Krev

31. října 2011 v 18:23 | Luli(na) |  SHINee povídky
Děcka, povedlo se mi teď narychlo sepsat takovou...ehnn... no... povídku. Trvalo mi to asi tak hodinu, což je teda výkon... No, ale taky to tak vypadá. Děj je divnej, nic moc se tam neděje, je to jen pokus, co jsem rychle splašila na téma Halloween. No, moc halloweenske to teda není, ale tak... dělala jsem co jsem mohla vzhledem k tomu, že mi tady stepuje brácha, páč chce abych ho sem pustila (se mu pokazil počítač... úžasné! Fakt! :D) No tak nic, já padám, než tu vystojí důlek. Zatím!

Fandom: SHINee
Pár: 2Min
Autor: Luli(na)
Žánr: Fantasy, slash...
Varování: Hehe, tak 13 +... aby se neřeklo, no :D




Zachumlá se do mikiny a oklepe se. Při každém výdechu mu z úst stoupne obláček páry, který má ve světle svíček děsivé zbarvení. Rozhlídne se kolem, u každého domku jsou naskládané dýně různých velikostí, každá s jiným obličejem, od vtipných až po skutečně děsivé. Všude běhají děti v maskách, zvoní u každého domku, aby ukořistily co nejvíc sladkostí. Kde jsou ty časy, kdy byl i on takové bezstarostní dítě? Je to už dávno, co se naposled na Halloween takhle bavil. Přetáhne si kapuci přes hlavu, opravdu je šílená zima…

Stojí v zapadlé uličce, opřen o zeď, stín jej úspěšně zakrývá tak, že jej nikdo nevidí a on má zároveň úžasný výhled. Pozoruje děti, jak ječí, smějí se a navzájem se snaží vyděsit. Večer, jako každý jiný o halloweenu. Rudýma očima zkoumá každého, kdo projde. Pečlivě si vybírá svou dnešní oběť. Pro dnes chce opravdu něco extra. Touží po žhavé mladé krvi. Po něčem, na co jen tak nezapomene. Chuť, která by jej dokonale uspokojila. Přesně taková, kterou ucítí, když kolem uličky přejde hubená postava. Okamžitě ho pozná, šílí z něj už tak dlouho. Konečně má příležitost. Nasaje chladný noční vzduch. Ta vůně mladé krve je neskutečná, vyjde ze stínu a rozejde se za svou kořistí…

Přidá do kroku, zimou už má ztuhlé ruce. Chce být doma co nejdřív. Už vidí ten talíř horké polévky, který jej bude čekat hen, jak za sebou zavře dveře. Už jen tou představou spokojeně zavrní. Vůbec netuší, že dnes se domů nevrátí…

Tiše sleduje kluka, kterého si vyhlídl, lákavá vůně jeho krve jej přivádí do agonie. Vyčkává na vhodnou chvíli. Stačí jen vteřinka a bude jeho. Ve chvíli, kdy jsou děti kolem dostatečně zaujaty sladkostmi od starší dámy, rychlým skokem je u mladíka…

Vykřikne, když jen něco stáhne do zapadlé uličky, tak rychle, že není schopen se zorientovat. V jednu chvíli letí vzduchem, chvilinku poté je už hrubě přiražen ke zdi domu. Ztuhne děsem, když na něj pohlédnou zářící rudé oči, které jako jediné svítí zpod kapuce, kterou má ten přízrak staženou do tváře. Chce vykřiknout, ale je umlčen cizími rty, které se přisají k těm jeho. Proboha! Trhne hlavou na bok.
"Nech mě!" vykřikne a pokusí se dostat se sevření, to je ale příliš silné.
"Nenechám." Odpoví sametový hlas. Až moc známý hlas.
"Kdo…?" chladné rty jej opět uvězní v polibku. Tentokrát se mu ale vyprostit nepovede. Ledová dlaň přízraku jej totiž chytne za tvář. Otřese se. Zimou i děsem.
"Tak dlouho po tobě toužím, Minnie." Zašeptá rozechvěle do chlapcových rtů. Olízne je jazykem, přejde jím přes čelist až ke krku. Cítí, žílu, která tepe pod kůži. Cítí horkou krev, která v ní proudí. Tak lákavá. Dva ostré špičáky se zakousnu do jemné kůže. Kluk zděšeně vykřikne, palčivá bolest, která mu vystřelí do krku, je nesnesitelná.
Je přesně taková, jak si ji představoval, ne… je ještě lepší. Tak lahodná. Neskutečná. Saje chlapcovu krev, nenasytně si ji bere, i když ví, že tím zabíjí to křehké stvoření. Nedokáže se ovládnout, je až příliš neodolatelný na to, aby byl schopen přestat.
"Ne… prosím…" vydechne mladík tichounce, začíná se mu motat hlava. Přestává vnímat chlad, přestává vnímat bolest. Jeho tělo ochabuje, oči se zavírají. Poslední, co vidí, je pár rudě žhnoucích očí.

Když opět přijde k sobě, cítí, že je něco špatně. Něco je jinak. Něco…ale co? Cítí na sobě něčí pohled, něčí doteky. Uvědomí si rty, které jej lechtají na kůži. Cizí prsty mu přejíždějí po nahé kůži.
Prudce otevře oči.
Ví, že je v místnosti tma, přesto vidí všechno. Co to…?!
Každičký dotek i pohyb vnímá ostřeji.
"Tak ses probral, má lásko." Uslyší opět ten samý sametový hlas a poté jej někdo políbí. Chce jej od sebe odstrčit, jeho ruce ale drží něčí jiné…
Až když se od něj neznámý odtáhne, může konečně spatřit jeho tvář. Vytřeští oči poznáním.
"Minho…?"
Zná jej, je to přeci jeho spolužák. Děsí jej každý pohled, který na něj hnědovlásek ve škole vrhne, každý dotek, každý jeho pohyb, jeho způsoby. Ano, takový Minho je. Děsivý…ale přesto tak nějak… lákavý. Neodolatelný.
Podívá se do jeho rudých očí.
"Co jsi zač?" zeptá se, i když tuší. Vlastně je mu to jasné.
"To samé, co jsi teď i ty, má lásko." Zavrní mu do ouška, kousne jej a následně na to olízne.
Chlapec vytřeští oči. To není pravda! On přeci nemůže být… UPÍR?!
"Lžeš." Vydechne.
"Nelžu." Líbá jej na krku, hladí jej po celém těle.
"Nevěřím ti."
"Vždyť uvěříš. Ale teď, pij."
Ucítí horkou tekutinu u jeho úst. S děsem si uvědomí, že je to krev. Minhova krev. Nadechne se, vůně, která jej udeří do nosu, ho přinutí zavzdychat. Tak… příjemná.
"Pij, Minnie, jen pij, ano, to je ono." Ani si neuvědomí kdy, hltavě pije rudou tekutinu z Minhovy dlaně. Chce víc. Mnohem víc.
"Co jsi mi to udělal?" ulízne si rty, kovová chuť na jeho jazyku nemizí, právě naopak, způsobuje, že touží po další.
"Udělal jsem jen to, co jsem musel. Jinak bych tě nikdy nezískal." Přitiskne se k drobnému tělíčku a zakloní hlavu.
Taemin zabloudí pohledem k bělostnému krku, olízne si rty. Neví, co to do něj vjelo, poslouchá instinkt. Zabodne své špičáky do krku staršího upíra.Minho sykne bolestí, která se míchá s touhou. Tak rajcovní.
Pažemi obejme chlapce kolem pasu a natiskne ho na sebe. Po nekonečně dlouhé chvíli se od něj Taemin konečně odtáhne, po bradě mu stékají pramínky čerstvé krve. Minho neodolá, skloní se a veškerou tekutinu zlíbá.
"Teď už budeš jen můj a to navždy." Usměje se, načež začne Taeminovo tělo zahrnovat žhavými polibky.
"Navždy." Zavzdychá Taemin omámeně, nevnímá nic, než ten blažený pocit opojení. Rázem zapomíná na vše. Existuje pouze táhle chvíle, kdy se nechává ovládnout touhou…
 


Komentáře

1 JaeRa JaeRa | Web | 31. října 2011 v 18:31 | Reagovat

tak jsem utrhla momentík abych si to mohla přečíst.... a je to nááááááááááááááádherný.... jen škoda, že zůstalo u líbání :D:D .... dokonalé... nechceš udělat pokráčko??? muhííí :D

2 Hatachi Hatachi | 31. října 2011 v 19:11 | Reagovat

Je to krásná povídka,moc se mi líbila. Opravdu by to chtělo pokráčko,přeci to neskončí jen líbáním když máme tolik možností....

3 Gaby Gaby | Web | 31. října 2011 v 19:19 | Reagovat

Whááá tohle se ti povedlo :) :D

4 Kaoru Kaoru | 31. října 2011 v 20:25 | Reagovat

Muíí...to je krásný..tak děsivý a citlivý zároveň..TY!..Lulo já tě něčím ...praštím...po hlavě..ale čím?.jo už vim nějakou naučnou literaturou aby jsi v té hlavě měla něco jiného než jen yaoi(ikdyž to není špatný nápad)....:D...NE NE dělám si srandu náhodou je to ůžasné..Klaním se....:D (ségra)..:D

5 Kaoru Kaoru | 31. října 2011 v 20:26 | Reagovat

jo a Mminečka má pravdu....to pokráčko není blbej nápad!...škoda jen u líbíní...co takhle nějaká yaoi scénka..:D...BUHAHAHA!!!...:D..pls
Pokráčko!..:D

6 Kaoru Kaoru | 31. října 2011 v 20:27 | Reagovat

*Líbání*....překlik..:D

7 Park Haney Mi ♥ Park Haney Mi ♥ | Web | 31. října 2011 v 20:55 | Reagovat

To je dokonaléééé ♥♥

8 Hanako Hyuuga Hanako Hyuuga | E-mail | Web | 31. října 2011 v 21:33 | Reagovat

nádherné :D

9 ElenEstel ElenEstel | 31. října 2011 v 22:24 | Reagovat

úchvatné

10 Terry Terry | Web | 1. listopadu 2011 v 17:32 | Reagovat

Wáá tak to bylo úžasné!! Ať žijí upíři XDD

11 syrinox syrinox | 25. ledna 2012 v 17:57 | Reagovat

Božííííí.... XD

12 Ell Ell | 11. února 2013 v 20:34 | Reagovat

Ooo.. tyvadoo.. nechápu.. vůbec nechápu jak jsem si téhle povídky nemohla všimnout když je tu tak dlouho.. tyvole.. jdu se zahrabat.. ale až dočtu všechny povídky s SHINee.. :D

13 Danielle ^.^ Danielle ^.^ | 18. března 2013 v 14:16 | Reagovat

ááá :O boží, mám s toho husí kůži.... tak skvělou povídku jsem nečetla už ani nepamatuju ^^ pár 2min prostě zbožňuju ...

14 Thaddaeus Thaddaeus | E-mail | 11. dubna 2015 v 23:13 | Reagovat

[2]:Juuu já taky chci pokročování byla to hezká povídka ! :) ... :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama