Zavři oči

27. listopadu 2011 v 20:34 | Luli(na) |  DBSK povídky
Mám tady pro vás další povídku, hehe... nějak se mi zadařilo, řekla bych, jen doufám, že ta múza mi vydrží co nejdéle :D Proteď je to povídka na miláčky s DBSK, splašila jsem ji jen tak narychlo, páč jsem dostala takový nápad... nic moc, ale není to nejhorší. Psalo rse mi to dobře a jsem s povídkou spokojena, tak doufám, že se vám bude líbit. Jen... ten konec mě mrzí, no... nic se nedá dělat... Užijte si povídku :D



Fandom: DBSK/TVXQ
Pár: HoMin
Autor: Luli(na)
Varování: 18+
Věnování: Tuhle povídku věnuju AnimeLoved, páč mě napadla právě, když jsem četla jednu její povídku :D



"A dost!" zakřičí Changmin, prudce vstane a mrskne šálkem čaje o podlahu. V očích má vztek smíšený s bolestí. Yunho sebou polekaně trhne a okamžitě zmlkne. Vyděšeně koukne na Changmina, který po něm vrhá vzteklé pohledy. Už-už se nadechuje k otázce, když po něm Changmin vyjede.
"Přestaň už s tím! Myslíš, že mě baví poslouchat celé dny ty tvé sebelítostní monology?!" zaječí. Už má toho plné zuby. Už se nedokáže koukat na to, jak se Yunho utápí v depresích. Nesnáší ten jeho hraný úsměv, který předvádí před kamerami. Touží na jeho tváři spatřit opět ten šťastný úsměv, který hrál na jeho tváři, když byli ještě všichni… Tehdy, když byli všichni tak šťastní. I on byl šťastný. Pokaždé, když viděl Yunhův úsměv, byl šťastný. I když ten úsměv nepatřil jemu. I když to nebyl on, kdo si spokojeně hověl v jeho náručí… i když to nebyl on, kdo mohl pocítit Yunhovu lásku… byl šťastný, protože byl šťastný Yunho. Ale teď? Je z něj jen schránka bez života, usmívá se jen, pokud se to po něm vyžaduje…
"Kde je ten Yunho, který se pořád smál? Kam se poděl?" zeptá se tiše.
"Odešel spolu s ním." Zašeptá tichounce Yunho, v očích se mu odráží bolest. Není jediný, i v očích mladšího kluka je jí tolik…
"Zapomeň na něj, Yunho, zapomeň a žij! Prober se konečně!" Changminovi se do očí tisknou slzy, pokoušel se, být silný, dlouho se o to snažil, jenže… co je moc, to je moc…
"Já na něj nechci zapomenout." V Yunhových očích se odrazí vztek. Jak po něm může chtít, aby zapomněl na někoho, koho miluje?
"Jenže ty vzpomínky tě ničí, Yun… au!" Changminovi se podlomí kolena, když v chodidle ucítí ostrou bolest. Musel šlápnout na střep z šálku. Yunho k němu okamžitě přiběhne a klekne si k němu.
"Jsi v pořádku?" zeptá se starostlivě a chce se podívat na ranku, Changmin jej ale od sebe odstrčí.
"Nic mi není, nech mě." Zavrčí nepřátelsky. Odrazu se stará, doteď mu byl ukradený, tak proč ho nenechá? Yunho nic neřekne, vezme těch pár střepů z podlahy a položí je na stůl, poté se podívá na Mina. Ten jej okázale ignoruje. Starší muž si povzdechne, i když se Changmin brání, popadne ho do náruče a odnese jej do svého pokoje. Přinese si z koupelny desinfekci a vyčistí ránu. Ováže mu chodidlo a jemně jej přes obvaz pohladí.
"Omlouvám se." Zašeptá tiše Yunho. Changmin zvedne pohled, který doteď upíral kamsi stranou, přímo na Yunha. Hnědovláskovi neunikne lesk v Changminových očích. A uvědomí si, že se choval sprostě. Litoval sám sebe a úplně zapomněl, že je tady Min a že ho potřebuje. Měl by mu být oporou a on se místo toho chová, jako naprostý idiot.
Zvedne ruku a dlaní pohladí Mina po tváři.
"Omlouvám se, Mine." Zopakuje ještě jednou, naléhavěji, potřebuje od něj slyšet, že se nezlobí. Nechce, aby se na něj zlobil.
"To nic. Jen… mě to bolí, když tě takhle vidím. Já… chtěl bych, abys byl šťastný. Abys přestal myslet na to, co bylo…" začne opět. Yunho si povzdechne.
"Víš, že to nejde, byli jsme spolu dlouho, moc dlouho na to, abych na něj jen tak zapomněl."
"A právě to je ono!" Changmin se musí hodně ovládat, aby ne opět nerozkřičel. "Pořád jen Jaejoong sem, Jaejoong tam! Ale já jsem tady taky! Ty to nevidíš! Nechceš to vidět!" do očí se mu derou slzy zoufalství.
"Ale, to… to není pravda, Mine, já…pokusím se nemyslet na něj, jen… nebreč, prosím." Zoufale přejde palcem po jeho tváři, nechce vidět jeho slzy…
Changmin to nevydrží, nakloní se a zoufale políbí Yunha na rty. Starší muž vytřeští oči překvapením. Prudce jej od sebe odstrčí.
"Ch... changmine, co děláš?!" nechápe to...
"Miluju tě, copak to nechápeš?!" vykřikne, z očí se mu spustí slzy, tolik Yunha miluje, tolik po něm touží...Yunho zalapá po dechu, to přeci není... to není možné!
"Mine... to.. to nejde. Já..."
"Miluješ Jaeho, já vím! Vím to, sakra! Jenže on tu není, nevrátí se. Yunho, otevři oči. On už se nevrátí! DBSK skončili!" rve mu to srdce, nechce to říkat, ale ví, že to tak je. A Yunho to ví taky. Changmin vezme jeho tvář do dlaní a chce jej opět políbit, Yunho se odtáhne.
"Přestaň Mine, já tě nemiluju, nemůžu s tebou být..." Changminovi se v očích mihne bolest. Proč musí láska tak bolet? Pak jej to napadne...
"Tak zavři oči." řekne tichým hlasem. Yunho na něj překvapeně zamrká.
"Co?"
"Zavři oči, zavři je a představ si, že jsem on... představ si, že ten, kdo tě líbá, nejsem já, ale Jae." neví, co jej to napadlo, ale... potřebuje Yunha u sebe, ať už jakkoli, jen ať je s ním...
"Changmine." vydechne ohromeně, nikdy by nečekal něco takového, vždyť... ne, tohle nemůže udělat!
"Prosím, Yunho, prosím." dlaní mu zakryje oči a skloní se těsně k jeho rtům. "Prosím." zašeptá naposled, než se přisaje na Yunhovy rty...
Yunho neví, co dělat, cítí, jak se Changmin zoufale snaží dostat do jeho úst, jeho dlaň, jak se tiskne k jeho očím. Chce se od něj odtáhnout, jenže Changmin jej obejme kolem krku a přitiskne si jeho tvář blíž k sobě. Yunho ví, že tohle není správné, neměl by to dělat, ne takhle…
"Changmine…" zašeptá do jeho rtů protestně. "Changmine, ne."
Mladší kluk se odtáhne od jeho rtů, ne však, aby to ho nechal, ale aby se přesunul na jeho krk. Přisaje se k němu, laská jej jazykem, jeho tělo se chvěje touhou po starším muži.
"Nech toho." Snaží se jej od sebe odtrhnout, musí se kousnout do rtu, aby z jeho rtů neunikl slastný sten. I když nechce, jeho tělu se to líbí. Mysl odmítá, jenže jeho tělo potřebuje cítit něčí blízkost. Je to tak dlouho, co s někým byl. A právě teď cítí, že to potřebuje. Zavře oči a váhavě obejme Changmina kolem pasu.
"Jae…" zformulují jeho rty tichounce. Changminovi po tváři přeběhne bolestivá grimasa, polkne vzlyk, který se mu dere z hrdla. Sám přeci tohle chtěl. Stáhne ruku z Yunhových očí, aby zjistil, že je má starší muž zavřené. Vezme jeho tvář do dlaní a dlouze jej políbí. Tentokrát už mu Yunho polibek oplatí. Rukama vklouzne pod jeho triko a dotkne se horké kůže. Changmin zavzdychá do polibku, jen na chvíli se od něj odtáhne, aby mu mohl Yunho přetáhnout triko přes hlavu. Zády se položí do peřin a stáhne Yunha sebou.
"Yunnie…" táhle zasténá, když jej Yunho začne líbat na krku, staršího muže zamrazí v zádech. Takhle mu říkával Jae… ne… takhle mu říká Jae. Dnes je pro něj Changmin jeho Joongie. Alespoň jednou, jedinkrát ho může mít opět u sebe.
"Ach, Jae." Motýlími polibky zasypává Changminovu hruď, šeptá slůvka lásky a hladí jej všude po těle. Changmin se pod jeho doteky kroutí, hladí ho ve vlasech, hlavu má zakloněnou a oči slastně přivřené.
Yunho vklouzne jazykem do jeho pupíku, přesně, jak to Jae miluje. Changmin vykřikne rozkoší, kterou mu tímhle Yunho způsobil, zrychleně dýchá, nedočkavě sténá, cítí, jak jeho vzrušení každou vteřinou stoupá. Nechá si svléknout tepláky i trenky, cítí horký dech na jeho chloubě.
Yunho políbí špičku jeho penisu, obkrouží jej jazykem, stáhne z něj předkožku…
"Hááááh!" Changmin se prohne v zádech, vlna vzrušení způsobí, že z jeho rtů unikají hlasité vzdechy. Nechává Yunha, ať si s ním pohrává. Starší muž saje jeho penis, krouží kolem něj jazykem, pohybuje hlavou v rychlém tempu. Zabloudí rukou k jeho konečníku a vnikne do něj jedním prstem. Changmin zalapá po dechu, když ucítí ten tlak uvnitř sebe. Nijak však neprotestuje, roztáhne víc nohy, aby měl k němu Yunho snadnější přístup. Yunho začne prstem pomalu pohybovat, hledá ono správné místečko, chce mu způsobit co nejvíc rozkoše. Povede se a on najde ten bod. Changminovi se zatmí před očima, slast, kterou cítí, je neskutečná. Pohne se proti jeho prstu, sténá jeho jméno, nehty zarývá do jeho ramen.
Hnědovlásek přidá další prst, oběma různě kroutí a roztahuje jej, přičemž pořád ústy zpracovává jeho úd. Vnímá steny mladšího muže, i slabou bolest, kterou mu způsobují nehty zarývající se do jeho pokožky, vzrušení, které lomcuje jeho tělem. Další prst zmizí v Minově konečníku, chce jej připravit opravdu důkladně, nikdy by nebyl schopen ublížit své lásce. Nikdy…
Changmivovo tělo se napne v křeči, hlasitě vykřikne a vyvrcholí do Yunhových úst. Starší muž neváhá, spolyká sperma, kousek nechá v ústech, vypustí z nich ochablý penis a nakloní se k Changminově tváři. Oči má pořád zavřené, takže nemůže vidět mlhu v jeho hnědých očích, nemůže vidět zarudlou tvář, vlasy lepící se mu na čelo… Vyhledá jeho rty a přisaje se na ně, přičemž nechá Mina ochutnat sebe sama. Vytáhne z něj prsty, aby je mohl nahradit něčím jiným. Vmísí se mezi Changminovi nohy, nasměruje svůj úd k jeho dírce a zatlačí.
Changmin zalapá po dechu, když ucítí, jak do něj Yunho proniká. Bolí to, ne moc, ale bolí. Jeho tvář se zkřiví v bolestivé grimase a jen stěží potlačí vzlyk. Obejme Yunha kolem krku a přitáhne si ho pro polibek, měkký, vlhký, vášnivý. Vyhledá Yunhův jazyk a proplete jej se svým. Yunho odpovídá na jeho polibky, pomalu do něj proniká hlouběji, až je v něm až po kořen. Chvíli setrvá, aby si na něj Changmin zvykl, poté se pohne.
Mladší kluk vzdechne do polibku a sevře objetí. Yunho se v něm pomalu pohybuje, rukama bloudí po vlhké kůži, hladí jeho bříško, boky, hrudník. Stiskne mezi prsty jeho bradavku, jemně ji tře, užívá si steny, které se derou z jeho hrdla.
Changmin obtočí nohy kolem jeho pasu, chce ho cítit ještě hlouběji, chce ho, co nejvíc to bude možné. Přírazy jsou pořád rychlejší, prudší, intenzivnější. Vykřikne, když Yunho uchopí jeho penis do dlaně a začne jej třít, samou slastí se třese celé jeho tělo. Cítí své splašené srdce, jak zběsile tluče, lapá po dechu a hladově líbá Yunhovy rty.
Yunho přiráží pořád rychleji a stejně tak pořád rychleji tře Minův penis. Netrvá dlouho a mladší kluk už podruhé vykřikne v křeči. Jeho sperma vystříkne na jejich bříška a jeho svaly se stáhnout kolem Yunhova penisu. Zaskučí slastí, naposled přirazí a vyvrcholí do Changminova těla…
Ticho místnosti přerušuje jen přerývaný dech obou mužů. Changmin se choulí v náruči staršího muže, užívá si blízkost, kterou může cítit. Alespoň jednou. Slyší tlukot jeho srdce i uklidňující se dech. Cítí jeho ruce, které jej hladí po zádech.
Yunho hledí před sebe, objímá mladšího kluka, neví, co dělat. Jak se teď má k Changminovi chovat? Stiskne jeho tělo pevněji v náručí. Neví, zda má litovat, nebo ne… neví… netuší…
"Miluju tě, Yunho." Zašeptá do ticha Changmin a zaboří tvář do Yunhovy hrudě. Starší muž ztuhne, rychle se ale opět vzpamatuje. Skloní se a políbí Changmina do vlasů.
"Miluju tě." Jaejoongu…
 


Komentáře

1 Mai Mai | 27. listopadu 2011 v 21:18 | Reagovat

Bože to bolo tak krásne a smutné... Chudáčik Minie..:( Neopätovaná láska tak hrozne bolí..:( Chúďa moje..:( Nádherne napísane, sakra kde mám tie kapesníčky?

2 Hatachi Hatachi | 27. listopadu 2011 v 21:35 | Reagovat

Krása,nádhera... Miluju pár YunJae. Ale Miniho je mi líto,proč ho nikdo nemiluje? Vždytˇ je tak roztomilý sladký broučínek, musí ho přeci někdo milovat... P.S. děkuju žes napsala povídku na DBSK,moooc je mam ráda...

3 keishatko keishatko | Web | 27. listopadu 2011 v 22:21 | Reagovat

bolo to krásne ale aj kruté...láska ktorá nie je vrátená....je to smutné ale tak strašne dobre napísané...

4 animeloved animeloved | 28. listopadu 2011 v 10:12 | Reagovat

Minnie... kvůli pairingu YunJae a YooSu je vždy sám... jednostranná láska bolí naprosto neuvěřitelným způsobem... Changmine neplač... Yunho nezapomínej... Vždy tady byli... Vždy tady budou... Láska bolí, ale... neztrácejte naději!

Děkuji za povídku!

5 Kami Kami | E-mail | Web | 28. listopadu 2011 v 15:21 | Reagovat

tak z toho posledního řádku jsem se kdoví proč málem rozbrečela...krásná povídka

6 Terry Terry | Web | 28. listopadu 2011 v 15:55 | Reagovat

To bylo tak krásně smutný :(
Jednostranná láska bolí, až neuvěřitelně moc...
Hrozně se mi líbí, jak jsi to napsala :)

7 alisandra alisandra | Web | 3. prosince 2011 v 16:13 | Reagovat

moc pěkná povídka, taková smutná, ale hezká x)

8 eSmy eSmy | Web | 3. prosince 2011 v 21:08 | Reagovat

smutné... naozaj smutné... :( ... ale, aj také veci sa stáajú.. Láske nerozkážeš... Naozaj krásna poviedka :)

9 syrinox syrinox | 26. ledna 2012 v 16:39 | Reagovat

Bože... Nádherné a smutné, chudáček Minnie... :( Nádherně napsaný...

10 Mizuki Mizuki | 22. dubna 2012 v 3:59 | Reagovat

Obyčejně mi z povídky slzí oči, jelikož ji přčtu bez jedinýho mrknutí, tady ale jistě vím, že bulím jak želva ... Muíííí! Já chci taky umět tak dokonale psát!

11 Elizabeth Elizabeth | Web | 1. prosince 2012 v 19:36 | Reagovat

To bylo tak smutný,celou dobu brečím BŮŮŮŮŮ Já je chci spátky.DB5K

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz