Nezapomeň na mě - 13. díl

9. ledna 2012 v 11:00 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Uhn, tak jsem konečně dopsala další dílek, který je... ehé... Je to až neuvěřitelné, ale není smutný... hehe, a možná vás to potěší, ale několik dalších dílů bude dobře naladěných a... é... víte, jak je to s těma jiskrama... no to je jedno. Prostě, pár dílů teď bude takových oddechových, než se to zase posere, pak už se bude znovu něco dít. Takže děti, tady to máte, užijte si toho klidu před bouří, já padám psát další díly, popřípadě další povídky, abych to měla do rezervy :D



Jen co se konečně vrátí domů, přitáhne si Yesung Wookieho do náruče a málem ho rozdrtí ve svém pevném objetí. Ryeowook nejdříve vyjekne překvapením, rychle se ale vzpamatuje a zdráhavě Yesunga obejme kolem pasu. Skryje tvář do jeho hrudě a nasaje jeho jemnou vůni. Jeho tělo se uvolní, objetí, které mu Yesung věnuje, už mu není nepříjemné. Už dávno ne.
"Teď už jsi můj. A já tě nikomu nedám." Promluví Yesung šťastně a políbí chlapce do vlasů. Cítí se, jako by právě vyhrál tu nejcennější věc na světě. Ne, nejcennějšího člověka. Má chuť ho samou radostí umačkat. Teď už mu ho nikdo nikdy nevezme. Může být s ním, tak jak mu slíbil. Může ho chránit. Může tady být pro něj.
"Mám tě moc rád, Wookie." Další polibek do vlasů a ještě pevnější objetí. Diví se, že to křehké tělíčko se ještě nerozpadlo. Chlapec v jeho objetí málem nedýchá, přesto netouží po tom, aby jej pustil. Jeho drobné prsty se zaháknou do košile na Yesungových zádech, na rtech mu hraje mírný úsměv.
"Já…" začne tichounce, neví, zda si to může dovolit. Pořád je v něm ta špetka strachu. Že se něco pokazí, že něco udělá špatně… že něco řekne špatně. Že Yesunga rozzlobí. Že už ho u sebe nebude chtít. Že ho pošle pryč. Ne. Potřepe hlavou a rychle zažene tyhle myšlenky. Yesung se na něj nikdy nezlobil. Nikdy na něj nekřičel. Nikdy ho neudeřil. Nikdy mu neřekl, že ho u sebe nechce. Nikdy.
"Taky tě mám rád." Vydechne tak tichounce, že jeho hlas málem zanikne v Yesungově košili. Starší muž ztuhne překvapením z toho, co slyšel a vytřeští oči. Prudce… až moc prudce jej od sebe odtáhne a Ryeowook se zděsí. Neměl to snad říkat…?
"Cože?" zeptá se nevěřícně. Ryeowook ale nedokáže odpovědět. Yesungova reakce jej vyděsila. A Yesung si až po chvilce uvědomí, že ho svým chováním musel vyděsit. Ale… to, co Wookie řekl… Řekl to vůbec?
"Promiň mi to. Nechtěl jsem tě vyděsit. Je mi to líto." Zvedne ruku k jeho tváři a pohladí ho nejněžněji, jak to jen dokáže. Stejně něžně mu pak shrne vlasy z čela a pak jen na něj políbí.
"Jsem tak moc šťastný, Wookie. Že už mi tě nikdo nemůže vzít." V jeho pohledu se odráží něco, co Ryeowook nechápe. Něco, o čem sám Yesung nemá ani ponětí, že tam je. Něco, co by jej ani nikdy nenapadlo, že by tam mohlo být. Něco…
"Nemůže." Zopakuje po něm Wookie a kouzelně se usměje. Yesungovo srdce opět vynechá úder. Vůbec ho však nenapadne zabývat se tím. Je šťastný. Skutečně šťastný. A Wookie… Jeho malý Wookie taky vypadá šťastně. Konečně, po takové dlouhé době. V jeho očích hrají malé jiskřičky radosti. A strach, ten, který tam míval, ten už téměř není vidět. Je tam, ale je moc hluboko, zastíněn radostí a štěstím.
"Pojď ke mně." Usměje se na něj a opět ho uvězní ve své náruči. Nemůže se nabažit toho pocitu, kdy ho k sobě takhle může takhle tisknout. Kdy může cítit jeho teplo, tlukot jeho srdíčka, jeho horký dech na své hrudi… Tolik pro něj ten maličký znamená.
Wookie si užívá jeho hřejivé náruče. Cítí se v ní tak dobře. Chráněn od všeho, co mu hrozí. Když je s ním, nebojí se. Nemá strach. Z ničeho. Cítí se tak neuvěřitelně spokojeně. Tak krásně. Tak… šťastně. Ani jen nedoufal, že někdy opět pocítí štěstí. Vzhlédne svýma očima k staršímu muži.
"Můžu tě mít rád?" zeptá se bojácně. Pořád si není jistý. Yesungova reakce byla až moc děsivá. Teď se mu však dostane jen dalšího krásného úsměvu a přikývnutí.
"Můžeš. Ovšem že můžeš." Jeho rty se zase na malý okamžik přitisknou k jeho čelu, dlaň opět zabloudí ke tváři.
"Můžeš cokoli, co si jen budeš přát." Zašeptá a myslí to smrtelně vážně. Byl by schopen tomu chlapci schopen snést i modré z nebe, kdyby si o to zažádal. Byl by schopen čehokoli, jen aby z jeho rtů nezmizel ten krásný úsměv. Jeho paže se pořád ovíjí kolem Wookieho těla. Nechce se mu ho pouštět. A Wookie taky nevypadá, že by mu Yesungovi doteky byli nepříjemné. Yesung pocítí radost z toho, že Wookie už z něj nemá strach. Že se mu podařilo získat jeho důvěru. A ničím nechce tuhle důvěru zradit. Nikdy. Ať by se dělo cokoli, vždycky bude Wookiemu vším, co bude chtít. Přítelem, ochráncem, rodinou… Čímkoli.
Chlapec se na něj jen unešeně kouká, nechá se jim objímat, nechá se hladit i líbat do vlasů. Kdokoli jiný si tohle dovolit… zbláznil by se strachy. Ale Yesung… Věří mu. Tak bezmezně. Jeho slovům, jeho úsměvu, jeho očím. Věří všemu, co mu ten muž dává. Bezpečí, lásku, pocit štěstí… Jeho paže se obmotají kolem jeho krku a Wookie se k němu přitiskne, jak nejvíc to jde.
"Děkuju." Zašeptá tiše.
Yesung nedokáže skrýt překvapení. Ten kluk jej dneska udivuje čím dál, tím víc. Ne, nevadí mu to. Naopak. Je za to rád. Drtí jej v náručí, Bez jediného slova. Stojí uprostřed obýváku. Je to snad věčnost, co takhle stojí v objetí bez jediného pohybu. Slova nejsou potřebná. Stačí přítomnost toho druhého.
Ticho, které tak dlouho přetrvává, přehluší až zvonění Yesungova mobilu, které vyděsí jak jeho, tak i Wookieho, který sebou polekaně trhne. V duchu několikrát prokleje tu zatracenou osobu, která ruší tuhle jejich krásnou chvíli, odtáhne se od Wookieho a spěšně vytáhne telefon ze zadní kapsy nohavic.
"Ano?" zeptá se ne příliš mile, aniž by se podíval, kdo volá. Bylo mu tak dobře.
"Nějaký nevrlý, myslel jsem, že jsi šťastný. Stalo se něco?" zeptá se veselý Siwonův hlas.
"Rušíš." Odpoví Yesung bez přemýšlení.
"Vážně?" slyší Siwonův smích.
"Co jsi chtěl?" zeptá se už o něco mileji a přitom se usměje na Wookieho, který se na něj tiše kouká.
"No já jen, myslel jsem, že bychom to mohly oslavit. Heechul dnes přišel s tím, že je ve městě pouť a mě napadlo, jestli byste tam nechtěli taky…"
Yesung už chce souhlasit, pak se zamračí, když si vzpomene na Wookieho.
"Nevím, zda je to dobrý nápad. Víš… je tam moc lidí."řekne nakonec.
"Ach, to mě nenapadlo." Řekne Siwon omluvně. Ten nápad se mu tolik líbil a nadchl ho, že na to úplně zapomněl.
"Snad někdy jindy."
"Jo, snad. Tak nic. Měj se."
"Jasně, ty taky. A Užijte si to s Heechulem." Rozloučí se a típne hovor.
Wookie na něj tázavě zamrká. Neptá se. To si ještě nedovolí. Neví, zda může. I přes to, co Yesung řekl.
"To byl Siwon. Ten, co jsme ho dnes potkali." Odpoví na jeho tázavý pohled. Chlapec pokývá hlavou na znak, že si ho pamatuje.
"Chtěl, abychom s ním a jeho přítelem šli na pouť, která je ve městě."
Wookie zamrká.
"Pouť?" Myslí… tu pouť? Kolotoče, stánky se sladkostmi, různé atrakce. Viděl to v televizi. Bylo to ve filmu. A líbilo se mu to. Tolik barev a světel a toho všeho kolem… Yesung si všimne nadšení v jeho očích.
"Ty bys tam chtěl jít? Mezi tolik lidi? Nebudeš mít strach?" zeptá se Yesung. Wookie se kousne do rtu. Lidi. Budou tam. Bude jich tam hodně. Ale… Láká ho představa, že by to mohl vidět na vlastní oči. V televizi to vypadá tak krásně. Lákavě. Váhá. Neví, jestli chce nebo nechce jít.
Yesung pozoruje jeho nerozhodnou tvář. Vidí na něm, jak moc by chtěl. No vidí i strach z tolika lidí, co tam budou. Nemyslí si, že je dobrý nápad, aby tam šli. Avšak nechá rozhodnutí na Wookiem. Ten ještě hodnou chvíli přemýšlí, až nakonec téměř neznatelně přikývne. Vždyť… Yesung tam bude s ním. Ochrání ho. Nikomu nedovolí, aby mu ublížil. Sám to řekl. Bude při něm. Nenechá ho samotného. Nikdy. Slíbil mu to. A Wookie mu věří. Usměje se, zářivě a tak roztomile dětsky. Přikývne ještě jednou, no protentokrát už víc odhodlaně a nebojácně. Tak, že se tomu Yesung musí zasmát. Na malou chvíli v něm uvidí svého malého brášku. Stejně nadšený a rozzářený. Zvedne ruku a vpluje dlaní do jeho vlasů, aby je mohl rozcuchat. Wookie se tomu gestu rozkošně zasměje.
"Tak dobře, jen se převléknu. Dáme si něco malého k snědku a pak můžeme vyrazit." Pohledí jej po tváři a vyběhne po schodech do svého pokoje. Rychle se převlékne z bíle košile a kalhot do obyčejného nátělníku a plátěných třičtvrťáku. Vytáhne ze skříně ještě mikinu, jelikož večer už bývá zima, vezme ještě jednu, pro Wookieho a vrátí se dolů. Když vejde do kuchyně, Wookie už na něj s úsměvem čeká. Připraví jen něco lehkého na zub, je mu jasné, že na pouti se stejně přejedí, až je budou bolet břicha. Pak ho napadne, měl by zavolat Siwonovi. Vyhledá si poslední přijatý hovor.
"Ano?" ozve se po několika pípnutích Siwonův hlas.
"Jdeme taky."
 


Komentáře

1 Kami Kami | E-mail | Web | 9. ledna 2012 v 13:48 | Reagovat

to bylo tak...ňahááá a...ňuňu - já vim, moje čeština je úchvatná, ale jinak to prostě vyjádřit nejde, já na to prostě nemám slov, bylo to naprosto úžasné ^^
a navíc táááááák dlouhý :D už se nemůžu dočkat pokračování, chci vidět Wookieho na pouti :D

2 eSmy eSmy | Web | 9. ledna 2012 v 16:18 | Reagovat

že napíšeš aj to... ako bolo na púti? :D.... prosííím *psí kukuč*

3 Terry Terry | Web | 9. ledna 2012 v 16:25 | Reagovat

Jůů to bylo tak sladký! Oni jsou spolu takový rozkošní ^^
Úžasný dílek! A dlouhý! :D Už se těším na výlet na pouť! :D

4 Jenny Jenny | Web | 9. ledna 2012 v 16:36 | Reagovat

*,* dáál O.O jenny tuto povídku miluje Q_Q xDD

5 Hatachi Hatachi | 9. ledna 2012 v 18:47 | Reagovat

Ůžasný,to bylo tak sladký tak něžný. Napíšeš dílek jak si klucí užili pout´ (všichní čtyří),prosim prosim... Těšim se na další dílek...

6 ElenEstel ElenEstel | 9. ledna 2012 v 19:35 | Reagovat

je to úchvatný a jsem zvědavá jak to bude na pouti

7 Kaoru Kaoru | 9. ledna 2012 v 20:19 | Reagovat

MUííí tak užasné..hňaaa!!...:D..DALŠÍ DÍLKE!:..TEN WOOKIE MIMINKO!.:D

8 syrinox syrinox | 7. února 2012 v 15:07 | Reagovat

*mrtvá* Wááá to bylo krásný a slaďoučký a wáááá a ááá a chňáááá *vyjadřovací schonosti zaostaly* No jo no, jseš prostě skvělá :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz