my boy || info

Dnes v 18:31 | Kim Lula |  sto slov; my boy

Dobrý den, děti. Nevím, zda si pamatujete na můj "projekt" s názvem 100 slov, který jsem začala psát jako takový drabble cyklus na různé okamžiky různých videí. Či už pamatujete nebo ne, přínáším vám další novinku, kterou jsem se rozhodla taky připojit k projektu 100 slov. Tento projekt bude/je drabble minicyklus o 15 kapitolách (ano, už dopsaných), přičemž každá z nich má přesně 100 slov. Minicyklus bude vycházet přibližně co pět dní, takže by se tu měl vyskytovat přes dva měsíce. Doufám, že vás bude aspoň trošku bavit a částečně vám nahradí plnohodnotné cykly.

 

je čas se opět rozloučit

Dnes v 13:12 | Kim Lula |  Oznamy

Dobrý den, děti. Jak jsem už naznačila pře pár dny, nemám pro vás dobré zprávy. Blíží se zkouškové období, a i když se zdá, že mám ještě čas, tak čas vůbec nemám. Navíc jsem teď začala opět pracovat, což je poněkud humorná záležitost (o to víc, že nemám jen jednu práci, protože proč být skromný, že ano). Myslím, že chápete, co z toho vyplývá. Ale kdyby náhodou ne, tak to řeknu nahlas:

Jsem nucena pozastavit veškeré mé rozepsané cykly.


jak to všechno pokračovalo | 1

Sobota v 22:18 | Kim Lula |  mv, music, other

Dobrý večer. Jelikož se mi nechce psát povídky (a taky jsem počínaje pátkem opět plně zaměstnaná osoba a brzy vám přinesu smutné zprávy), rozhodla jsem se sepsat pokračování nedávného článku, jak to všechno začalo (bylo strašně zlaté, jak jste reagovali, nečekala jsem to, děkuju).

Nyní zkusím článek pojat poněkud jiným způsobem, ačkoli se neodkloním od hlavní myšlenky, a to myšlenky prvního mv. Jak jistě víte, můj způsob zamilování se do skupiny bývá obvykle - jak se říká - naopak světa. Abych to upřesnila, rozdělila jsem svůj… řekněme systém vnímání skupin do třech různých typů (jebavosti).

 


drabble 043

Sobota v 17:24 | Kim Lula |  Drabble

Starší drabble přepsané to nové pobody. Ani si nejsem jistá, zda si původní ještě někdo pamatuje vzhledem k tomu, že je tak pět let staré a rubrika, ve které bylo, již neexistuje.


jak to všechno začalo

Čtvrtek v 16:15 | Kim Lula |  mv, music, other

Dobrý den, děti. Už delší dobu se chystám k sepsání tohoto článku. Nebo spíš k dopsání, protože některé jeho části už jsou hotové. Jenom jsem příliš líná ho tak jako spojit do nějakého toho celku. Dnes mám trochu času navíc - nebo spíš bych měla psát věci n uni a do práce, ale komu se chce, že…

Jak už napovídá název, tento článek bude o začátcích. Přesněji o mých začátcích s k-popem. Ještě přesněji - představím vám úplně první mv, která jsem u jednotlivých skupin viděla. Aspoň u těch, u kterých si to pamatuju. Prvních pár videí bude seřazeno i podle toho, jak jsem to měla s k-pop začátky celkově. Ty další už nijak specifikovat nemůžu, protože těch skupin je (však víme) tolik, že by si o tom člověk musel psát deníky, aby si to zapamatoval.


reflection || sedmá kapitola

Středa v 0:05 | Kim Lula |  reflection

Definitivně nejméně filozofická kapitola ze všech. V podstatě má s filozofii společné jen ono slovo zakomponované do textu. Ale nutně jsem tu tuhle scénku chtěla mít. Prostě nešlo odolat. | beta: Jannie.


tvůj osud, má volba || devátá kapitola

Úterý v 11:00 | Anete |  tvůj osud, má volba

Po velmi, ale že fakt velmi dlouhé době je Anete zpět! Doufám, že jste na ni nezapomněli! To bych se velmi zlobila! Užijte si čtení.


kolektivní den blbec

20. března 2017 v 19:25 | Kim Lula |  daddy rainbow

Umíte si představit situaci, kdy děláte ochranku na hokeji, a vedení vás po dlouhé době postaví do haly (místo k turniketům nebo na vip, kde je mimochodem docela nuda, ale aspoň tam po nás nikdo nic nechce…), a vy si řeknete okey, aspoň se podíváte na hokej (přestože vás to ve skutečnosti ani nebaví, ale tak… platí za to docela dobře…), protože proč ne, když můžete a navíc zadarmo?

hodnocení a návštěvnost

19. března 2017 v 18:15 | Kim Lula |  Oznamy

Dobrý večer, jsem tu jen na skok s rychlým oznamem. Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodla zrušit hodnocení - aneb pověstné hvězdičky. Upřímně - jsou k ničemu. Jediné, co jimi člověk získá, je nevědomost, což je dost frustrující. Taky jsem z blogu smazala toplist, takže už žádné sledování návštěvnosti. Mimoto nechodím ani na úvodní stránu blogu, kde se zobrazuje počet čtenářů u nejčtenějších článků. Tím chci říct: ode dneška jsou jediní reální čtenáři ti komentující, a počet návštěv za den se rovná počtu komentářů. Nezajímá mě, kolik vás bude, jestli jeden nebo sto, to, co má opravdu hodnotu, je, že se ozvete. Když tu bylo u jednoho článku 20 hvězdiček a dva komentáře, akorát to člověka deprimuje. Takhle, když tu není ani hodnocení, ani toplist, existují jenom ti čtenáři, kteří komentují. Pro vás, čtenáře, to v podstatě nic neznamená. Ti, kteří komentujete pravidelně nebo méně pravidelně, můžete pokračovat tak, jak doteď. Ti, kteří jen tiše čtete a nekomentujete - nemusíte, zůstaňte jednoduše neviditelnými jako doteď. Žádná ultimáta, žádná pravidla, žádné zápisy čtenářů. Děkuji za pozornost.