Nezapomeň na mě – 1. díl

8. listopadu 2011 v 21:19 | Luli(na) |  Nezapomeň na mě | přerušeno
Děcka, jako... dneska ve škole... Moje třídní mi donesla povídku, kterou jsem ji dala přečíst (pár SiChul). No, když mi ji dávala, tak se tak divně usmívala... tak jako že... hodně divně... a když jsem se jí ptala, jestli se povídka líbila, tak ona hodila ještě divnější úsměv a mlčela a tak divně kývala hlavou... no jako... ale pak řekla, že se jí to líbilo :D No tak asi jo... jsem zvědavá, co mi řekne češtinářka na povídku, kterou jsem dala jí :D

Ale teď k věci... povedlo se mi napsat první díl povídky, no, mám z něho takové smíšené pocty, nevím, zda se mi líbí, nebo nelíbí. Je takový... nevím. Přijde mi divný... ale tak většina začátků je divná, než se do děje pořádně zažeru... No, tak snad se vám bude líbit. Už mám přomyšlených několik zápletak, co se v povídce objeví, takže... no... myslím, že se máte na co těšit. Užijte si první dílek :D



Spokojeně odloží dokumenty do šuplíku. Další případ, který vyhrál. Musí si gratulovat, tenhle byl opravdu těžký. Ale povedlo se. Popadne sako, hodí do kufříku papíry k dalšímu případu, zamkne za sebou svou kancelář a vyjde na chodbu.
"Gratuluju, Yesungu." Usměje se na něj Siwon, jeho kolega a zároveň nejlepší přítel.
"Díky." Opětuje mu úsměv. Rozloučí se, a i když se ho Siwon pokouší vytáhnout na skleničku, odmítne.
"Jsem utahaný, ten proces se protáhl. Navíc, nemáš schůzku s tím svým, jak že se to volá? Heechul?" zapřemýšlí. Když mu Siwon řekl, že má přítele, docela ho to překvapilo. Nečekal by, že zrovna Siwon bude… jiný. Ale nevadí mu to. Pořád to je a taky bude jeho nejlepší přítel. To, koho miluje, s tím nemá nic společného. Je to přeci jeho život.
"Myslel jsem, že bych vás konečně představil." Snaží se ho Siwon přemluvit. "Prosím."
Yesung si povzdechne. Jak je možné, že se pokaždé nechá tak jednoduše přesvědčit?
"Tak dobrá, ale nezdržím se dlouho, vážně jsem utahaný." Rezignuje. Siwon se vítězně usměje.
"Tak počkej, dojdu si pro věci." Odběhne ke kancelářím. Yesung se opře o zeď a zavře oči. V myšlenkách už si promítá svůj další případ. Malá holčička, která je dle své starší plnoleté sestry týraná. Stačilo mu vidět fotky toho nebohého stvoření a hned mu bylo jasné, že to není jen něčí výmysl. Je rozhodnutý i tenhle případ vyhrát. Za každou cenu.
"Můžeme?" vyruší ho ze zamyšlení Siwon.
"Uhn, jasně." Přikývne.
Vyjdou z budovy, před vchodem stojí mladík s blond vlasy, jen co je uvidí, vrhne se k nim.
"Wonnie!" křikne a skočí Siwonovi do náruče. Yesung okamžitě pozná, že je to ten slavný Heechul. Vypadá to na pěkné třeštidlo. Přesně, jak ho Siwon popisoval.
"Uhn, Heechule, rád bych tě představil mému nejlepšímu příteli. Tohle je Yesung." Hee se přestane věnovat tisknutím se na Siwona a podívá se na Yesunga.
"Těší mě." Usměje se zářivě a podá mu ruku.
"Mě taky." Přijme ji Yesung.
"Tak, kam půjdeme?" zeptá se rozzářeně Heechul a pohodí svou blonďatou hřívou.
"No, předpokládám, že někam na večeři, co vy na to?" navrhne Siwon.
"Proč ne?" souhlasí Yesung, je pravda, že mu celkem vyhládlo.
Siwon obejme Heechula kolem pasu, blonďáček se k němu přitiskne a spokojeně zavrní. Yesung na chvíli zapochybuje, zda byl vážně dobrý nápad souhlasit. Nebude jim jen překážet?

Hodně brzo zjistí, že jeho obavy jsou plané. S těma dvěma se člověk rozhodně nenudí. Hlavně Heechulové někdy až moc úchylní poznámky ho pěkně pobaví. Už jen proto, že pohled na rudnoucího Siwona je přímo k nezaplacení.
"Až si ty najdeš kluka, dáme dvojité rande, co ty na to?" Yesung málem vyprskne víno, které právě pil, zakucká se tak, že ho Siwon musí poplácat po zádech.
"Dobrý?" zeptá se.
"Eh…jo, díky." Pár krát se nadechne a podívá se na Heechula, který se může smíchy potrhat. Netrvá dlouho a sám se k němu přidá…

*

"Tak se uvidíme zítra, Wone. A Chule, zase někdy. Rád jsem tě poznal."
"Já tebe taky." Usměje se blonďák, přiskočí k němu, obejme ho a vtiskne mu mlaskavý polibek na tvář. Yesung je trochu vykolejen, ale neřeší to. Stačil postřehnout, že Heechul je dosti střeštěné povahy.
"Dobrou noc." Rozloučí se Siwon.
"Jo, dobrou."

Yesung se pomalým krokem vydá domů. Rozhodne se, že nebude pokoušet štěstí a raději nechá auto u soudu. Přeci jen pil a nechce riskovat, že by způsobil nehodu. Jako řidič si sice věří, ví, že je nanejvýš opatrný, ale člověk nikdy neví, kdy se najde blázen, který mu skočí pod kola, a i kdyby to nebyla jeho vina, alkohol v krvi by mluvil opak. Pěšky cesta trvá asi tak půl hodiny, což není zas tak moc. Hlasitě si zívne, pohled na hodinky jej docela překvapí. Nečekal, že budou venku tak dlouho. Bylo už něco kolem půl jedenácté. Ještě že zítra jít do práce nemusí. Do nejbližšího pojednávání zbývá pět dnů a kromě schůzky s klientem nic na práci nemá. Spisy si může prohlídnout i doma.
Zachvěje se, takhle večer už je docela zima, ačkoli je teprve červenec.

Když se dostane k domu, zimou už se celý klepe, rychle přiběhne ke dveřím, když se zarazí. Překvapeně se zahledí na tělo ležící před vchodem. První, co ho napadne je, že to je nějaký opilec, hned to ale zamítne, necítí žádný alkohol.
"Hej, jste v pořádku?" zkusí to. Odpovědi se ale nedočká. Nakloní se přes nehybné tělo ke dveřím a rozsvítí lampu.
Osoba je otočená tváří k zemi, takže se musí sklonit a otočit jí k sobě.
"Proboha." Vydechne. Pohled, který se mu naskytne, je přímo děsivý. Kluk- odhaduje, že je to ještě dítě, na tváři samá modřina, protržený ret i obočí. Vlasy má slepené tmavou tekutinou, ve které okamžitě pozná krev. Co se mu, proboha, stalo? Ptá se sám sebe. Někdo jej musel opravdu pěkně zmlátit. Vypadá, jako po srážce s kamionem.
Nerozmýšlí se dlouho, odemkne dveře a popadne kluka do náruče. Všimne si, jak se jeho tvář zkřiví bolestí. Zřejmě bude zraněný víc, než si myslel.
Udiví ho taky, jak je ten kluk lehký, jako by nic nevážil. Proč je tomu tak, zjistí ve chvíli, kdy jej přenese do koupelny a svlékne z něj svršek oblečení. Pohled na vyhublé tělo jej vyděsí. Vždyť ten kluk je jen kost a kůže! Navíc má modřiny a podlitiny všude po těle. Některé vypadají být už hodně staré. Dokonce zahlédne i nějaké jizvy. Popáleniny, ale i stopy po říznutích. Ne, toho kluka nikdo nezmlátil. Toho kluka někdo mlátí pravidelně. Co je tohle za svět?!
Vytáhne lékárničku a sedne si naproti klukovi. Dezinfekcí vyčistí rány na jeho obličeji, mokrým ručníkem vymyje krev z jeho vlasů a zalepí rozbité čelo náplastí. Prohmatá mu hrudník, i když si nemyslí, že by měl něco zlomené, možná naražené. Svlékne z něj i rifle a hodí jeho oblečení do koše na prádlo. Poté ho opět vezme do náruče a odnese do jednoho z volných pokojů, který je hned vedle toho jeho a navíc je s ním i propojený.

Uloží ho do postele a přikryje až po bradu. Kluk se okamžitě zachumlá do peřin a jeho obličej se konečně alespoň trochu uvolní. Tiše opustí pokoj a sejde do prostorné kuchyně. Na to, že dům obývá jen on sám, je kuchyň zařízená opravdu hezky. Laděná do žluto-modré barvy, moderní spotřebiče se lesknou čistotou a vzduch je nasáklý vůní bylinek. Zatímco se mu vaří voda na čaj, vytáhne z lednice máslo a zeleninu. Obloží si pár toustů, zalije hrnek a přesune se do obýváku.

Snaží se vnímat, co se děje v televizi, oči se mu ale zavírají únavou. Rozhodne, že je na čase jít si lehnout.
Když prochází kolem pokoje pro hosty, uslyší vzlyky. Otevře dveře a rozsvítí. Chlapec ležící na posteli křičí ze spaní a hází sebou na všechny strany. Musí se mu zdát opravdu šílená můra.
"Ne! Ne!" zaječí zděšeně kluk, avšak neprobere se. Slzy mu po tváři stékají proudem a obličej má stažený v bolestivé grimase.
Yesung přiběhne k posteli, sedne si a chytí chlapce za ramena, aby zabránil tomu, že si kluk tím svým házením nějak ublíží.
"Pšššt, uklidni se." Mluví tiše konejšivým hlasem. I když kluk spí, ví, že jej podvědomě vnímá.
"Ne! NE!!!" kluk sebou nepřestává házet, naopak, běsní ještě víc.
"Nikdo ti neublíží…" šeptá klidně a drží jej co nejpevněji v posteli. Opakuje pořád dokola stejná slova, dokud se chlapec nezačne pomalu uklidňovat, Trvá dobrou půl hodinu, než se přestane vzpírat. Yesung si oddechne a pustí jej. Přikryje ho peřinou, kterou ze sebe skopal a otře slzy z jeho tváře. Zděsí se, když zjistí, že je chlapec celý rozpálený. Tiše zakleje. Určitě má teplotu. Rychle zaběhne pro teploměr.

"38,5." Přečte nahlas číslo. "Vypadá to, že dnes se nevyspím." Podívá se na postel.
Připraví studený obklad a donutí jej spolknout prášek. Je docela těžké dostat do něj sklenku vody, nakonec se mu to ale povede, když se kluk na pár vteřin probudí. Je ale moc otupělý horečkou, než aby dokázal vnímat, co se kolem něj děje. Jen co Yesung položí jeho hlavu na polštář, opět tvrdě usne.
Naposled se na něj podívá, aby se ujistil, že chlapec klidně oddechuje a pak vejde do svého pokoje.
Do postele padne celkem vyřízený a zavře oči, i když ví, že dnes spát nebude. Občasné vzlyky z vedlejšího pokoje jej vždy hned proberou. Nejsou už ale tak strašné, než ten první záchvat. Povzdechne si. Dnešní den byl náročný sám o sobě, do toho ještě večeře se Siwonem a nakonec ten kluk. Musel si prožít strašné věci. Ani nechce pomyslet na to, jak moc strašné…
 


Komentáře

1 SelenQa SelenQa | Web | 8. listopadu 2011 v 21:26 | Reagovat

hezká povídka :-)

2 JaeRa JaeRa | Web | 8. listopadu 2011 v 21:58 | Reagovat

hííííííííííík .... :D kdy bude další díl???????????? já už to chci mít přečtený celý !!!! :D

3 Hatachi Hatachi | 8. listopadu 2011 v 22:09 | Reagovat

Krása... Těšim se na další díl...

4 Hanako Hyuuga Hanako Hyuuga | E-mail | Web | 8. listopadu 2011 v 22:16 | Reagovat

rychle další díl prosím:)zatím to vypadá slibně...

5 eSmy eSmy | Web | 9. listopadu 2011 v 13:34 | Reagovat

páááni... tak, rýchlo ďalšiu časť, prosíííme!!! :)

6 Terry Terry | Web | 9. listopadu 2011 v 15:29 | Reagovat

Nádherné... Kdy bude pokráčko? :D :D

7 Kaoru Kaoru | 9. listopadu 2011 v 18:18 | Reagovat

muííí..lulíí no to se ti povedlo..já chci další dílek..kdo je ten kluk??..(wookie)..nebo..no nic..to je jedno..al ejako chci další dílek a rychle...:D

8 ElenEstel ElenEstel | 9. listopadu 2011 v 18:34 | Reagovat

wow

9 Kami Kami | E-mail | Web | 9. listopadu 2011 v 20:45 | Reagovat

ahoj, chtěla bych se moc omluvit, že tento týden nebude povídka, ale už fakt nestíhám, denně mám plus minus hodinu volnýho času a to se napsat nic nedá :(

10 Ai Renge Ai Renge | Web | 9. listopadu 2011 v 21:06 | Reagovat

Bože, proč?! Proč musíš psát tak hezky, že si vždycky připadám, jako bych tam byla? :D :D

11 Nao-chan Nao-chan | Web | 10. listopadu 2011 v 19:58 | Reagovat

Lulííííí!! Chudáček Wookienek :( chuďátko moje zlaté děťátko :( yesungie miluju tě víš to? hezky se o něj postarej a já ti ten spánek někdy vynahradím :) nechám tě spát jak dlouho budeš chtít :) Lulinko další díleček! :) plosííím :)

12 syrinox syrinox | 5. února 2012 v 18:59 | Reagovat

Muhahah, booožíííí :D Ultimátně ty XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama