Nezapomeň na mě - prolog

6. listopadu 2011 v 20:02 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Děcka, napsala jsem něco jako prolog, uhn, no, myslím, že už po přečtení tohohle mě zabijete, což je dobře, páš nebudu muset psát konec... no když.... pokud mě nezabijete teď, tak u konce rozhodně... no... jako, to už je asi jedno, jestli umřu hned, nebo až pak, no ne?




Krčí se u zdi, v náručí svírá plyšového medvídka, starého a ošoupaného. Vyděšenýma očima se snaží najít byť jen kousíček světla. Neví, jak dlouho tady je, nechápe, proč tady je. Je to ještě dítě. Nedokáže pochopit, co se stalo. Jediné, co ví je, že až otevřou dveře, nebude to jeho maminka, která přijde, aby ho objala a zahnala strach, který lomcuje jeho tělem. Až se otevřou dveře, bude tam ten děsivý chlap. Nezná ho. Neví, co mu provedl.

Klapnutí dveří.

Rozklepe se strachy, přitiskne k sobě medvídka ještě víc, jako by snad doufal, že jej ochrání. Zaboří tvář do jeho kožíšku, ze kterého cítí nepříjemný puch. Ani jen netuší, že je to kovový zápach krve. Do očí se mu nahrnou slzy, strach mu znemožňuje byť se jen pohnout. Chlad, který se mu zabodává do zad, jak se tiskne k studené zdi, mu způsobuje muka. Zavře oči, přeje si, aby se probudil a zjistil, že tohle vše je jen noční můra. Kdesi uvnitř ale ví, že není. Tolik bolesti nezpůsobí ani ten nejděsivější sen.

Vrzání schodů.

Vzlyky, které se mu derou z hrdla, jej dusí. Nekontrolovatelně se třese a prosí. Kohokoli, jen ať nepřijde. Ať už mu neubližuje. Ať ho pustí. Tak moc chce domů. K mamince. Chce cítit její hřejivou náruč. Slyšet, jak ho z kuchyně volá, aby si přišel pro buchtu, která voní v celém domě.

Kroky.

Jsou pořád blíž. Srdce mu tluče, jako o závod, prsty jej bolí, jak křečovitě svírá medvídka v dlaních. Slyší, jak se klika pohne. Vzápětí do tmavého pokoje udeří louč světla. Jen na chvíli, pak je opět tma. S tím rozdílem, že v místnosti není sám. I v té neskutečné tmě zahlédne obrys postavy, která se k němu blíží.

Bolest.

I když křičí, jak nejhlasitěji dokáže, není nikdo, kdo by jej tady slyšel, nikdo, kdo by mu pomohl. Může se snažit bránit, svýma malýma ručkama ale nedokáže setřást mohutné tělo, které se na něj tiskne. Nedokáže zabránit těm obrovským tlapám, aby šmejdili po jeho nahém tělíčku. Je příliš malý, aby věděl, co s ním ten muž provádí, příliš malý na to, aby snesl tu šílenou bolest. Přesto dál křičí, řve, až ho pálí hrdlo. Nepomáhá to. Nemůže utéct. Nemůže nic…
 


Komentáře

1 Nao-chan Nao-chan | Web | 6. listopadu 2011 v 20:11 | Reagovat

muhííííí, děťátko moje TT.TT chuďátko...:( híííík *smrká* já chci první díl!!! a chci si pobrečet u konce, takže tě zabíjet nebudu :D líbí se mi to...ne to, co s ním provádí, ale jak je to napsané :) takže šup :)...chuděrka TT.TT

2 eSmy eSmy | Web | 6. listopadu 2011 v 21:13 | Reagovat

čo to preboha chceš stvoriť? Vlastne, čo si to už stvorila? .... pri tomto, keď to budem čítať, tak buď sa zrejme stále rozplačem.... alebo ma vystrie hneď na začiatku.... síce to tak nevyzerá, ale teším sa na to. Len sa bojím, že ma to zabije :D .... ale tak, prežila som už aj horšie :D

3 Hatachi Hatachi | 6. listopadu 2011 v 21:27 | Reagovat

To je tak smutný,chudáček malej. Sice je to smutný,ale těšim se na další díly. Bude to zajímavá a dojímavá povídka...

4 Terry Terry | Web | 7. listopadu 2011 v 15:37 | Reagovat

Chudáček malej :( I přesto, jak je to smutný, se na to těším. Vypadá to totiž na zajímavou povídku :)

5 Kaoru Kaoru | 7. listopadu 2011 v 17:09 | Reagovat

Lulino!!...to je táák smutné až tak krásné..lulí jestly budeš někdy něco takového ještě psát..buď si jistá že si to přečtu.*brečí jako"wookie"*...je to užasné..a chci první dílek prosíím...:D

6 Ai Renge Ai Renge | Web | 7. listopadu 2011 v 19:25 | Reagovat

Už u toho prologu se mi svíral žaludek strachy :D :D Fakt jsem zvědavá, co se bude dít, nebo ne...

7 syrinox syrinox | 5. února 2012 v 18:48 | Reagovat

Aaaaaa..... Buuuuu Sem se málem zadusila čajem XD Pěkný, smutný ale pěkný ;)

8 keishatko keishatko | Web | 15. března 2012 v 19:57 | Reagovat

nééééé...sakra...ja toto tak nerada čítam...sa do toho moc vžívam

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz