Sen

10. ledna 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Beast povídky
Tak je tady další povídka na přání. Já vím, že mi to děsně trvá, teď se věnuju hlavně povídce Nezapomeň na mě, jelikož ji považuju za něco jako povídku blogu. Prostě něco hlavního :D A má u mě přednost před všemi ostatními povídkami. No to je jedno, takže... Tady je povídka, doufám, že si ji užijete :D

Název: Sen
Fandom: Beast/B2st
Pár: KiWoon
Autor: Luli(na)
Varování: 18+
Věnování: eSmy


Cítí jeho přerývaný dech na svém krku, jeho dlaně, které přejíždí po jeho nahém těle, jeho horkou kůži, která se lepí na tu jeho, zběsilý tlukot jeho srdce. Koho? Netuší. Vkřikne slastí a prohne se v zádech. Jazyk kroužící kolem jeho bradavky mu způsobuje rozkoš… Dlaň, které objímá jeho chloubu, ho dohání k šílenství. Rty vystřídají prsty a jeho ústa se zmocní těch druhých. Jazyk přejíždějící po jeho rtech, vynucujíc si přístup dovnitř. Nechá se, otevře svá ústa a přijme jej víc než ochotně. Dlaň obepne jeho chloubu o něco pevněji, stiskne ji a potáhne. V polibku zanikne táhlý sten, jeho srdce splašeně bije, jeho plíce se zoufale snaží nabrat trochu kyslíku, ve spáncích mu tepou žíly, pot ztéká po jeho tváři, jeho oči jsou zastřené touhou, chtíčem, rozkoší. Chce, potřebuje víc. Chce jej obejmout a natisknout se na jeho tělo. Nedokáže se ale hnout. Jeho tělo nereaguje, neposlouchá, Jen odevzdaně leží a prahne po jeho dotecích, nechává ho dělat si s ním, co se mu jen zlíbí. Tak moc po něm touží, tak moc ho chce cítit… hluboko v sobě. Jeho tváře se od něj odtáhne a oči hnědé jako čokoláda se zabodnou do jeho vlastních očí. Pozná je. Ty oči. Poznal by je kdekoli. Ty oči, které jej provádějí v každém snu. V každé myšlence. A ty oči teď na něj koukají s chtíčem, zamlžené touhou. Jeho rty, ty dokonalý rty, které tak zoufale touží líbat, se začnou pomalu pohybovat a tiše, téměř bezhlasně zašeptají jeho jméno…
"Dongwoone."
Prudce otevře oči a posadí se. Zběsile dýchá a jeho srdce tluče jako o závod. Byl to sen. Jen sen. Uklidňuje se v duchu, přičemž se snaží zklidnit jeho zrychlený dech. Čím víc se probouzí a jeho mysl se rozjasňuje, tím víc si uvědomuje bolestivé pnutí v trenkách. Vytřeští oči a strhne ze sebe přikrývku. No tohle je konec! On je… vzrušený! Vzrušený ze snu, který by mu měl přijít nechutný, zvrácený… odporný. Sen, ve kterém spal…s mužem! A navíc s jakým! S NÍM. Ještě teď cítí jeho rty na těch svých, jeho doteky na své těle, slyší jeho šepot, vnímá vše, jako by to snad ani nebyl sen. Jakoby se to stalo. Dlouho se však na své myšlenky soustředit nedokáže. Jeho penis si žádá pozornosti. Ježiši! Tiše zaúpí a tiše vstane. Pak, ještě tišeji, přejde ke dveřím a zamíří do koupelny…

*

Kikwang pozoruje mladšího hnědovláska, jak už několik minut sleduje jedno a to samé místo v časopisu, přičemž je jasné, že nemá absolutní ponětí o tom, co to má vůbec v rukou. Musí se ušklíbnout, jak roztomile vypadá. Rozcuchané vlasy mu spadají do tváře, na rtech kousek marmelády, která mu tam zůstala po toustu, který drží v ruce a bezmyšlenkovitě z něj ukusuje, aniž by věděl, čím se to krmí. Je úplně mimo. Tak rozkošně mimo. Neokáže mu odolat. Vstane z křesla a přesune se na gauč vedle něj. Ani jen nepostřehl jeho přítomnost. Nad čím asi přemýšlí? Co jej zaujalo natolik, že už několik minut sedí bez pohnutí, téměř bez dechu?
"Nad čím přemýšlíš?" zašeptá těsně u jeho ucha a slabě na něj foukne. Hnědovláskova reakce je okamžitá. Trhne sebou tak, že málem spadne z gauče, časopis i toust mu vypadnou z rukou a z jeho hrdla unikne vyděšený výkřik. Kikwang se skvěle baví. Na tváři se mu pohrává škleb, v očích svítí jiskřičky.
"Ki-ki-ki-Kikwangu!" zaječí a posune se od něj co nejdál takovou rychlostí, že se málem rozplácne na zemi. Jeho starší kamarád má ale rychlé reflexy, obtočí paže kolem jeho pasu a vytáhne ho zpět na gauč. Přesněji - sobě na klín.
"To jsem tak děsivý?" zasměje se pobaveně. Hnědovlásek se na něj koukne vyděšeným pohledem. Jejich tváře jsou od sebe jen několik centimetrů. Cítí jeho dech na své tváři, jeho dlaně přejíždějící po jeho zádech… Jeho dech se zrychlí, když si uvědomí tu šílenou podobnost s jeho snem. Cítí, jak se mu potí dlaně, jak mu srdce začíná tlouct rychleji, jak se mu do mozku hrne krev, jak ho pálí tváře… Bože!
Kikwangovi neunikne rudá barva, která se mu hrne do obličeje. A přijde mu ještě roztomilejší, než kdy jindy. Jak moc ho chce…!
"Uhn, můžeš mě pustit." Promluví po chvilce, kdy si navzájem hledí do očí a on musí svůj pohled odvrátit. Pokusí se vysmeknout z jeho objetí, no Kikwang nevypadá, že by ho chtěl pustit. Právě naopak, jeho stisk zesílí a přitiskne si mladšího kluka blíž k sobě.
"Ale mě je takhle dobře." Ujistí ho Kikwang a nahne se o kousek dopředu tak, že jsou jejich tváře ještě blíž.
"Tobě snad ne?"
Stačil by malinký kousíček a mohl by ho políbit. Hnědovlásek zalapá po dechu a pokusí se odtáhnout od něj. Kiki se však posune zpět k jeho tvářičce. Pohled, kterým si přeměřuje jeho tvář, se mu vůbec nelíbí. Právě v téhle chvíli jej Kikwang pěkně děsí. A vůbec… kde jsou všichni? Kam zmizeli? Rozhlédne se po místnosti, snad, jako by se pokoušel najít pomoc. No v místnosti nikdo není. A dle ticha, které je přehlušené jen tlukotem jeho srdce, o kterém si je jistý, že ho slyší i Kikwang, usuzuje, že i celý byt je prázdný. Kam všichni zmizeli?
"Jsme tady sami, jen my dva, nikdo jiný."
On snad čte myšlenky? Dongwoon se zděsí a opět se o kousek odtáhne, vůbec si neuvědomuje, že tím, jak pořád couvá, je jeho tělo stále níž a níž a Kikwang postupně zalehává jeho tělo a vězní ho tak pod sebou. Uvědomí si to, až když pod hlavou ucítí polštářek a Kikiho tělo se na něj natiskne úplně.
"Kikwangu!" vykřikne zděšeně, o co se ten kluk snaží, proboha?!
"Copak?" zeptá se zvláštně zastřeným hlasem. Pohled na jeho rudnoucí tváře jej tak šíleně rajcuje. Stejně, jako každý jeho pohyb, jak se snaží spod něj dostat. Dongwoon si vůbec neuvědomuje, že si to dělá ještě horší. Tím, jak se snaží vyprostit spod Kikiho těla, se jen víc otírá o jeho klín. A Kiki po něm touží každičkou vteřinkou víc a víc!
"Ani nevíš, jak děsně rajcovní jsi, Dongwoone." Zašeptá smyslně a pohledem sklouzne k jeho rtům. Jsou tak dokonale tvarované, tak plné a lákavé. Přímo vyzývají k polibku. Olízne si vyschlé rty a začne se k němu pomalu sklánět.
"Kikwangu poč-…"
Jeho rty se přisají k těm Dongwoonovým, mladší kluk zalapá po dechu a jeho tělo ztuhne. V mysli se mu okamžitě začnou promítat vzpomínky na jeho včerejší sen. Na to, jak Kikiho rty, ty rty, které ho teď líbají, laskaly jeho tělo, sály jeho kůži, pohrávaly se s jeho bradavkami. Vzpomene si na ty pocity, které při tom ovládaly jeho tělo, tu touhu, ten chtíč, to prahnutí po dalších dotecích…
"Nečekal jsem, že tě jeden polibek takhle vzruší." Slyší Kikwangův pobavený hlas. Vytřeští oči. Cože…?! Kikwang si všimne jeho překvapeného pohledu a dlaní sklouzne po jeho těle až k jeho klínu, kde přejde po naběhlé bouli v jeho teplácích. Dongwoon zaskuhrá a zrudne po kořínky vlasů. Ježiši, takový trapas! Bože, má chuť zakopat se někam hluboko pod zem. Slyší Kikwangův smích, tichý a pobavený a cítí se ještě trapněji. Kikwang se s ním hrál. Jenom hrál, mělo mu to hned dojít, Zná přeci jeho povahu. Jenže ta blízkost jej natolik vyvedla z míry, že nedokázal vnímat nic jiného.
"Tohle mi nedělej, Woonie, jinak tě přetáhnu tady a teď hned!" zaskučí Kikwang vzrušeným hlasem... A Dongwoon si až teď uvědomí, že jej na stehně něco tlačí. Než stihne cokoli říct, Kikwangovi rty opět uvězní ty jeho v polibku. Dravém, vášnivém a hladovém. Nestará se o to, zda se to Wooniemu líbí, je si jistý, že ano. Kdyby ne, necítil by jeho vzrušenou chloubu na svém těle.
"Chci tě, Woonie, tak moc. Už dlouho, tak strašně dlouho." Šeptá do jeho rtů, jeho hlas je zastřený, vzrušený a děsně nadržený. Musí ho mít! Prostě musí! Odtrhne se od jeho rtů, které jsou napuchlé a tak krásně zrůžovělé. Tělem mu projede další vlna touhy, bože, tak moc po něm touží! Sleze z něj, Dongwoon si to pomalu ani neuvědomuje, přerývaně dýchá, jeho pohled je zamlžený, pořád ještě omámený z polibku. Kikwang využije jeho malátnosti, bez sebemenších problémů jen vytáhne z gauče a odnese si jej do svého pokoje. Tam má teprve ty správné pomůcky, které se na něj chystá vyzkoušet už pěkně dlouho. A právě teď se mu naskytla perfektní příležitost.
Hodí Dongwoona do peřin, co mladšího kluka konečně probere z transu, a sám si na něj obkročmo sedne, natáhne se k nočnímu stolku a z šuplíku vytáhne kovový předmět. Dřív, než se stihne Dongwoon vzpamatovat, vezme Kiki jeho ruce a přirazí mu je nad hlavu, obě jeho zápěstí uvězní v želízkách tak, že jsou jeho ruce připoutané k pelesti postele. Tak, a teď už mu neuteče.
"Co-co to děláš?!" vyjekne a trhne rukama, není mu to však nic platné. Pouta drží pevně.
"Hraju si." Olízne jeho čelist až ke krku a pak zpět směrem k oušku, které skousne mezi zoubky. "A ty jsi hračka."
"Tohle není vtipné, Kikwangu! Nech toho. Pusť mě!" Opět trhne rukama, až moc silně a sykne bolestí, když se mu kov vtiskne do zápěstí. Podívá se do Kikiho očí, no ty jsou zastřené touhou. Jak to, že si nikdy nevšiml, že by po něm mohl Kiki toužit? Jak to, že netušil, že je takový úchyl? A odkud má prokristapána ty pouta?! Starší z kluků se ušklíbne nad Dongwoonovým vyděšeným výrazem. Jak nevinný ten kluk je. Tak moc nevinný. A to navenek vypadá tak drsně. Přitom je o jen malé štěně… po kterém touží snad už od první chvíle, kdy ho uviděl.
"Bude se ti to líbit, Woonie, uvidíš. Tak jen lež a užívej si." Zašeptá smyslně a přisaje se rty k jeho krčku, vsaje do úst jeho kůži, žužlá ji a dráždí zoubky. Dlaněmi vklouzne pod jeho košili a pomalu se vydá na pouť po jeho těle, hladí jeho nahou kůži, která se pod jeho doteky chvěje, zkoumá jeho vypracované svaly, cítí je pod konečky prstů… ta horká jemná kůže, tak mladičká, jej neskutečně láká. Touží ji ochutnat. Každý její kousíček.
Pomalu rozepíná knoflíčky jeho košile, kousek po kousku odhaluje jeho sametově hebkou kůži, přejíždí po ni jazykem a zanechává po sově mokrou cestičku. Dongwoonův hrudník se zvedá pořád rychleji, to, co s ním Kikwang provádí… je to tolik podobné tomu snu… Snu, na který pohá myšlenka jej dokáže vzrušit. A Teď, když seto děje doopravdy…
"Kiki…" zaskučí a zakloní hlavu. Rty staršího muže právě zavadily o jeho bradavku, jeho zoubky ji jemně skousnou. Jen tak slabounce, přesto se dočká okamžité odezvy v podobě tichého vzdechu. Mráz sjede po jeho páteři a zpět.
"Ano, sténej, Woonie, jen sténej!" zachraptí vzrušením, tepláky už jej tak nepříjemně tlačí… potřebuje se uvolnit. A cítí, že i Dongwoonova vzrušená chlouba už by se ráda dostala zpod té těsné látky, momentálně tolik zbytečné a nepotřebné.
Nepárá se s tím dlouho, na jednou z něj stáhne jak tepláky, tak i trenky, ty pak pohodí někam za sebe. To samé opakuje i se svým oblečením.
Dongwoon zrudne, když uvidí Kikwangovo nahé tělo. Chce odvrátit hlavu stranou, ale nedokáže z něj odtrhnout svůj pohled. Bože, tolikrát ho viděl bez trička a nic to s ním nedělalo… V čem je tohle jiné? Možná v tom, že teď jej nepozoruje jen z dálky. Že teď se Kikiho nahé tělo otírá o jeho vlastní, cítí jeho horkou kůží, která se k němu lepí. Cítí tlukot jeho srdce, když se Kikiho tělo povalí na něj. Jen stěží si uvědomuje, co s ním starší kluk provádí, přes polibky, tak žhavé a vášnivé, se nedokáže soustředit na nic jiného.
Kikiho jazyk plení jeho ústa, vychutnává si každou skulinku, jeho dlaně hladí Woonieho tělo, posouvají se pořád níž… Jeho prsty obejmou vztyčený úd mladšího kluka a ten slastí vykřikne do polibku. Jeho tělo se prohne a oční víčka se pevně semknou k sobě.
"Líbí se ti to, viď, že jo, ty malá děvko." Kousne ho do rtu, poněkud hruběji, než plánoval a mladší kluk zaskučí bolesti. Hned na to však táhle zasténá, Kikiho šikovné ruce jej přivádí do extáze. Jeho rty se odpoutají od Woonieho úst a začnou klesat po jeho čelisti, ke krku, na který se hladově přisaje, zanechá po sobě pár flíčků, pěkně rudých, které se budou dát jen stěží zakrýt. Postupuje dál, věnuje tu nejstarostlivější péči jedné, poté i druhé bradavce, hryže je, saje, líbá, dokud obě nejsou tvrdé vzrušením. Zlíbá jeho bříško, na jazyku cítí slanou chuť potu, který se v drobných kapičkách objevuje na těle mladšího z nich, vklouzne do jeho pupíku…
"Kikwangu!"
Trhne sebou, jeho ruce se snaží vymanit z toho pevného sevření… nejde to. Bolestivě zaskučí. Touha dotýkat se je tak obrovská.
"Kiki, pusť mě, prosím…" zažadoní.
"A ty mi utečeš. Zapomeň na to, princezno, zůstaneš pěkně tady se mnou."
"Kiki, prosím, chci se tě… HÁÁÁH!" před očima se mu zatemní, když starší kluk vezme jeho penis do úst a pohltí ho téměř celý. Před očima má rázem tmu, nevnímá nic, než to teplo a vlhko kolem něj… úplně zapomene, co chtěl říct, jeho mozek nemá dostatek krve na přemýšlení. Všechna tato tekutina se nahrnula do jiného orgánu, kterému teď Kikwang věnuje největší pozornost. Svými rty jej objímá a pohybuje hlavou v pomalých tazích, tak mučivých a zároveň tak úžasných.
Dongwoonovi hučí v hlavě, vyschlé hrdlo jej pálí, jeho rty jsou suché a vlasy přilepené k čelu. Jeho hrudník se zvedá v šílené rychlosti, jak nedokáže popadnout dech, dlaně svírá v pěst, napíná všechny svaly v těle, ve spáncích mu tepou žíly, střídá se v něm horko a chlad, horko, chlad a zase horko a černovlásek svou hlavou pohybuje pořád rychleji, pak zastaví, vypustí jej z úst, olízne jej jazykem, zastaví u jeho žaludu, pomůže si rukou, stáhne předkožku, špičkou jazyka přejde po malinké dírce, ucítí chuť touhy, která vytekla ven, opět jej celého pohltí, chce cítit víc té lahodné chuti, chce si vychutnat celé jeho tělo. Naprosto celé. Zabloudí dlaní k jeho otvůrku, nenamáhá se z jakoukoli přípravou, vnikne do něj hned dvěma prsty…
Dongwoon zalapá po dechu, když pocítí náhlou bolest, která vystřelí z jeho konečníku. Co to…?! Jeho svaly se stáhnou, pokouší se vyhnat pryč… ať už je to cokoli, ať to zmizí.
"Ki-kiki… bolí to… přestaň!" zaskučí, no starší kluk jej ignoruje, místo, aby z něj prsty vytáhl, začne s nimi pohybovat. Kroutí jimi v různých uhlech, snaží se najít bod, ten, který přivodí Wooniemu tu největší rozkoš. Nepřestává při tom kouřit jeho chloubu, pořád rychleji a rychleji a Dongwoon začíná zapomínat na bolest, přestává ji vnímat, jeho mysl opět zatemní jediné - touha.
Kikwang cítí, jak to v Dongwoonovém penisu škubne a o vteřinu později jeho ústa zaplní horká tekutina. Převalí ji na jazyku, chvíli si ji vychutnává, poté vše spolkne. Vypustí z pusy jeho úd a přesune se k jeho rtům. Věnuje mu žhavý polibek plný touhy, touhy po něm. Pohlédne do jeho očí, zastřených mlhou, pohled upřený někam daleko, jeho zrůžovělé tváře… jsou tak rozkošné, tak rajcovní, tak… Tak moc ho chce. Vytáhne z něj prsty a vmísí se mezi jeho nohy. Potřebuje ho cítit, ten těsný prostor kolem něj. Potřebuje být v něm, potřebuje to tak moc! Aniž by ho varoval, prudce do něj pronikne.
Pokojem se ozve dvojí výkřik, jeden plný rozkoše, druhý plný bolesti. Obou se zatmí před očima. Kikwang se v něm hned pohne, vzrušením snad ani nedýchá… Je tak těsný! Dokonalý…Ach, Bože!
Dongwoon opět vykřikne bolestí, jak moc to pálí, bolí, nechce to…!
"Ne, dej to pryč! Bolí to!"
Z očí se mu spustí slzy, prosí jej, aby přestal, ale Kikwang dělá přesný opak. Pomalu se v něm pohne, pak ještě jednou, cítí, jak se to mladé tělo pod ním třese… všimne si jeho slz. Bolí ho to…? Až teď si uvědomí, oč jej ten kluk prosí. Kruci! Nějak kvůli vlastní touze zapomněl…
"Pššš, to bude dobré, uvolni se, jen klid." Skloní se k jeho rtům a věnuje mu něžný polibek. Žádná dravost, nebo chtíč, jen jemné pohlazení rtů, měkký a vlhký polibek. Hladí jeho tělo, přejíždí jimi po jeho bocích, pomalu, něžně… Líbá jej, jazykem krouží kolem jeho rtů, vsaje spodní a zatahá za něj. Pohne se v něm, jen nepatrně, neškodně…
Ze rtů mladšího unikne tichounký povzdech. Zkusí se pohnout ještě jednou, o něco prudčeji. Další vzdych, teď už hlasitější. Rty se mu zkroutí v úsměvu, začne se v něm pohybovat, pomalu, pořád trochu opatrně, no nevydrží to dlouho, jeho touha je silnější. Úplně se z něj vysune a poté do něj prudce vnikne až po kořen. Mladší kluk vykřikne, no není to bolest, co otřese jeho tělem, nýbrž neskutečná slast, když se Kikiho penis otře o tu uzlinku v jeho těle.
"Kiki…!" lapá po dechu, jeho tělo se prohýbá v křečích rozkoší, kterou mu starší z nich způsobuje. Jeho steny zaniknou v dalším z polibků, krátkém, přesto neskutečném. Kikwangovy rty se od něj odtrhnou, místo toho se opět začnou věnovat jeho krku, zdá se mu, že rudé flíčky blednou a to přeci nemůže dopustit. Chce přeci, aby každý věděl, že tenhle chlapec patří jenom jemu. Vsaje jeho kůži, kousne jej, silně, jeho zoubky se zabodnou do Woonieho kůže, neublíží mu však. Přesto Dongwoon zaskuhrá bolestí, kterou mu způsobuje Kiki i pouta, které má na rukou, smíšenou se slastí. Sám neví, co z toho vnímat víc. Oboje se mísí a přivádí ho to do zvláštní agonie. Jeho vlastní chlouba je opět vzrušená a Kikwang ji cítí na svém břichu, ušklíbne se a přesune se dlaní k jeho klínu. Silně ji stiskne a okamžitě ji začne zpracovávat.
Černovlásek přiráží pořád rychleji do toho dokonalého těla pod sebou, touhou se mu dělají mžitky před očima, cítí, že už brzo bude…
"Woonie!" prohne se v zádech, jeho sperma vystříkne do Dongwoonova těla, pár tahy dopomůže k vrcholu i mladšímu klukovi. Woonie zakloní hlavu, v jeho penisu to škubne, jeho tělo se napne v poslední křeči a hnědovlásek se udělá na své vlastní bříško. Kikwang se zmoženě opře o Dongwoonovo tělo, přerývaně dýchá, po zádech mu ztékají kapičky potu. Vyklouzne z Woonieho těla, dlaněmi se opře o postel a nadzvedne se tak, aby viděl chlapci pod sebou do tváře. Rudé skvrny na jeho obličeji, zamlžený pohled, napuchlé rty, to vše spojeno v téhle kráse, která pod ním zběsile vydechuje… Nádherný, takový on je. Nádherný a šíleně rajcovní. Klidně by si ho vzal opět, no vidí na něm, že by to ten malý nezvládl. Skloní se k němu a políbí ho na rty.
"Myslím, že teď už tě pustit můžu." Ušklíbne se po chvilince, když se odtrhne od jeho rtů. Natáhne se k poutům a zakroutí klíčkem, v poutech to cvakne a ty konečně uvolní Dongwoonovy ruce. Ten, rychleji, než by Kikwang čekal, se posadí a vlepí staršímu klukovi mlaskavou facku. Černovlásek se chytne za hořící tvář a upře svůj ublížený pohled na Woona.
"Nesnáším tě, ty úchyle jeden hnusnej!! Zařve na něj a vyskočí z postele. Neujde ale ani dva kroky a Kikiho paže se ovinou kolem jeho pasu.
"Kam si myslíš, že jdeš?" zašeptá těsně u jeho ouška a políbí ho na krk.
"Nech mě!" pokusí se mu vysmeknout, no než se naděje, ani neví jak a opět leří zády v peřinách a Kikwangovo tělo se tyčí nad ním.
"Nikam nepůjdeš. Nepatří se utéct z postele hned po sexu, tohle si milenci nedělají." Přísně se na něj koukne.
"Mi-milenci?" vyjekne Dongwoon a jeho odhodlání utéci je najednou pryč. Až teď si uvědomil, co se vlastně stalo… Vždyť oni… Bože!
"Něco je špatně?" zeptá se Kiki, no na odpověď nečeká a hladově se přisaje na Woonieho rty. Po chvilce se od něj odtáhne a jeho tvář ozdobí ten jeho typický dech beroucí úsměv, který láme srdce všech žen, dokonce i mužů… a Dongwoon ví, že je ztracen.
"Zůstaneš pěkně se mnou, kocourku."
 


Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 10. ledna 2012 v 16:16 | Reagovat

Tak toto bylo vážně ůžasný... Jen Kiki mohl být při vpádu jemnější... Nádhera toto...

2 Terry Terry | Web | 10. ledna 2012 v 16:52 | Reagovat

To bylo tak úžasné! Si teda z Kikiho udělala pořádný nadržený hovado :D Ale na kráse této povídky to neubralo, spíš naopak :D Opravdu skvělé ;)

3 eSmy eSmy | Web | 10. ledna 2012 v 18:19 | Reagovat

Ehm, ehm... ako si ho to nazvala?.... Děvko?... ehm, ehm.... čím ti mám tresnúť?.... Moje zlatíčko mi nebudeš volať takto!.... A ako... to že ho ošukal trochu nešetrne, dorbe, to ti odpustím *kecá, tečú jej sliny* ..... Ale takto ho urážať!.. Také enviniatko nazvať děvkou!.... ňah... *kasá si rukávy*  Čo s tebou??? *chcela si zmysluplný komentár!*.... ehm, ehm.... už mlčím. *Elza: je mimo, a tečú jej sliny, koment dopíšem ja:D*... Takže, skvelé!!! Ale mohlo byť aj úchylnejšie, ani jedna z nás by sa nenahnevala :D.... Keď príde zase Woonie kuknúť, pošli nám sem prosím Lucyho kamošou aj s... *už mlčím, ty vieš čo za pomôcky máš pribaliť!* Nech je stranda :D.... Ehm... vše... eSmy už sa spamätala a za chvíľku ma odtiaľto vyhodí!!!! Mizím!

4 ElenEstel ElenEstel | 10. ledna 2012 v 19:02 | Reagovat

je to nádherný a líbí se mi to

5 kiki-chan kiki-chan | Web | 11. ledna 2012 v 2:22 | Reagovat

wooow, že bych začala komentovat tvoje yaoiovitý jednorázovky? nebo za to zase může má noční komentovací nálada? a nebo jenom Šmoulové remixnutý Lipánkem? né, já nejsem sjetá xDD

*řeknete mi někdo, co to Hyuk chlastá za mlíka? Lipánek to asi není, co?*
- no, to fakt není... a vypadni z mýho komentáře
*CO! Ty píšeš další komentář k povídce od týhletý??*
- jaký týhletý? To je Lilina... teda, Lulina, se mi to plete xDD A mohl by sis to taky přečíst, je to yaoi...
*né díky, to si radši zajdu na útržky do tvého mozku*
- tse! ti ty PWPéčka hned tak nenapíšu...
*jdu spát*
- trhni si!
éééééé, vyjde mi to nebo Kevinovi usekneme hlavu? xDDD

No, takže... uh.. Kevin se mi pomstil a lehnul si mi na drát... no nejdřív jsem jako... kuš, proč ten kluk používá mojí přezdívku? Jsem mu chtěla vynadat, ale jaksi mi to překazily sliny v hubě a ruka u nosu, takže... eh... to nic, trpím stavy, kdy mám potřebu publikovat naprosto bezúčelný komentář... a běda blogu, na který to padne... ale když už, tak by mohl být k článku, ne?

... protože tahle povídka za to taky může xD taková nadržená... no a už se mi to zase zamlžuje... a pak jsem chtěla, aby trochu přemýšlel, ale pak mi došlo, že vlastně chudák nadrženej prasák... chudáček Woonie... :( ale dopadlo to dobřeeee :) a to je to nejhlavnější... jinak by tu tenhle žbleptanec vůbec nebyl...

a nebo bych tu mohla vypsat mix zvuků, které jsem u toho vydávala a zmizet dřív, než udělám tu nejlepší věc - smažu tento komentář. A jestli až sem zítra vlezu nebudu mít omlácenou hlavu za to, jak jsem Kevina ztrapnila, asi si ho budu muset udobřit nějakým yaoiem xD Uh... někdo zapomněl, že nepíše článek... a jéje, Kevin se probouzí...
*CO TOHLETO JE????*
sbohem!
už mě víckrát neuvidíš...
*a se zpěvem na mě nechoď!*

6 syrinox syrinox | 29. dubna 2012 v 19:45 | Reagovat

Naaaaa, to bylo dokonalýýý awwwww :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz