Vůně kopretin - 4. díl

8. ledna 2012 v 10:00 | Luli(na) |  Vůně kopretin
Tak tady máte další dílek VK. Uhn, hehe, tenhle mi přijde ještě divnější, než ten předešlý. Vlastně, tahle povídka je celá zvláštní. Ale svým způsobem se mi líbí. A opět jsem neplýtvala slovy :D No jo, nějak mě baví psát ty dílky takhle krátké. Ne, dělám si srandu, jen. Nějak nedokážu ty díly prodlužovat. No, ale berme to z té lepší stránky... aspoň těch dílů bude víc :D I když, tahle povídka asi moc dlouhá nebude, typuju těch 15 dílů, možná ani tolik. Ehe, cože jsem to říkala o Nezapomeň na mě? Že to měla být jednorázovka? Tohle měla být taky jednorázovka... No, tak si ten dílek užijte, děti. Snad se mi povede brzo napsat další :D


Sedí na parapetu, tvář otočenou do okna, tiše a bez hnutí sleduje kapičky deště, které se snáší z nebe. Po jeho tváři ztékají slzy, dopadají na jeho dlaně, které má nehybně složené v klíně. Jeho oči vzhlédnou k obloze, je černá a temná. Stejná, jako jeho srdce. I ona pláče. Blesky trhají šedé oblaky na kousky, stejně jako bolest trhá na kousky jeho srdce. Bolí to moc. Každý dnem víc. Čím déle jsou pryč, tím více si uvědomuje, že už je neuvidí. Že už se nevrátí. Jsou pryč…
Hangeng sedí na Siwonově posteli. Tichounce, bez jediného zvuku. Jako přízrak, neviděný, neslyšený. Pozoruje mladíka, který sedí kousek od něj. Sleduje slzy, které ztékají po jeho tvářích. Už několik hodin. Siwon se od rána nepohnul z místa. Jsou dvě hodiny. I když venku to vypadá, jako by byl pozdní večer. Vše je zahaleno v temnotě. Ticho, které v pokoji převládá, je nepříjemné. Cítí stísněný pocit na hrudi, jako by mu někdo drtil srdce v železném sevření. Má chuť vykřiknout, popadnout Siwona pořádně jím zatřást. Vypadá tak… bez života. Jako by byl pouhé tělo… žádná duše. Pouze slzy, které ne a ne ustat jej ujišťují, že ten kluk opravdu žije. A trpí. A Hangeng s tím nic nedělá. Měl by. Ví to. Chce to. Jenže neví jak…

Bum. Bum. Bum.

Zvuk, který jako jediný přehlušuje to nepříjemné ticho. Nepravidelné bubnování na okenní parapet, občasné záblesky následované hromy…
A dvě osoby, jejich tichý dech k jejich uším nedoléhá. Oba trpí, jeden ztrátou blízké osoby, druhý bolestí, kterou pociťuje v chlapcově srdci. Je s ním již několik dní a za ten čas dokázal poznat, že bolest, která sužuje jeho nitro, nepatří jemu. Patří tomu klukovi a útočí na něj jako temný stín. Cítí vše, co cítí on. Jsou spojeni od chvíle, kdy pohlédl do jeho očí…
Vstane, Siwon si jeho pohybu ani jen nevšimne. Nevšimne si, ani když se Hangeng vydá jeho směrem, když zastaví vedle něj. Nevnímá ani jeho dotek na svém rameni.
"Siwone." Tiché zašeptání jeho jména taky zůstane bez povšimnutí.
Hangeng jeho rameno stiskne pevněji, no Siwon, jako by byl uvězněn kdesi hluboko ve svém světě. Už několik dnů. Uzavřel se do sebe. Není to tak, že by mu nedokázal pomoct. Siwon jeho pomoc nechce. Odmítá ji přijmout. Ovšem, jeho rodiče zemřeli. Byli pro něj to nejcennější. Miloval je z celého srdce. Pořád na ně musí myslet. Na to, jak jsou mu teď vzdálení. Jsou tak daleko, že není možné dostat se k nim. Ne, dokud bude naživu.
Kdyby tak jen mohl za nimi. Jenže nemůže. Nejde to.
"Siwone?" dveře se otevřou a dovnitř nakoukne hlava jeho tety. Zamračí se, když si všimne, že se chlapec od rána nepohnul z místa. Podívá se na stůl. Snídaně, kterou mu donesla, je nedotčena.
"Siwone, miláčku, je oběd, pojď dolů." Řekne tiše ale naléhavě. Musí přece jíst. Nemůže se takhle trápit hlady.
Černovlásek sedící u okna ji nevěnuje sebemenší pozornost, jako by ji vůbec neslyšel. Hangeng si povzdechne, takhle to dál nepůjde…
"Siwonnie, prosím. Musíš mít hlad, pojď dolů." Zaprosí o něco zoufaleji žena u dveří. Nic. Žádná odpověď. Zoufale se na něj koukne. Jak moc je jí ho líto. Kdyby mu jen dokázala pomoct. Ale tohle zahojí jenom čas. Jen doufá, že se do té doby neutrápí…
"Nachystám ti jídlo na talíř. Prosím, přijď se najíst." Řekne ještě, než opustí pokoj. Je ji jasné, že nepřijde. Že i když mu opět jídlo ohřeje, nevezme si ho a ona to pak vyhodí. Přesto doufá.
Hangeng počká, než se za ni zavřou dveře, poté se otočí na chlapce.
"Siwone." Vysloví jeho jméno opět, i když ví, že mu Siwon neodpoví.
"Přestaň mě ignorovat. Já vím, že mě slyšíš. Musíš se jíst najíst." Promluví přísně. Vůbec ho nepřekvapí, že ani teď se mu žádné odezvy nedostane. Siwon se prostě rozhodl ignorovat svět kolem sebe. Jenže takhle to nepůjde. Chytne ho pevně za obě ramena a přinutí ho tak, otočit ho k sobě. Siwon se nebrání, jeho tělo se odevzdaně odvrátí od okna a jeho tvář se skloní k zemi. Několik slz dopadne na podlahu, další vytečou z jeho očí.
Hangeng chytne jeho tvář do dlaní a zvedne ji k sobě. Siwonův pohled je prázdný, dívá se někam daleko.
"Myslím, že to už stačilo, Siwone. Přestaň s tím a padej se najíst." Zavrčí nebezpečně. Už ho nebaví být na něj milý. Tolik se snaží a výsledek žádný.
"Slyšíš?!" zvedne hlas a nebezpečně se nad ním přitom sklání.
"Nech mě." Tichý hlas, poznačený pláčem a téměř neslyšitelný a mlha z jeho očí konečně zmizí. Vzpurně se koukne na Hangenga.
"Nech mě být." Zachraptí.
"Nenechám. Musíš se vzpamatovat. Copak chceš zemřít?" vyštěkne na něj. V Siwonových očích se objeví zvláštní záblesk.
"Ano."
Stačí vteřina… Pokojem se ozve svištění a pak mlaskavý zvuk. Hangeng vytřeští oči a o krok couvne. Jeho tělo reagovalo samo. Aniž by mu to poručil. Nechtěl to udělat. Nebo… nebo ano?
Siwon se drží za tvář a nevěřícně hledí na Hangenga. On mu dal vážně facku…?!
"Ty…" vydechne. V jeho očích se konečně odráží nějaká emoce. Překvapení.
"Jestli okamžitě nepůjdeš dolů, tak tě tam dotáhnu." Pohrozí Hangeng, když se sám vzpamatuje.
"Nemám hlad." Řekne tiše Siwon a otočí svou tvář zpět k oknu. Jako na povel, v tu chvíli mu zakručí v břiše. Kousne se do rtu.
"To je mi jasné." Chytí ho za paži a vytáhne na nohy. Siwonovi se zakroutí hlava a musí se opřít o jeho hruď, aby neupadl. Hangeng ho instinktivně obejme kolem pasu a přitiskne k sobě. Z té blízkosti mu po zádech přeběhne mráz. A nejen jemu. I Siwon se rozechvěje. Nechápe to. Ani jeden z nich. To, co to s nimi dělá, když jsou si takhle blízko. Přesto se ani jednomu z nich nechce tenhle kontakt přerušit. Stojí takhle ještě dlouhé minuty, než se opět ozve Siwonův žaludek.
"Musíš jíst. Musíš žít, Siwone." Zašeptá tiše Hangeng a přitiskne si chlapce ještě blíž k sobě. Je to tak příjemný pocit, držet ho v náručí. Cítit tlukot jeho srdce, které bije stejně, jako jeho vlastní. Jakoby měli jedno společné srdce… Drtí ho v pevném objetí, nechce ho pustit, i když ví, že musí. Skloní se a políbí ho do vlasů, vdechne jejich vůni, dlaněmi hladí jeho záda, jemně a něžně a Siwon má v tu chvíli pocit, jakoby se jeho bolest stáhla někam do úzadí. Snad jakoby měla z Hangenga strach. Je to zvláštní. Nezná toho muže. Neví, co je zač. Objevil se tak najednou. Odnikud. Bez vzpomínek a z jediným úkolem. Pomoct mu. Je snad anděl? Možná. Možná ne. Ale jeho náruč je tak hřejivá a uklidňující. A Siwon takhle touží zůstat. Ještě aspoň chvíli. Chvilinku…
 


Komentáře

1 Terry Terry | Web | 8. ledna 2012 v 10:32 | Reagovat

Paaani, to je něco tak.. UZasnyho, krasnyho a zajimavyho! Hrozně se mi ta povidka libi! :-) už se těším na další díl! ^^

2 eSmy eSmy | Web | 8. ledna 2012 v 10:41 | Reagovat

ehm.... he... he...... kedy bude ďalšia časť? *mimo*.... som otravná!... ale, keď.... mňa to zase chytá!!!!

3 Hatachi Hatachi | 8. ledna 2012 v 11:52 | Reagovat

Ůžasný,to bylo nádherný...Moc se mi ta povídka líbí...Wonnie je tak smutný až mi to trhá srdce jako Hanniemu.Určitě mu s tím smutkem pomůže...Mooc se těšim na další díl.Už se nemůžu dočkat...

4 Naru nee-chan Naru nee-chan | Web | 8. ledna 2012 v 22:08 | Reagovat

Přicházím ti jen oznámit, že jsem ti věnovala další díl Cesty, tak si ho užij xD

5 Lee Hyumi Lee Hyumi | E-mail | Web | 9. ledna 2012 v 16:22 | Reagovat

lulino...ja te miluju!!!!!! to je tak kraaaaasny :PP nemuzu se dockat dalsiho dilu!!! joo siwon by mel rict:
"pojd, pojd do me, polib me, pomiluj me!!" jo vim pak by to nebylo romanticky ale spise ciste porno:DDDDd bian:D

6 Kami Kami | E-mail | Web | 9. ledna 2012 v 20:18 | Reagovat

to bylo naprosto dokonalé :) ale obdivuju Hannieho trpělivost, já bych mu tu facku vrazila mnohem dřív... :D moc se těším na pokračování!

7 Elisha Siwonnie-chan Elisha Siwonnie-chan | Web | 14. ledna 2012 v 19:24 | Reagovat

Ňahaha. To bylo tak šmutněěěěěěěěěěěěě.. Chudinečka muj malinkej Šiwunek.... a já vím,, určitěm kdo zavinil tu nehodu.. muhahaha.. ale to je asi každému jansé.. že jo.. že to byl ten, kdo mysím,,, že jo LUlino? Muhuhéééé... už aby byl ten další dílek... a jinak se zas omlouvám, že to čtu až teď.. jsem hrozná.. já vím...

8 Syrinox Syrinox | 4. února 2012 v 14:25 | Reagovat

Ňuuuu... to je tak strašně krásný *wáááá* Krásnej dílek XD

9 주자 주자 | Web | 4. ledna 2013 v 15:52 | Reagovat

Jenže Hangeng bude ďábel, ne? :D to je tak strašně... strašně... sakra to se nedá popsat, ale asi všichni víte, co tím chci říct :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz