Chci ti patřit - 2. díl

13. ledna 2012 v 6:00 | Luli(na) |  Chci ti patřit

Tak jo, děti, je tady další díl. Hej, řeknu vám, stihla jsem ho v rekordním čase (přesně za jednu hodinu a osmnáct minut :D). Jako, ne že by byl nějak extra dlouhý, ale tak, co se dá čekat, že? Když to píšu já. Už jste si musely zvyknout :D A pokud ne, vaše smůla. No, tak doufám, že se přes to přenesete a že si dílek stejně užijete :D




Práskne dveřmi, v očích ho pořád pálí slzy vzteku a ponížení. Pořád tomu nevěří. Jak mu tohle mohl udělat? Jak?! Zahnal ho do kouta, nedal mu na výběr.

"Nenávidím tě!" zařve směrem ke dveřím, vzteky kopne do stolu s učebnicemi a ty se s rachotem rozletí po celé místnosti.

Nevšímá si toho, kopne do převráceného stolu podruhé, potřebuje si vybít zlost. Potřebuje se uklidnit. Nejde mu to. Padne na postel, tvář skryje do polštáře. Prohrál. Tohle je poprvé, co si neprosadil svoje. Tohle je poprvé, co musí splnit něco, co mu otec přikázal. Mohl by utéct. Přespat u kamaráda, udělat nějaký další skandál, aby ukázal otci, že nehodlá poslouchat. Ale… představa toho, že by jej otec poslal do Číny - a věří, že by to udělal, ještě nikdy neviděl v jeho očích tolik chladu - je přímo děsivá.

"Nenávidím tě," zopakuje tiše, jeho hlas se v polštáři ztrácí.

Vrazí pěstí do pelesti postele. Proč?!



Leeteuk si povzdechne, i přes to, že se Henryho pokoj nachází o patro výš, jeho výkřik slyšel. Skryje tvář do dlaní a zavře oči. Nenávidí se za to, že musel použít tuhle vyhrůžku. Poslat ho do Číny. To je to poslední, co by kdy udělal. Ale stejně. Nebylo to fér. Vůči Henrymu.

Ozve se klapání na dveře, tiše vyzve muže za dveřmi, které se následně otevřou. Nemusí ani zvedat pohled, aby věděl, o koho se jedná. Kangin, jeho nejlepší přítel. Nepamatuje si dne, kdy by ho alespoň jednou nespatřil. Byl s ním pořád.

"Co jsem udělal špatně, Kangine? Řekni, co?" cítí se strašně.

Uslyší kroky, pomalé a tiché a pak na jeho rameni přistane něčí dlaň. Stiskne jej v povzbudivém gestu. Leeteuk stáhne ruce z tváře a dlaní spočine na ruce muže, který stojí vedle něj. Pohled pořád upřený stranou. Kangin vezme jeho tvář do dlaní a otočí ji k sobě. Leeteuk se střetne s jeho leskavým pohledem.

Neříká nic, jen mlčí a kouká do jeho očí, které jsou plné bolesti. Leeteuk byl pořád tak hodný a laskavý. Až moc. Už když byli děti… Pořád dbal na to, aby byli ostatní kolem něj šťastný, aniž by se zajímal o sebe. Možná i to je důvod, proč se od něj nikdy nevzdálil. A možná… možná je to jen tím, že toho muže miluje. I když mu to nikdy nepřiznal…



Znechuceně se podívá na tu hromadu děcek, obyčejných… Nesahají mu ani po kotníky. A on tady s nimi bude muset vydržet téměř rok. Jen s velkým sebezapřením se přinutí vystoupit ze svého auta. Ignoruje všechny ty pohledy i šuškání studentů, kteří jej zahlédli a poznali. Jak by taky ne. Jeho hnědé, téměř zrzavé vlasy, vždy perfektně upravené, na nose sluneční brýle a drahé oblečení. Navíc to auto. Ano, kdo by nepoznal Park Henryho. Nejbohatší dítě ve městě, možná i ve státu.

"Co ten tady dělá?"

"Není to ten Henry?"

"Bože, ten je krásný!"

"Přišel tady machrovat, co?"

Z každé strany slyší šeptání, nevšímá si ho ale. Vůbec nereaguje. Pouze jde rovnou k budově, jako by všichni kolem byli vzduch. Jako by mu nestáli ani jen za jediný pohled. A taky že nestojí. Za doprovodu zkoumavých a nanejvýš dotěrných pohledů, ze kterých se mu dělá špatně, se dostane až před dveře ředitelny. Ani jej jen nenapadne zaklepat, sáhne na kliku a bez dovolení vejde dovnitř.

Okamžitě se do něj zabodne pár přísných očí.

"Vás doma neučili klepat?" muž sedící za stolem nadzvedne obočí, čeká, zda se ten chlapec omluví, či nikoliv.

Když se ani po pár vteřinách ničeho nedočká, opět se začne věnovat papírům, jako by tam nikdo jiný kromě něj nebyl.

"Mám tady nastoupit," promluví hlasem plným opovržení.

Nejraději by se otočil na patě a odešel. Jenže… nemůže. Tohle je poprvé, co nemůže nic. Zatne zuby. Tohle mu nedaruje. Ředitel nevypadá, že by jej Henryho slova jakkoli zaujaly, přehrabuje se spisy, které má na stole.

"Jste snad hluchý?" zavrčí, když se hodnou chvíli nic neděje.

Žádné odpovědi se však nedočká.

"Hej!" vykřikne už celkem naštvaně. J

eho nebude nikdo, opravdu nikdo ignorovat. Vítězně se usměje, když ředitel zvedne svůj pohled k němu. No stejně, jako se objevil, taky i zmizí.

"Rád bych vám teď něco vysvětlil. Na téhle škole se kromě umění učí i slušnému chování a já rozhodně nestrpím, aby tady na mě nějaký malý fracek, kterému ještě ztéká mléko po bradě, křičel "hej"! V takovém případě se můžete rovnou otočit a jít, odkud jste přišel. A teď mě omluvte, s nevychovanými dětmi se zahazovat nemíním," s tím veškerý jeho zájem o Henryho osobu končí.

Hnědovlásek na něj zůstane němě civět. Cože co? Malý fracek? Jak si jen dovoluje…?!

"Víte vy, kdo já jsem?!" zařve vztekle.

Co tohle má znamenat? Aby tady nějaký dědek řval. Na něj!

"Ne, jistě mi to povíte," urovná papíry, vloží je do složky a odloží stranou.

Opře se lokty o stůl a podepře si bradu.

"Park Henry. Syn lorda Park Jungsooa, známého taky pod jménem Leeteuk," pronese hrdě, div se mu na zádech nerozprostře pomyslné páví peří.

Slovu lord schválně dodá důraz, aby tak ukázal na to, jak vzácný host je to pro tuhle školu.

"Tak syn lorda." ředitel uznale přikývne, v jeho očích se ale odráží pouze výsměch. "A co já s tím? Jíst se to nedá, dýchat taky ne… Tak mi řekněte, k čemu vám to je?"

Henry se zarazí. Co?

"Zřejmě si myslíte, že když jste z nějaké vážené rodiny, tak se tady s vámi bude zacházet v rukavičkách, viď? Vyvedu vás z omylu, nic takového se nestane. Váš otec mě osobně požádal, aby s vámi všichni jednali, jako se všemi ostatními. Žádné privilegia, žádné ústupky."

Henry vytřeští oči. To nemyslí vážně?!

"Můj otec vás požádal?!" vydechne nevěřícně.

"Přesně tak. Proto doufám, že nebudete dělat problémy a že se budete chovat tak, jak se na mladého budoucího lorda patří. Teď si zajděte vedle, moje zástupkyně už má pro vás připravené učebnice, rozvrh a uniformu," pokyne ke dveřím.

"Uniformu?!" vyjekne zděšeně.

Copak on bude nosit uniformu?! Jako nějaký podřadný student? No tak to ne! V žádném případě.

"Máte s tím snad nějaký problém, princátko?" střelí po něm takovým pohledem, že Henryho zamrazí v zádech.

"Ne," šeptne nakonec.

Ředitelův pohled v něm vyvolává jistý respekt. Stejný, jaký měl, když naposled mluvil se svým otcem. Od té doby ho vlastně neviděl. Ne, že by mu to nějak vadilo. Nestál o jeho společnost. Ne po tom, co mu provedl.

"Výborně. Můžete jít."

 


Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 13. ledna 2012 v 8:59 | Reagovat

Tyjo Luli to bylo krásný... Dobře tak Henrymu,opravdu je rozmazlený spratek... Jojo,kdepak asi Teukie udělal ve výchově chybu... Jinak se mi líbí jak mu ředitel říká "princátko"... Uniforma mu bude zajisté mooc slušet!!! A kdy se potká s Chulím? A rozvine se vztah Kangina s Teukiem v milostný? Tak honem na další dílek,prosim prosim...

2 eSmy eSmy | Web | 13. ledna 2012 v 14:18 | Reagovat

No, fajn... pohoda.... HEnry to schytal. Trochu studená sprcha. Ale tak, má sa vedie chovať. Ale aj tak si na neho zlá! Nevravím, že si to nezaslúži, ael si! A ešte asi aj budeš, čo? :D Dorbe, na krátke diely sme si už zvykli, žiadny problém, pokieľ majú aspoň 2 strany :D:D

3 Katy-chan Katy-chan | Web | 13. ledna 2012 v 14:55 | Reagovat

Honem honem další!!! I když nevím co dřív...jestli tohle nebo Nezapomne....arghhh...potřebuju další dávku!!!

4 Terry Terry | Web | 13. ledna 2012 v 16:07 | Reagovat

He, Henry to dobře schytal :D Skvělý díl! X) A rozvine se vzah KangTeuk na milostný? :D Už se těším, až se Henry setká s Chuliem! :D Moc se těším na pokračování :D

5 Lee Hyumi Lee Hyumi | E-mail | Web | 13. ledna 2012 v 19:48 | Reagovat

tak rkatky???? ceka te smrt vis to??? hned jdu skontorlovat jestli jsi na skypu!!!! :D ty princatko:DDD eheh ja chci dalsi diiiiiiiiiiiiiil!!!!!!!!!!!!!!

6 Lucy Lucy | E-mail | 15. ledna 2012 v 18:57 | Reagovat

:DDD jist se to neda, dychat taky ne.. tak kcemu vam to je XDDD  mm... desne se tesim na dalsi dil ;) :D

7 Kami Kami | E-mail | Web | 27. ledna 2012 v 23:26 | Reagovat

tak to se mi hooodně líbí...jdu hned na další díl :D

8 syrinox syrinox | 5. února 2012 v 13:46 | Reagovat

Krásný díl, hned jdu na další XD

9 주자 주자 | Web | 5. prosince 2012 v 18:02 | Reagovat

to bylo hustý :D Nejdřív ,,ten je krásný'' a pak ,,přišel tady machrovat'' :D *pod...skříní?* :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz