Nezapomeň na mě - 15. díl

14. ledna 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Další dílek Nezapomeň na mě je na světě. Uhn, přijde mi takový zvláštní, přesto se mi líbí. Proč mám pocit, že má Yesung prazvláštní pedofilní sklony? *neřešit* Ehé, no, děti, všimly jste si, že jsou ty dílky v poslední době o něco delší? Muhehehe, vaše Lilu(na) se překonává, že? Jen nevím, jak dlouho mi to překonávání vydrží :D No, myslím, teda doufám, že pár dílů ještě jo :D + k tomuhle dílku patří i jedna písnička... é, teda piano verze :D Proč, to pochopíte za pár vteřin :D Tak směle do čtení, děti :D




"Zkus to taky." Pobídne jej Yesung a povzbudivě se usměje.
Wookie k němu stočí svůj pohled a skousne si ret tak, jak to dělá pokaždé, když je nervózní. Yesung si tohohle jeho gesta všimnul už dávno a oblíbil si ho. Patří k němu. Vypadá to tak zranitelně a taky roztomile. Celý je roztomilý. Až moc roztomilý.
"Je to moc těžké." Brání se Wookie, nevěří si tak moc, aby to zkusil. Vybrnkávat si jednoduché melodie, to nic není, ale tohle? Tohle nezvládne. Jak by mohl?
"Není. Ty to zvládneš. No tak."
Wookie se podívá na bílé klávesy, dotkne se jich prsty, chvíli váhá, než začne hrát. Jde mu to. Prvních pár vteřin, poté se splete. Povzdechne si a stáhne ruce. Vrhne po Yesungovi smutný pohled.
"Já to říkal. Nejde mi to."
"Nevzdávej se tak lehce, Wookie. Pojď, budu tě vést."
Yesung udělá něco, co Wookieho překvapí. Vezme ho za pas a vysadí si ho na klín. Opře svou tvář o jeho rameno a přitiskne své dlaně na hřbet Wookieho rukou. Chlapec se zachvěje, když ho Yesungův dech pošimrá na krku a po zádech mu přejde mráz. Zavře oči a zhluboka se nadechne. Potlačí nutkání vysmeknout se mu a utéct. Ne. Yesung… mu nechce ublížit. Nikdy by mu neublížil. Nikdy. Opakuje si v duchu a snaží se zklidnit rychle bušící srdce.
"Hraj."
Yesungův hlas je tichý, přesto ho slyší zřetelně. Otevře oči a pohne rukama. Cítí na nich ty Yesungovy. Netíží ho, jen jemně spočívají na těch jeho, lehounce, téměř se jej ani nedotýkají… vedou ho. Nenápadně, tak, že si to skoro ani neuvědomuje… Hraje jeden tón za druhým, sám se diví tomu, jak mu to jde. Mražení v zádech postupně ustupuje, Yesungův dech na krku už mu nevadí… téměř ho necítí, tak moc je zahlouben v těch nádherných tónech. Ani si neuvědomí, že Yesungovy ruce zmizí, místo toho se ovinou kolem jeho pasu, něžně a slabounce. Netiskne ho k sobě, pouze se ho dotýká. Yesung zavře oči, objímá Wookieho tělíčko a poslouchá. Mírně zakloní hlavu a vdechne vůni jeho vlasů, natáhne se výš a své rty na malý okamžik přitiskne k Wookieho spánku. Přesně v tu chvíli skladba skončí.
Wookie se chce zeptat, co si Yesung o jeho hraní myslí, no nechce přerušit tu magickou atmosféru, která se vznáší ve vzduchu. Ucítí, jak se Yesungovy ruce ovinou pevněji kolem jeho pasu a přitisknou ho k sobě. Vzápětí ucítí další polibek, tentokrát na tváři. A Yesung pořád mlčí, objímá ho a svými rty spočívá pořád na jeho kůži. Wookiemu po zádech opět přeběhne mráz. Právě v tuhle chvíli má ze staršího muže strach. Jeho tělo se chvěje a napjatě čeká, že… Vlastně ani neví, co čeká. Zároveň však pociťuje prazvláštní touhu zůstat takhle. Zády opřený o Yesungovu hruď, pevně sevřen v jeho náručí, s jeho horkým dechem na tváři… Nechápe se. Chce pryč, nebo ne? Bojí se nebo… nebo co? Je zmatený. Nedokáže pochopit své pocity. Co vlastně cítí? To chvění, které postupuje celým jeho tělem, když jej k sobě Yesung takhle tiskne… Je to strach? Je to něco jiného? Odpor? Tak proč nechce, aby jej Yesung pouštěl?

*
Na okenní parapet dopadají kapky deště, které o něj tiše bubnují. V dálce se ozývá temné hřmení, slabé, je pořád ještě daleko. Je to jen předzvěst další bouře.
Zamyšleně hledí před sebe, přemýšlí, kam by mohl Wookieho vzít. Chce, aby si ten chlapec užil co nejvíc radosti. Aby dohnal ty ztracené dny… roky svého dětství. Chce mu ukázat, jak je život krásný. A možná… to chce ukázat i sám sobě. Že i přes vše špatné v tomhle světě je i něco dobrého, i když tomu sám jen těžko věří. Při své práci, při všem, co zažil. Při všem, co si musel prožít Wookie… Má pocit, že na světě je mnohem víc špatných věcí, než těch dobrých. Bolest. Smutek. Zoufalství. Smrt… Co dobrého vlastně život přináší?
"Sungie?"
Usměje se. Wookie. Pokud by chtěl najít cokoli dobrého, stačí se podívat na tohohle chlapce. Natáhne k němu svou ruku. Wookie vejde do pokoje a přejde k jeho posteli. Nechá svou dlaň zmizet v té Yesungove. Starší muž jej stáhne k sobě do postele, opře se o zeď a Wookieho si opře o svou hruď. Chlapec zavře oči a nadechne se vůně Yesungova trička. Nechá se hladit po zádech a užívá si ten pocit bezpečí. A blížící se bouře v tu chvíli ztrácí svou děsivou stránku.
V pokoji je šero, jsou teprve čtyři hodiny, nebe je přesto temné, zastíněné šedými mraky zlověstně se vznášejícími na obloze. Jsou děsivě nízko a tak zvláštně nehybné. Sleduje je přes zamlžené okno. Jindy tak děsivé… teď mu přijdou neškodné. Teď, když je s ním…

*

Prohlíží si fotografie, které jsou vloženy v starém albu vázaném v pevných tmavomodrých deskách. Ani neví, jak je napadlo vytáhnout z nočního stolku album, který Yesungovi připomíná minulost. Noční lampička je jediný zdroj světla, který se v pokoji nachází. Venku je už dávno tma, no bouřka jakoby neměla v plánu ustat. Yesung sedí vedle Wookieho, sem tam k nějaké fotce přihodí krátkou poznámku, povětšinou ale mlčí. Jednou rukou objímá Wookieho kolem pasu, ten je opřený o jeho rameno. Očima zkoumá osoby na fotkách, poznává jenom Yesunga a může jen hádat, že ti ostatní jsou jeho rodina. Máma. Otec. Malý bratr… Jinyoung. Tak přečte jeho jméno pod jednou fotkou, u které je připsaný datum.
Starší muž se zahledí na fotografii usměvavého chlapce. I když je to jen pouhé zachycení okamžiku, přesně se jej pamatuje. Vzpomínky jej na pár vteřin vrátí do minulosti, vrátí jej v čase o několik měsíců před den, kdy je ztratil…
"Yešungu! Podívej! Podívej!" sotva šestiletý chlapec přiběhne ke svému staršímu bratrovy, drobnou ručku natahuje k jeho obličeji, v dlani drobná mušlička perleťové barvy.
Hnědovlásek se usměje a rozcuchá jeho vlhké vlasy.
"Je krásná." Usměje se na něj a nechá si vtisknout mlaskavou pusu na rty.
"Je pro tebe! Protože jši ten nejlepší bráška na švětě!" v očích mu živě zajiskří, jazykem vklouzne do mezery mezi zoubky a nespokojeně mlaskne.
"Kdy už ten zub vyrošte?"
"Až si ho nebudeš pořád tlačit tím jazykem zpět." Zasměje se Yesung, když se chlapec zamračí stejně jako pokaždé, kdy mu tohle řekne.
"Youngie, Yesungu, oběd!"
Chlapec se otočí k domku a nadšeně zapiští.
"Palačinký!"
Yesungovi na tváři hraje mírný úsměv, pomalu se vydá za Jinyoungem, který peláší do domu a jen pokroutí hlavou, když chudáček dostane vynadáno, že dovnitř nanese písek, když si neotře nohy.
"Ale no tak mami, vždyť ten písek je uvnitř tak jako tak." Zastane se ho Yesung, vezme malého kolem pasu a vyzvedne si ho na záda.
"Hijé do kuchyně!" vřískne Jinyoung. Černovlasá žena jen pokroutí hlavou, no úsměv na tváři prozrází, že se ani v nejmenším na ty dva nezbedy nezlobí.
"Tak běžte, než vám to táta všechno sní."
Něžně pohladí fotku, která byla focená stejného dne. Tehdy byli všichni šťastní. Tehdy ani jen netušili, že to jsou jejich poslední prázdniny… poslední, které stráví společně…živí.
"Měl jsi ho moc rád?" Wookieho tichý hlásek přeruší tok jeho myšlenek, vrátí jej zpět do přítomnosti. Podívá se na něj a mlčky přikývne. Chlapec stočí svůj pohled zpět na chlapce na fotce. Podobá se mu - Yesungovi. Má stejné oči. I stejné rysy.
Wookie pocítí zvláštní bodnutí u srdce. Neví, co je to za pocit, ale ten pohled, jakým se Yesung kouká na onu fotku… V tu chvíli má pocit, takový zvláštní pocit… nedokáže ho popsat. Něco takového necítil. Nikdy… Nelíbí se mu to. Bolí to.
"Máš… máš rád i mě?" neví, proč se tohle ptá, nechtěl se to ptát. Myslí, že se to nechtěl ptát. Vždyť Yesung mu to už řekl. To, že ho má rád. Už několikrát. Tak proč tedy? Neví, ale… v tuhle chvíli. Potřebuje se ujistit. Něco v jeho nitru jakoby potřebovalo slyšet to opět.
Yesung otočí hlavu k mladšímu klukovi a střetne se s jeho pohledem a opět se mu zatají dech. Nechápe, co to s ním je. Ale když se na něj Wookie kouká… má pocit… Tak zvláštní pocit, že je něco jinak. Neví co. Prostě něco. Přesto se na jeho tváři objeví něžný úsměv a zvedne dlaň k Wookieho tváři. Políbí jej na čelo, pak o něj opře to své.
"Ano, mám."
 


Komentáře

1 Kaoru Kaoru | 14. ledna 2012 v 11:17 | Reagovat

ÚŽASNÉ TAK ROZTOMILOUČKÉ!!!..:D..Já chci další dílek!!.buhehe!!..*fňuk* ...už se těšíím a mooc!!..<3 :D

2 Katy-chan Katy-chan | Web | 14. ledna 2012 v 11:50 | Reagovat

A mě budeš vyčítat něco o tom, že u mé povídky strávíš celý den jak jsi závislá...a co mám říkat já??? hmmm...? denně to tu čekovat kdy zas přibude cute Wookie a kawaií Sungie...arghhh, já chci další díííílek!!! *smutně kouká* :)

3 eSmy eSmy | Web | 14. ledna 2012 v 13:00 | Reagovat

ňáaaah!.... ty mi to robíš naschvál!!! Ty ma chceš zabiť cukrovkou!.... ňah!... ďalší dieeel!... prosííím!

4 Lucy Uchiha Lucy Uchiha | Web | 14. ledna 2012 v 14:02 | Reagovat

Tak tahle povídka je naprosto užasná ^^ Wook je tu pořád tak nevynej, rozkošnej až stydlivej :3 Áh doufám že bude brzo další díl ^-^

5 Terry Terry | Web | 14. ledna 2012 v 16:32 | Reagovat

To je tak neuvěřitelně rozkošný! ^^ Ňah, já tuhle povídku zbožňuju! XD Už se těším na další díl :D
A jen tak naokraj - máš naprosto luxusní layout ;) :D

6 Hatachi Hatachi | 14. ledna 2012 v 16:37 | Reagovat

To bylo tak něžný a ta skladba tomu ještě navíc dodává tu něžnou láskyplnou atmosféru. Fakt ůžasný... Moc se těšim na další díl. Tak honem honem,nenech nás dlouho čekat...

7 Take Ho Take Ho | 14. ledna 2012 v 17:17 | Reagovat

nevím jak to říct .... jednoduše BYLO TO NÁÁÁÁDHERNÉ

8 Ai Renge Ai Renge | Web | 14. ledna 2012 v 21:54 | Reagovat

Na to řeknu jen tohle: Kyaaaaaaah~ Krásný díl! ^^

9 Kami Kami | 15. ledna 2012 v 14:20 | Reagovat

Muáááh opět jsem ukořistila mámě v práci komp a doufala jsem, že to tady bude...a ono BYLOOO!! byl to naprosto úžasný dílek, takový ňuňuuu, ta úkolébavka je prostě úžasná, ale stejně mě dostala ta náhoda s tím překladem... *ještě teď je mrtvá* a už se moc těším na pokračování, začíná to mezi nima jiskřit, muhahaa
a tak jsem přemýšlela...bez kompu na to mám času dost...a mám svou teorii o tom chlapovi, u kterého Wookie byl...no uvidíme :D

10 Kami Kami | 15. ledna 2012 v 14:20 | Reagovat

a máš naprosto úžasný dess ^^

11 Nixerwil Nixerwil | Web | 15. ledna 2012 v 22:13 | Reagovat

ojojoj :D to se nám to ale pěkně vyvíjí :D

12 syrinox syrinox | 7. února 2012 v 15:23 | Reagovat

Wááá... krásný TT_TT

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz