Až rozkvete rudá růže

12. srpna 2011 v 16:09
Fandom: Naruto
Parning: Sasu/Naru
Warning: Shounen-ai
Dodatek: Há!Sice to vypadá jako badend,ale zdání klame...takže....žádnej badend!

Temnou oblohu protne blesk a na malý okamžik tak ozáří malou místnost.Ve tmě se zatřpití dvě mokré cestičky vytékající z modrých očí.Slané slzy dopadají na fotografii stejně jako kapky deště na okno.
"Proč?" zazní v tichu místnosti zoufalý hlas a blonďáček sedící ve křesle zabodne svůj pohled do rudé růže,která osamoceně stojí ve skleněné váze.Nekvete,jako by na něco čekala.....ale nedočká se....

"Proč?!"...zoufalství se stupňuje a v jindy tak šťastných očích se teď odráží beznaděj.
"Proč jsi mě opustil?"...pevně v ruce sevře rám fotografie až mu zbělají klouby prstů a mrští s ní proti stěně.Ozve se rána a střípky rozbitého skla dopadnou na zem spolu s obrázkem černovlasého kluka.
"Říkal jsi,že se ti nic nestane!Že se vrátíš!Slíbil jsi to!"....zařve s výčitkou v hlase.
"Slíbil jsi to.."....zopakuje tiše a nechá další slzy aby zmáčely jeho tvář.V mysli se mu přitom vybyví vzpomínka....

..."Vážně musíš?"...Zeptal se blonďáček a zezadu objal černovláska kolem pasu.Ten si jen povzdechl.
"Musím.Je to důležitá mise.Pochop..."...snažil se mu to vysvětlit.
"Bojím se o tebe...Nechci aby se ti něco stalo."....obejme ho ještě pevněji.Nechtěl ho pustit.Měl strach.Už od rána jej doprovázel nepříjemný pocit.
"Nic se mi nestane.Věř mi."....otočil se k němu černovlásek a přitáhl si ho k sobě ještě blíž.Sklonil se k němu a přitiskl své rty na ty jeho.
"Slib to.Slib mi,že se vrátíš...slib mi,že budeš v pořádku,že se ti nic nestane."....zabodl do něj svůj modrý pohled,momentálně poznačen strachem.Strachem o milovanou osobu.
"Slibuju."....usmál se na něj.Byl to jeden z nejkrásnějších úsměvu,který patřil jen jemu a políbil ho do blonďatých vlasů.
"Když já....já mám strach.Stále mám pocit,že se něco stane.".....knikl tiše.Černovlásek si povzdechl.
"Vrátím se.Přísahám.Pověz..lhal jsem ti někdy?"....ukazováčkem mu zvedl hlavu a tím ho donutil dívat se mu do očí.
"Ne...ale..."....chtěl něco namítnout blonďáček,ale nebylo mu to dopřáno.
"Tak vidíš.Není se čeho bát.Nebudu pryč dlouho.Brzo se ti vrátím."
"Kdy?"....v jeho hlase se odráželo zoufalství.
"Ty si nedáš pokoj,že ne?Tak víš co?Pojď se mnou.".....chytl ho za ruku a dovedl ho až do obýváku.Tam přešel až ke stolku,na kterém ve skleněné váze kvetla rudá růže.
"Až tahle růže vykvete,vrátím se."....dotkl se jejích rudých lupínků a otočil se ke své lásce..."To ti slibuju.Miluju tě.".....řekl,než zmizel v obláčku kouře.
"Sasuke!".....vykřikl blonďáček a udělal několik kroků vpřed a natáhl ruku,jako by ho chtěl zastavit.No bylo pozdě.
"Budu čekat.Muliju tě."....špitl tiše a zadíval se na rudou růži,která teď byla jeho jedinou nadějí......

......."Lhal jsi mi.".....špitne tiše.Přitáhne si kolena k sobě a ukryje v nich svou tvář.Hlasitě se rozvzliká.Je mrtvý!Křičí v něm vše i když on tomu nechce věřit.Jenže všechny důkazi tomu nasvědčují.Ne...nenašli jeho tělo...ale jeho čelenka,jeho jouninská věsta....jeho krev....to vše bylo na místě,kde se odehrával souboj.Nechtěl tomu věřit......chtěl ho jít hledat!Tak moc chtěl,ale Tsunade mu to nedovolila.Řekla,že on už je určitě mrtvý.Že se s tým musí smířit a žít dál svůj život.Zapomenout a žít dál.Jenže to on nemůže.Ne bez něj!Tak proč?Proč se to stalo?!Proč ta pitomá růže nekvete?!...Střelí po ní vzteklým pohledem a jediným máchnutím ruky ji shodí ze stolku.Váza se roztříští na milión kousičků a růže zůstane ležet na zemi.Svou tvář opět ukryje před světem a hlasitě vzlikne.Proč nekvete?Proč alespoň neuvadne,aby ve mě dál nepěstovala naději,že se vrátí?Sakra proč?!
"Takhle ale ta růže nikdy nerozkvete."......celý ztuhne,když uslyší tolik známý hlas.Ne!To se mu jen zdálo.Určitě.
"Nebo jsi už na mě zapoměl?"......ne!Tohle se mu nezdá!Prudce zvedne hlavu a i když je všude tma,okamžitě rozezná dvě temné oči,které se na něj upírají.
"Sasuke?".....knikne tiše,jako by se bál,že je to jen sen...představa,která se rozplyne.
"Ano?".....zeptá se ten sametový hlas a on má pocit,že se jeho stŕdce utluče k smrti.Vyletí ze křesla a dopadne přímo do jeho hřejivé náruče.
"Sasuke!".....vykřikne a pevně se drží jeho košile...."Já...já...myslel jsem,že jsi mrtvý...já..."....slová mu uvíznou v krku...nemůže dál pokračovat.Po tváři mu tečou slzy....tentokrát ale slzy štěstí.
"Mrtvý?....Vždyť jsem ti něco slíbil...nebo ne?"......usměje se na něj Sasuke a uvězní jeho tvář ve svích dlaních.
"Slíbil."...vydechne ohromeně blonďáček,jako by mu až teď došel význam těch slov.Slíbil to!....Nemohl umřít!Kdyby umřel,porušil by slib...a to on nědělá.Nikdy.
"Miluju tě,Sasuke.".....řekne ta dlouho nevyslovená slůvka o kterých si myslel,že už nikdy nevypustí z úst.
"Já vím Naruto,já tebe taky.Nikdy tě nenechám samotného.Slíbil jsem to a slibuju ti to opět.".....řekl tiše Sasuke,než spojil jejich rty v polibku.Ani jeden z nich si nevšiml rudé růže,která ležela na zemi.....Rozkvetlá......
 


Komentáře

1 from-life from-life | Web | 12. srpna 2011 v 16:23 | Reagovat

máš hezký blog :-) zajímavé počteníčko to je ;)

2 Ami Sasaki no Akasuna Ami Sasaki no Akasuna | Web | 29. srpna 2011 v 21:02 | Reagovat

nádherná povídka aji jsem se u ní rozbrečela

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama