Křik do ticha || 6. díl

24. dubna 2012 v 11:00 | Kami |  Křik do ticha



Ryeowook ležel na boku na chladné zemi, přes sebe přehozené roztrhané kusy oblečení. Byl tu tři dny, což mohl soudit podle tří porcí chleba, za byly položeny za dveřmi, nedotknuté. Jen vody trochu ubylo. On to ale nevěděl...nevnímal, když pil, až nakonec i pít přestal. V lehce pootevřených očích měl nepřítomný výraz, ústa pootevřená. Náhodný kolemjdoucí by si mohl myslet, že je už po smrti, hrudník se ale dále zvedal v automatickém tempu, aniž by o to chlapec stál.

Za ty tři dny tu byl Yesung celkem dvakrát. Bylo to stejné jako před tím a poté co odešel...už ani nekřičel. Jeho křehká duše nesnesla tolik bolesti a on se potopil do milosrdné nicoty.

Ani nepostřehl, že se zamřížovaným oknem vrhnul do cely tichý stín, dokud se cosi neotřelo o jeho ruku. Chvíli zvažoval, zda mu to za ten pohyb stojí, ale nakonec lehce pohnul očima a zaostřil do tmy. Zornice se rozšířily a i přes svou dosavadní apatii lehce zalapal po dechu.

"Obludo..." pohnul rty v tichém údivu.

Prsty něžně přejel přes řídkou srst starého kocoura, který mu vtiskl hlavu do dlaně a zapředl. Wookovi se opět nahrnuly slzy do očí, tentokrát ale dojetím - Obluda se nikdy ani nepřiblížil k hranicím slepé zóny...a teď za ním přišel až do vězení?

A tak tam leželi, kocour a jeho pán, oba stejně zbědovaní.


"Pane, máme vám přinést-"

"NECHTE MĚ NA POKOJI!" rozlehlo se pokojem rozzuřeně.

"A-ano, pane." zakoktala služebná a rychlým krokem odešla z pokoje.

Yesung složil hlavu do dlaní a z hrdla se mu vydral frustrovaný sten. Co se to s ním proboha děje? Je to jen vězeň, jen jeden z plebejců ze slepé zóny...! Tak proč nemůže vyhnat z hlavy jeho pohled?! Ty oči...hluboké, uhrančivé...prosící, vyděšené, bolestné, proklínající...

Zbláznil se. Nenáviděl se za to, že mu ubližoval a zároveň nemohl přestat. Proto se tam včera vrátil...bylo to stejné - stejné šílenství, stejný chtíč, stejný pocit bolesti, když ho viděl zhrouceného, stejná touha vzít to zpět...ano. Zbláznil se.

Vstal. Chtěl ho vidět. Posadil se. Nesmí! Nesmí, protože je tady pánem a nebude přece chodit za nějakým podřadným vězněm! Nesmí...protože by mu zase ublížil. Vstal. Posadil se. Zbláznil se.


Uběhly dva dny. Služebnictvo na hradě se bálo svého pána jen potkat, protože byl den ode dne víc podrážděný. Moc toho totiž nenaspal a když už se nepřevaloval v posteli, trávil čas hlídáním sebe sama, aby se znovu nevydal za ním, což ho rozčilovalo ještě víc.

Yesung se zadíval do zrcadla. Pod zarudlýma očima měl tmavé kruhy, kůže ještě bledší než normálně. Vypadal jako chodící mrtvola. A při tom si ale připadal celkem svěží. Podrážděný, frustrovaný, nadržený, ale svěží.

Začal přecházet po pokoji, poslední dobou to dělal celkem často. Naštvaně u toho nakopl roh postele. Ne, takhle to dál nejde. Dříve, než si to stihl rozmyslet, rozrazil dveře a vydal se směrem k vězení. Nezastavoval, věděl, že kdyby třeba jen zpomalil, mohl by o to začít pochybovat a vydat se zpět...a to nechtěl. Nebo chtěl? Nevěděl.

Sešel schody do vězeňské části a automaticky zabočil doleva. Došel až na konec chodby a ještě na okamžik zaváhal. Pak se ale zamračil a prudce otevřel dveře.

Zkameněl. Chlapec ležel na zemi stejně jako před třemi dny. Jídlo leželo tam, kde ho nechávali strážní. A něco chlupatého se tulilo k jeho hrudi. Když Yesung udělal krok k Ryeowookovi, ona chlupatá věc nebezpečně zasyčela. Až teď v tom poznal kočku. Chlapec vypadal úplně bez života. Snad...? Yesunga se zmocnila hrůza. Sklonil se k němu, ale to už po něm Obluda sekl packou, až Yesung bolestně sykl a setřel si krev z tváře hřbetem ruky. Naštvaně se otočil, hmátl po jednom z hrnků s vodou a chrstnul to po Obludě, který s další zasyčením uhnul a vyskočil nahoru do zamřížovaného okna.

Yesung položil Wookiemu dlaň na hrudník a úlevně vydechl, když zjistil, že dýchá. Ale zároveň se zamračil - i přes cáry roztrhané košile cítil horkost, co sálala z toho drobného, a za těch pět dní, co tu celkově byl, pořádně vyhublého těla. Přesunul se dlaní na čelo, které bylo i přes dehydrataci vlhké potem. Chlapec celý hořel. Aby taky ne, nadával si Yesung. Vždyť už pět dní leží skoro nahý na ledové zemi...jak by tohle mohl zvládnout v plném zdraví?

Yesung uvažoval. Jedna z možností byla, nechat ho tady s kočkou umřít. Ta se mu ale nelíbila. Vůbec se mu nelíbila.

"Gratuluji, Yesungu..." zavrčel si sám pro sebe. "...konečně ti už úplně přeskočilo."

Opatrně zvedl chlapce ze země. Chvěl se, musela mu být hrozná zima. Jedno téměř v bezvědomí zasténané "ne...", které se vydralo z chlapcových rtů, se do něj zabodlo jako dýka. A bolelo to o to víc, protože věděl, že tohle je jeho práce. Vyšel s ním z jeho cely.

"P-pane-" ozval se nejistě Zákonodárce, který tam držel stráž.

"Vyžeňte tu kočku." řekl jen Yesung, jako by právě nenesl v náručí vězně v bezvědomí.

"Ano pane..." řekl zmateně strážný a věděl, že bude lepší dál se nevyptávat...i k němu už dolehly zvěsti o pánově zlosti a nechtěl přijít o práci ani o hlavu.

Yesung s chlapcem vyšel z vězeňské části a zarazil se. Kam s ním? Ne, že by ho chtěl zrovna schovávat, vždyť tady byl pánem, mohl si dělat co chtěl...ale bál se, aby v jeho nepřítomnosti neudělalo služebnictvo, či Zákonodárci, něco ukvapeného. Chvíli tam jen tak stál, nadával na to, jak je Ryeowook lehký - byl jen kost a kůže!, a když na nic nepřišel, rozhodl se jít s povzdechem do svých komnat. Tam rozhodně nikdo ze služebnictva čmuchat nebude. Vydal se na cestu dlouhými chodbami a zbytek jeho racionálního myšlení doufal, že nikoho nepotká, protože tato situace byla...silně nepřístojná.

Kopnutím za sebou zaklapl dveře a bez přemýšlení zamířil ke své posteli. Tak se pán vyspí na sedací soupravě, aby měl vězeň pohodlí, co na tom bylo divného? Položil chlapce na hedvábné prostěradlo, cáry oblečení z něj sklouzly už někde po cestě. Yesung ho pár vteřin pozoroval, ležel tam nahý, špinavý a třásl se v zimnici...se starostlivým pohledem přes něj přehodil teplou péřovou peřinu, a pořádně ho do ní zabalil.

Yesung vstal a několika rychlými kroky byl zase venku ze dveří.

"To tu všichni vymřeli?!" zařval přes celou chodbu.

Jen pár chvil nato vyklopýtala zpoza rohu zadýchaná služebná. "Volal jste, pane?"

"Jo. Přineste mi večeři. Pořádnou porci. Nejlíp pro dva...vyhládlo mi." dodal, když viděl ženin zmatený pohled. "A vědro s vodou. Nebo rovnou dvě. A čaj. A čisté oblečení. A nechte to za dveřmi!"

"A-ano, pane..." řekla jen zaraženě mladá žena a rychle odběhla, protože věděla, jak je její pán poslední dny netrpělivý.

Yesung se vrátil do pokoje, zpět k Ryeowookovi. Už se tolik netřásl, ale vypadal ještě křehčí a nemocnější, než předtím. Yesung nevěděl, jak dlouho tam stál a sledoval ho, vyrušilo ho až zaklepání na dveře, oznamující, že jeho rozkazy byly splněny.


Yesung mu zvedal hlavu a opětovně přidržoval hrnek s čajem u Wookových úst, musel do něj dostat nějaké tekutiny. Mlčel, už předtím zkusil nějaká konejšivá slova, ale ve výsledku nakonec musel posílat pro nový čaj, protože blouznící chlapec kolem sebe začal v reakci na Yesungův hlas mlátit a křičet. Takže Yesung je mlčel a pomáhal mu pít, což se naštěstí celkem dařilo. Vzal hadr z jeho čela, který žhnul stejně jako tělo pod ním, vymáchal ho v jednom z věder s vodou a vrátil ho zpět na jeho místo. Natáhl se pro polévku. Jak dlouho ten chlapec nejedl? Musí se o něj postarat. Asi se vážně zbláznil. A bylo mu to upřímně jedno.


Původně chtěl oblečení chlapci dát, až se probudí, ale nakonec se rozhodl ho obléct teď, protože chlapec bouřlivě reagoval na každý dotek a Yesung se s ním nechtěl prát, pokaždé, když mu měnil obklad...doufal, že mu dotek látky na těle dá alespoň podvědomě jakýsi pocit bezpečí, i když mu bylo jasné, že se Ryeowook bude i v jeho stavu bránit, bude si myslet, že ho zase chce...Yesung křečovitě stiskl látku v ruce. Co mu to udělal?

Stáhl z něj peřinu. Vymáchal hadr, co používal jako obklad a přejel s ním Ryeowookovi po noze. Musí ho alespoň trochu omýt, vypadá hrozně. Chlapec nereagoval. Usnul? Tím líp.

"Ne..." zasténal tiše Wookie, jak se probudil, když mu Yesung oblékal kalhoty. "Prosím...nech mě na pokoji..." šeptal Ryeowook, přestože stěží díky horečce vnímal, co se kolem něj děje.

Yesung stiskl čelist a málem si prokousl jazyk, jak se nutil, nic neříct - bylo by to ještě horší. Ještě nikdy mu nebylo tak mizerně. Oblékl chlapci ještě košili, ani ji nezapínal, a přikryl ho opět peřinou. Vypadal klidněji, jeho plán nejspíš vážně vyšel.

Yesung pohladil zpocenou tvář spícího chlapce a se zamračeným výrazem vymáchal hadr znovu v chladné vodě, než mu ho vrátil zpět na čelo. Ta horečka neodcházela...nelíbilo se mu to. Dostal do něj další hrnek čaje, hodně se potil a už teď byl dehydrovaný, nebylo třeba to ještě zhoršovat.

Opět nad ním zůstal stát a pozoroval ho, ani si nevšiml, že už se setmělo. Znovu vyměnil obklad. Věděl, že už pro něj dnes nemůže nic udělat, jen čekat, jestli se dožije rána.

Najednou až teď si uvědomil, jak hrozně moc je on sám unavený. Několika kroky přešel k pohovce, sám si nebyl jistý, jestli usnul, když na ni dopadal, nebo až krátce potom.

Poslední co vnímal, bylo tiché "Prosím, ne...", které chlapec šeptal ze snu.

 


Komentáře

1 syrinox syrinox | 24. dubna 2012 v 13:05 | Reagovat

Awwwwww, to bylo tak strašně ultimátní!! Bueeeew, chudinka Wookie, ale ta starostlivost Yesunga je tak strašně... kawaiii, úžasné, moc moc se těším na pokráčko. Strašně mě zajímá, jak se to vyvine dál... Mehehe Good job  ^^

2 Mizuki Mizuki | 24. dubna 2012 v 13:09 | Reagovat

Muhííí! Na vybice vyhrajem 1. místo a přijedu domů a vidím další kapitolu... Whíííík! Děkujů! O.o

3 Terry Terry | Web | 24. dubna 2012 v 16:20 | Reagovat

Ty jo, po přečtení toho, co  jsi napsala ty, jsem se lekla, že mu Yesung ZASE něco udělá, ale po přečtení tohoto dílku jsem byla velmi mile překvapena :) Z tvrdého, drsného Yesunga se stal nádherně starostlivý Sungie X) Uf, ještě že tak... A to, jak za Wookiem přišla Obluda, bylo krásný :) Hrozně moc se těším na pokračování X)

4 Mai Mai | 24. dubna 2012 v 18:13 | Reagovat

To bola krásna časť, chudák Wookie. Je mi ho tak ľúto, to čo spravil Yesung je neospravedlniteľné. Krásne a pútavo napísané. Teším sa na ďalší diel..:D

5 Saia Saia | 24. dubna 2012 v 18:59 | Reagovat

Ha !!Háááááá ha a tam to máš Yesungu..teda nemáš ....si si chcel len užiť a nakoniec si sa zamiloval.Tak Ti treba,teraz si to porieš zo svedomím.(Nie)Som škodoradostná takže si to chlapče uži,a opováž sa mu ešte ublížiť! (Som bola nakupovať-mám banán...takže bacha chlape)!!

6 Hatachi Hatachi | 24. dubna 2012 v 19:15 | Reagovat

Moc krásný díl. Nevim čím to je,ale tenhle díl se mi moc líbil. I když tam Sungie ubližoval Wookiemu a já u toho brečela,tak se mi to fakt moc líbilo. Ůžasná je změna Sungieho chování vůči Wookiemu. Ty jeho výčitky...jak mu ublížil. Jen doufam že pod jeho starostlivou péčí se Wookiemu uleví a nebude se ho bát. A Sungie dostane rozum a už mu nebude víc ubližovat. Jen by mu mohl vrátit Obludu... Jinak už se těšim na další díl...

7 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 24. dubna 2012 v 23:10 | Reagovat

Nádhera!!:) Jako to Yesung je takovej debil!! nechápu prčo mu tak ublížil když nechtěl!:( Ale co teď se o něj postará,ale doufám že mu Wookie aspoň trošku odpustí ikdyž to bude těžké!!:( No těším se na další dílek!!:)

8 Girl with devil smile ^ ^ Girl with devil smile ^ ^ | Web | 25. dubna 2012 v 13:56 | Reagovat

Celkom statočné brať to všetko na seba :D a kamene nebudú stačiť..:D My budeme hádzať už rovno balvany! :D Možno tie budú efektnejšie :D
Chudák Wookie.. Veď jeho každý všade len týra :D On je taký ochotný obetný baránok :D A som rada, že sa Sungie tak mierne uvedomil, veď bodajby nie..po tých mojich výhražných telefonátoch :D.. Som zvedavá ako to bude pokračovať ďalej, hádam mu už neublíži :)..a dúfam, že Wookie bude v poriadku ^ ^

9 Niera Niera | Web | 25. dubna 2012 v 18:36 | Reagovat

ahoj moc hezky píšeš a proto nechtěla bys někdy zajít na můj blog přečíst si povídku ??? doporučuju ti Laboratoř a další díly:) Budu moooooc ráda za tvoje komenty a Rady ;) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz