Nezapomeň na mě - 29. díl

8. března 2012 v 0:15 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Jak se tak koukám, tak tenhle cyklus bude ještě o něco dělší, než jsem předpokládala. Pokud to takhle půjde dál, tak se snad dopracuji i k padesáti kapitolám. No, uvidíme, co z toho nakonec vzejde. Každopádně, pokud jse za předešlý díl chtěla oslavné písně, květiny a sochy a nevím, co ještě, tak za tenhle díl chci palác a vlastní království! Muhehehehe, jako, tenhle dílek... je prostě... asi ten nejvíc ňuňu a ňahá a uhuhuííí, jaký jsem kdy napsala. Pouze dvakrát se tam objeví přímá řeč... (vítě, líbali se opravdu dlouho, troufnu si říct, že něco kolem 700 slov...) Tak jo, nebudu vás zdržovat, jděte číst, děti :D


Pořád nemůže uvěřit tomu, co se právě děje. Líbá Wookieho, opravdu jej líbá. A Wookie mu polibek oplácí, nesměle, něžně a tak nezkušeně, přesto v něm ten polibek vyvolává pocity krásnější, než cokoli. Ani jen nedoufal, že by tohle mohl zažít. Opravdový polibek. S Wookiem. Jeho ruce se přesunou z jeho tváře na pas, přitiskne si jeho tělíčko k sobě, jak nejvíc to jde, měkce jej líbá, pohrává si s jeho rtíky, jemně z nich uždibuje, vychutnává si jejich nasládlou chuť… Ryeowookovy ruce obejmou Yesunga kolem krku, oči má pořád zavřené, jeho rty odpovídají na Sungieho polibky stále stejně nesměle. Nikdy nikoho nelíbal… ne dobrovolně. Neví, co dělat, pouze nejistě pohybuje rty proti rtům staršího muže. Líbí se mu to. Opravdu. Rty jej příjemně brní, srdíčko tluče několikrát rychleji a i jeho dech se zrychluje. Cítí Yesungovy ruce, jak přejíždí po jeho zádech, mazlivě, krouživými pohyby jej hladí, přičemž jej pořád tiskne k sobě, něžně jej líbá… Tiše vydechne do polibku, je to tak neskutečně příjemné, tak krásné, tak…
Yesungie se nedokáže odpoutat od Wookieho rtíků, tolik po nich touží, tak moc, až ho to děsí. Jemně vsaje Wookieho spodní ret do úst, přejde po něm jazykem a mírně za něj zatahá, pootevře své rty a opět je přitiskne na Wookieho ústa. Odváží se zajít dál, jemně přejde po Wookieho rtech jazýčkem, spíš cítí, než slyší tichounké předení, které se line z Wookieho hrdla. Překvapí jej, když se chlapcovy rtíky mírně pootevřou a vyjde z nich tiché zaskučení. Měl by se stáhnout, nechce Wookieho vyděsit, jenže… ty pootevřené rty přímo vybízejí k tomu, aby přes ně proklouznul do jeho úst. Zkusí to, opatrně a pomalu, špičkou jazýčku vklouzne do Wookieho pusinky, přejde po jeho zoubcích, pořád je ve střehu, je ochotný kdykoli se stáhnout. Wookie však nevypadá, že by mu to nějak vadilo. Zkusí zajít dál, jeho jazyk vnikne hlouběji do Wookieho úst, polaská jeho patro, jemně, téměř nesměle, bojí se, aby chlapce nevyděsil. Avšak chlapec jen ještě o něco víc pootevře své rty a z jeho úst vyjde tichý vzdech. Yesung cítí, jak se Wookieho prsty proplétají jeho vlasy a jak se jeho drobný jazýček otře o ten jeho. Po zádech mu přejde mráz, příjemný mráz, který odeznívá jen velice pomalu. Sám se zkusí otřít o Wookieho jazyk, cítí jeho heboučký povrch, přejde po něm o něco odvážněji, a pak ještě jednou… Wookie se zachvěje pocitem, který projde jeho tělem, tak příjemným pocitem… Nikdy by si nepomyslel, že může být líbání takhle krásné. Nikdy nic podobného nezažil. Polibky, kterých se mu dostávalo… Ne, nebude vzpomínat, nechce vzpomínat. Vyžene tyhle myšlenky ještě dřív, než stihnou vyplout na povrch. Teď chce nechat vzniknout novou, o hodně krásnější vzpomínku. Vzpomínku, ze které nebude mít strach. Vzpomínku na tenhle polibek, nádherný, něžný, měkký, dokonalý… první. Pořád cítí Yesungův jazyk, jak zkoumá vnitřek jeho úst, příjemně to lechtá a způsobuje mu to mravenčení v bříšku, mražení v zádech, chvění celého těla. Vyjde Yesungovi vstříc, nesměle, možná až bojácně se zkusí dotknout jeho jazyka, pohne se proti němu. A Yesung mu odpoví, polaská jej, pak se opět stáhne a vrátí se ke zkoumání jeho úst, přičemž se jedna jeho dlaň odpoutá od jeho zad a přesune se na krk, aby si mohl jeho tvář přitáhnout ještě blíž a prohloubit tak polibek, který trvá snad věčnost. Wookie tiše zaskučí, jeho dlaň se sevře a mírně Yesunga zatahá za vlasy, nijak bolestivě, jen jemně, téměř to necítí. Pořád jej líbá, nechce, aby tenhle polibek skončil, na to je až příliš krásný. Nevinný a dokonalý. Stejně tak, jako chlapec, kterého svírá se své náručí. Pohrává si s jeho jazýčkem, proplétá je s tím svým, nenápadně ustupuje a Wookie jej svým jazýčkem následuje, dokud se nedotkne jeho rtů. Na chvilku se zarazí, neví, zda by tohle měl, nikdy tohle nedělal… Stáhne se. Staršího muže to nepřekvapí, mírně se pousměje, podruhé už se nesnaží vklouznout do jeho úst, opět jej líbá jen na rty, které jsou už mírně napuchlé. Mazlí se s nimi už jen chvilku, usoudí, že je čas polibek přerušit. Naposled se přitiskne k Wookieho rtům, poté se od něj odtáhne a otevře své oči. Ty Wookieho jsou pořád zavřené, jeho tvářičky jsou mírně zrůžovělé, rty o něco víc, jsou tak krásně prokrvené a napuchlé. V tu chvíli mu přijde snad ještě krásnější, než kdy před tím. Jeho dlaň spočine na jeho tváři, palcem přejde po jeho lícní kosti. Chlapec tiše vydechne a otevře své oči. Vyhledá Yesungův pohled, potřebuje se ujistit, že něha z jeho očí za těch pár okamžiků nevymizela. Ne, pořád je tam. A je snad ještě větší, než před tím. Mísí se se zvláštním leskem, o kterém jen tuší, co může znamenat. Netrvá dlouho a Yesungovy slova mu potvrdí, že tušil správně.
"Miluju tě." Tiché šeptání z Yesungových úst způsobí další mravenčení. Ty slova, ačkoli je Yesung první, kdo mu je řekl… tak příjemně hřejí na srdci. Kéž by mohl říct to samé. Avšak není si jistý, zda si může něco takového dovolit, když neví, jak upřímné by byly jeho slova, když nemá ani ponětí, jak vypadá láska… Snad, možná má představu, pokud jen láska znamená všechny ty nádherné pocity, které naplňují jeho srdce i tělo, pokud to příjemné mravenčení, zběsilý tlukot srdce a chvění, které mu způsobují Yesungovy doteky… ano, pakliže láska znamená tohle, může tyhle slova říct nahlas. Už se nadechuje, chce to říct, opravdu chce, avšak v tu chvíli se k němu Yesung skloní a opět uvězní jeho rty v polibku. A tak se slova změní v tiché vydechnutí. Polibek, který mu Yesung věnoval, už ale není tak dlouhý. Vlastně, na rozdíl od prvního mu tenhle přijde až zoufale krátký. Jen jemné otření rtů, tak by se to dalo nazvat. A pak se Sungieho paže opět ovinou kolem jeho pasu a přitisknou si jej k sobě. Wookie může cítit horkost Yesungova těla i přes látku jejich oblečení. Cítí tlukot jeho srdce. Cítí jeho rychle se zvedající a opět klesající hrudník. Cítí jeho dech ve svých vlasech, na své tváři. Jeho ruce, které jej zase hladí po zádech… Zavře oči a na chvíli zatouží, aby tenhle okamžik nikdy neskončil. Aby takhle mohli zůstat navždycky. Aby jej Yesung už nikdy nepustil ze své náruče. Už nikdy víc. Přitiskne se ještě blíž k jeho tělu, víc už to snad ani nejde, vytáhne dlaň z jeho vlasů a obě jeho ruce spočinou na Yesungově hrudi. Pohodlně se schoulí v jeho náručí do malého klubíčka a spokojeně zavře oči.
"Dovol mi takhle zůstat, aspoň chvíli." Zašeptá tichounce a následně na to cítí polibek ve vlasech. Yesung se usměje, pohladí jej po rameni, jemně jej nechá lehnout si do jeho klína, natáhne se pro deku a přetáhne ji přes jeho tělíčko. Ryeowook na chvilku otevře své očka a zakloní hlavu tak, že vidí do Yesungieho tváře. Jeho rty se zkroutí v mírném úsměvu a on spokojeně zavrní, když ucítí Sungieho dlaň na své tváři, když jej starší muž hřbetem ruky pohladí. Slastně přivře oči a pohodlně se zavrtá do teplé deky. Yesungieho dlaň líně přejíždí po jeho zádech, zatímco ta druhá pořád hladí jeho tvář. Pomalu se posouvá výš, vpluje do jeho vlásků a jemně se jimi prohrabuje, vnímá jejich hebkost, v uších mu přitom zní tiché vrnění, které se ozývá z Wookieho úst. Chlapec mu v tu chvíli připomíná koťátko, drobné, nevinné, toužící po něčím hlazení, po něčí náručí… po něčí lásce. Odvažuje se doufat, že snad po té jeho. Dech chlapce se pomalu stává pravidelným, jeho hrudník se zvedá pomaleji, klidněji a jeho tvář se uvolňuje spánkem, který mu přivádí Yesungieho hlazení ve vlasech. Tak příjemné a uklidňující. Uspává ho. Na jeho rtech hraje mírný úsměv, spokojený a snad i šťastný a on se poprvé za poslední dny propadne do hlubokého a nerušeného spánku s vědomím, že když se vzbudí, bude Yesung pořád s ním…
 


Komentáře

1 eSmy eSmy | Web | 8. března 2012 v 0:29 | Reagovat

Vieš ty čo?... Ja osobne ťa korunujem za najvyššiu vládkyňu Lulalandu! :D..... A nevieš si ani predstaviť, ako ťa milujem!.... To nič nemení na tom, že ťa do toho kresla raz posadím! XD..... Uf... a hlavne dúfam, že ráno vstanem! Ak nie, osobne dojdem až k tebe domov a priplesknem ťa o stôl! Tak bacha na má! :D... Dobre, dobre.... stálo to za to, aj keby som spala do 12.. a to vstávam o 5 ráno XD.... to je fuk!... A teraz! Spať! :D.... odomá dostaneš pusu :*.... a dúfam, že sa ti o nej sníva! Ak nie, nechci vedieť, čo ti urobím!.. Som tvoja manželka, tebe sa môže snívať len o mne! :D... Ha! A teraz vážne! Idem spať!!!! :D

2 Kami Kami | E-mail | Web | 8. března 2012 v 1:13 | Reagovat

*tupě zírá do monitoru a přemýšlí, jak že se to používá klávesnice, aby mohla napsat komentář*
o deset minut později:
To bylo...to bylo...to byl ten nejúžasnější dílek, když jsem četla ten úvod, řikám si, že jsem zvědavá, jaký teda dvě přímý řeči to budou a při každý z nich jsem pak dostala menší infarkt - větší při té první. To bylo tak naprosto dokonalý!! Já stejně nechápu, jak můžeš takhle psát, já hltala slovo po slově, každou větou jsem do toho byla víc zažraná a zároveň z toho taková bombardace emocí...kdybych to měla vyjádřit jazykem yaoistů, tak to bylo prostě hehehehe, chvílema až muhaha, ale celkově úplně ňuňuuuu *není blázen! snad jen trošku - do téhle povídky*
Už se nemůžu dočkat pokračování, stejně, i když ostatní povídky jsou taky dokonalý, tahle je prostě nejlepší ♥
PS: A to, že to bude mít víc kapitol, než jsi plánovala, VŮŮŮBEC nevadí!! :D

3 Polli Polli | 8. března 2012 v 10:10 | Reagovat

Boha mooooooooooooj! ♥ Odpadnem! ♥

4 Katy-chan Katy-chan | Web | 8. března 2012 v 10:27 | Reagovat

Dokonalé!!! Chcem další kapitolku v tomto rozpoložení!!! Už nechcem žádné trápení ani Wookieho a ani Sungieho!!! Takhle se nám to líbí!!! Děkuju za jednu z nejkrásnějších kapitol toho cyklu, tak si to nepokaž a piš ještě hezčí ;)

5 syrinox syrinox | 8. března 2012 v 15:22 | Reagovat

"tik tak, tik tak, tik tak" Ehhhhhhh????? Co to...? A joooo... Wáááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá (stačí XD) Dokonalost. Pro mě za mě si klidně vládni celému světu (udělej z něj ráj pro yaoistky a yaoisty prosím :D :3) Jsi skvělá, fakt že jo XD

6 Majka :3 Majka :3 | Web | 8. března 2012 v 16:18 | Reagovat

ňaaaaaaaaaa to bolo dokonaléééé :3 *_* božee čítala som to 2 krát a minimálne 5 krát si to ešte prečítam :D tento diel bol vážne taký ňuňu až je to pomaly nemožné :3 eheeeee si dokonalá Lulí aj s tvojimi poviedkami :3 ňahááááá teším sa na pokračovanie :D

7 Majka :3 Majka :3 | Web | 8. března 2012 v 16:18 | Reagovat

ňaaaaaaaaaa to bolo dokonaléééé :3 *_* božee čítala som to 2 krát a minimálne 5 krát si to ešte prečítam :D tento diel bol vážne taký ňuňu až je to pomaly nemožné :3 eheeeee si dokonalá Lulí aj s tvojimi poviedkami :3 ňahááááá teším sa na pokračovanie :D

8 Hatachi Hatachi | 8. března 2012 v 16:26 | Reagovat

Ježíš...tak tohle byl nejkrásnější dílek téhle luxusní povídky. Jsem moc ráda že si to klucí vysvětlili a jsou spolu. Moc se těšim na další díl,doufam že bude stejně nádherný...

9 Terry Terry | Web | 8. března 2012 v 16:57 | Reagovat

Kyááááá to bylo tak zlaťučké! Souhlasím s Hatachi - tohle byl snad nejkrásnější dílek celé téhle perfektní povídky ^^ Jsem tak šťastná, že se to stalo X) Moc jim to chlapcům přeju... Snad už budou šťastní :) Nebo, minimálně, že dalších pár dílů budou šťastní ^^ Skutečně přenádherný! Strašně moc se těším na pokračování ^^

10 Annie Annie | Web | 8. března 2012 v 17:03 | Reagovat

*Infarkt z nedostatku kyslíku* To je božíí!! Tak.. tak romantické ♥ Konečně jsou zase spolu a mají se rádi. Nádhera :D

11 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 8. března 2012 v 22:24 | Reagovat

Hele Lulí za tohle ti nechám postavim třeba sochu nahého chulieho:DD No jako to bylo krásné takoví první polibek bych chtěla!! Bylo to krásné tak úžasné!! tak tak reálné!! Bylo to nádherné.Jak to děláš? Pche já chci taky umět tak krásně psát!:))) Se musím učit no?!:D Jinak Lulí jen něco bude prosím i první sex?:D *úchylná* No né jen že ten polibek co teprve sex!!:DD <3 To by bylo NĚCO!!:D No jako Jak už jsem řekla Bylo to krásné úchvatné a nejkrásnější!!:DDD :**

12 Mijachi-chan Mijachi-chan | 14. května 2012 v 1:40 | Reagovat

Tak jo asi po deseti minutach jsem si konecne uvedomila ze za prve-nedycham a za druhe-ze priste bych mela rvat do polstare... Proste DOKONALE

13 Sarii Sarii | E-mail | 24. dubna 2013 v 18:42 | Reagovat

chces svuj palac? korunu a zezlo? mas to vsechno mit. vlastnorucne ti postavim nejvetsi palac na svete a tva koruna bude pretezka... ok! :D jestli je mravenceni v brise a mraz bezici pozadech spojeny s tlukotem srdce ktere se asi chysta explodovat, pak miluju tuhle povidku, tenhle blog, tvoje slova, tvoje povidky a hlavne... wookieho&yesunga couple <33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz