Uvězněn ve snu

11. srpna 2011 v 23:54
Fandom: Naruto
Parning: Saso/Dei
Warrning: 15+

Tvé horké tělo se dotýká toho mého.Tvé rty přejíždějí po mé kůži a zanechávají za sebou vlhkou cestičku.Slastí snad ani nevnímám nic,kromě tebe.Jsi pro mě jako droga,které se nedokážu vzdát.Jsi pro mě víc než vzduch,bez kterého bych nemohl žít.

"Miluju tě."...vyslovím ty dvě slůvka,která mě svědí na jazyku ať je řeknu kolikrát chci.
"Já vím.Taky tě miluju.Víc než cokoli na tomhle světě."...usměješ se na mě a pohladíš mě po tváři.Obkroutím ti ruce kolem krku a přitáhnu si tě pro vášnivý polibek.Tak moc tě miluju.Až se mi nechce věřit,že jsi se mnou.Tady a teď.Dáváš mi lásku,kterou jsem od tebe tak dlouho čekal.Dáváš mi pocit,že všechno zlé je daleko,že nic nemůže zničit tyhle krásne chvíle.Z mích rtů se přesuneš na krk,který obsypáváš motýlíma polibkama,tak něžnýma,až se mé tělo rozechvěje.Z úst mi unikne tichý sten,který ti dokazuje,jak moc se mi tvá péče zamnlouvá.Rty se přesouváš stále níž,až dokud se nedostaneš k mému klínu.V očích ti zasvíti dva čertíci a mlsně se olízněš.Pod tvím pohledem lehce zrudnu.
"Jsi tak sladký,když se červenáš,víš to?"...usměješ se a dlaní pohladíš můj vzrušený úd.
"Nech toho."...zrudnu ještě víc.Jen se ušklíbneš a sehneš se k mému údu,který políbíš na špičku.Poté ho celý pohltíš.Nzmůžu se na nic,než na vykřiknutí tvého jména.Hlavou pomalu pohybuješ nahoru a dolů a tím mě mučíš.Mě to ale nevadí.Miluju to tvé škádlení.Stejně tak i vím,že mě nebudeš trápit dlouho.Proto jen ležím s rukama pevně sevřenýma kolem prostěradla a vzdechám tvé jméno.Postupně zrychluješ své pohyby a tím mě dovedeš až k vrcholu.Slastí se prohnu,když vyvrcholím do tvých úst.Ty to vše spolykáš a přesuneš se opět k mím rtům,které obdaříš sladkým polibkem.Ušklíbnu se,když ucítím tvé vzrušené mužství na mém stehně a nečekaně rychla se převalím nad tebe.Tvé ruce ti uvězním nad hlavou jednou mou a palcem ti přejdu po rtech.Slastně přivřeš oči anecháš mě,dělat si s tebou co jen chci.Rty se přisaji na tvůj krk,přesně na tvé nejcitlivější místečko a zanechám po sobě nemalý rudý flíček.Ušklíbnu se a chystám se pokračovat dál,když zrazu vše naokolo pohltí mlha.....
"Co se to....Sasori?"....zmateně se rozhlídnu,když si uvědomím,že už podemnou neležíš.Ty se ale neozýváš.Prudce vstanu a v tu chvíly se mlha rozplyne.Na ramenách ucítím něčí ruce,které mě přinutí opět si sednout.
"Nehýbej se,jinak tě nemůžu prohlídnout.".....řekne mi Konan a já na ni nechápavě vytřeštím oči.Co tady dělá?...ne..počkat...Co tady dělám já?...rozhlídnu se po místnosti a zjistím,že jsem v Konaninem pokoji.
"Takže říkáš,že máš závratě a zvracíš?"...zkoumavě se na mě koukne a rukama mi přehmatá břicho.
"Eh?"....vůbec nechápu o čem to mluví.
"To není možné."...vydechne Konan tiše.
"Co není možné?"...zeptám se už docela zmateně.
"Počkej tady."....řekne a vyběhne z pokoje.O chvíli se vrátí i s Itachim.
"Co po mě chceš."...zeptá se s nezájmem.
"Můžeš se na něj podívat sharinganem?"...poprosí Konan.
"Proč?"....zeptá se Itachi.
"Jen to udělaj."....pobídne ho.Itachi tedy jen pokrčí ramenama a aktivuje sharingan.Jen co na mě koukne,zatváří se překvapeně,pak se ale ušklíbne.
"Vážně jako ženská."...řekne předtím,než se otočí a bez řečí opustí pokoj.
"Já to věděla."...řekne Konan.
"Co jako?"...zeptám se nechápavě.
"Čekáš dítě."....usměje se na mě a já na ni jen vytřeštím oči.
"Cože?"....vyjeknu,ale než mi Konan stihne odpovědět opět všechno pohltí mlha......
"To myslíš vážně?"...uslyším tvůj hlas z dálky.
"Vážně jsi těhotný?"...zeptáš se zřetelněji a v tu chvíli se předemnou objevíš.Rozhlídnu se kolem.Je tady les.Kdy to zase jsem?!Co se to tady jako děje?!
"Deidaro?"...zatřepeš mi ramenama.
"Eh....co?..Sasori?"...podívám se do tvých rudých očí.
"Je ti špatně?Řekni....nechceš se raději vrátit?"....zeptáš se ustaraně.Chci říct,že jsem se asi zbláznil,místo toho mi však z úst vypadne něco úplně jiného.
"Ne...chci dokončit misi.Jsem v pořádku."...slyším se říkat.Cože...jakou misi?....Co se to se mnou děje?!
"Tak dobře....jdeme."..povzdechneš si a rozejdeš se hlouběji do lesa.Mé nohy se sami od sebe pohnou a vydají se za tebou.Chci zastavit,ale nemůžu.....Chci ti něco říct,ale mé rty se odmítají pohnout.Můžu jen přihlížet všemu,co se kolem mě odehrává.O několik hodin chůze vyjdeme z lesa a před námi se objeví poušť.....Kam to jdeme?...Tímhle směrem je přeci...Suna?...Co budeme dělat v Suně.
"Zvládneš to?"....zeptáš se mě s obavami.
"Jasně,jednoocasý bude hračka,jen to nech na mě."...řeknu s úsměvem....Co to říkám?Proč to říkám.....Proč nemůžu ovládat své tělo?!...Tak moc chci vykřiknout,tak moc chci říct alespoň jedno slůvko,ale nemůžu.Mé tělo si dělá co chce.....
"Hodně štěstí."...popřeješ mi,když už jsme u bran suny.Jen se ušklíbnu a vypustím jílovou bombu,která o pár vteřin vybuchne.....Jenže místo toho,aby výbuch způsobil zosuv skály,do které bobma narazila,všechno pohltlí tma a ticho.
"Co to má zas být?!"...vykřiknu.Co?...Vykřiknu?.....já můžu mluvit?Podivím se a zkusím pohnout rukou.Jde to....konečně.Oddechnu si uleveně.Uslyším nějákou ránu....a pak další a další....něčí křik....ženský...a taky tvůj hlas....něco říkáš,jenže já nerozumím co.Kdy jsi?Začnu se rozhlížet kolem,ale všude kam se podívám je jen tma.
"Sasori!"...vykřiknu tvé jméno.Ty mi ale neodpovíš.Kde jsi?Co se to děje?Zřítím se na zem a rukama se chytnu za hlavu.Co má tohle všechno znamenat?
"Deidaro."....uslyším tvůj tichý hlas.Mé nitro naplní úleva a já šťastně vzhlédnu.Když tě ale uvidím,naplní mě děs.Ležíš mezi kamením...celý od krve.
"Sasori!"...zaječím a přiběhnu k tobě.
"Sasori...co...co se stalo?"....zvednu tvou hlavu a položím si ji do klína.Přitom se snažím zastavit krvácení.
"Ta holka....byla vážně silná."....z ůst ti vyteče pramínek krve a s námahou zvedneš ruku k mé tváři.
"Miluju tě,Daidaro.Strašně moc.".....usměješ se na mě.
"Vždyť já tebe taky!"....z očí se mi spustí slzy,když si uvědomím,jak vážně máš zranění.
"Nebreč....prosím...nechci aby byly tvé slzy to poslední,co uvidím.".....zašeptáš.
"Co to říkáš?!Ty neumřeš...nesmíš."....řeknu zoufale,ale ty se jen smutně usměješ.
"Promiň mi to....Promiň,že tady s tebou nemůžu zůstat déle.....tak moc jsem chtěl vidět nače dítě....".....další pramen krve ty vyteče z úst a ty se rozkašleš.
"Dítě?"....vydechnu....Jaké dítě?....Já čekám dítě!Uvědomím si.
"Deidaro...".....tvůj hlas je taktichý,že ho sotva slyším.
"Ano?".....zeptám se tě a setřu krev ze tvých rtů.
"Slib mi něco."...podíváš se na mě vážným pohledem.
"Cokoli."....kývnu bez přemýšlení.
"Slib mi,že budeš žít...že neuděláš žádnou hloupost...kvůli mě...kvůli dítěti,které čekáš...."....ve tvém hlasu slyšet naléhavost.
"Slibuju...přísahám....Miliju tě Sasori."......po tváři mi stečou další slzy.
"Nebreč.....nechci vidět tvé slzy..."...zopakuješ prosebně.I když je to téměř nemožné,přinutím své oči,aby nepustili ven už ani jednu kapičku te slané tekutiny a i přes zpufalství se usměji.
"Děkuju.".....špitneš,něž se tvé oši navždy zavřou.....
"Sasori?"....pohladím tě po tváři,jenže ty už nereaguješ...
"Sasori!"...chci vykřiknout,ale mé rty opět nechtějí poslouchat.......Ne!..Sasori....Ne..Neeee!!!"....křičí ve mě vše,jenže já se nemůžu ani pohnout....
"Tati!...Tati!!!".....ozve se dětský hlas a já prudce otevřu oči.Nademnou se sklání malý blonďatý kluk s rudíma očima a usmívá se na mě.
"Tys opět zaspal!"...přiběhne další,rudovlasý kluk s modrýma očima.....Zmateně se posadím a uvědomím si,že kolem mě jsou samé květy.....V tom mi všechno dojde.Byl to sen!Ten samý,který mám téměř pokaždé,jen co zavřu oči.Sen,který mi dokolečka připomíná,že už se mnou nejsi.Jen si povzdechnu a přitáhnu si oba kluky do náruče.Zvednu tvář k obloze a usměju se.Vidíš je Sasori?Naše děti.Nakonec jsem to zvládl.Splnil jsem slib,který jsem ti dal a žiju dál...Pro tebe...Pro ně....A budu žít dál......


KONEC
 


Komentáře

1 Hanako Hyuuga Hanako Hyuuga | E-mail | Web | 4. září 2011 v 10:28 | Reagovat

to je ta nejdivnější povídka,kterou sem četla.Líbí se mi,jenom nechápu jak může mít MŮJ Deidara děti???(Má je mít se mnou:-D)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Děkujeme, že navštěvujete náš blog. V případě jakéhokoli dotazu či připomínky klidně kontaktujte kteroukoli z nás - kontaktní údaje naleznete zde.
|
Pokud si chcete přečíst starší články nebo si vyhledat něco konkrétního, můžete využít archiv článků nebo vyhledávání.
|

Veškeré povídky i grafika jsou autorským dílem, proto prosíme, abyste tuto skutečnost resperkovali a kopírovali pouze se zdrojem.

Využíváme youtube | google | tumblr | instagram | facebook | ask.fmlayout by lula | purple-line.blog.cz