Nezapomeň na mě - 4. díl

4. prosince 2011 v 1:21 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Tak jo, děcka, je tady další dílek. Ani tenhle není moc dlouhý. U téhle povídky mi to rozepisování nějak nejde, pokusím se to ale napravit. Zatím se musíte smířit s krátkými díly. Tak jo, já padám, matka už mě vyhazuje, že musím jít spát, bo je pozdě... no... a popravdě, už se mi zavírají oči... hehe... jen doufám, že v tom nebude moc chyb, páč... jako, teď už to po sobě vážně kontrolovat nebudu... tak... tady to máte. Dobrou noc :D




"Takže v pondělí." Yesung vstane ze židle, rozloučí se s klientkou a opustí kavárnu. Slunce jej udeří do očí a tak je rychle přimhouří. Vytáhne sluneční brýle a nasadí si je. Pomalým krokem se vydá do centra. Potřebuje koupit Ryeowookovi něco na sebe, opravdu nemůže běhat jen tak v tričku. Myslí se mu mihne obraz vyhublého tělíčka, vystouplé žebra, jizvy a modřiny… nechápe, jak je možné, že takové zvířata chodí po téhle planetě. A pak někdo řekne, že existuje Bůh. Kdyby ano, tohle by se nedělo, tohle by nedovolil. Ten vyděšený pohled, kterým se na něj Ryeowook kouká, jej bolí. Nedokáže si představit, že někdo tak mladičký pocítil, co je to opravdu trpět. Děti by to vědět neměli. Měli by si užívat života, měli by se z něj těšit… neměli by znát tuhle bolest, prostě ne…
"Můžu vám pomoct?" Yesung sebou trhne a zmateně se podívá na prodavačku, která na něj mluví. Jen se usměje a záporně pokroutí hlavou. Prodavačka jej tedy nechá a odběhne za dalším zákazníkem. Yesung se probírá tričky, snaží se odhadnout Ryeowookovou velikost. I když se ji pokusil zjistit ji z trička, které měl chlapec na sobě, když ho našel, nepovedlo se mi to. Štítek s velikostí byl zničený stejně jako zbytek oděvu. Ani se neobtěžoval pokoušet se vyprat ho. Spolu s džíny, které měl Wook na sobě, je prostě vyhodil. Nenechá přece toho chlapce nosit ty kusy hadrů, co byli kdysi oblečení.
Zaplatí nákup, popadne tašky a vyjde na rušnou ulici Soulu. Zamíří rovnou k budově soudu, aby si vyzvedl auto, pro které si ještě nestihl zajít. Přemýšlí, zda je Wookie v pořádku. Wookie… ani si nestihl všimnout, kdy mu začal říkat touhle zdrobnělinou. Teda říkat… používal ji spíš jen v hlavě. Ale líbí se mu. Je taková nevinná, stejně jako on.
Sykne bolestí, když jej potah sedadla popálí na kůži. To příšerné horko udělalo z jeho auta rozpálenou rouru. Cítí se jako kuře na pekáči. Okamžitě otevře všechny okna dokořán a nastartuje. Po chvilce se dovnitř konečně dostane potřebný vzduch a Yesung si oddechne. Chtělo by to auto bez střechy, pomyslí si s úšklebkem. Zapne rádio, najede na svou oblíbenou stanici, i když je to zbytečné, jelikož cesta domů trvá jen několik minut.
Když vejde do domu, všude je ticho.
"Jsem doma!"

*

Ryeowook vyleze z postele, pomalinku přejde k polici, na které jsou uložení plyšáci, přičemž bolestně sykne. Tělo jej pořád bolí, i když už to není tak hrozné. Navíc, na bolest je zvyklý. Trvalo věčnost, než se odhodlal udělat to. Měl strach. Bál se… bojí se, jak by mohl ten muž, Yesung - vzpomene si na jeho jméno - reagovat, kdyby si nějakého vzal. Opatrně natáhne ruku k světle modrému plyšovému medvídkovi. Upoutal ho nejvíc ze všech. Už na pohled byl měkký a krásný. Toužil se ho dotknout, jen pohladit ten načechraný kožíšek.
"Jsem doma!"
Polekaně sebou trhne, medvídek spadne z police na zem. Ryeowook zděšeně zaskučí a rozběhne se k posteli. Přitiskne se ke zdi a rozklepaně hledí na dveře. Slyší, jak Yesung vychází schody nahoru, do očí se mu derou slzy, když se podívá na medvídka ležícího na zemi. Jak moc se na něj bude ten muž zlobit?
Dveře se pomalu otevřou a Yesung vejde dovnitř. Usměje se na Ryeowooka a zavře za sebou dveře.
"Něco jsem ti přinesl." Pohodí dvěma taškami a přejde k jeho posteli. Zastaví, když si všimne strachu ve Wookieho očích. Je ho víc, než předtím. Co se stalo? Nechápe to. Všine si, jak se Wookieho pohled stočí na zem za ním. Otočí se a uvidí medvídka. Nechápavě se podívá na Ryeowooka.
"To ty? Nebo spadl sám?" zeptá se. Ryeowook se roztřese a ještě víc se přitiskne ke zdi. Čeká, kdy ho za to potrestá. Nic se však neděje.
Yesungovi je hned jasné, co se stalo. To dítě se vážně bojí, že by se na něj mohl zlobit?
"Líbí seti?" zeptá se Yesung a konečně se pohne, odloží tašky k posteli, zvedne medvídka ze země a sedne si k Wookiemu. Pohladí plyšáka po hlavičce a na tváři se mu rozlije něžný úsměv. Sedne si na postel, pohled pořád upírá na medvídka.
"Patřil mému bratrovi. Miloval ho ze všech nejvíc."
Vzpomínka na něj ho zabolí u srdce. Jsou to už čtyři roky…

*

Ryeowook se přestane třást. Tón Yesungova hlasu jej zaujme. Poprvé si je jistý pocitem, který z toho muže vyzařuje. Je to bolest. Ví to, protože bolest, strach a zoufalství, to jsou pocity, které zná ze všech nejvíc.
Yesung zvedne svůj pohled a střetne se s Wookieho čokoládovýma očima. Usměje se, něžně a laskavě.
"Tak co, líbí se ti?" zeptá se ještě jednou. Chlapec se podívá na plyšové zvířátko, kousne se do rtu. Ano, líbí se mu. Hodně. Nahlas to však neřekne, pořád má strach.Yesung mu to ale vidí na očích.
"Je tvůj."
Překvapeně se koukne na medvídka, který mu je vtisknutý do náruče. Yesung se musí tiše zasmát, opatrně natáhne ruku k Wookiemu, ten sebou trhne a přikrčí se. Vyjekne, když ucítí dlaň na hlavě.
Yesung jej jemně pohladí po vlasech, prohrábne je prsty a sklouzne na jeho tvář. Chlapec se strachy roztřese, po chvilce si ale začne uvědomovat, že očekávaná bolest nepřichází. Yesung mu nechce ublížit. Říkal mu to… několikrát. Je ale těžké uvěřit něčemu takovému, když mu bylo ubližováno po celý život.
"Už nikdy ti nikdo neublíží, nikdy." Zašeptá tiše Yesung, jako by snad věděl, o čem přemýšlí.
Ryeowook zavře oči, jeho dech se pomalu uklidňuje. Už se tolik netřese a ten největší strach jej pomalu opouští. Obavy ale pořád zůstávají.
"Koupil jsem ti nějaké oblečení." Přeruší ticho Yesung, odtáhne od něj dlaň a skloní se k taškám.
"Jen doufám, že jsem odhadl správnou velikost. Zkus si to a pak přijď dolů, připravím něco k jídlu." Věnuje mu další úsměv a vstane. Nechá tašky na posteli a opustí pokoj.
Ryeowook několik minut váhá, těká pohledem z dveří na tašky a zase zpět. Pevně sevře medvídka a odtáhne se od zdi…

*

Yesung rychle osmáhne rybu na pánvičce, vytáhne z lednice kaši a dá ji zehřát. Naloží jídlo na talíře, pokropí rybu citrónovou šťávou, připraví zeleninovou oblohu a vše pečlivě přichystá na stůl. Přičichne si k rybě a spokojeně zavrní. Vytáhne příbor a uloží ho na své místo. Ve chvíli, kdy chce jít pro Ryeowooka, objeví se jeho drobná postava ve dveřích kuchyně. Yesung se ho nejdřív lekne, nečekal, že opravdu přijde, ale je tomu rád. Sjede ho pohledem a spokojeně se usměje, když zjistí, že oblečení mu padne jako ulité. Tak nakonec nemá tak špatný odhad, pomyslí si radostně. Teď už jen ty vlasy. To bude těžší, ale pro teď to hodí za hlavu. Jídlo je přednější. Usměje se na Ryeowooka a pokyne mu, aby si sedl.
"Dobrou chuť." Popřeje mu, než se oba pustí do jídla.
 


Komentáře

1 eSmy eSmy | Web | 4. prosince 2011 v 9:32 | Reagovat

aaaa.... máš pravdu, je to kráte!!.... ale to nevadí.... lebo je to skvelé! :) .... ako vždy... a ja som sa do tejto poviedky vážne zamilovala ... ale vážne! .... teším teším teším na ďalšiu časť :)

2 Terry Terry | Web | 4. prosince 2011 v 10:30 | Reagovat

Ňááá to je tak nádherné! Ani mi nevadí, že je to krátké... hlavně, že vůbec nějaké pokrašování je! :D Mocinky se těším na pokračování! :)

3 Mai Mai | 4. prosince 2011 v 11:45 | Reagovat

To je tak krásne, chúďa Wookie čo si musel vytrpieť...:( To chce pokračovanie...fakt nádherný emocionálny príbeh..:D Veľmi sa mi páči.

4 Hatachi Hatachi | 4. prosince 2011 v 13:59 | Reagovat

Jojo je to opravdu krátké,ale o to hezčí. Celá ta povídka je ůžasná. Wookie je tak křehoučký...

5 [ki:ta] [ki:ta] | Web | 4. prosince 2011 v 15:23 | Reagovat

Tak tohle mi totálně zlepšilo náladu! Tuhle povídku prostě žeru :3 To je tak roztomilé a smutné a prostě už chcu, aby se objali :D
Jinak, díky za pochvalu layoutu. Taky totálně žeru kombinaci těch dvou barev <3 A růžová je moje nejoblíbenější (a to nejsem barbína :D)
Těším se na další díl :)

6 ElenEstel ElenEstel | 4. prosince 2011 v 16:52 | Reagovat

wow je to úchvatný

7 Kaoru Kaoru | 7. prosince 2011 v 16:50 | Reagovat

JÉÉÉÉ!!!...to je tak krásné jak se o wookieho yesung stará...a jenom by mě zajímalo to je wookie dítě jako myslým třeba 10 leté??...Mám to trochu rozházené..ale vážně mě zajímá co bude dál...a strašně se těším na dakší dílek..:D

8 Lucy Uchiha Lucy Uchiha | Web | 12. prosince 2011 v 7:02 | Reagovat

Áá nemůžu se dočkat až bude další díl ^-^ Nemůžu se dočkat *-* Vážně se ti to povedlo ^^ Wook je tady tak strašně vystrašenej, až je to sladký :3 Ale chudáček, nedivím se mu -.-

9 Jenny Jenny | Web | 8. ledna 2012 v 13:49 | Reagovat

juuu * jenny se zamilovala xD *

10 syrinox syrinox | 5. února 2012 v 19:24 | Reagovat

Krása... *_*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama