Ztráta paměti

11. srpna 2011 v 23:31 |  SuJu povídky
Fandom: Super Junior
Parring : Yesung/Ryeowook
Warring: Yaoi 18+/Badend!

"Miluju tě.."....vydechl tmavovlasý kluk a ještě víc se přitiskl na svého milence.Zkousl si spodní ret a obkroutil nohy kolem jeho pasu,aby tak ještě prohloubil jejich spojení.
"Já vím...taky tě miluju...Wookie."...zašeptal tiše,dlouze ho políbil a pohnul se v něm.Oba slastí zasténali do polibku.Starší začal přirážet do drobného těla pod sebou a zálibně sledoval jeho slastí zkřivenou tvář.Viděl,jak kapičky potu stékali po jeho čele,jak slastně přívírá oči zastřené touhou.Nedokázal se ubránit láskyplnému úsměvu,když se na něj díval a v duchu si říkal,jaké má jen štěstí,že může milovat někoho,jako je on.
"Víc.."...zachraptěl mladší tiše a obejmul ho kolem krku.Jednou rukou mu vplul do vlasů a sám se proti němu pohl.Tak moc po něm toužil.
"A pak budeš mručet,že nemůžeš chodit co?"...tiše se zasmál,ale stejně mu vyhověl.Začal přirážet rychleji a tvrději.
"Hnn...háááh...Yesungie!"...zasténal rozkoší a nehty mu zaryl do kůže na ramenou,když starší uchopil jeho chloubu v dlani a stiskl.
"Líbí?"...zavrněl mu do ouška a zkousl mu lalůček.Palcem při tom přejel po špičce jeho penisu.
"Hnn..."...odpovědí mu bylo pouhé sténání.
"Beru to jako ano."...usmál se a přisál se na jeho krk.Ryeowook měl pocit,že samou rozkoší exploduje.Cítil,jak do něj Yesung přiráží,jak si hraje s jeho chlobou,dráždí jej na krku.....Nachvíli se mu zatmělo před očima.Tohle byl ten nejlepší pocit na světě.Jeho tělo se naplo v křeči a on s výkřikem vyvrcholil do Yesungovy ruky a na své břicho.Chvíli poté ucítil,jak jej naplňuje teplá tekutina.Yesung z něj vystoupil a sklonil se k jeho bříšku.Letmo jej políbil a slízal zbytky jeho touhy.Jazykem pak přejížděl po jeho horké kůži směrem nahorů.Obkroužil jeho bradavky a pokračoval dál ke krku,který zasypal motýlíma polibkama.
"Miluju tě,Wookie...miluju tě strašně moc!Vždycky budu.Nikdy tě nenechám samotného.."...šeptal něžně a přisál se na jeho rty.Lehl si vedle něj a přitáhl si ho do náruče.Mladší se schoulul do klubíčka a přitiskl se k němu.
"Slibuješ?"...zeptal se a podíval se na něj zvědavýma očima.
"Přísahám.Miluju tě."..zopakoval už poněkolikáte stejná slůvka.
"Já tebe taky."..usmál se a natáhl se pro polibek.
"Spi už,zítra máme tu akci."...políbil jej na čelo.
"Skok padákem,nemůžu se dočkat."...široce se usmál a poté hlasitě zívl.
"Dobrou."...popřál Yesung a pevněji ho obejmul,jako by se bál,že mu v noci někam zmizí.
"Dobrou.".......

…...."Tak jsme tady všichni?"...zeptal se Leeteuk jakožto správnej boss a rozhlídl se po autobusu.
"Přihlaste se kdo chybí!"...houkl Heechul a když se žádna ruka nezvedla,se šklebem se otočil na Teuka.
"Jak vidíš,jsme tu všichni."...řekl.Teuk jen protočil očima a s povzdechem je ještě jednou zkontroloval.Byli ale všichni,takže se mohlo vyrazit.
"Já se tak těším!I když mám i trošku strach...ale víc se těším!"...vyjeknul Sungmin.Začala se živá diskuze o tom,kdo půjde první,kdo bude strašpytel a nepůjde vůbec.....Mluvili všichni,jen jeden potichu seděl.
"Copak se dějě,Wookie?To už se netěšíš?Všera jsi byl nadšením bez sebe."...obejmul ho kolem remen Yesung.Ryeowook se na něj podíval a Yesung si mohl všimnout neklidu v jeho očích.
"Vím,já jen...že....mám takovej zvláštní pocit.."...začal zdráhavě.
"Pocit?Jaký pocit?"...nechápal Yesung.
"Pocit že...že se něco špatného stane.Něco velmi špatného..."....kousl se do rtu.Ten pocit byl nesnesitelnej.
"Prosím tě,co by se tak asi mohlo stát?Vše bude v pohodě,uvidíš."..vtiskl mu něžný polibek.Ryeo se na něj natiskl a polibek prohloubil.Potřeboval zahnat špatné myšlenky.Obejmul ho kolem krku a jazykem se pokoušel vniknout do jeho úst.
"Hele,nechte si to na večer,jako!"..okřikl je Kibum.Neochotně se od sebe odtáhli a Ryeo p něm hodil ošklivej pohled.
"Nežárli."...vyplázl na něj jazyk.Kibum se jen ušklíbl.Asi o půl hodiny byli na místě.Když Ryeowook vystoupil a uviděl malé letadlo,hrůzou se zachvěl.Nechápal,co se s ním děje,ale ten nepříjemný pocit byl stále silnější.
"Tak pohni."..drcnul do něj zezadu Heechul,ale on se k ničemu neměl.Jen dál strnule zíral na letadlo.
"Pojď."..usmál se na něj Yesung.Chytil ho za ruku a táhl ho k přistávací dráze....

..."Připraveni?Kdo půjde první?"...zeptal se manažer o něco později,když už bylo všechno na natáčení připraveno.
"Tak se předveď,leadře!"..ozval se bojový pokřik.Teuk se jen ušklíbl.
"Co mi zbíva,když už jste rozhodli za mě."..povzdechl si a vydal se k letadlu.To o chvíli vzlétlo.Kluci sledovali,jak se jin stále víc vzdaluje,až nakonec viděli jen malou tečku.....

.."Tak to bylo absolutně parádní!"...vykřikl vysmátý Teuk,když přistál i s parašutistem na louce nedaleko.Přiběhl ke klukům a začal jim popsávat,jak přesně to probíhalo.
"Teď já!"...vykřikl nadšeně Sungmin.Kluci se jen rozesmáli,ale nechali ho.Postupně se střídali všichni.Yesung stál opodál kluků a objímal chvějícího se Ryeowooka.
"Je ti špatně?Jsi úplně bledý."...zeptal se ustaraně.
"Já...já mám strach."...dostal ze sebe.Měl pocit,jako by mu vnitřnosti svírali žeravé kleště.
"Nemusíš jít,když nechceš."...uklidňoval ho Yesung.
"Hej Yesungu,jdete?Už jen vy dva a končíme."..křiknul na ně Teuk.
"Jo,už jdu!Ale Wookiemu je špatně,tak ho nechte."...odřičel zpátky a pomalu se k nim rozešel.
"Nechoď!"..vyjekl zrazu Ryeo a obejmul ho zezadu kolem pasu.
"No tak Wookie!Přestaň.Nic se nestalo,nic se nestane.Tak se uklidni."..otočil se na něj Yesung.
"Ne...já...já vím že se něco stane!"...zoufale se na něj podíval.
"Budu v pořádku."...jemně jej políbil a rozešel se k letadlu.
"Tak se na mě koukej."...ještě se na něj usmál,než zmizel v kabince.Letadlo vzlétlo.Ryeowook udělal několik kroků ke klukům a chytil Teuka za ruku.
"Copak?"..podíval se na něj Teuk,když si všiml jeho bezradný výraz.Odpovědi se však nedočkal,protože Ryeowook hrůzou vytřeštil oči a úplně stuhl.
"Ne..."...vydechl tiše...."To ne.."....začal se celý chvět.
"Wookie co..."...přerušil ko několikahlasný výkřik.
"Proboha!"...křikl Donghae.Teuk se na kluky nechápavě podíval,no ty jen třeštili oči na oblohu.Zvel pohled a když uviděl obraz nad sebou,strnul hrůzou.Letadlo,ve kterém byl Yesung se řítilo k zemi a ze zadu šlehaly plameny.Ryeowook to vše vnímal jako v zpomaleném filmu a jediné,co se mu honilo myslí,byla jen tichá prosba: Ať je to jen sen.Jen zlý sen!.......

…...Seděl v nemocniční chodbě a po tváři mu stékaly slzy.Už tady seděli tři hodiny a stále nic.
"Měl jsem ho zastavit...neměl jsem ho pouštět..."...mumlal si tichounce.
"Nemohl jsi to vědět."..přisedl si k němu Leeteuk.
"Já to věděl...cítil jsem to.....tušil jsem....neměl jsem ho nechat....neměl...neměl!"....chytil se za hlavu a pevně semkl oční víčka.Leeteuk si ho přitáhl do náruče a začal s ním pohupovat.
"Bude v pořádku.Bude to dobré."..opakoval mu tiše.Sám sebe tak chtěl ujistit o pravdivosti těch slov.Otevřely se dveře sálu a z nich vyšel doktor se spokojeným úsměvem na tváři.
"Jak je na tom?"..přiběhli k němu všichni.
"Podařilo se nám jeho stav stabilizovat a už je mimo ohrožení života,ale.."...jeho tvář poteměla.
"Ale?"...zeptal se tiše Ryeo sedící na židli.Ani se na doktora nepodíval.
"Ale to,jestli je v pořádku zjistíme,až když se probere."...dopověděl......

….Trvalo to celé dva týdny,než se Yesung probral.Za ten čas se od něj Wookie téměř ani nepohl.Právě seděl u jeho postele a hladil ho ve vlasech,když se jeho víčka zachvěli.Strnul v pohybu a pohledem visel na jeho očích.
"Prosím...prosím.."....šeptal tiše..."Otevři je....Yesungu...."....sledoval,jak se Yesungovi oči pomalu otevřeli a do očí se mu nahrnuly slzy štěstí.
"Konečně."...vydechl.Yesung se zmateně rozhlédl kolem sebe a jeho pozled zastavil na Wookiem.Chvíli na něj jen tak hleděl.Ryeowook se přes slzy usmál a pohladil ho po tváři.
"Kdo jsi?".....srdce mu vynechalo několik úderů.
"Ye...yesungie...tohle...to není vtipné."...přeskočil mu hlas.Ne!Tohle mi nedělej!Prosím ne!Řvalo v něm všechno.
"Já....já...neznám tě."....šeptl tiše.Ryeowook ze sebe vydal bolsetný vzlyk a prudce vstal.Aniž by se na něj podíval,vyběhl z pokoje.Tak se srazil s Teukem,který ho stihl jen tak tak zachytit.
"Wookie,co se děje?"...zeptal se nechápavě.
"On...on...On si mě nepamatuje....nepamatuje si mě....nepamatuje!"....rozbrečel se a zabořil tvář do Teukova trika.Nemusel se ptát,o kom mluvil.Bylo mu to jasné.Yesung se musel probrat....a očividně ztratil paměť......

..."Vzpomene si?"..ptal se tiše Teuk,když vyšel s doktorem na chodbu.Ostatní kluci zůstali v pokoji s Yesungem,který se marně snažil vybavit si jejich tváře.
"Popravdě....nevím.Možná.Může si vzpomenout,když bude v známém prostředí.Může to ale trvat měsíce.Taky se ale může stát...že si nevzpomene vůbec."....řekl vážně doktor.Leeteuk se musel opřít o zeď.
"Bože.To ne."...vydechl.
"Je mi to líto.Ale s tím nic udělat nemůžu.Zůstavá jen čekat."..stiskl mu rameno a poté odešel......

…."Dobré ránko."...usmál se Ryeowook na Yesunga,který seděl v kuchyni a v dlani svíral hrníček.Vzhlédl a jejich pohledy se setkali.
"Dobré."...pousmál se mírně,ale bylo na něm znát,že je to hraný úsměv.Byl tu už dva měsíce s klukama,které by měl znát,ale přesto si nedokázal vybavit nic,co bylo před tou nehodou.Všiml si,jak se kluk ve dveřích zamračil.Přišlo mu ho líto.Tak moc.Věděl od ostatních,co mezi nima bylo,ale přesto.....nevěděl co si myslet.Pokud byla pravda,co říkali a on ho opravdu tak miloval,měl by si ho pamatovat.Jenže jeho tvář mu byla zcela neznámá.Měl v hlavě zeď,přes kterou nedokázal nahlédnout.A všechny jeho vzpomínky byly právě za ní.Tak moc si chtěl vzpomenout...když viděl,jak neštastně se na něj kluci dívají...Jak nešťastně se na něj dívá ON.Bylo to nesnesitelné.Tížilo ho,že jeho vinou jsou všichni tak smutní.Nechtěl je tak vidět,ačkoli je neznal.Tolikrát mu už vyprávěli vše z jějich společné minulosti...o všech koncertech,o všech shou,kterých se účastnili,dokonce mu ukazovali videa....nic z toho mu však paměť vrátit nedokázalo.Bylo zvláštní dívat se na sebe sama,jak zpívá na jevišti a usmívá se,když si ve skutečnosti nevzpomínal,že by něco takového někdy dělal.Nepamatoval si ani slova písniček,taneční sestavy....prostě nic.....

…..Seděl na posteli a přemýšlel.Venku právě svítalo.Podíval se z okna a mírně se pousmál.
"Bude to tak lepší."...zašeptal si pro sebe.Vstal a chytil do ruky kufr,který si zabalil už v noci.Musel jít.Necítil se tady dobře.Bylo to,jako by se ho stěny bytu snažili rozdrtit.Cítil,jakoby na něj křičeli: Vzpomeň si!A přesně to samé viděl v očích kluků pokaždé,když se na něj podívali.Nemohl to dál snášet.Musel pryš.Bylo to pro něj peklo.Rozešel se ke dvěřím a tiše je otevřel.Všichni ještě spali.To bylo jen dobré.Nechtěl jim nic vysvětlovat.V tichosti se oblékl a bez jediného vzkazu opustil byt.....

...Uslyšel klapnutí vchodových dveří.Pustil pohár,který držel v ruce a nechápavě se vydal na chodbu.Kdo by teď odcházel?Tak brzo?Podivil se.V tu chvíli se ho zmocnila nepříjemná předtucha.Rozběhl se do Yesungova pokoje.Nebyl tam.A jeho věci taky chyběly....Vytřeštil oči a rozběhl se ven z bytu.Yesunga ale zastihl až venku.
"Yesungu!"...zařval na něj.Yesung zastavil a otočil se.
"W..wookie?"..překvapeně zamrkal a v duchu si povzdechl.Právě jeho si přál potkat nejmíň.
"K..kam jdeš?"..podíval se na kufr.
"Odcházím."..odpověděl po chvilce mlčení.
"Jak odcházíš?Kam odcházíš?Proč?"...do očí se mu začaly hrnou slzy.
"Nemá to cenu...Já..Už takhle dál nemůžu.Nedokážu znášet ty vaše zoufalé pohledy....bolí mě to."...vysvětlil.
"Ne...To nejde...nesmíš.Prosím...to mi nesmíš udělat."...udělak krok k němu.
"Je mi to líto,Wookie.Rád bych ti řekl,že tě miluju,ale nemůžu.Nejde to."..smutně se usmál.
"Nedělej to....prosím."....zašeptal a překonal tu vzdálenost mezi nimi.Obejmul ho kolem krku a zoufale ho políbil.Yesung vytřeštil oči,ale nebránil se.Po chvilce ho od sebe ale odtáhl.
"Musím jít."...řekl.
"Ne.Prosím...Miluju tě.."...pevně se chytil lemu jeho bundy.
"Je mi to líto."..zopakoval a přinutil ho pustit se.Otočil se,popadl kufr a rozešel se pryč.

Nikdy tě nenechám samotného
Slibuješ?
Přísahám...

Padl na kolena a sledoval jeho vzdálující se záda.Slzy mu stékaly po tváři a on se je ani nepokoušel zastavit.
"Slíbils to...."....zašeptal tichounce.........

KONEC
 


Komentáře

1 syrinox syrinox | 28. listopadu 2011 v 13:57 | Reagovat

Buuuuuu!!! Fajn, potřebuju další kapesníky... to je tak smutný!! Bééééé!

2 Kami Kami | E-mail | Web | 12. prosince 2011 v 18:54 | Reagovat

jak jako konec...?! to je smutný :(

3 Niky Lee Niky Lee | Web | 22. června 2012 v 16:43 | Reagovat

Tečou slzy..dostalas me nečekala sem že se rozbrečím lulo :(

4 Christie Christie | Web | 27. července 2012 v 20:28 | Reagovat

Cože? :((( Tak to.. jsem nečekala.. :/

5 kulisek kulisek | E-mail | 19. srpna 2012 v 0:55 | Reagovat

:,( fnuk... :,( na to, ze nemam Wooka moc v lasce (nee, vubec nezarlim, ze mi vosahava Yesungieho... :D) mi ho bylo hrozne lito :( moc smutny to bylo...:( ale jinak krasny ;)) smutny ale krasny... :D

6 Duo Kokoro Duo Kokoro | E-mail | Web | 6. listopadu 2012 v 17:04 | Reagovat

My normálně brečíme. To snad není možný. To je tak smutný. Proč nám to děláš? Buheeeeheeeee!! Nechce se ti napsat pokráčko  že si Yesung vzpomněl?? No táák, nenič tak toho broučínka Wookieho... *bulí jak dvě malý želvy* ale stejnaqk je to dokonalý..

7 Karin Karin | 28. února 2014 v 22:57 | Reagovat

Taky by se mi líbilo pokračovaní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz