Nezapomeň na mě - 10. díl

29. prosince 2011 v 20:53 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Tak tady máte slibovaný dílek. Udivuje mě, že jsem se dostala tak daleko. Myslela jsem, že u toho nevydržím a seknu s tím. Ale teď... jsem sedo té povídky nějak zažrala a jen tak se ji nevzdám, takže se nemusíte bát. Tuhle povídku rozhodně dotáhnu do konce. A taky... můžu vám s radostí oznámit, že tenhle dílek je opět delší (má 4 A4 ve wordu). Je to dílek víceméně o Yesungové minulosti, tak si to užijte :D



Yesung si povzdechne a zadívá se na svůj odraz v zrcadle. Neměl by vzpomínat. Bolí to. I po letech pořád stejně. Když o tom mluvil Wookiemu… vzalo ho to víc, než myslel. V hlavě se mu pořád míhají vzpomínky na onen den. Bylo to v zimě. Pamatuje si to, jako by to bylo včera.

Musí dávat pozor na každý krok, jak ten zatracený chodník klouže. Proč si vlastně ještě nepořídil vlastní auto? Vždyť peněz má na to dost. Jo, udělá to. Nejlíp teď, když se blíží Vánoce. Mohl by si dopřát hezký dárek, no ne? Vykřikne, když mu na zledovatělém chodníku podklouzne noha. Už se vidí rozplácnutý na zemi, když místo tvrdé země přistane v něčím náručí.
"To mě tak rád vidíš, Sungu?" rozesměje se vesele Siwon a postaví Yesunga na nohy.
"No jasně. Díky." Usměje se na něj a spolu s ním se rozejde k budově soudu, kde oba pracují.
"Jsi nervózní?" zeptá se Yesung, když se mu zdá, že jeho kamarád mlčí nějak dlouho.
"Jako sáňky v létě."přikývne a zeširoka se usměje. Yesungovi ale neunikne jeho nervózní pohled.
"Buď v klidu, taky jsem měl nervy na dranc, když jsem dostal první velký případ. Nebo se, to zvládneš." Obejme ho kolem ramen a vesele se na něj usměje.
"Díky."
Trvá jen několik minut, než zastaví před soudem. Siwon se zhluboka nadechne a vyděšeně se koukne na budovu, která se mu zdá být děsivější, než obvykle.
"Přece se nebudeš bát? Jsi už velký kluk." Řekne Yesung tónem, který používá na malého Jinyounga, když odmítá v noci spát v pokojíku sám. Vzpomene si na toho malého nezbedu. Dnes bude mít ve škole předvánoční vystoupení. Už se na to těší. Jen doufá, že to stihne. Siwon po něm střelí pohledem, jako, neser, Sungu!
"To od tebe není hezké, dělat si srandu z kamaráda." Našpulí rty a žďuchne Sunga do ramene.
"No tak promiň, když ty vypadáš, jako vyděšené kuře. Což je docela sranda, když jsi taková hora svalů." Pevně stiskne jeho rameno a zasměje se.
"No tak pojď, rambo, jinak přijdeš pozdě na svůj první případ." Popostrčí ho ke vchodu.
"Začíná to za hodinu." Brání se Siwon. "Co takhle ještě zajít na kafe, nebo tak?"
"Ne, ne, pěkně dovnitř a pořádně se připravit." Nedá se Yesung a nekompromisně ho tlačí dovnitř. Pamatuje si, jak to bylo, když měl první případ on. Měl takový strach, že tam málem nedorazil. Kdyby ho vlastní matka nedokopala až před dveře soudní síně, tak by byl zavřený v koupelně ještě dnes.

*

"Tak co, připravený?" zeptá se, když zhruba o hodinu vejde do Siwonovy kanceláře. Siwon sedí ve svém koženém křesle, a vypadá, že každou chvíli omdlí.
"Ne." Řekne jen a skrčí se v křesle, jako by s ním chtěl splynout.
"Ale nekecej a pojď." Přejde k němu a vytáhne ho za předloktí.
"Musím tam?" zeptá se tónem šestiletého kluka, který se bojí prvního dne ve škole.
"No jasně že ano! Padej, ty strašpytle, jinak tě tam dotáhnu za ucho."
Jdou právě po chodbě, když Yesungovi zazvoní mobil. Vytáhne ho z kapsy a koukne se, kdo volá.
"Ahoj, mami?" řekne zvesela, když přijme hovor.
"Ahoj srdíčko." Pozdraví jej sladkým hláskem.
"Copak se děje?" zeptá se. Nestává se, že by mu matka jen tak volala do práce.
"Promiň, že tě ruším při práci, ale Jinyoung kolem mě už od rána skáče, ať ti připomenu, že máš být na jeho vystoupení." Yesung uslyší Jinyoungův pisklavý hlásek a musí se zasmát.
"Nerušíš, právě nic nedělám. Dej mi toho nezbedu."
"Jasně."
Netrvá ani vteřinu a ozve se výkřik.
"Yešungu!"
"Jinyoung, ty štěně jedno, proč zlobíš maminu, co?" zeptá se káravě.
"Já ji nežlobím!" zašišlá a pak uslyší mlasknutí. Živě si představuje, jak si jeho bráška jazykem přejíždí po štěrbince, která mu zůstala po vypadnutém mléčňáku.
"Jasně, že ne, ty jsi hotový andílek." Zasměje se Yesung.
"Pžijdeš?" zeptá se prosebně Jinyoung a Yesung se něžně usměje.
"To víš, že ano, přece bych si nenechal ujít vystoupení mého malého brášky, že ne?"
"Ne!"vykřikne přesvědčeně Jinyoung.
"No tak vidíš, dej mi ještě maminku a běž si poklidit pokojík, vsadím se, že tam máš opět binec."
"Nemám!"
"Mazej."
V telefonu to chvilku šustí, pak se opět ozve hlas jeho matky.
"Hlavně jeďte opatrně, venku to šíleně klouže. Já teď jdu na ten Siwonův první případ. Nevím, jak dlouho seto potáhne, takže se sejdeme asi až před školou."
"Jasně, neboj, víš, že táta jezdí opatrně. Zvláště v zimě. Pozdrav Siwona a popřej mu hodně štěstí. A ať se zase jednou ukáže na večeři." Zasměje se do telefonu.
"Jasně, řeknu mu. Tak ahoj."
"Ahoj, miláčku." Rozloučí se a zavěsí. Yesung vypne mobil, aby po čas pojednávání nerušil, a podívá se na Siwona.
"Moje matka si tě žádá doma." Zasměje se.
"Híííí?" Siwon se zatváří naoko zděšeně. Ve skutečnosti má Yesungovu matku rád. Je milá a hodná a chová se k němu, jako k vlastnímu. Je to od ní pěkné.
"Co, bojíš se, že tě vykrmí?" zašklebí se Yesung.
"No, ani ne, pokud mě pak dokutálíš domů…" oba se rozesmějí. Vědí, jaká je Yesungova matka.
"Tak hodně štěstí." Řekne Yesung, když oba stanou před dvoukřídlovými dveřmi soudní síně. Siwon se otřese a suše polkne.
"Co, když to nezvládnu?"
"Tak tě zabiju." Ujistí ho Yesung a otevře dveře dřív, než si to stihne Siwon rozmyslet a zdrhne.

*

Pojednávání se vleče dlouhé hodiny. Venku už se stmívá. Yesung si nervózně skousne spodní ret. Jestli to brzo neskončí, nestihne Jinyougovo vystoupení. Nechce vědět, co by mu matka provedla. Asi by ho stáhla z kůže a pověsila do průvanu. Otřese se už jen představou jejího vražedného pohledu. A Jinyoung by byl hodně zklamaný… poklepává nohou a zabodává pohled do soudce, jako by s tím snad něco zmohl. Konečně se dostaví konečný verdikt.
"…a tímhle soud shledává zde přítomného Kima Heechula nevinným."
Yesung si oddechne. Jednak proto, že Siwon vyhrál a jednak proto, že je konečně konec.
"Gratuluju, Siwone. Vidíš, zvládnuls to." Potřese mu rukou, když se síň začne vylidňovat.
"Děkuju. Ani nevíš, jak jsem šťastný." Na Siwonově tváři hraje spokojený úsměv.
"Rád bych to s tebou šel zapít, nebo tak, ale musím běžet." Omluvně se na něj koukne.
"Jasně, vystoupení, chápu, běž, vynahradíme si to jindy. Třeba přijdu na tu večeři…" zasměje se Siwon.
"Jasně."
"Uhn, promiňte…" objeví se za Siwonem černovlasý kluk.
"Tak já padám, zatím." Řekne Yesung a otočí se k odchodu.
Siwon se usměje a otočí se.
"Heechule, copak?" zeptá se zvesela.
"Já… no… mohl…mohl bych vás pozvat na skleničku? Jako poděkování?"
Víc Yesung neslyší. Rozběhne se chodbou do své kanceláře pro kabát, který si spěšně oblékne a o několik minut už vybíhá ze soudní budovy. Vytáhne mobil z kapsy, aby zavolal matce, že už je na cestě. Když ho zapne, okamžitě mu vyskočí hned několik nepřijatých hovorů. Nestihne se ani kouknout, kdo mu volal, když se jeho mobil rozezvučí dalším hovorem. Neznámé číslo. Přijme hovor a představí se. V průběhu několika vteřin má pocit, že se ocitl v noční můře. Pustí mobil z ruky a ten se roztříští na tvrdém chodníku. Ty slova slyší v hlavě pořád dokola.
"…je mi to líto, ale vaše rodina měla dopravní nehodu. Jejich auto dostalo smyk a srazilo se s kamionem. Nepřežil nikdo."

Bylo těžké uvěřit, že se něco takového stalo. Ráno s oběma mluvil. S mámou i s malým bráškou. A pak… několik hodin a všechny je ztratil. Cítí, že ho pálí oči, a když se opět podívá na svůj odraz v zrcadle, uvidí, jak z jeho očí ztékají slzy. Rychle je setře a opláchne si tvář ledovou vodou. Nesmí plakat. Musí být silný. Teď je tady někdo, kdo jej potřebuje. Už jen kvůli němu si musí na tváři uchovat úsměv. Wookie…
Seběhne schody do kuchyně a pustí se do práce. Když Ryeowook vejde do kuchyně, na stole už jej čeká miska cereálií a na pánvičce se smaží první palačinky. Podívá se na chlapce sedícího za stolem a něžně se usměje. Tolik mu připomíná Jinyounga. I když je o tolik starší, než byl on. V jeho přítomnosti cítí stejnou potřebu ochraňovat jej. Stejnou potřebu být při něm a nedovolit nikomu, aby mu ublížil. Ryeowook vycítí jeho pohled a otočí k němu tvář. Yesungovo srdce se v tu chvíli roztluče o něco rychleji…
 


Komentáře

1 eSmy eSmy | Web | 29. prosince 2011 v 21:05 | Reagovat

ňáááh... no konečne už vieme, čo sa stalo... aa... ty ma chceš rozplakať, že?... :( to bolo smutnééé! ... :( :( ako tot ak, vidím... aj zo mňa dnes vypadne smutný príbeh... ale bolo to.. krásne, ale... smutné...

2 Hatachi Hatachi | 29. prosince 2011 v 21:37 | Reagovat

To bylo smutné... Ale sem ráda že vím co se stalo Yesungově rodině... A co se stalo Wookiemu? Bude to v nějakém příštím díle? Těšim se na další dílek...

3 Kami - SB - Kami - SB - | E-mail | Web | 29. prosince 2011 v 21:51 | Reagovat

to bylo krááásný, jsem ráda, že tam byla rozepsaná i Yesungova minulost, i když se už dost dalo odhadnout...a bylo to šíleně smutný :(
ale upřímně mě pobavil ten Heechul...já jak to čtu, tak si říkám, že ten už tam určitě nějakou roli měl, jen si vzpomenout...a pak to pozvání na skleničku a hned mi to bylo jasný! :D takže musím říct, že dát tam to seznámení Heechula a Siwona byl úžasný nápad
jinak se už moc nemůžu dočkat dalšího dílku, sice byl i tenhle dokonalý, ale prostě mi tam chyběl Wookie... :D
PS: promiň že jsem tak zmizela ze skypu, pospíchala jsem, jak jsem říkala, máme doma pár problémů...až bude čas, vysvětlim, je to na dlouho :/

4 Kami - SB - Kami - SB - | E-mail | Web | 29. prosince 2011 v 21:52 | Reagovat

[2]: přesně, taky by mě zajímalo, jak se vlastně Wookie k tomu divnýmu chlapovi dostal a kdo ten chlap vlastně byl...

5 ElenEstel ElenEstel | 29. prosince 2011 v 23:42 | Reagovat

páni moc se mi to líbí

6 Kaoru Kaoru | 30. prosince 2011 v 1:33 | Reagovat

Chňááááá!!..to je táák roztomilé!!..ale je mi líto Yesungieho...*fňuk*...Takhle semu odvděčí život...,ale co je chlap..nějak to zvládne...MILÁŠEK NÁŠ!!..Těším se na další dílek!!.mooc!!...:D

7 Ai Renge Ai Renge | Web | 30. prosince 2011 v 12:37 | Reagovat

Sakra, chce se mi brečet :D Tak konečně víme, co se stalo... Těším se na pokračování :))

8 Terry Terry | Web | 30. prosince 2011 v 16:26 | Reagovat

Chudák Sungie :( Alespoň jsme zjistili co se vlastně stalo... ale teď by mě zajímala Wookieho minulost :D Snad nám ji někdy v budoucnu poodhalíš :D
Krásný smutný díl ;)

9 syrinox syrinox | 5. února 2012 v 20:34 | Reagovat

Bueeee... Chudáček Yesung... buuuu... to bylo táák smutný, ale krásně napsaný :)

10 arisa arisa | 14. července 2014 v 20:42 | Reagovat

Jo, já vím, že to bylo strašně smutný, a chudáček Sungie a tak všechno... ale stejně by mě z celýho dílu nejvíc zajímalo, za co byl Hee před soudem...:D Veřejné pohoršování? Líbaní všech členů japonské delegace? XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz