceš hádam povedať, že táto poviedka bude mať zlý koniec? Že nie? Zabudni na všetky svoje sklony k dramatizovaniu.. túto poviedku milujem a nechcem sa s ňou rozlúčiť v zlom :D ^ ^

9 syrinox syrinox | 23. dubna 2012 v 22:50 | Reagovat

Good job Luliiii. Jak řekla Kami, celá povídka nemůže být jen sladká a tenhle dílek byl dokonalej, těším se na další :D

10 Saia Saia | 24. dubna 2012 v 18:49 | Reagovat

Nádherná kapitolka,mne je ich oboch strašne ľúto a to ani nechcem myslieť na to čo bude ked sa obaja dozvedia pravdu.Ale pjosím pjosím,že to bude Happy and?

11 Lee Hyumi Lee Hyumi | E-mail | Web | 26. dubna 2012 v 17:26 | Reagovat

krasny dielik ako vzdy <3 och tusila som ze isli na cintorin jeho rodicov hltala som dielik jedna radost :) krasne :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama